Turner RFX v4.0 – TEST

Někdy je to při mojí práci tak, že kola s cenovkou dalece převyšující sto tisíc beru vlastně jako samozřejmost, jako něco, na čem mám možnost se běžně vozit, už jen z čisté povahy mojí profese. Pak se ale před vás postaví kousek jako je Turner RFX a jen zíráte a skoro se před ním klaníte. A to nejen kvůli ceně, kterou vlastně ani přesně neznám!

Neberte to prosím tak, že se chci nad kohokoliv povyšovat a smát se lidem, kteří mají kolo za dvacet či třicet tisíc. Jde jen o to, že jsem díky povolání sportovního novináře a testera seděl na tolika kolech s šesticifernou pořizovací cenou, že mě samotný údaj o jejich hodnotě nechává obvykle zcela chladným. Vždy se také snažím od čísel na cenovce oprostit a brát a hodnotit kolo tak, jak ho dostanu k testu. Nic víc, nic míň!

V den focení jsem „měl to štěstí“, že se nad Brdským hřebenem roztrhla bílá peřina! Po chvíli ale zase svítilo sluníčko, takže jsem si ježdění nakonec parádně užil…

Radši to nebudu počítat…

U Turneru by bylo navíc skoro zbytečné pátrat po přesné ceně konkrétní sestavy, jelikož se jedná o zakázkově stavěný stroj, který si v případě, že se rozhodnete pro jeho koupi, můžete nakonfigurovat zcela dle svých přání, požadavků a možností. V tomto případě stačí vyjít z faktu, že rámový set s tlumičem vyjde na 88 900 Kč. K tomu si orientačně přidejte cenu sady SRAM XX1, kol Industry Nine Enduro s karbonovými ráfky, sedlovky 9point8, dílů Chromag, brzd SRAM Guide Ultimate a… Radši to nebudu ani počítat!

O počítání zde skutečně nejde, jelikož toto kolo rozhodně není o číslech, ale o pocitech a jízdních vlastnostech či schopnostech, které lze vytěžit z bytelného, přitom lehoučkého 160mm endura. Pár čísel vhodných bližší analýzy by se ale jistě našlo. Už třeba přílepek u názvu modelu v4.0. Ten značí, že je aktuální Turner RFX čtvrtou generací této řady, kdy se první objevila již v roce 1999. Při rozhovoru s Davidem Turnerem, který jsem s ním vedl loni na Eurobiku právě nad tímto kolem, přitom vyšlo najevo, že cesta k aktuální verzi byla hodně dlouhá a značně trnitá, pokud si to dobře pamatuji, tak vývoj nového RFX trval několik let!

Sešlo se totiž hned několik okolností najednou. Nejprve se vyvíjelo nové RFX pro 26“ kola, když najednou z roku na rok byl nejmenší průměr odepsán! Další pokus vznikl tuším na hliníku, ale pak došlo k tomu, že se strhla karbonová horečka. Když už se konečně začala rýsovat finální karbonová podoba, hledal David Turner vhodného dodavatele v Asii. Jeden mu byl doporučen, avšak po zadání stavby prvního prototypu dorazil z Asie rám s výrazně jinými hodnotami základních úhlů (rozdíl až 1°), proto spolupráce nebyla při jeho perfekcionismu absolutně možná. Nakonec se našla vhodná továrna, mezitím se podoba kola ještě lehce dopilovala a dnes před námi stojí hotový a zbrusu nový Turner RFX v4.0 v plné kráse!

David Turner nemá rád zbytečně oblé křivky, je také zásadně proti tažení kabeláže vnitřkem rámu, čistě z praktického hlediska.

Bude RFX na hliníku?

To je záludná otázka, na kterou neznám konkrétní odpověď. David Turner na Eurobiku říkal, že se ho na to lidé často ptají, stejně tak se často ptali zda bude další karbonové kolo poté, co představil model Czar (test Turner Czar). Zájem o levnější alternativu s hliníkovým rámem by asi byl a mohl by to být i logický krok, k němuž přistoupil třeba i Pivot, když po čase od uvedení modelu Mach 6 Carbon představil Mach 6 Alu. Ale počkejme si, i když co si tak vzpomínám, byl David z karbonového RFX natolik unesen, tedy spíše z možností jakých mu karbon umožňuje dosáhnout, že bych si spíše tipnul, že zůstane jen u kompozitu.

„Když odlehčíme rám a celou základní stavbu kola, můžeme si více hrát s koly, nasadit těžší a odolnější pláště a vrhnout se do nesmlouvavého terénu. Nebo naopak kolo odlehčit kde to jen půjde a udělat z něj raketu s vysokým zdvihem. Ano, karbon mi dává smysl i v této kategorii, jelikož otevírá tolik možností. Navíc když dnes srovnáte jak skvěle jede RFX, zjistíte, že skoro není důvod pořizovat si Burner na 140 mm, protože jeho statnější karbonový bráška vyletí na kopec snad ještě rychleji a co dokáže cestou dolů s výrazně vyšším zdvihem a jinou geometrií snad nemusím ani rozebírat.“ Volně citováno z mého rozhovoru s Davidem Turnerem na Eurobiku 2015.

Zajímavý je pohled na otevřenou zadní stavbu ze shora a zezadu, aneb 160 mm zdvihu se musí někam „schovat“.

Tradice či (r)evoluce?

Zahledíme-li se blíže na samotný rám, najdeme zde celou řadu detailů pro kola Turner tradičních, ale i revolučních. Tradiční se zdá být výrazný technicky zaměřený vzhled rámu s jasnými a ostře řezanými hranami, kupříkladu v oblasti hlavové trubky. Ty celku propůjčují vzhled skutečného horského kola a jsou výrazným kontrastem vůči cukrkandlově jemným tvarům karbonových rámů konkurenčních značek poslední doby, např. Santa Cruz nebo Yeti. Nechci se tímto dotknout ničího vkusu, jen se snažím ilustrovat onen rozdíl.

Tradičním prvkem pro stroje Turner jsou také bovdeny a hadice tažené pouze po rámu, jelikož David Turner sice uznává, že vnitřní vedení je elegantní, o jeho praktičnosti si ale myslí své. Stejně tak i na tomto modelu najdete důkaz Davidova odporu ke stahovacím zip páskům, který je krásně demonstrován heslem „No more Zip ties“. Proto jsou všechny úchyty vedení na rámu šroubované, nikde nic netrčí a nepřekáží, proto nehrozí pořezáním o ostrou hranu nedbale zastřiženého pásku.

Malou připomínku tradičního frézování najdete v detailu na spodním rameni, ale je to jen design, rameno je plně kované a ložiska jsou zapouzdřená kuličková.

Měnit se musí postupně, aby si lidé zvykli!

Přesně toto pronesl David Turner, když jsem se jej začal vyptávat na důvody přechodu od frézovaných vahadel zadní stavby k plně kovaným či k náhradě kluzných pouzder za kuličková ložiska. Podíváte-li se na test Turneru Czar, zjistíte, že se tento stroj snaží být kompromisem mezi starým a novým, Turner RFX ale již plně kráčí vlastní cestou a již se nesnaží nic maskovat.

Kovaná hliníková raménka zadní stavby jsou jednoduše pevnější než frézovaná, zároveň i výrobně méně nákladná. Ohledně ložisek narážíte na skutečnost, že kluzná pouzdra bývala ideální cestou v dobách, kdy se na rámy horských kol používala kazetová ložiska z elektromotorů a podobných zařízení konstruovaná pro zcela jiný druh namáhání.

Dnes naopak existuje celá řada specificky pro zadní odpružení vyvíjených ložisek s větším počtem kuliček a s menšími výrobními tolerancemi, proto již není důvod „obtěžovat se s kluznými pouzdry“. Navíc případná výměna kluzného ložiska bývala náročná technicky a hlavně finančně, kdežto kazetové ložisko přelisujete za pár minut a není ani moc drahé. Na Turneru RFX jsou přitom použita ložiska Enduro Bearings velkého průměru (oversize), proto by měl být chod zadní stavby výrazně hladší a jemnější bez vlivu na její stranovou tuhost.

Horní rameno je čistě moderního vzhledu a na žádné kování si ani nehraje a k celku tak dokonale ladí.

Dejvův Link

Tradiční součástí posledních několika generací kol Turner je zadní zavěšení DW-Link, o němž jsme před časem uveřejnili dlouhý elaborát (DW-Link – popis systému odpružení). V případě Turneru RFX proto snad není třeba nořit se zbytečně hluboko do teorie. Co stojí za zmínku je fakt, že David Turner nadále věří vlastní cestě, kdy umisťuje tlumič vertikálně podél sedlové trubky a pojí jej přímo s horním ramenem. Tedy na rozdíl od posledních počinů značek Pivot a Ibis. Ty svá kola rovněž staví na systému DW-Link, tlumiče mají tradičně horizontálně, hlavně ale využívají služeb pomocné vidlice pojící tlumič se samotnou zadní stavbou.

Systém DW-Link (by Turner) v plné kráse. Zadní trojúhelník je skutečně bytelný a podceněná nejsou ani kovová raménka. 

Jde se řádit

Teorie jsme si naservírovali snad již víc než dost, pojďme tedy konečně k reálným zážitkům a poznatkům z terénu, v nichž možná trochu vyvrátím pár postřehů sepsaných v popisu svých prvních dojmů s Turnerem RFX. V první řadě mě docela zarazilo zjištění, když jsem si uvědomil, že jsem se vozil na velikosti L, což mi ale mělo být předem jasné, jelikož u Turnerů jsem zatím skoro vždy testoval Lka. U RFX mě skoro ani nenapadlo o velikosti rámu přemýšlet, jelikož mi tohle kolo okamžitě sedlo.

Zprvu mě sice zarazil poměrně vysoký úchop, když jsem ale hodil představec až k hlavě, zjistil jsem, že je výška rukou s ohledem na zdvihovou kategorii poměrně přirozená a řídítka proto nejsou zbytečně „v nebi“, jak tomu třeba bylo, když jsem před delším časem sedlal Turner Sultan 29. Velice příjemný a dobře vyvážený mi přišel i posed, až si říkám, že by velikost M, kterou obvykle preferuji, byla snad až zbytečně krátká (rozdíl v délce horní trubky 2,6 cm). Velikost rámu si ostatně musí člověk vždy dopředu důkladně rozmyslet a nejlépe osobně vyzkoušet.

V reálu to tedy probíhalo tak, že jsem se na Turnera RFX posadil, upravil si výšku řídítek a už si to mířil na své oblíbené technické sekce. Přitom se mi za dobu strávenou v sedle RFX podařilo hned několikrát posunout své vlastní hranice a pokořit dlouho obávaná místa, či vyzkoušet několik nových sekcí, které jsem opakovaně přes zimu teoreticky studoval.

Pokrčit lokty, pustit brzdy a opřít se do zatáčky, to má Turner RFX skutečně rád!

Enduro pro blbce běžné jezdce

Turner RFX je totiž endurem stavěným pro „běžné jezdce“, tedy nikoliv pro pár procent nejlepších riderů světa, kteří své stroje ovládají přes přední kolo, přesně naopak než my smrtelníci. Nečekejte tedy stroj „hozený na předek“, jako mnohé specifické závodní enduro rakety dneška, ale spíše solidní, robustní a hlavně jistý tank, u nějž stačí držet řídítka a sesvištět, případně sešoupat se zadkem přilepeným na zadním kole i ty nejstrmější a nejvíce obávané sekce.

Bude to znít asi dost kriticky a vlastně i dost sebe kriticky, ale je to tak – Turner RFX je endurem pro „běžné pitomce“, jako jsem já! Pro lidi, kteří sice jezdit umí, ale mají své hranice, závratě či jiné fóbie, nemají kořeny v trialu, či neprošli v mládí kariérou závodníka BMX, DS nebo třeba 4X! Proto se mi s tímto kolem jezdilo tak dobře, proto mi poskytlo tolik sebevědomí a otevřelo mi hranice vlastních možností, podobně jako na podzim zkoušený prototyp RB Bandit 675.

Abych to ale s vychvalováním stability a jistoty úplně nepřehnal… Ano, Turner RFX je kolem mimořádně jistým a jeho řízení má v základu výrazně stabilní projev. Ten si ale teoreticky můžete upravit výměnou vložek v hlavovém složení, kdy lze základní nastavení úhlu hlavy změnit o +/- jeden stupeň (66°, nebo 64°). Běžně ale kolo dostanete tak jak jsem ho měl já, tedy s úhlem hlavy 65°, což mi přišlo naprosto vyhovující.

Podívejte se, kolik místa musí být vytvořeno pro případnou montáž přesmykače. O kolik procent by mohla být zadní stavba tužší a o kolik centimetrů čepy delší, kdyby byl rám stavěn čistě pro pohon 1x?

To či ono…

Zajímavé na Turneru RFX je, že není tím typem endura, které by nutně a za každou cenu vyžadovalo brutální terén, nekompromisní rychlost, nebo radikální sklon. Když jsem jej totiž první den vytáhl na hodinku a něco do městského lesoparku za barákem, neměl jsem pocit, že by sem toto kolo vysloveně nepatřilo. Své oblíbené technické sekce jsem sice projel jako by tam snad ani nebyly, ale to neznamená, že bych se v jeho sedle nudil!

Mnohem podstatnější mi přišlo, jak poslušně a ochotně se Turner RFX proplétal i po běžně zvlněném trailu. Bylo sice znát, že díky vyšší míře stability, dané použitou geometrií a vyššími zdvihy, bylo potřeba kolo do zatáček více pokládat, či jej silněji tahat z oblouku do oblouku, nebylo to ale nic nesmyslně těžkého či nezvladatelného. Vedle stability jako takové se totiž na jízdním projevu v běžném terénu podepisuje i luxusně tuhý rám, poslušné odpružení, v jehož zdvihu se rozhodně neutopíte, a navíc lehoučká a pevná kola Industry Nine s karbonovými ráfky.

Mnohé prozradí už jen celková hmotnost 13,08 kg (vel. L, bez pedálů), o které si mohou nechat snít mnohé trailbiky střední cenové kategorie. S takovouto výbavou a s takto nicotnou hmotou pod vámi se není čemu divit, že se to eReFiXku švihá do zatáček a do kopců jako nic. Ke zmíněnému „lidskému“ projevu navíc přispívá i naladění odpružení, k jehož bližšímu rozboru se ještě dostaneme. On totiž jak tlumič, tak i vidlice jsou krásně citlivé a vnímavé, proto snadno poberou i menší věci při běžné rychlosti. Něco takového kola s tímto zdvihem postavená na Foxu obvykle nedokážou, jelikož zejména vidlice Fox 36 vyžadují pořádnou nakládačku, aby se dostatečně rozparádily.

Pohádkové jízdní vlastnosti při cestách do kopce, ale i při ovládání na zvlněném trailu velkou měrou vylepšovala kola Industry Nine Enduro s karbonovými ráfky.

Záchranný kruh nechte doma!

Na druhé straně se dvojici jednotek RockShox Lyrik RCT3 a Rock Shox Monarch Plus RC3 podařilo naladit tak, že byly citlivé, aktivní, přitom ale přirozeně progresivní, díky čemuž se člověk v odpružení zbytečně netopil, i když si třeba silněji sáhl na brzdu, nebo když se pohyboval minimální rychlostí po trialových skalkách a v podobných sekcích.

Odpružení jako takové je vůbec na Turneru RFX naladěno vskutku pohádkově a je znát, že nad ním někdo dlouze přemýšlel a nejspíš jej i dlouze ladil. Vidlici RockShox Lyrik se budeme věnovat v samostatném článku (Turner RFX – Komponenty), nyní něco více k zadní stavbě. Není totiž DW-Link jako DW-Link. Princip je u všech kol s tímto systémem samozřejmě stejný, vždy ale záleží na milimetrově přesné pozici čepů, sklonu ramen atd.

Co se mi zatím několikrát potvrdilo, je až úchvatná efektivita tohoto zadního závěsu při šlapání budící skoro dojem pevného stroje. Asi nejvíc to bylo znát na Ibisu Mojo SL (2012), který do kopce letěl jako hardtail, dost výrazný byl tento efekt třeba i na Turneru Sultan 29. Model RFX šel ale trochu jinou cestou. Efektivity má stále na rozdávání, přitom více zohledňuje vysokou aktivitu a vnímavost zadní partie.

Kliky Praxisworks Girder M30 s vlastními převodníky se zuby typu Narrow-Wide vyhrávají mnohé srovnávací testy tuhosti. V brzké době se dočkáme modelů s přímým uchycením převodníků (Direct Mount), které budou lehčí, tužší a elegantnější…

Mám rád, když se houpe

I přesto vše ale máte ve výjezdu pocit, že je zde zadek jen a jen pro vás a váš výkon. Pevný karbonový rám, extra tuhé kliky Praxisworks, pevná a lehoučká kola Industry Nine a také systém DW-Link. Vše funguje jako sehraný orchestr, kolo jede krásně, lehce a přirozeně, až člověk začne pochybovat o tom, že sedí na enduru se 160 mm zdvihu. Až se jeho myšlenky stočí ke spekulacím, že mu dole pod kopcem někdo nenápadně vyměnil Turner RFX a Turner Czar! Karbon jako karbon…

Vážně, RFX jede a stoupá zlehka a přirozeně jako teplý odpolední vánek plazící se po úbočí hor (Fén ‚též föhn‘ je vítr vanoucí z jihu přes Alpy). Přitom ale zadní partie dokáže být stále krásně vnímavá a aktivní, takže pokud si to namíříte na začátek oblíbeného enduro trailu přes kameny, kořeny nebo jiné vyhlášené technické výjezdové sekce, můžete si zároveň užít, jak aktivně bude vaše zadní kolo přitlačováno k zemi. Do kopce Turner RFX jezdit zkrátka umí! Ve vyslovených stojkách by ho asi nakonec dostal třeba Giant Reign, zejména kvůli jeho specifickému na předek hozenému posedu, nahoře by si ale jistě podaly ruce.

Nahoru, nahoru… Já ale radši dolů! My taky, zejména s takovýmto kolem, i když i na kopec se člověk nějak dostat musí! Cestou dolů se opět projevuje „efekt DW-Link“, i když opět trochu méně než v jiných případech (jistě úmyslně). Vtip je v tom, že kola se systémem DW-Link, i s takto vysokým zdvihem, často chodí skvěle, vysloveného pocitu houpání se ale u nich nedočkáte. Pracují totiž tak efektivně, že o jejich aktivitě není jezdec příliš informován. Snad jen tím, že pohledem na kontrolní kroužek na tlumiči zjistí, že zadek chodí víceméně v plném rozsahu. Případně tak, že mu Strava hlásí jeden osobní rekord za druhým! Podobné dojmy jsem měl třeba z Pivotu Mach 6 – super svezení, super rychlost, ale pocit houpání nikde!

Oranžová, kam oko dohlédne! Stavitelé tohoto konkrétního Turneru RFX se nechali trochu unést, oranžové doplňky ale černému kolu náramně sluší. Velkou poklonu musím vyseknout také vidlici RockShox Lyrik, o níž si více povíme v samostatném článku.

Je to špatně, nebo dobře?

Tuto otázku si musí zodpovědět každý sám a věřím, že půlka z vás bude souhlasně přikyvovat a druhá půlka odmítavě kroutit hlavou. Každopádně já mám rád, když se kolo houpe (přiměřeně), když zadní stavba o sobě dává vědět a vy prostě víte, že jedete na plně odpruženém kole. I toto přitom Turner RFX dokáže! Skutečně se houpe, zejména na větších příčných nerovnostech, nenoří se ale, nepropadá se a není vratký ani houbovitý. Je to zkrátka příjemná symbióza pocitů.

Nebo jinak… Když jsem Turnera RFX vrátil a osedlal po čase znovu redakční „testovací mulu“ Specialized Stumpjumper FSR Expert 650b, došlo mi, nakolik byl vlastně i v tomto směru Turner RFX umírněný a ukázněný, přestože dal člověku ochutnat to, jak hluboký jeho krok může být. *Stumpjumper FSR je totiž dokonalý opak, až si na jehož vysokou aktivitu musí člověk chvíli zvykat!

DW-Link zkrátka odvádí svou práci jako obvykle, jako obvykle dokonale! Pošlete Turnera RFX do „pořádného bordelu“, mezi ostré kameny a vystupující kořeny a on jimi projede jako nůž máslem. Nebude se kroutit ani vlnit, pojede klidně, čistě a vyrovnaně a vlastně až dole pod kopcem možná zjistíte, že šel zadek na pár místech skoro až k dorazu a vy si toho ani nevšimli. Kapacita zadní stavby je skutečně velkolepá, alespoň pocitově. Snad i proto je při tvrdé jízdě těžké dostat RFX do úzkých. Mně se to snad ani jednou nepovedlo, dřív jsem se začal bát já něž Turner!

U hliníku se řešily různé slitiny, v případě karbonu můžeme jen spekulovat o tom, co se skrývá za označením Turner C6. Je to ale tak důležité? Podstatnější je, jak to celé funguje dohromady!

Jedna odbočka zpět

Píšu, jak přichází myšlenky, proto mě teď trklo, že jsem málem zapomněl zmínit a popsat jednu záležitost. Často mám s koly podobného ražení problém… Myšleno endura s „trapně nízkou“ hmotností a nejlépe s lehoučkými karbonovými koly. Jsem totiž trochu bázlivý jezdec a v těžkém terénu mi více vyhovuje, jsou-li kola na takovém stroji spíše těží, mají-li výraznější gyroskopický efekt a pomáhají stabilizovat řízení tam, kde člověk sotva svírá řídítka.

Něco podobného mě „trápilo“ i u Turneru RFX, ale vlastně jen chvíli. První jízdy byly o (ne)smělém seznamování a zjišťování, jak moc lze v určitých místech kolu věřit. Výstupem bylo, že skoro všude skoro a skoro vždy na 100 %. I zde jsem se tedy ve své hlavě trochu pral s přílišnou lehkostí celku, či jen samotných kol, nakonec jsem ale podlehl reálným argumentům v podobě přirozeně vysoké stability, krásně čitelného kroku vidlice Lyrik nové generace a hlavně skoro až absolutní tuhosti řídícího centra spojujícího komponenty Chromag, vidlici Lyrik a kola Industry Nine. Že je pořád zmiňuju…

Jeden z komponentů, o němž vlastně nebyla řeč, je vodítko řetězu a bashguard od MRP. Nenápadný praktický doplněk, o němž člověk neví, dokud jej nepotřebuje!

KOMPONENTY

Aby toho nebylo v jednom článku zbytečně moc a jelikož je zde co popisovat i na postu komponentové výbavy (sedlovka 9point8 Fall Line, vidlice RockShox Lyrik, brzdy SRAM Guide Ultimate apod.), rozhodl jsem se tuto sekci uveřejnit jako samostatný článek – Turner RFX – komponentová výbava)

Praktické poznámky

Usilovně přemýšlím, jestli mě napadne něco z praktických věcí, či možných nedostatků v souvislosti s Turnerem RFX, na něž bych si mohl postěžovat… A nic! Snad jen, že mi přišlo škoda, kolik místa je v rámu připraveno pro případnou montáž přesmykače, když věřím, že si většina lidí na toto kolo hodí pohon „1x cokoliv“. Bylo by krásné, pokud by se to vůbec vyplatilo, kdyby existovala verze určená čistě pro sady 1x s rovnou sedlovkou, širším uchycením spodního ramene atd.

Jedna drobnost mě přeci jen napadá. Kluci z Protocycles jsou drsňáci a na kolo hodili převodník s 32 zuby, což je téměř hraniční rozměr pro kliky Praxisworks s klasickým pavoukem. Ten pojme i menší 30z převodníky, ve výrobě jsou ale již nové kliky s Direct-Mount uchycením. Zpět k převodníku – super je, že se jedná o originální licenci zubů SRAM X-Sync (Narrow-Wide), velikost 32 zubů na mě ale byla až moc, a proto jsem to pod řadou výjezdů radši vzdal, než bych se zbytečně trápil. Ale nic, tyto „trable“ vyřeší do roka sady SRAM Eagle, nebo si tam člověk prostě hodí co se mu líbí, co jezdí a co utočí.

Kokpit od Chromagu (představec a řídítka BZA) je stylový a vysoce pevný už jen díky průměru 35 mm. Na této fotce jsem se přitom snažil zachytit skutečnost, že skrz odlehčený představec je vidět dolů na kolo!

Turner RFX v4.0 – závěr

RFX je v mnoha směrech mimořádné kolo. Mimořádné je svou cenou, karbonovým rámem, systémem zavěšení, jménem Davida Turnera na spodní trubce, ale hlavě svými vlastnostmi. Obrovský hlad a totální nadšení posledních několika let ze všeho co je „enduro specific“ už možná pomalu uhasíná a začíná se vracet pragmatičtější „doba trailbiků“. Turner RFX ale dokazuje, že se i s velkými zdvihy dá jezdit, a to nejen v bikeparku či po brutálních legálních či ilegálních enduro lajnách.

Takovéto kolo, které je lehké, svižné a efektivní když jedete do kopce nebo po rovině, přitom je maximálně jisté, stabilní a sebevědomé ve sjezdech, vysloveně těžké a rozbité nevyjímaje, má potenciál nahradit minimálně dva stroje ve vaší garáži. S Turnerem RFX zkrátka sjedete skoro vše na co si jen vzpomenete, přitom ale na běžné vyjížďce po okolí nebudete mít nutně pocit, že s sebou taháte zbytečnou hromadu zdvihu navíc. Docela dlouho jsem se bránil představám super lehoučkých karbonových endur, Turner RFX mi ale v praxi dokazuje, že to jde a že to funguje. Klobouk dolů! Škoda jen, že jsem RFX nemohl vzít do Krušných hor…

Foto: Štěpán Hájíček