reklama

reklama

Cannondale Scalpel HT Carbon 2 – Nahradíš gravel XC kolem? (TEST)

Zdaleka ne všechny testy musí mít stejný scénář, případně zadání. Na počátku toho dnešního byla jedna poněkud netradiční myšlenka, nápad, velký otazník? Nebo naopak malý červík v hlavě. Jak moc velký „užitný“ rozdíl může být mezi moderním karbonovým XC hardtailem a obdobně moderním gravel-bikem, rovněž na uhlíkovém základu?

Cenově mohou být takováto kola vlastně dost podobná, u biku přitom dostanete za podobné peníze při plus/mínus podobné úrovni výbavy navíc odpruženou vidlici, v jistých případech teleskop (může být i na gravelu) atd. Ani z hlediska hmotnosti nemusí být mezi špičkovým XC HT strojem a gravel-bikem vysloveně nepřekonatelná propast proporcí Grand Canyonu!

Cannondale Scalpel HT Carbon 2 – Téměř Ferrari červená v luxusních podzimních barvách!

reklama

Na balónech mezi žiletkami

Rozdíl, a to sakra velký, je naopak v posedu, do značné míry v komfortu, jistotě, stabilitě, hravosti ovládání jakož i v celkových možnostech, schopnostech a průchodnosti jednoho a druhého kola těžším terénem. Sám jsem si nejednou prakticky ověřil, že vyrazit na delší vyjížďku s partou štěrkoletců, sedíc na dostatečně sportovně laděném XC kole, nemusí znamenat vyslovené utrpení, nebo nepřekročitelný handicap.

Samozřejmě, záleží na tempu, trase, povrchu a dalších faktorech. Ale pokud jsou vaši „gravel-kumpáni“ rozumní, pokud sami preferují, i se svými berany, spíše pestřejší profil, členitější terén a méně „bezduchého dupání“ po rovině, pak jste v mnoha případech na koni, na XC kole, ve výhodě spíše vy! Je-li to vás případ, vaše „strana barikády“.

Podobné živé srovnání (XC/gravel) jsem sám zažil minimálně dvakrát, vždy to bylo, do jisté míry paradoxně, v sedle nikoliv pevného XC kola, ale plně odpruženého. Jednou to bylo za řídítky stroje Koba Sentiero C3 100 (rok 2022), nedávno pak v sedle Orbea OIZ! Jak by to, při této zkušenosti, dopadlo „tváří v tvář“ při souboji gravel vs. XC HT, si lze vcelku snadno domyslet. Pozadu bych nejspíš nezůstal…

Jak ti to dnes šlape?!

Já sám totiž ve zmíněných dvou případech rozhodně netrpěl, spíš mě vícekrát překvapilo, když mi kamarádi říkali, modelově na rozbitějších rovných pěšinách a rozoraných polňačkách, jak ten den jedu rychle?! Jasně, v případě, kdy se naše kola dotkla asfaltu, nebo alespoň uhlazené štěrkové cesty, se karta začala rychle obracet, vyslovený průšvih to ale také nebyl.

Dejme každopádně slovo Honzovi, který si chtěl moderní XC HT stroj na karbonu osobně vyzkoušet, vlastně vůbec poprvé od doby, kdy sám opustil 26“ (myšleno právě v této kategorii, jinak má kola moderní), a v hlavě porovnat se svým oblíbeným hliníkovým gravelem od RB, za nějž pomalu ale jistě hledá náhradu. Toto je ostatně prvotní hybatel, který jej dovedl přesně k tomuto „dilematu“?

Jan Eisler a Cannondale Scalpel HT Carbon 2

Můj originální úvod už do značné míry „předžvýkal“ a o své postřehy obohatil Štěpán, navážu tedy tam, kde byl můj text „ustřižen“. Moje otázka zněla, nakolik jsou si zmíněné dva koncepty sportovního kola podobné? Myšleno gravel a XC HT. Nebo naopak, nakolik si jsou vzdálené? Bude odezva na šlapání a chuť jet zásadně jiná? Jak to bude s komfortem?

Otazníky pokračují… Má vůbec ještě v dnešní době XC hardtail své opodstatnění, když pevná kola pomalu, ale jistě mizí i ze světových XC okruhů? Těch otázek, které mi stále dokola vířily hlavou, bylo víc než dost. Nezbývalo tedy než začít hledat odpovědi!

Jede se pro Scalpela!

Štěpán naštěstí dlouho neváhal, zavolal do Aspire a při jedné své „okružní cestě“ po republice rovnou vyzvedl Cannondale Scalpel HT Carbon 2 ve velikosti L (tak akorát pro mě a v použitelné míře i pro něj), jako kolo, které mi doporučil přesně pro moje zamýšlené srovnání.

Ještě před tím, než Scalpel HT dorazil do Prahy, mi Štěpán básnil o jeho předchůdcích (Cannondale F-Si) jako o jedněch z nejzábavnějších XC pevňáků, co za poslední roky jezdil. Sám byl ostatně dost zvědavý na to, kolik z původního DNA modelů F-Si se podařilo přenést do nové řady Scalpel HT? Ono jde vlastně jen „marketingovou“ změnu názvu, ale stejně… Když už nic jiného, tak se díváme na zcela novou generaci stroje třídy XC HT od Cannondale.

Cannondale Scalpel HT Carbon 2 – Seznamme se, prosím!

Přemýšlím, nakolik důležité a smysluplné je představovat vám toto kolo blíže, šroubek za šroubkem? Zejména, když už se Cannondale Scalpel HT na webu BikeAndRide.cz párkrát předvedl. Poprvé v rámci jeho představení (listopad 2021), nedávno pak v úvodním článku popisujícím naši „misi“ a náš záměr s tímto strojem: První seznámení – 11/2023. Přeskočme proto tyto úvodní „tanečky“ a pojďme bez dalšího zdržování na naše praktická zjištění.

Kupříkladu jsem zjistil, že hmotností se Scalpel HT Carbon 2 těm úplně nejlehčím gravelům rovnat příliš nemůže. Alespoň pokud bereme v úvahu stále ještě cenově relativně dosažitelnou verzi Carbon 2 a ne třeba TOP model Cannondale Scalpel HT Hi-MOD Ultimate za poctivého čtvrt milionu!

Na druhé straně, pokud opustíme skupinu gravelů stavěných čistě na rychlost, a tedy i na hmotnost, a naopak zabrousíme do kategorie strojů určených více do terénu, ať už geometrií, stavbou rámu, nebo výbavou, najednou tam zase tak velký rozdíl v hmotnosti není.

Nabídnout mu prostor k sebeprezentaci!

Začněme konstatováním, že jsme se já, ale i Štěpán, snažili během testu vyzkoušet a zhodnotit chování tohoto kola na různých variantách povrchu, v dostatečně pestrém sklonu, za celkově nemálo variabilních podmínek. Nejen za sucha na cyklostezce, jak se s oblibou píše v nejednom cyklistickém inzerátu! 🤣 Alespoň virtuálně jsme následně Scalpela porovnávali s různými zástupci gravelového týmu.

Původně jsem chtěl vytvořit sadu fotek s Honzou v sedle, to ale časově příliš nevycházelo, tak jsem zas musel fotit jen sám sebe…

reklama

Jak na mě působil Cannondale Scalpel HT Carbon?

V první řadě jako skvělý společník a univerzální parťák, který se jen tak ničeho nezalekne! Vyřčené platí ať už vyberete rychlou štěrkovou cyklostezku, lehčí terén nebo se více odvážete a pustíte se do boje s místními vyhlášenými úseky a sekcemi (nejen v XC spektru!).

Čím je to způsobeno? Z mého pohledu primárně skvělou geometrií, kterou definuje už jen luxusně uvolněný hlavový úhel 67°! Člověk by si zprvu myslel, že by mohla být na tomto místě v katalogu chyba, jelikož 67° je údaj, který byl ještě nedávno vlastní tak nanejvýš trail-bikům, o pár let dříve i endurům a dnes?! Dnes ho najdete na XC pevňáku! Úlet! Nebo ne? Respektive není to vlastně pozitivní úlet?

Doplňme informaci, že zadní stavba měří kompaktních 440 mm, což dále dokresluje a podtrhuje veskrze moderní vyznění celkového ovládání s jistým vedením a pohotovými reakcemi na pokyny pilota! Člověk by si, už jen při pohledu na tato čísla, skoro řekl, zda to není víc trailový pevňák, než sportovní XC štika?

To zase rozhodně není, natolik steroidy napumpované ambice nemá, i když v rukách dostatečně schopných pilotů, s teleskopem a s patřičným obutím… Ale to už bychom tahali Scalpela někam, kam konstrukčně ani logicky nepatří.

Kam mám vlastně zařadit Cannondale Scalpel HT?

Když o tom přemýšlím, tak si říkám, že je Scalpel HT do značené míry osamocený bojovník, jelikož extra moc pevných XC kol s takto agresivní geometrií na trhu nenajdete. Neříkám, že žádná další neexistují, navíc se s každým rokem nových počinů s podobným charakterem objevuje pomaličku víc a víc, ale stejně…

Dnes už to rozhodně není nutnost ani zákon, ale když už sportovní Cannondale, tak ideálně s vidlicí Lefty!

Podřadit a držet v otáčkách!

Ať ale pro hledání obecného zařazení neutečeme někam úplně mimo. Napadá mě totiž srovnáním v tom duchu, že u aut dlouhou dobu platilo, že rychlý vůz musí mít červený lak! To máme u „našeho“ Scalpela splněno, ač se dělá i v druhé, černo-modré variantě.

Co jsem tím chtěl ale skutečně říct je, že když na něm jedete, podvědomě hledáte prudké a fyzicky náročné kopce, které s až nečekanou chutí a odhodláním odškrtáváte na svém seznamu hezky jeden za druhým. Vysloveně dlouhá a táhlá stoupání mohou být, i na takovéto raketě, docela nudná a otravná, ale o nich se dnes bavit nebudeme, že?

Ukaž se raketo… Pokud máš najeto!

Má-li člověk alespoň něco najeto a daný den tu správnou chuť, pak jej neustále lákají výjezdy ostré a prudké, ideálně takové, které se dají vyjet na „plný plyn“, v případě horských kol často vestoje!

Těšíte se totiž, až se znovu postavíte do pedálů a ucítíte tu skvělou a zcela nekompromisní odezvu na šlapání! Párkrát se do toho opřete a už jste nahoře, chvíli si užíváte rovinu, lehkost pohybu, ale brzy vás to táhne zase dolů, užít si trochu zábavy z kopce a vymyslet mezi tím další ostrý kopák nahoru!

Člověk si prostě začne cestu plánovat tak, aby podobný scénář mohl opakovat stále dokola, alespoň do chvíle, než mu dojdou síly, případně cukry v krvi a nenahradí je záplava ve svalech pálícího laktátu! Přiznávám, je to dost návykové!!!

Nezapomněli jsme na cesty dolů?

Vzhledem k tomu, že jsem už o pár odstavců výše „(bá)snil“ o úžasné agresivní geometrii, lze předpokládat, že Cannondale Scalpel HT pojede velice dobře i dolů, že se nebude obávat ani náročnějšího terénu. A nutno přiznat, že to není jen zdání plynoucí z pohledu do tabulky geometrie, ale skutečná „žitá“ realita!

Stručně řečeno, jistota, s jakou Cannondale Scalpel HT zvládá sjezdy a těžší terén obecně, je skutečně ukázková. Opět také slušně návyková! Škoda jen chybějícího teleskopu, jak jsme nad tím se Štěpánem vícekrát hořekovali již v rámci úvodního představení.

Vzhledem k průměru sedlové trubky (27,2 mm), zřejmě volené s ohledem na maximální pružnost klasické pevné „tyče pod zadkem“, je výběr teleskopů a nabídka jejich zdvihů poměrně omezená, ale kousky s krokem alespoň 100 mm, nebo i o něco více, se rozhodně najdou*.

Já bych každopádně tuto cestu rozhodně zvolil. Nasazení teleskopu, ať už skoro jakéhokoliv, by totiž výrazně posunulo schopnosti Scalpelu HT ve sjezdech a v technice obecně, a to o pořádný kus dopředu. Přípravu pro vnitřní vedení potřebné kabeláže na rámu najdete přímo z výroby, takže stačí vlastně jen vybrat vhodný model*.

*Například Crankbrothers Highline XC/Gravel (60/80/100/125 mm) nebo BikeYoke Revive 272, která nabízí jednotný zdvih „pouze“ 80 mm.

MTB, nebo Gravel?  ANO / MOŽNÁ / NE?!

Cannondale Scalpel HT Carbon 2 je skutečně zajímavé kolo. Už jen exkluzivní vidlice Lefty Ocho, v našem případě zářivý a naživo pro mnoho lidí slušně uhrančivý červený lak, snad až famózní geometrie, vzhled a zpracování rámu, hmotnost… Skoro samá superlativa a životní jistoty. Dává ale takovéto kolo v dnešní době, krom XC tratí, vůbec smysl?

Odpověď je, alespoň z mého pohledu, relativně jednoduchá. Cannondale Scalpel HT je kolem vhodným zejména (ale nejen) do terénu, na kterém horská cyklistika na konci devadesátých let začínala. Co to znamená?

Jsou místa, kam Scalpel nepatří?

Pokud bychom chtěli Cannondale Scalpel HT vídat primárně na štěrkovkách, myšleno tak, že by měl do určité míry zastoupit gravel, jak jsem si to původně maloval, tak by to byla vlastně dost škoda. Scalpel HT i takové prostředí zvládne, ale dost na něm zabíjíte jeho potenciál!

I přes nízkou hmotnost a tuhý rám se pro takové cesty o dost lépe hodí gravel, už jen z hlediska posedu, tvaru řídítek apod. To samé, ne-li o to víc, platí na asfaltu. I tady Scalpel HT jede a gravel kamarádi na vás nebudou muset nikde vysloveně čekat, ale… Má smysl mučit takového divocha na asfaltu?

Dodal bych rád ještě tolik, že i přes možnost vidlici Cannondale Lefty Ocho zcela zamknout (dálkově z řídítek), se svou hbitostí Scalpel HT sice dokáže přiblížit gravelu, určitě to ale není rovnocenný souboj. Jeho místo je jinde, v lese, v terénu, v houpavých roklích nebo celodenních výletech, tam mu to jde skvěle a tam se na něj můžete plně spolehnout.

Jan Eisler

reklama

Doplnění – Štěpán Hájíček

Když si čtu a postupně zpracovávám Honzův popis a jeho hodnocení stroje Cannondale Scalpel HT, pak si říkám, že zmínil a pojmenoval snad všechny důležité aspekty, na které i já sám v průběhu jeho prověrky přišel. Přestože jsem měl za sebe dopředu jasno v tom, že (svůj) gravel bych za XC HT rozhodně neměnil, jedním dechem přiznávám (uznávám), že i mě kola této kategorie baví a mají mi rozhodně co nabídnout.

Není to sice moje „srdcová kategorie“, ale vzhledem k tomu, že moje nejranější začátky s MTB jsou spojeny s XC závody a maratony, chápu, pro co jsou tato kola určena a vlastně jen zírám, v dobrém slova smyslu, kam až se tato kategorie posunula, kam dospěla.

Sním o nekonečné garáži… A stroji času!

Pokud bych měl nekonečný prostor ve své garáži, nekonečný rozpočet a zejména nekonečné časové možnosti, pak bych se kolu jako je zrovna Cannondale Scalpel HT rozhodně nebránil. Už jen ta lehkost, rychlost, okamžitá odezva, bezprostřednost jeho reakcí. To je prostě bomba!

Když to navíc spojíte do balíčku s naprosto luxusně navrženou geometrií… Pak jen žasnu, ječím nadšením a vzrušením. Někdy sice zase chvíli mlčím, když mi dojde, že po páčce teleskopu šmátrám levým palcem zcela zbytečně (dalo by se snadno napravit), jenže brzy mi obvykle dojde, že právě s teleskopem, kratším představcem a hrubším obutím bych měl asi brzy tendence dělat ze Scalpelu HT trailový pevňák, nikoliv XC HT.

Ale i to je vlastně perfektní důkaz toho, nakolik je Scalpel HT povedený, jak dalece dokáže překročit dříve nepřekročitelné hranice XC, jaká je s ním zábava! Zkrátka a dobře, baví mě a jsem vlastně hodně rád, že na tento test došlo, že i já si mohl osvěžit a upgradovat či updatovat své letité vzpomínky a zkušenosti se stroji Cannondale F-Si, které vždy byly mými osobními esy právě v kategorii XC HT.

Text: Štěpán Hájíček / Jan Eisler | Foto: Štěpán Hájíček

Poslední den ježdění, focení a testování v místech, kam bych normálně XC kolo asi nevytáhl. Vše v pohodě, jen ten teleskop by se tady sakra hodil! Přesněji o kousek dál za hranou kopce…

PLUS

  • Už jen varianta v nápadně červeném laku jednoznačně lahodila oku
  • Projděte si očima rám a budete zírat jak hezky, precizně a promyšleně je navržený
  • Zcela očekávatelné vlastnosti jsou nízká hmotnost, vysoká tuhost rámu, tedy i značná efektivita a rychlost. Jaké překvapení, že?!
  • Naprosto úžasná se zdá být geometrie. Už jen úhel hlavy 67° je prostě mazec! A jak to pak krásně funguje v terénu?!
  • Řízení je ukázkově klidné a jisté, alespoň na místech, kde takový projev očekáváte, vyžadujete
  • Hromadu jistoty si užijete i v náročných podmínkách, v technicky obtížných sekcích, ve strmých sjezdech atd.
  • Na druhé straně díky lehkosti, tuhosti rámu, krátké zadní stavbě atd. si lze užívat mimořádnou hravost, rozvernost a chuť neustále bořit zažitá XC dogmata!
  • Míra komfortu záleží hodně na použitých pláštích, kdy při dobré konstelaci není Scalpel HT rozhodně nepříjemně tuhý
  • Příjemná a funkční je také vidlice Lefty Ocho. Někomu může vadit, někoho může dráždit její vzhled, po stránce funkce a výkonů jí ale nelze mnoho vytknout. Chodí čistě, jemně a plynule, zároveň víc než dostatečně aktivně.
  • Zbytek výbavy je také, dle očekávání, rozhodně parádní

MÍNUS

  • Dost nám oběma chyběl teleskop a nebýt „zbytečně“ úzkého průměru sedlovky 27,2 mm, tak bychom pro tento test jistě nějaký „vytáhli z klobouku“
  • Vidlice Lefty Ocho je funkční a zajímavá, geniálně je řešený mechanizmus demontáže třmene, ale stejně. Při nakládání do auta a nutnosti sundat přední kolo je klasický koncept o maličko komfortnější. Ale ono je to hodně o zvyku a tréninku (montáže a demontáže kola a třmene).
  • V danou chvíli nasazené pláště byly snad až nesmyslně nízké a rychlé (vhodné snad jen do parného léta)
  • Také použitý představec úplně neodpovídal potenciálu kola a dělal z něj více „švihařský“ speciál než lehké technické MTB. Ale to je zase hodně otázka vkusu a názoru, či způsobu využití.