Canyon Strive CF 8.0 – TEST

CANYON Strive CF 8.0 - TESTJak by mělo vypadat dokonalé enduro kolo dneška? Jednoduché, všestranné s univerzální geometrií, nebo naopak rafinované a využívající všechny technologické a konstrukční možnosti, jaké dnešní doba nabízí? Canyon se s modelem Strive vydal druhou cestou, proto se podívejme, kam vlastně vede!

Druhý Pohled | Zvolouš
…Osobně dávám přednost jednodušším řešením a nevyhledávám na svých kolech komplikovanosti a přebytek páček na řidítkách, takže to, co tu mám před sebou, by pro mě teoreticky mělo představovat ztělesněné a koncentrované zlo! Na řidítkách jedna páčka vedle druhé, do toho gripy ne úplně standardního tvaru (Ergon GE1) a 170 mm v předu versus 160 mm vzadu, navrch na středním rozměru kol.

Pořádně komplikovaná „mrcha“, už od pohledu střižená spíše pro závodníka a technicky zaměřeného „úchyla“, než pro pohodového výletníka, nebo třeba pro bikera ze staré školy, smířeného s tím že do kopce se na svém skoro DH biku holt nadře, případně si pořídí menší zdvihy, když už to zkrátka moc bolí…

více >>

Loni jsem měl tu čest, že jsem byl jako jediný český novinář pozván na akci organizovanou u příležitosti světové premiéry nové generace Canyonu Strive, jenž byl odhalen ve své uhlíkové podobě nesoucí označení Strive CF. Tyto špičkové karbonové enduro rakety dnes mají i své výrazně dostupnější bratříčky na hliníku. Proto si můžete svobodně vybrat, zda se spokojíte s poctivou hliníkovou slitinou, která se nabízí za ceny od 60 000 do 100 000 Kč, nebo rozbijete prasátka všech členů vaší rodiny i vzdálené příbuzenské přízně a půjdete na virtuální stůl e-shopu Canyon vyskládat šesticifernou sumičku za karbon!

Co nám kdo půjčí…

My testeři si naštěstí s něčím podobným nemusíme lámat hlavu, jelikož jezdíme na tom, co nám kdo půjčí! V tomto případě to znamená, že jsme měli tu čest hrát si dobře měsíc s druhou nejdostupnější verzí karbonové řady, Strivem CF 8.0! Za cenu cca 105 000 Kč to rozhodně není žádná sranda, ale zase za své peníze dostanete karbon a také nikterak ošizené osazení.

Než se pustíme do samotného hodnocení, bylo by na místě připomenout, že Canyon nabízí vedle řady různě vybavených modelů i dvě varianty geometrie Strive CF i hliníkového Strive AL – klasickou a závodní „Race“ geometrii. Druhá jmenovaná se od základu liší o 2 cm delší horní trubkou, tedy i delším rozvorem a ještě vyšší stabilitou, která se rozhodně hodí na rychlých a technických tratích Enduro World Series! Pro normálního smrtelníka z české kotliny to možná nebude úplně ono, i když jak se říká: „Sto lidí, sto chutí!“

CANYON Strive CF 8.0 - TEST

reklama

Když už je o tom řeč…

„Race“ varianty bývají většinou i jinak – závodně – osazeny. My každopádně zkoušeli základní „nezávodní“ variantu, která se nám zdála v domácích podmínkách už tak dost stabilní. Abych ale nevařil z vody a zbytečně nefabuloval, musím poznamenat, že jsem loni na prezentaci pilotoval Strive CF M Race a neměl jsem pocit, že bych se s ním nevešel do zatáček! Budete-li toto řešit, pak by bylo ideální porovnat naživo obě varianty. Třeba na nějakém testovacím víkendu.

Teď už ale k věci!

Canyon Strive CF 8.0 jsme si v rámci redakce několikrát předali z ruky do ruky, a proto jsem měl příležitost ladit jej několikrát na sebe. Ostatně ladění je zde jedno velké a chtělo by se říci i nekonečné téma. Ladit se toho na Strivu CF dá totiž víc než dost! Krom základního tlaku ve vidlici a v tlumiči si vepředu i vzadu můžete hrát s tlumením komprese v nízké a vysoké rychlosti, klasický odskok ani nezmiňuji.

Tlumič Cane Creek DB Inline navíc přidává i Low a High Speed odskok a páčku označenou prostě „Climb“ (výjezd). Její aktivací, otočení směrem dolů, aktivujete výjezdový mód, pod čímž se skrývá skokové navýšení nízkorychlostní komprese. To zadek výrazně stabilizuje, ale neodstaví jej to z funkce zcela, což se jeví jako rozumné řešení.

CANYON Strive CF 8.0 - TEST
Malé kontrolní okénko na horním rameni indikuje zvolenou polohu – zelená XC mód, černá DH.

Naladit, či rozladit

Zpět ale k otázce ladění, k jehož zvládnutí je zde pomalu potřeba titul strojního inženýra. Pro jezdce, kteří preferují přístup „nastavit a jet“ toto kolo není z nejvhodnějších. Naopak milovníci nekonečného štelování budou v sedmém nebi. Pravdou je, že nastavením specifického tlaku v tlumiči a ve vidlici a k tomu patřičně vytuněném tlumení lze dosáhnout řady dosti odlišných jízdních projevů a snad až nekonečného počtu jejich kombinací. Později vám popíšu několik z námi použitých set-upů, nyní se ale spokojme s faktem, že možností je nepřeberné množství a toto kolo lze buď dokonale odladit s ohledem na konkrétní trať a váš jízdní styl, nebo taky totálně rozladit.

Rozhodně proto můžu doporučit vozit s sebou notýsek pro zápisky, který je ke kolu přímo přibalen (made by Cane Creek). Nebo si jednotlivé set-upy zapište třeba do telefonu. Rozhodně to udělejte, nebo skončíte jako já! Když jsem si totiž Strive převzal od Zvolouše pro finální jízdy a focení na Brdech, zjistil jsem, že jsem se po chvíli ladění tohoto prvku sem a druhého zase tam ve všech těch možnostech dokonale ztratil a musel jsem začít od nuly!

CANYON Strive CF 8.0 - TEST
Canyon letos začal vyrábět a používat vlastní komponenty s německy precizním zpracováním i s přehledně zapsanými rozměry a daty

Dle klasického řádu

Dost už ale obecného tlachání, zkusím to vzít dle běžného řádu, jinak se v tom úplně zamotám a znovu ztratím!

1. Posed

Je to Canyon jako každý jiný, proto nečekejte nic jiného než poměrně krátký a spíše vzpřímený posed i na poměry enduro kol. Strive M Race mi v tomto směru, přestože by délka posedu neměla být výrazně odlišná, přišel nějak více konfekční. Ale nevadí, kratší posed mě vždy šokoval, jen když jsem na kolo přesedal z jiného stroje, po chvíli jsem si ale zvyk a neměl se svou polohou za řídítky žádný problém. Spíš naopak, bylo mi krásně!

Posed můžeme opustit a vrhnout se na ovládání, což bude kapitola sama pro sebe! Je to skoro jako popisovat některý Rocky Mountain se systémem Ride9. Až tolik tváří totiž dokáže Strive CF nabídnout. Připomeňme si, že se v jeho středu nachází systém Shape Shifter, kdy po stisku páčky na řídítkách a pohybu těžiště jedním nebo druhým směrem (zatížením nebo odlehčením zadního kola), můžete Strive přepnout z XC módu do DH konfigurace. To v praxi znamená rozdíl 1,5° u hlavních úhlů a rovněž skokový rozdíl v délce kroku zadní stavby (cca 140/160 mm) a její progrese a aktivity.

CANYON Strive CF 8.0 - TEST
Drobná, ale snadno dostupná páčky systému Shape Shifter – stačí se postavit do pedálů, zhoupnout se nebo se nadlehčit a máte přepnuto.

Abys to správně pochopil…

V XC módu, poznáte jej dle zelené barvy indikátoru na horním rameni, je přední oko tlumiče v ose s předním čepem horního ramene a přídavný pákový mechanizmus je tak zcela vyřazen ze hry. Zadní partie je v tomto nastavení o poznání tužší a výrazně progresivnější, nikoliv však zavřená a nečinná. Přesednete-li na Strive z jiného kola stejné kategorie, bude vám připadat, že je jeho zadní stavba skoro až moc tuhá a nečinná, to ale platí jen do doby, než přepnete na DH mód.

K jeho popisu se ještě dostaneme…

Nyní bych ještě chvíli zůstal v hladině XC. Přiznám se rovnou, že jsem při prvních jízdách napálil sám sebe, když jsem sag ladil v XC módu. Výchozí tlak tlumiče se má celkem logicky ladit s plným zdvihem a plnou aktivitou v DH režimu! Nicméně později se ukázalo, že to až tak strašně nelogický krok nebyl. Pokud s tímto kolem jezdíte v daný okamžik po spíše snazších trailech a drsné rozbité padáky zařazujete jen občas, dá se se Strivem CF krásně jezdit již právě v XC módu a to jak po rovině či do kopce, tak i v tempu z kopce.

S trochu měkčím odpružením je Strive CF v XC módu příjemně poslušný, řízení reaguje hezky pohotově, přitom ale nepostrádá patřičnou trailovou až enduro stabilitu. Nedostatkem je, že po přepnutí na DH režim sedí jezdec až moc nad zadním kolem a zadek je až „nehezky aktivní“ a hlavně možná až moc rychle doputuje ke spodnímu dorazu.

CANYON Strive CF 8.0 - TEST

CANYON Strive CF 8.0 - TEST
Pod horním ramenem se ukrývá přídavný vzduchový píst obsluhující pákový mechanizmus Shape Shifter. Nahoře zařazen XC mód, dole DH.

Ještě jednou a pořádně

Zkusme ale nyní tlumič naplnit vzduchem tak, jak si žádá základní příručka! Překvapivě jsem narazil na skutečnost, že se i při výrazném zvyšování tlaku (v DH módu) posouvá sag jen pomaličku, zatímco se jízdní vlastnosti mění vcelku výrazně. Chce to pak spíše několik pokusů v praxi se zaznamenanou konkrétní hodnotou tlaku, než prosté měření sagu podle oka či pomocí metru. Každopádně řekněme, že jsme dosáhli našeho ideálu (vzpomínám si, že ladění přesného sagu bylo s tlumičem RockShox Monarch Plus při prezentaci o poznání snazší), pak se ale může stát, že vám chod zadní stavby v XC módu bude nejspíš připadat až zbytečně tuhý, i když ono jde hodně o zvyk.

I s vyšším tlakem je Strive CF na běžných trailech bez problému použitelný (hovoříme stále o XC módu), jen možná není tak komfortní jako jiná „nepřepínací“ kola této kategorie. Řízení se s vyšším tlakem stává o fous živějším, než jak jsem jej měl nastaveno prvně, stále má ale příjemný trailový nádech projevující se zejména plynulým překlápěním z oblouku do oblouku a jistým průjezdem zatáček.

Než toto téma opustíme

Zmiňme ještě jak to funguje směrem do kopce, což je disciplína, na kterou by se u enduro kol nemělo zapomínat. Do kopce to chce jednoznačně přepnout na XC mód, jinak byste se trápili přílišnou aktivitou zadní stavby, i k vrchaření nevhodnou konfigurací geometrie. Se zařazeným XC módem je ale situace zcela jiná. I přes krátký a vzpřímený posed je těžiště dostatečně blízko středu, a proto lze vyjet skutečně hodně, aniž byste museli své pozadí posouvat až na samotnou špičku sedla.

CANYON Strive CF 8.0 - TEST
Originální napínák řetězu je sice nenápadný, přitom ale dokonale funkční. Mě osobně zaujalo, že se pohybuje hned v několika osách, aby se vždy ideálně přizpůsobil řetězu. 

Zadní partie je, jak již bylo opakovaně zmiňováno, celkově tuhá a zadek se zbytečně nehoupe, takže ani nemusíte nutně zapínat Climb mód na tlumiči. Nelze sice hovořit o vyložené žehličce, která lepí zadní kolo na terén ať již stoupáte po čemkoliv, zároveň ale nemám potřebu přirovnávat Strive ve výjezdech k hardtailu.

Prostě stoupá slušně, zadek mu patřičně pomáhá a hodně udělají také superjisté pláště Continental Trail King. Již i mezi endury se dnes sice najdou lepší vrchařské speciály, avšak s potřebou dostat se na kopec, nemá Strive v klidu a při vyrovnaném tempu rozhodně problém. Jen možná ony s ohledem na přilnavost chválené gumy toto kolo znatelně brzdí ve vysloveném vrchařském rozletu. Hlavně ale když to drží směrem dolů!

Kdy už to tam pošlem?

Dobře, rovinek a výjezdů bylo dost, věřím, že se jako já těšíte, až to pošleme dolů! Tak jdeme na to! Postavit se do pedálů, stisknout páčku Shape Shifter, posunout těžiště kousek dozadu a lehce se zhoupnout. Povede-li se vám tento „manévr“, tak uslyšíte, jak si pomocný píst ukrytý v horním rameni znatelně odfouknul a věřte mi, že takřka okamžitě ucítíte změnu v chování celého kola.

Necháte-li tlumič nafoukaný více na měkko, budete nejspíš překvapeni, jak šílená DH bestie se tímto trikem ze Strivu stala. Nejspíš pak nabudete dojmu, že se s ním dá sjet snad i kolmo po stěně paneláku. Když ale budete důslední a sag naladíte správně v DH módu, bude Strive i tak o hodně jiný, než v XC režimu.

CANYON Strive CF 8.0 - TEST
Je to sice drobnost, ale podívejte, jak blízko je přepínací páčka třecí spojky u zadní stavby. Zapnout/vypnout její funkci při zařazeném nejmenším pastorku tak není úplně snadné…

Jak to jen více přiblížit?

Většina současných enduro kol sází na určitou kompromisní geometrii, která musí fungovat nahoru i dolů. Dobrými příklady budiž Author Patriot Evo nebo Giant Reign 27,5. Neříkám, že je to špatně, jen chci poukázat na to, že právě na tyto kompromisy mohli konstruktéři Canyonu díky implementaci systému Shape Shifter zcela rezignovat a mohli tak Strive v DH režimu nakonfigurovat jako skutečně nekompromisní FR/DH/enduro bestii!

Použil bych pár hlášek od Zvolouše, který na Strivu CF několikrát dal všenorské DH a protější FR lajnu a „vřískal blahem“. Nechme si ale jeho výroky do jeho osobního vyjádření k tomuto kolu. Já se radši budu věnovat svým technickým analýzám, jakože je o čem mluvit.

Zpět na začátek

Pokud bych chtěl mluvit o geometrii, budu se muset chtě nechtě vrátit k nastavení odpružení. Nejen zadní stavba a tlumič Cane Creek DB Inline nabízí přehršle možností ladění útlumu ve všech směrech a rychlostech, velkorysá je v tomto ohledu i vidlice Fox 36. I tu je třeba dobře nastavit, aby dělala přesně to, co chce jezdec.

Mně se třeba zprvu stávalo, že vidlice, potažmo kolo jako celek, dobře fungovalo v rozbitém terénu především ve vyšších rychlostech. To je ostatně asi druh provozu, který Strivu sedí ze všeho nejvíce. Často jsem měl ale problém na technických trailech, kde bylo potřeba opatrně manévrovat ve strmém svahu v nízkých rychlostech. V takových situacích se vidlice nehezky bořila a z původního superstabilního řízení „á la buldok“ se stalo až podezřele živé štěně.

CANYON Strive CF 8.0 - TEST
Nejen tlumič Cane Creek, ale i vidlice Fox 36 nabízí maximum možností pro osobní tunning. Kolečko odskoku se nachází dole pod praktickou kovovou krytkou – tam, kde kdysi bývala kolečka systému RC2, tedy v dobách otevřené olejové lázně. Kde ty časy jsou…

Proto jsem se po chvíli bádání dostal přes zvyšování tlaku, což jen ubralo na citlivosti, k tlaku standardnímu (cca 70 psi/85 kg jezdec i s výbavou) a výraznějšímu zapojení nízkorychlostního tlumení komprese na vidlici. Klidně i okolo půlky celkového rozsahu. Na supertechnické a superstrmé sekce jsem se nebál Low-Speed kompresi utáhnout skoro nadoraz. Pak byla Foxka dostatečně citlivá a akceschopná, zároveň ale na brzdách zůstávala výše ve zdvihu a „nekazila“ celkovou superstabilní geometrii Strivu CF.

Druhá zákeřnost

Další zvláštní věcí, která mě na tomto kole potkala, byla (divím se, že tohle říkám zrovna já) možná až moc vysoká aktivita a linearita chodu zadní stavby. Na Brdech mám pár oblíbených trailů, které jsou zpestřeny několika údolíčky, houpáčky a dloubáčky. Kluci americký tomu říkají G-out. Tady se mi zkraje stávalo, že zadní stavba, vlastně i vidlice, šly ve spodní úvrati, v místě maximální komprese, až nebezpečně hluboko, zadek párkrát i na doraz. Doraz je u zadní stavby vůbec potřeba hlídat, jelikož se mi také několikrát povedlo rozvášnit kolo víc než bylo zdrávo, načež si zadek klepnul o doraz, kolo kleplo o kámen a já procvaknul asi tři duše!

Na progresivitu chodu zadní stavby v tomto případě příliš nepomáhalo ani výraznější utažení vysokorychlostního okruhu komprese na tlumiči. Jediné, co zabralo, byl vyšší tlak, který ale trochu ubral citlivosti a aktivity. Nevím, už si to tak dobře nepamatuju, jelikož to bude skoro rok, ale mám dojem, že Strive CF M Race, co jsem testoval loni na prezentaci – kolo vybavené tlumičem RockShox Monarch Plus – takovéto problémy nemělo.

Nechci zde někomu kazit iluze, ale tlumič Cane Creek DB Inline mě vlastně zatím moc nepřesvědčil. Na Ghostu Riot LT byl fajn, jelikož se zde díky němu podařilo vyždímat z tužší zadní stavby maximum možného, na Canyon Strive CF se ale dle mého hodí lépe RockShox Monarch Plus, nebo Fox Float X. Tyto „velké“ tlumiče jsou ale naštěstí na většině modelů jak v hliníkové řade Strive AL, tak i v karbonové rodince Strive CF.

CANYON Strive CF 8.0 - TEST
Nevím, na můj vkus by tomuto kolu více seděl Cane Creek Double Barrel, nebo ještě lépe RockShox Monarch Plus či Fox Float X. Nemám nic proti přesnému odladění, ale tady je těch koleček (na imbus) z mého pohledu skoro až moc!

Když o tom tak přemýšlím…

Měl jsem vlastně v plánu se ještě blíže zaobírat laděním právě čtyřkanálového tlumiče Cane Creek DB Inline, ale nakonec se mi do toho ani moc nechce. Trochu jsem byl překvapen, když jsem tlumič více nafouknul a zjistil, že jsem se dostal na konec rozsahu tlumení odskoku v nízké rychlosti (základní odskok), přitom jsem měl pocit, že by nebylo od věci jej ještě o fous přitvrdit, či přesněji zpomalit.

Možná jsem na to šel špatně, ale nenašel jsem vlastně ani stav, kdy bych měl pocit, že mi naopak vysokorychlostní komprese pomáhá zvládat velké rázy. Také nízkorychlostní kompresi jsem po chvíli experimentování otevřel naplno, aby byl tlumič s vyšším tlakem maximálně citlivý. Už jsem to jednou řekl, radši bych na této pozici viděl RockShox Monarch Plus nebo Fox Float X, kteréžto tlumiče nejsou až tak složité pro nastavení, ke kolu opticky lépe sedí a myslím si, že budou schopnější po stránce celkového sladění funkce – více citlivosti při jistějším konci kroku.

Myslel jsem si, že jsem velký šťoura a ladič, ale na Cane Creek už prostě nemám nervy a trpělivost. To jen abyste věděli do čeho jdete. Pokud vás ale ladění skutečně baví, pak prosím, zde budete mít sakra příležitost. Abych to ale trochu zjemnil, ač tady slušně brblám nad schopnostmi tlumiče, ať už dělal cokoliv, celkový dojem z kola mi rozhodně zkazit nedokázal 😀

CANYON Strive CF 8.0 - TEST
Osa na šrouby není zrovna praktická při častém vyndavání předního kola z rámu. Nenápadné šedivé vložky vymezují prostor pro osu 15×100 mm. Bez nich tato Foxka pobere 20mm tyč! Přijde časem i adaptér pro 15×110, alias Boost?

KOMPONENTY

O tlumiči jsem toho napovídal víc než dost, ale moc jsme si toho zatím neřekli o vidlici Fox 36 Float RC2 Kashima, což je kousek ze zcela nové generace lišáků. V textu již něco málo zaznělo a když jsem začal sepisovat zbytek, zjistil jsem, že to vydá na menší samostatný článek, který dokončím hned po neděli!

Continental Trail King

Plášťě Continental jsou takové magické. Jeden model nám sedne jako máloco jiného, jiný kus ze stejné řady ale v jiné směsi a jiném rozměru je najednou skoro až tragicky nepoužitelný. V tomto případě jde ale o první variantu, jelikož to, co předváděly Trail Kingy na Canyonu, jsem už dlouho, dlouho nezažil! Jejich stinnou stránkou je horší odvalování a vyšší hmotnost, kteréžto vlastnosti z jezdce snadno vysají zbytky sil v posledních několika výjezdech či na závěrečném přesunu po asfaltu. Kdo by s nimi ale jezdil po silnici, když je jim nejlépe na hlíně, v kamení, na kořenech a celkově v lese.

Nebudu to zbytečně protahovat, jejich grip je prostě úžasný. Zažili jsme spolu trochu bláta, častěji ale přeschlé a sypké svahy na skalnatých úbočích. Přitom jsem snad nezažil situaci, kdy bych je dostal do úzkých, kdy by nečekaně ustřelily. Když už jim náhodou (byl to vskutku výjimečný stav) docházel grip, pak o této skutečnosti informovaly jezdce dostatečně předem. Jeden ze zážitků, který to vylíčí snad nejlépe, je ten, kdy jsme se Zedem jeli „Oběšence“ nad Zbraslaví. Docela drsný sjezd, místy kolmo dolů po extra sypkém povrchu.

Zed v jednou chvíli hlásil, že jeho Specialized Butcher na redakčním RB už docela kloužou a já se jen divil: „Cože, mně to jede jako po kolejích!“ Ten samý sjezd jsem si dal asi po týdnu znovu sám a tehdy bylo už hodně přeschlo. Nejlépe se zde jezdí po dešti. Každopádně to, co bych normálně snad ani nezkoušel, jsem celkem elegantně splužil. Tady už ani kontíky úplně nestíhaly a místy trochu podkluzovaly, či se spíše smýkaly a vezly dolů s vrstvou prachu a kamení. Stále šlo ale o zvladatelný proces – klobouk dolů!

CANYON Strive CF 8.0 - TEST
Drapák s příměsí Chili! Continental Trail King 2,4/2,2″ se ukázal jako téměř neporazitelný traktor, který drží snad na všem kromě ledu.

Co ještě z komponentů vypíchnout?

Řazení a brzdy XT jsou ověřenou klasikou. Zajímavé je nasazení převodů ve skladbě 2×10, kdy jsme si několikrát říkali, že by zrovna tomuto kolu náramně slušel set 1×11. Pravdou ale je, že rozsah 2×10 převodů zde rozhodně našel uplatnění vzhledem k sice příznivé faktické hmotnosti (13,6 kg), díky robustním plášťům ale pocitové vyšší váze ve výjezdech.

Parádní byla také kola DT Swiss EX 1500 Spline ONE. Byla krásně tuhá, odolná a snadno se roztáčela, i když je v tomto směru, už to říkám asi potřetí, poněkud brzdily extra stabilní a přilnavé pláště se superhrubým vzorkem.

Praktické poznámky

Popis demontáže přední osy z kola najdete v samostatném testu vidlice Fox 36, zde proto v rychlosti zopakuju, že povolovat a utahovat dokola pět šroubů, když máte defekt nebo skládáte kolo do/z auta, je docela opruz! Vtipné je, že je i zadní osa prosta rychloupínáku. I zde se tedy bez imbusu neobejdete. Je to jen jeden šroub, někdy to je ale také trochu otravné, zejména když není poctivě namazanou osu při jejím vyndávání z rámu za co pořádně chytit. A že jsem ji vyndával poměrně často…

Jeden z dalších neduhů se totiž týká opakovaných defektů zadního kola. Defekt je, jak dobře známo, vždy chybou jezdce! Proto netvrdím, že za to může Canyon, je to spíš taková souhra náhod. Na jedné straně je zde značně aktivní zadní stavba osazená tlumičem Cane Creek DB Inline, která si při krapet nižším tlaku v těžkém terénu nezřídkakdy sáhne na doraz. K tomu přidejte duši v zadním kole namísto tubeless sady a možná o něco hubenější zadní plášť (2,2“, vepředu 2,4“). A tak se mi prostě stalo, že jsem asi třikrát cvaknul, pokud jsem zrovna neměl nabušené pláště jako kámen, což není zrovna můj styl.

CANYON Strive CF 8.0 - TEST
Zvolouš to pěkně odlepil na kopci jménem Kámen! Na hlavě má, pokud jste to nepoznali, Bell Super 2R MIPS.

CANYON Strive CF 8.0 – závěr

Strive CF je poměrně komplexním kolem mnoha tváří už jen díky použití systému Shape Shifter, který mění během chvilky základní úhly o 1,5° a zároveň s tím mění i hodnotu zdvihu a projev či aktivitu zadní stavby. Dohromady se zkrátka jedná o výjimečný stroj, který ale nebude rozhodně pro všechny. Je zajímavé a fascinující, že můžete za jízdy střídat dvě polohy (XC a DH), díky nimž si lze užívat vyrovnaný projev na rovině a ve výjezdech a bestiální druhou tvář ve sjezdech.

Díky tomuto řešení mohl jít Canyon s nastavením sjezdové geometrie i vyzněním kola skutečně daleko. Jedním dechem ale dodávám, že jeho extrémní projev vám sice nejspíš zvedne sjezdařské sebevědomí, s ním to ale nesmíte přehánět, nejste-li vyloženě zkušeným enduro či DH pilotem. Canyon Strive CF vás pustí hodně daleko, hodně hluboko a nechá vás jet dolů neskutečně rychle. Pokud jej ale v takové rychlosti a v extrému nezvládnete ukočírovat, může se stát, že vás krutě potrestá.

Říkám to ještě jednou, Strive je skvělé kolo, které dokáže neskutečné věci, pokud ale nejste kovanými FR/DH/enduristy, možná bude pro vás představovat až moc hrubé zrno. Většina smrtelníků ať se raději podívá blíže na rovněž vysoce schopný, ale o poznání civilizovanější Canyon Spectral. Strive nechme zkušeným letcům a enduro závodníkům.

Více o tomto kole na webu
www.canyon.com
canyon_cycles_logo

Líbí se… Dalo by se zlepšit… Pro koho?
Dva výrazně odlišné jízdní režimy, které lze měnit přímo za jízdy
XC mód lze použít nejen pro výjezdy, ale i pro pohodové trailování ve středně náročném terénu
DH mód dokáže být vskutku extrémní a umožňuje kolu sjet neskutečné věci navíc i neskutečnou rychlostí
V DH módu bez větších problémů zvládnete lehčí DH tratě
Extra stabilní geometrie v DH módu
Návykově aktivní zadní partie v DH módu
Na to, jaká je Strive enduro bestie, bez většího odmlouvání stoupá a vyjede skoro vše, na co vám stačí nohy a plíce
Tuhost rámu
Tuhost kol DT Swiss
Pláště Continental Trail King (2,4/2,2“) a jejich skoro nekonečný grip
Extra hrubé pláště činí kolo pocitově (v ruce) dost těžkým, proto lépe drží u země a nechce se mu až tak moc do vzduchu. Když ale správně zatáhnete za řídítka…
Zprvu mi trvalo, než jsem se naučil koordinovat ovládací prvky, zejména sedlovku a Shape Shifter. Po čase jsem byl ale schopen oboje ovládat za jízdy a nastavení měnit i v průběhu sjezdu dle aktuální potřeby.
Ovládacích prvků i bovdenů a hadic je na řídítkách vskutku požehnaně – řazení přední/zadní, teleskopická sedlovka, Shape Shifter
Strive je skvělý v tom, k čemu byl určen – enduro závody. Nechtějte z něj ale dělat nějaký trailový univerzál!
Tentokrát vlastně docela prostá otázka. Canyon Strive CF, ať již se základní nebo Race geometrií, je jasný a takříkajíc ryzí enduro speciál, tedy kolo dokonale připravené na závody. Na blbnutí okolo komína vhodný rozhodně není. Ale nemusíte vlastně být hvězdou enduro závodů, abyste si Strive a jeho možnosti plně vychutnali. Stačí, žijete-li někde na horách, nebo jezdíte-li s oblibou pouze drsné a supertechnické lajny, občas nějaký bikepark a tak podobně. Strive CF je prostě kolem pro jezdce, kteří vědí, kteří umí a kteří se nebojí vytěžit z něj maximum. Testovaná verze Strive CF 8.0 je navíc se všemi svými hejblátky a tunningovými možnostmi strojem pro nenapravitelné ladiče, které baví neustále hledat a měnit nastavení dle momentální nálady či aktuálně brázděného terénu.

CANYON Strive CF 8.0 – foto & video & test session from BikeAndRide.cz on Vimeo.

CANYON Strive CF 8.0 - TEST

CANYON Strive CF 8.0
Rám Canyon Strive CF – karbon
Vidlice Fox 36 Float FIT RC2 Kashima (zdvih 170 mm)
Tlumič Cane Creek DBInline
Zdvihy P/Z 170/160 mm
Řazení Shimano XT (2×10)
Přehazovačka/Přesmykač Shimano XT Shadow Plus/Shimano XT
Kliky Race Face Turbine 36/22 zubů
Pláště Continental Trail King Black Chili 2,4/2,2″ (P/Z)
Kola DT Swiss EX 1501 Spline ONE
Řídítka Canyon H15 Rise AL (760 mm)
Představec Canyon V12 (60 mm, +/-6°)
Brzdy Shimano XT (disky 203/180 mm)
Hmotnost 13,6 kg (vel. M/43 cm, bez pedálů)
Délka posedu (orientační – špička sedla/osa řídítek) 50 cm
Tlaky – odpružení (jezdec 85 kg, včetně výbavy) Vidlice/tlumič – 70/220 psi
Cena 104 889* Kč – www.canyon.com

*Cena se mění dle aktuálního kurzu eura

Canyon-Strive-CF-8.0-geometrie

Foto: Štěpán Hájíček

Líbí se vám článek? Podpořte nás na vaší sociální síti. Díky