YETI SB140 TURQ – Milujeme Sangriu! (TEST)

Aktuální Yeti SB140 má za sebou vlastně docela zajímavý příběh. Posledních několik let se po světě proháněla kola s tímto označením nabízející všestranný trailový zdvih (150/140 mm), poměrně agresivní geometrii a kola průměru 27,5“. Před necelým rokem se ale situace změnila, jelikož tato verze šla do předčasného důchodu, aby se stejného označení ujal nástupce postavený na velkém průměru!

Starší Yeti SB140, které jsem testoval na jaře roku 2020, mě vlastně dost bavilo, jen prostě dnešní doba menším kolům příliš nepřeje. Bohužel, řekl bych… Respektive Yeti tento koncept ze stolu úplně nesmetlo, jelikož představilo (ne)přímého nástupce SB135 – představení 04/2023.

Vrátíme-li se k aktuální podobě SB140, pak bych rád upozornil na snad až nečekanou shodu klíčových parametrů u starší (menší) verze SB140 a její nejnovější podoby (29“). Tedy jak co se týká zdvihu (150/140 mm), tak i základních údajů geometrie (hlava 65,4°). Vedle toho je ale nové SB140 skutečně nové, má o něco jinak tvarovaný rám (např. více místa pod spodní trubkou), využívá nová, standardizovaná ložiska čepů a další vylepšení. To vše bylo snad dostatečně popsáno v původním představení – listopad 2022.

*Pro doplnění. Současné, ale i minulé ztvárnění Yeti SB140 se nabízelo (nabízí) jak v základní trailové sestavě (zdvihy 150/140 mm, hlava 65,4°), tak i v „přitvrzením“ provedení LR (Lunch Ride). To přidává na zdvihu vidlice, na agresivitě geometrie i vybavení (zdvihy 160/140 mm, hlava 65°). Testované kolo ale není ve verzi LR.

**Aktuální generace Yeti SB140 se nabízí ve 4 barvách od tyrkysové, přes černou a světle „šalvějově“ zelenou (Sage) po, řekněme, vínovou, alias oficiálně „Sangria“. Tahle barva je letos dost v módě a nutno říct, že na SB140 vypadá naživo fakt úžasně!

Za barákem i za kopečky

Novou podobu Yeti SB140 jsem měl k dispozici pro praktický test vlastně jen na dva týdny, ale jelikož bylo léto a prázdniny, stačil jsem tomuto kolu věnovat dost času. Prohnal jsem ho proto jak na trailech hnedle za domem, tak i kousek dál od baráku.

Vyrazili jsme i na západ naší republiky do mojí oblíbené lokality, kam jsem utíkal jednak před nesnesitelným letním žárem velkoměsta, jednak jsem si chtěl užít trochu větší kopce a taky pořádný terén, který zároveň dobře znám. Zkrátka ať se Yeti SB140 předvede v tom správném světle. A nutno říct, že jsem tohoto nápadu ani na chvíli nelitoval!

Jako oblek ze svatby… Pokud jsi nepřibral!

Pojďme se ale konečně věnovat praktické stránce věci, kterou může uvést zmínka týkající se velikosti kola, kdy jsem dostal k dispozici stroj velikosti L. Už mnohokrát jsem zmiňoval, že mám radši Mka, ale Lka mi obvykle také nevadí. Podobné to bylo i s Yeti SB140, u kterého jsem o velikosti rámu zprvu vlastně vůbec nepřemýšlel, jen jsem si nastavil kontaktní body (řídítka, sedlo atd.) a bez potřeby něco dalšího složitě ladit a hledat vhodnou pozici na sedle jsem vyrazil směle do akce.

Nevím, jestli je to tím, že SB140 není zdaleka první Yeti, které jsem měl kdy na test, nebo prostě tato coloradská značka dělá kola, která mi sedí, ale až překvapivě rychle jsem se cítil jako doma. Jako bychom se znali už delší čas a ne jen pár minut. Jako bych si oblékl svůj značně zaprášený svatební oblek, do kterého se, světe div se, stále vlezu! Zkrátka a dobře hezky do sebe zaskočily všechny dílky puzzle.

Aby někomu náhodou nechyběla trocha věcného popisu, tak bych rád doplnil, že zkoušené Yeti SB140 nabídlo, z pohledu posedu, lehce delší a sportovnější charakter, díky čemuž se na něm krásně šlapalo. Tento „styl“ byl ale vlastně jen takovou jemnou příchutí, která potěšila na rovině a ve výjezdech, ale ani v nejmenším neobtěžovala v terénu a v průběhu sjezdů. K tomu všemu se ale ještě dostaneme.

Vše proto, aby… Tě bavilo šlapat!

O odstavec výše jsem si vlastně krásně připravil půdu pro další konstatování, týkající se rychlosti, efektivity a chuti stoupat, které toto Yeti rozdává po hrstech na všechny strany. Jak jinak, chtělo by se říct, vždyť je to Yeti! Navíc žádný super obhroublý kus, ale vstřícný all-mountain model na exkluzivní verzi karbonového rámu TURQ, bonusově vybaven parádními koly s uhlíkovými ráfky WTB CZR i30. Tohle prostě musí svištěť!

A také že ano! Celé kolo jelo dokonce tak dobře, až jsem se tomu opakovaně divil a tiše, někdy i nahlas, žasl. Zejména když máte možnost porovnat jiná kola podobné kategorie a Yeti SB140, pak vám teprve dojde, že přesun na kopec nemusí být jen nutným zlem, ale naopak i slušným vzrůšem!

Přejezdy i táhlé kopce si tak můžete skutečně vychutnat a máte-li zrovna chuť a sílu, můžete se cestou k vrcholu služně „zgumovat“. Nahoře možná budete lovit tepy až někde v nebi, ale za tu záplavu endorfinů v krvi to mnohdy stojí!

Teď zas trochu k věci…

„Emotivní výlev“ doplňme opět trochou věcných faktů a postřehů. Za otázkou „proč to tak dobře jede“ podle mého stojí hned několik faktorů. V první řadě lehký a příjemně tuhý rám z již zmíněné vyšší třídy TURQ. Ale ony i základní Yetiny fungují skvěle! Mrkněte se třeba na historii testů kol Yeti…

Další na řadě by mohla být unikátní konstrukce zadní stavby Switch Infinity, kde výrazně úřaduje foxácké šoupátko, po němž se hlavní čep pohybuje postupně nahoru a dolů. Díky tomu je jedna rovina jeho pohybu dokonale izolována vůči tahu řetězu, proto může být celý systém až ukázkově efektivní.

Ostatně podobné postřehy a údiv nad tím „jak to skvěle jede a stoupá“ zažívám vcelku pravidelně s každým testovaným strojem Yeti!

Jako bonus bychom mohli ještě jednou připomenout lehká a pevná karbonová kola WTB CZR, která celku přidají slušný šmrnc a lehkost odvalování, ale i další parádní komponenty. Ostatně také pláště byly vhodně volené – vepředu macatý a zubatý vzorek WTB Verdict 2,5“ s měkčí směsí („drží jako židovská víra“), vzadu slušně jezdivý Trail Boss 2,4“ v tvrdším provedení (Tough, Fast Rolling).

Jezdi tam, kde se nejlépe projeví „nová škola“

Zatím jsme se v sedle Yeti SB140 společně proháněli převážně po rovině, přesouvali se mezi traily nebo ve svižném tempu stoupali do kopce. Zmiňoval jsem vlastně, že vzhledem k přirozené efektivitě zadní stavby je možné prakticky zcela zapomenout na páčku blokace na tlumiči Fox Float X? Nyní přichází čas vydat se do terénu, zprvu do lehčího, postupně rozhodně přitvrdíme.

Co se mi v této souvislosti vybaví jako první je pocit, že na méně náročných a o to více klikatých lesních pěšinách bylo Yeti SB140 pocitově delší, respektive s lehce delší přední partií. Člověk se proto musel trochu více soustředit na řízení, cíleně zatěžovat předek a držet těžiště v optimálních mantinelech, aby celý stroj dobře, jistě a spolehlivě fungoval a reagoval. I proto, aby mělo přední kolo dostatečný přítlak.

Nejde vlastně o nic dramatického, jen je potřeba si vyjít vzájemně vstříc a přijmout pravidla této moderní, či nové školy MTB řízení. Pravda je přitom taková, že pokud člověk není extra silně zaklesnutý ve starém způsobu ovládání, nesedí strnule na zadním kole, pak je přechod k novým pořádkům snadný a vlastně i dost přirozený.

A hlavně, Yeti SB140 je rozhodně dostatečně svižné a zábavné i v méně náročném městském lesoparku, skutečnou radost jemu i sobě každopádně dopřejete, pokud ho vezmete na vzrostlejší kopce a do divočejších podmínek.

(Oba) Ve svém živlu!

Skutečně, úplně nejlépe se Yeti SB140 cítilo, když jsme nechali siluetu hlavního města ve zpětném zrcátku a vyrazili dále od domova do hustých lesů a poctivých kopců, kde nám bylo společně tááák, krááásně! Ještě jednou připomenu pohodové a mnohdy nečekaně, v tempu a laktátu zdolávané přejezdy a výjezdy, po nichž přišla vždy zasloužená odměna v podobě pestrých a dostatečně náročných, a hlavně zábavných sjezdů.

Na stejném místě jsem, jen o pár týdnů dříve, proháněl GT Sensor Carbon Pro a také se skvěle bavil. Při výletu s Yeti jsem měl v autě na střídání navíc Deviate Highlander II (na testu se pracuje…), Yeti ale jako by jelo svou vlastní ligu. Všechna zmíněná kola fungovala v tomto prostředí skvěle, i když každé si libovalo trošku v něčem jiném. Yeti SB140 přitom působilo dojmem, že ho v tomto prostředí nemůže snad nic rozhodit a vše dává s prstem v nose.

Úzké lesní traily plné pestré směsice zašmodrchaných kořenů, doplněné o řadu vcelku nesmýkavých kamenů, byly jako voda na mlýn tohoto stroje. Přiměřený sklon, dostatečná variabilita rychlosti a technické náročnosti. Místa hodně divoká a rozbitá, ale také volná plavba vcelku čerstvou hrabankou… Kudy jede, tudy žasnu!

Přirozený projev, to je ten výraz!

Když jsem o tom v průběhu testu přemýšlel, přišel jsem na jeden výraz, který projev Yeti SB140 dokonale vystihuje – přirozený projev! Jak jsem výše zmiňoval GT a Deviate, u nichž jsem musel občas více přitáhnout otěže, jinde je zase více povolit. V případě SB140 jsem měl naopak pocit, že snad kolo ani neřídím, že se jen vezu, houpu se na terénních vlnách a nakláním se do zatáček.

Že se snad ani nedotýkáme země, jen se kousíček nad povrchem vznášíme na křídlech dravých ptáků.

Problémem dokonce nebyly extra utažené vracáky či otočky na pětníku, ani rychlé průlety více otevřenými oblouky. Kdybych se nebál, tak si na řadě míst i zvesela poskočím (to mi nikdy nešlo). Vcelku jistě jsem se cítil i ve značně strmých sekcích, ač bych si to předem vlastně úplně nemyslel, a s dostatečným nadhledem jsem zvládl i pomalé trialové pasáže na kamenných lávkách a jiných podobných libůstkách.

Silniční analogie z hlubokého lesa…

Jak se jiná kola často ráda specializují na určitý styl jízdy, určitý terén, tak u Yeti SB140, dle mojí zkušenosti, převládá a dominuje všestrannost. Vzpomněl jsem si vlastně na jednu analogii, která se při našem bloumání hlubokými hvozdy vynořila z mých šedých buněk mozkových:

Představte si specialistu na dlouhé etapové silniční závody, typicky trojlístek Giro, Tour a Vuelta. Onen specialista obvykle trénuje a soustředí se na jeden z těchto závodů, který je schopen plně ovládnout – zvítězit. Ostatní podniky v daném roce často vypustí, nebo je jede spíše jen na účast v hloubi pelotonu.

Jiným přístupem je trénovat všestrannost a vytrvalost, roviny, horské etapy i časovku a zvládnout všechny tři velké podniky v jednom roce. Neaspirovat možná na absolutní vítězství v žádném z nich, ale ve všech prohánět a znervózňovat jezdce na předních příčkách! Přesně něco takového umí Yeti SB140!

Nekonečnej Switch!

Obecných vlastností Yeti SB140 jsme si už popsali víc než dost. Zapomenout bychom jistě neměli ani na odpružení, které je díky použití systému Switch Infinity výrazně sofistikované, kultivované a hlavně funkční. Vysokou efektivitu už znovu vytahovat nebudu, snad jen připomenu, že jistý záběr na pedálech nejde proti schopnosti zadní stavby kopírovat terén a pomáhat zadnímu plášti s přítlakem, zejména stoupáte-li po technické pěšině. I v tomto směru je Yeti velice schopné.

Rozhodně příjemné je ale také v situacích, kdy se pouze vezete a houpete se pohodlně na sedle. SB140 a jeho systém Switch Infinity, doplněný o tlumič Fox Float X, sice nejsou naladěny do přehnaně „rozmazlovacího módu“, celkově se kloní více k efektivitě a jisté odezvě, komfortu i tak nabídnou rozhodně dostatek.

Podobné je to při rychlejší jízdě středně náročným terénem, kde má Yeti SB140 hodně daleko k nekontrolovaně se natahující žvýkačce. Naopak se snaží dodat jezdci co nejlepší a nejpřesnější zpětnou vazbu, aniž by mělo tendenci vytřást z něj duši. Opět jsem zde cítil velký důraz na efektivitu a přesné reakce, stále ale při velice slušné odezvě a schopnosti pobírat vše podstatné.

Pravé bikové eldorádo

Největší bikovou hitparádu předvádí Yeti SB140 ve chvílích, kdy dostává pořádně za uši! Díky originálnímu zadnímu zavěšení s detailně laděnou progresivitou máte pocit, že 140 mm kroku zadní stavby dalece překračuje své papírové limity a teoretické předpoklady. Svého času jsme takovýto charakter rádi popisovali jako pocit „nekonečného kroku!“

Jeho limity by se, samozřejmě, někomu najít podařilo, jsou ale posunuté výrazně dál, než by si člověk při zdvihu 140 mm dopředu myslel. Jak jsem se, třeba u GT Sensor Carbon Pro, zmiňoval o častějších návštěvách konce kroku tlumiče, u Yeti SB140 se mi nic podobného nestávalo. A to jsme jezdili stejné traily se stejným, ne-li ještě větším nasazením.

Celkově zde prostě vidím ještě slušnou rezervu, kterou lze využít kupříkladu v situaci, kdy si vyberete model z posílené řady LR (Lunch Ride). Tedy provedení s delším krokem vidlice a hrubší výbavou. Ale vlastně i v tomto bodě by člověk mohl pronést bohorovné: „Co se divíš, prostě Yeti! Takhle holt kluci z Colorada staví svá kola už nějaký čas!“

Fox 36 FIT Factory

Trochu textu věnujme také vidlici Fox 36 Factory, ať máme hodnocení odpružení skutečně kompletní. Co mě u ní lehce překvapilo, byla přítomnost patrony FIT 4 a nikoliv dnes rozšířenější a u mě rozhodně oblíbenější varianty GRIP 2. Obě tlumící jednotky jsou dobré, obě se běžně vyskytují i u verze Factory, záleží proto jen na vašich preferencích, či preferencích výrobce, kterou verzi zvolí.

Co mi vadí na FIT patroně? Asi její celkový projev, který není, dle mých pocitů a zkušeností, podobně vyrovnaný a stálý jako v případě GRIP 2. I v případě Yeti SB140 mi přišlo, že čistá a čerstvě namazaná vidlice chodila jedna báseň, po půl dni v prachu, blátě a jehličí už to nebylo žádné extra vzrůšo.

Obecný projev není vůbec špatný, vidlice je solidně citlivá, její krok je slušně vyvážený a dokáže nabídnout i přiměřenou progresi. Jen v otázce citlivosti a vnímavosti mi přijde, že chodí jeden den lépe, a druhý den trochu hůř. Je taková více náladová.

Co mě ale překvapilo (příjemně), byla jedna hodně rozbitá sekce, fakticky celý středně dlouhý kořenitý trail, na závěr jednoho dne ježdění. Zde se totiž všechny vlivy nějak dobře poskládaly v jeden celek až jsem se dole zmohl pouze na obdivné „WOW!“

V tento moment jsem se musel sklonit před tím, nakolik jemně, rychle a okamžitě brala každý kořen, nebořila se, nepropadala se, kolo krásně reagovalo a když došlo ke konci na větší pecky při závěrečném strmém padáku, pak i ty luxusně zamaskovala. Takže konec dobrý, všechno dobré! Ale stejně bych sáhl spíše po kousku s patronou GRIP 2…

---

---

KOMPONENTY

Yeti SB140 – závěr

Moje letošní zkušenost s Yeti SB140 neměla, bohužel, dlouhého časového trvání, o to víc jsme se snažili našťouchat do vymezeného časového okna co nejvíce zážitků a intenzivního ježdění. Nutno říct, že se to podařilo a že jsme za ten krátký čas zvládli projet terén značně rozmanitý a okusit situace pohodové i dramatičtější.

Když to všechno shrnu na jednu kupu zážitků a postřehů, pak mě asi nejvíc bavila skutečnost, nakolik je tohle kolo všestranné a přirozené. Jak dobře jede a stoupá, jak se dokáže bavit i na méně náročných trailech na kraji města a kolik jistoty nabídne v hlubších lesích s traily pomalými technickými, i rychlými a náležitě rozbitými.

Děkovat za to člověk může na mnoha frontách, až z toho může mít pocit, že je za podobnou zkušenost nutné se klanět (po japonském či korejském stylu) vývojářům z Yeti od rána do večera. A pak i celou noc! Třeba už jen za posed a geometrii, které vám umožní nerušeně se soustředit na výkon a kadenci při přejezdech a výjezdech, zároveň vám dovolí naplno roztáhnout křídla jízdní fantazie při zábavné cestě z kopce dolů.

Uhrančivé se zdají být i jiné základní vlastnosti rámu, který je dostatečně pevný a tuhý, ale také lehký a efektivní. Jasně, při řádění někde v ostrých šutrech je lepší nemyslet na cenu rámové sady, pokud ale tento blok překonáte, pustíte se s klidem a jistou skoro do všeho co vám jen lesní terén nabídne.

Zdá se být přirozené a logické, že snaha hledat možné slabiny na takto exkluzivním stroji je vlastně předem prohranou soutěží, ale podařit se to může. Jenže u Yeti SB140 toho vážně moc nenajdete. Někdo by mohl namítnout, že si systém Switch Infinity řekne o trochu více servisní péče, což je určitě pravda. Jenže i díky němu (hlavně kvůli němu) je projev zadního odpružení tak skvěle vyvážený a precizně odladěný, proto se to zdá být jen jako nepatrná daň za opakované nadšení z jízdního projevu tohoto kola.

Text a foto: Štěpán Hájíček

YETI SB140 – základní údaje

Cena rámu: od 130 000 Kč
Cena kompletní sestavy: od 181 000 Kč
Hmotnost: 14,9 kg (vel. L, bez pedálů)
Zdvihy: 150/140 mm
Kola: 29“
Kokpit (řídítka/představec): 780/55 mm
Sedlovka (zdvih): 200 mm (Wolftooth Resolve)

*Yeti v době vydání testu uveřejnilo specifikace pro rok modelový rok 2024 (yeticycles.com) a napříč celou svou nabídkou snížilo ceny řádově o 10 % (bikeporn.cz)

Domácí web: yeticycles.com

Dovozce do ČR: ZOOKEE.cz / seznam prodejců pro ČR a SK

Zapůjčeno od: Bikeporn.cz

PLUS

• Pominu-li exkluzivní vzhled a parádní lak, pak mě zaujal třeba už jen posed, který je příjemně jezdivý, přitom nabízí dostatečný nadhled v náročném terénu
• Perfektně vyvážené jsou i další jízdní vlastnosti, kupříkladu ovládání. Projev celého kola je proto nanejvýš přirozený a skvěle fungující snad za všech myslitelných jízdních situací.
• Řízení je na lehčích trailech dostatečně pohotové a dobře reagující, zároveň nabídne i dostatek klidu a stability v náročnějším terénu
• Jednoznačně oslnivé jsou rychlostní a výkonnostní charakteristiky SB140, kdy toto kolo jede a stoupá, jako by patřilo do zcela jiné kategorie
• Skvělý projev při šlapání, ale také vysoce kultivovaný a do detailu „naprogramovaný“ projev odpružení je zásluhou sofistikovaného zadního zavěšení Switch Infinity
• Odpružení celkově preferuje spíše efektivnější a méně rozevlátý styl s perfektní zpětnou vazbou. V náročném terénu přitom nabídne dostatek akce a také pocit skoro až nevyčerpatelného rozsahu.

MÍNUS

• Skutečně mám u takovéhoto kola hledat nějaké slabiny?
• Dřív si lidé u strojů Yeti stěžovali třeba na nedostatek místa pro zadní plášť většího objemu, složitější a náročnější servis systému Switch Infinity, nebo nestandardní rozměry ložisek. Všechny tyto prvky by ale měly být s novou generací vylepšeny, vyřešeny a neduhy starších kousků do značné míry zažehnány. Já sám na žádnou podobnou slabost nenarazil.
• Jaká je největší slabina Yeti SB140? Že není součástí mojí bikové garáže!