KOBA Sentiero C3 100 | Česko-švýcarský XC klenot (test)

Primárně švýcarskou značku Koba, kterou v roce 1991 založil bývalý československý reprezentant v silniční cyklistice, Ján Koba, jsme si již před dvěma lety názorně představili v podobě enduro modelu Trailtool 29 ND. Po delší pauze můžeme navázat dalším strojem, kterým je sportovní full Sentiero C3.

Toto kolo je nabízeno hned v několika specifikacích (zdvihových variantách), což dnes vlastně není žádné velké překvápko. Obdobně to dělá i celá řada jiných značek! Je tedy celkem běžné, že se původní závodní model doplní o „trochu zdvihu“, díky čemuž vznikne alternativní řada s ostřejším trailovým apetitem.

Z naší osobní zkušenosti a z poslední doby můžeme poukázat kupříkladu na sourozence Cannondale Scalpel (100 mm) a Scalpel SE (120 mm) – letos testovaný Scalpel SE LTD Lefty.

Víceméně stejný recept používá také Koba u svého sportovního fullu Sentiero, respektive u jeho nejnovější generace označené C3. Také zde najdete jak čistě závodní XC variantu s rovnými 100 mm zdvihu nad oběma koly, tak i verzi označovanou zkratkou „TX“ se zdvihem 120 mm na obou frontách. Určitým bonusem je Sentiero C3 *130*, kde je ještě o fous vyšší vidlice, vzadu ale zůstává 120 mm.

Osobitý vzhled, osobitá výbava!

Pro začátek by bylo vhodné začít konstatováním, že mnou prověřený kousek spadá do čistokrevné XC kategorie se 100 mm zdvihu, je proto vybaven odlehčenou vidlicí Fox 32 SC, ale také třeba elektronickým bezdrátovým řazením SRAM XX1 Eagle AXS – samostatné praktické představení. Doplnit bychom měli rovněž informaci, že se jedná o výrazně individuální stavbu, kdy nám tedy půjde hlavně o vyznění celého kola, méně pak o projev jednotlivých komponentů.

Z oněch specifik jsem již jmenoval bezdrátové řazení SRAM, jehož společníkem, alespoň na řídítkách, jsou brzdy Shimano XTR. Přidat můžeme informaci o sedlovce BikeYoke Divine SL (125 mm) a o dálkovém ovládání vidlice a tlumiče jedním sdruženým ovladačem. Případně též o kolech složených z karbonových ráfků Koba a exkluzivních nábojů Aivee, které se brzy objeví v nabídce dovozce a prodejce kol Koba a dalšího materiálu: www.bikebrothers.cz

Jasně určující kokpit

Přehoupneme-li se k hodnocení samotného stroje, začněme tradičně u posedu, který do nemalé míry definuje použití představce, přesněji setu představce a řídítek FSA ICR podporujícího plnou integraci kabeláže. Tedy řešení, kdy bovdeny a hadice vstupují zespodu do řídítek, následně putují skrz představec do hlavy a dále skrz rám na „místo svého určení“.

*Řešení je to rozhodně zajímavé, vzhledově poměrně elegantní, jen je mi předem trochu líto mechaniků, kteří se o to budou muset starat – vyndávat a případně znovu protahovat!

**Koba tomuto řešení věří natolik, že jej využívá jako standardní prvek u všech modelů Sentiero C3, které proto ani nemají klasické vstupní otvory pro kabeláž.

Právě tento představec, nebo spíše celý tento set, poněkud omezuje možnosti hrátek s polohou řídítek. Otočit jej nahoru kupříkladu nelze! Laborovat byste mohli částečně s jeho výškou (podložky jsou dělené), zvolit si dopředu můžete jeho délku, vše je ale potřeba dobře rozmyslet před instalací, jelikož jak to celé jednou složíte dohromady…

Zvykám si na XC styl

Výše popsaným setem řídítek a představce (šířka řídítek 760 mm, délka představce 70 mm), je posed dopředu zafixován, proto alespoň nemusím přemýšlet nad tím, jak bych si jej případně přeskládal. Polohu řídítek přijímám jako pevně daný fakt a zjišťuju, že se mi vlastně nesedí vůbec špatně.

Koba Sentiero C3 je v tomto směru rozhodně příjemné kolo s rozumně dlouhým posedem, který ale není zbytečně natažený, naopak dopřává jezdci solidní komfort a dostatečný nadhled.

Za poslední dobu, kdy jsem testoval spíše sportovní stroje, jako třeba gravel Giant Revolt Advanced 1, tak i výše zmíněný Cannondale Scalpel SE LTD Lefty, nebo svoje štěrkové Norco Search XR C, jsem si na sportovní pozici za řídítky slušně zvykl. Koba Sentiero a jí nabízená poloha jezdce tedy pro mě nebyla žádným zásadním překvapením.

Naopak, za jejími řídítky jsem se velice rychle uvelebil a cítil se zde jistě jak na delších rychlých přesunech po rovině, tak i v náročných výjezdech. Špatné to nebylo ani cestou dolů, ač toto kolo není žádný dramatický sjezdař. Excelentní bylo Sentiero naopak v prudkých a technických výjezdech, kde bylo krásně jisté a stabilní.

Vícekrát jsem si říkal, že ten či onen výjezd snad ani nebudu pokoušet, pak jsem se ale hecnul a… V drtivé většině případů jsem vyjel i věci, u nichž bych si to dopředu snad ani nemyslel! Kupříkladu naše lokální, legendami ověnčená „Maturita“, padla jako nic! Proto jsem zvesela zkoušel i jiná a snad ještě náročnější místa. V drtivé většině případů s úspěchem!

Umírněný a vyvážený

V náročných výjezdech Koba Sentiero C3 předvádí skutečně mimořádné kousky a rozhodně se neztrácí ani v jiných jízdních situacích. Vlastně mě dost bavilo prohánět se s tímto kolem po běžných XC trailech, kde to s Kobou jednak náramně odsýpalo, jednak bylo potěšení si s kolem hrát, kličkovat mezi stromky, prostě si jízdu naplno užívat.

„V hloubi duše“ je Koba Sentiero C3 kolem spíše klidnější povahy, obvykle preferuje vyrovnané tempo a rozvážný jízdní styl, občasné divočiny mu ale také rozhodně nevadí. Skoro až zaskočen jsem byl tím, nakolik zlehka a radostně si toto kolo poskočí, ať již jde o čistě pragmatické důvody (např. padlý kmen přes cestu), nebo na umělý odpal či jen kraj obrubníku.

S chutí a nadšením se vlastně vrhá i do klikatějších cest, kde se klid a jistota mísí s celkovou lehkostí a výraznou poslušností celku. Špatné to rozhodně nebylo ani cestou dolů, kdy jsem sice občas narážel na limity nizoučkého obutí (Maxxis Ikon 29×2,35“) a také docela měkké vidlice Fox 32 SC! Naopak díky teleskopické sedlovce jsem si toho dovolil nakonec docela dost!

Závodní XC Bezzubka

Když se přitom podíváte na současné XC tratě, dojde vám, že dnešní závodní stroje musí zvládnout poměrně slušné terénní výzvy a značně náročné technické sekce, s čímž by nemělo mít problém ani Sentiero.

Osobně jsem zvyklý více na stroje vyšších zdvihových kategorií s hrubším obutím a pevnější stavbou, i tak jsem si ale s Kobou střihl pár ostřejších úseků a když se s kolem správně zachází, tak ho hned tak něco nerozhází!

Jak jsem již zmínil, limitem v tomto směru může být aktuálně nasazené obutí Maxxis Ikon se směsí 3C Maxx Speed. Na suchu a pevném podkladu krásně jede, zároveň i solidně drží. Za mokra, nebo jak to bylo v době testu častější, na vyschlém a nejednou slušně drolivém povrchu, se ale na záběr nízkého dezénu příliš spoléhat nedalo!

Přední kolo v medu

Druhým prvkem, který mi občas prohluboval vrásky na čele, byla jíž párkrát připomenutá vidlice Fox 32 Step Cast. Tedy užší, lehčí model s nohama posazenýma blíže k sobě. Rozumím tomu, že v XC světě je důležitý každý gram a každý ušetřený Watt. Jenže zrovna na vidlici?

Toto si nejspíš musí vyhodnotit každý sám a rozhodnout se, čemu dá přednost. Já bych s klidným svědomím obětoval pár gramů na oltář vyšší boční tuhosti vidlice, a tedy i jistějšího vedení směru, zejména v krizových situacích. Mně se totiž i zde jako už vícekrát potvrdilo, že vidlice Fox 32 SC je stranově dost měkká a spojení mezi řídítky a předním kolem proto není zrovna jisté.

S tím se lze buď naučit žít, vnímat to tak, že si přední kolo do jisté míry najde cestu samo, nebo nasadit jiný kousek. *Ostatně i ve SP XC se dnes na kolech závodníků častěji objevují modely Fox 34 SC, které jsou o necelých 100 g těžší než 32 SC, jsou ale znatelně tužší!

Na efektivní notu

Od vidlice přejděme (nejen) k vidlici a řekněme si, „jak to pruží“? V případě modelu Fox 32 SC lze hovořit o poměrně slušné funkci, kdy se vcelku dobře podařilo trefit poměr stability při šlapání v sedle a vnímavosti. Respektive citlivost této vidlice je na XC poměry možná i trochu vyšší, proto je potřeba sedět a šlapat poměrně vyrovnaně, aby se předek zbytečně nehoupal. Díky tomu zase hezky žehlí!

Středně velké nerovnosti a větší nárazy jsou rovněž slušně zpracovány a utlumeny, alespoň co použitých 100 mm kroku dovolí. Jistou nevýhodou pro sportovní nadšence může být zmíněná vyšší vnímavost vidlice na pohyby jezdce, kterou lze, v případně potřeby, potlačit díky kolečku nízkorychlostní komprese. Každopádně pro jízdu ve stoje je lepší sáhnout po páčce společného lockoutu. Ten sice vidlici vysloveně nezmrazí, výrazně ji ale přiškrtí.

Ztuhne hlavně když potřebuješ!

Zajímavější, paradoxně ale možná méně výrazná, je zadní stavba, která dělá přesně to, co byste od ní u kola této kategorie očekávali. Předně rám i zadní trojúhelník, který nahradil jeden z čepů pružností horních vzpěr, vykazují vysokou míru boční tuhosti, proto je drtivá většina vaší energie bez řečí směřována přímo na zadní kolo!

Odpružení pod vaším ctěným pozadím bude rovněž samo o sobě značně klidné a efektivní. Skoro bych i řekl, že čím silněji se opíráte do pedálů, tím jistější se zadní stavba zdá být. Zároveň se mi ale nezdálo, že by se pod záběrem vysloveně zamykala. Při boji s rozbitějšími výjezdy jsem totiž obvykle zaznamenal, jak je zadní kolo hezky tlačeno k zemi a nakolik snaživě kopíruje terén.

Z hlediska celkového výkonu lze říct, že se 100 mm zadního kroku snaží pracovat poctivě ve prospěch jezdce a zajistit mu tedy dostatek komfortu. Opakovaným pohledem na kontrolní kroužek lze vypozorovat, že je zadní stavba na svém konci slušně progresivní, což ale ničemu nevadí. Takto máte zkrátka jistotu, že zadek jen tak nedostanete na doraz – skoro vždy si nechá něco málo v záloze!

KOMPONENTY

KOBA Sentiero C3 100 – závěr

Když jsem před dvěma lety testoval Kobu Trailtool ND 29, byl jsem z tohoto kola po technické a jezdecké stránce dost nadšený, zároveň mi přišlo i hodně svérázné a značně osobité. Naopak nyní, když mám za sebou pár týdnů v sedle modelu Sentiero C3, mám pocit, že jsem se seznámil se strojem, který dokonale zapadá do své kategorie. Myšleno nanejvýš pozitivně!

Možná jsem čekal maličko více jedinečnosti či výstřednosti, i když kolik výstřednosti pobere svět XC? Jak kdy… Každopádně Koba Sentiero C3 je kolem, které do puntíku plní vše, co slibuje. Je to stroj krásně lehký, vysoce efektivní, tedy i mimořádně rychlý! To ostatně potvrdila třeba i společná vyjížďka s kamarádem, který ten den jel na gravel-biku a já ho přitom na sportovním fullu rozhodně nebrzdil. Naopak mě musel místy krotit!

Rovinky a vyrovnané tempo Sentieru C3 rozhodně sedí, toto kolo má ale rovněž rádo pořádné kopce. Mnohdy jsem měl pocit, že čím prudší je stoupání, tím je to pro něj větší potěšení! Už jen rozložení těžiště, tuhost rámu, efektivita zadní stavby a řada jiných faktorů. I hodně těžké a hodně prudké sekce se s tímto strojem zvládaly s velkým nadhledem a odhodláním.

Zároveň se mi líbilo, že za řídítky Koby Sentiero C3 nejsem přehnaně natažený, nebo že se jeho majitel rozhodl pro instalaci teleskopu. Díky prvnímu se s Kobou krásně kličkovalo i po dosti křivolakých trailech, díky druhému jsem se nebál pustit se i více z kopce dolů.

Docela by mě zajímalo, jak by se Sentiero chovalo s vyšším zdvihem, s pevnější vidlicí a s jinou výbavou? Takto je to skvělý a pohledný XC švihák, který rozhodně neztrácí nic na současnou špičku daného oboru! Byl by to stejně skvělý parťák i v trailovém provedení? Tipnul bych si, že ano!

Text a foto: Štěpán Hájíček

KOBA Sentiero C3 100 – základní údaje

Cena: 142 000 – 277 000 Kč (výbava SLX – AXS, přesná cena dle vybrané specifikace)
Hmotnost: 10,7 kg (vel. M, bez pedálů)
Kola: 29“
Zdvihy: 100/100 mm
Kokpit (řídítka/představec): 760/70 mm
Sedlovka (zdvih): 125 mm

Stránky výrobce: koba.ch
Dovozce: www.bikebrothers.cz

PLUS

• Nízká hmotnost a vysoká tuhost rámu
• Miluje náročné výjezdy
• Elegantní plná integrace kabeláže (má i své stinné stránky v náročnější údržbě či v omezení výběru, případně výměny řídítek nebo představce)
• Krásně stabilní a vysoce efektivní odpružení, které je v terénu i dostatečně výkonné a pracovité
• Míra komfortu plně odpovídá XC kategorii
• Příjemný posed s dostatečnou sportovní jiskrou, stále ale slušně komfortní se slušným nadhledem
• Dobře rozložené těžiště, hezky vyvážené ovládání preferující stabilitu, které se ale nebrání radostným hrátkám na zábavných trailech
• Za mě rozhodně palec nahoru za přítomnost teleskopické sedlovky
• Velice zajímavá zkušenost s elektronickým řazením SRAM AXS Eagle
• Zlehka se odvalující a na pevném povrchu dostatečně jisté pláště Maxxis IKON

MÍNUS

• Osobně nemám příliš v lásce vidlice Fox 32 SC pro jejich méně tuhou konstrukci. Pruží hezky, ale jistota vedení předního kola není zrovna ideální!
• Rychlé obutí Maxxis se slušně drželo i za mokra, pokud nebylo na cestě více bláta, co mu ale rozhodně nesedělo byl přeschlý drolivý povrch!
• Sdružené ovládání lockoutu tlumiče a sedlovky dává u kola této třídy obecný smysl, osobně bych si ale nejspíš vystačil se zamykáním vidlice.
• Ovládacích páček na řídítkách bylo víc než dost! Celé bych to zkusil zjednodušit, nebo minimálně přeskládat, abych měl páčku teleskopu u levého palce, ale to je především otázka individuálních preferencí.