GIANT Trance X Advanced E+ Elite 2 – Delší název nevymyslíš! (TEST)

Vývoj horských elektrokol šel donedávna (z větší části) jedním jasně zřejmým směrem – velké silné motory a velké baterky s pořádnou kapacitou. Jenže pak se začalo ukazovat, že tolik síly, a tak velké zásoby energie nepotřebuje zdaleka každý, proto se nyní stále častěji objevují kola třídy „light eMTB“. Mezi ně můžeme směle zařadit i Giant Trance X Advanced E+ Elite, který byl představen letos v březnu a nyní jej máme v testu.

Aby to s těmi lehkými eBiky nebylo zase tak jednoduché, existují ve světě eMTB různé, tu více, tu méně odlišné přístupy, kterak se jednotliví výrobci snaží tento nový trend sami uchopit a pokud možno celkově nasměrovat pod vlastním azimutem. Ono vlastně není nikdy nic tak horké, jak se uvaří, stejně tak vrtochy zákazníků není snadné dopředu odhadnout, proto se již dnes na trhu objevuje ne úplně malé množství různě zacílených biků spadající do této obecné kategorie „lehkého eMTB“.

Toto téma jsme už ostatně rozebírali vícekrát, proto dnes skutečně jen stručně pro základní pochopení toho „o co se tady hraje!“ První stroje z (pomyslné) třídy „light eMTB“ nabízel Specialized, a to své modely s přívlastkem SL s vlastním malým motorem (Brose) a malou baterií.

Před časem přišel Trek a začal vsázet na „motůrky“ EQ (dnes je používá více značek), opět s menší kapacitou zdroje elektřiny (řádově kolem 350 Wh). Do toho se objevují zcela nové jednotky jako Fazua Ride 60, nebo nejnovější Bosch Performance Line SX, obě od začátku cílené pro tuto specifickou kategorii lehkých eKol.

Lehké eMTB = kola s obvykle méně výkonným motorem (není nutně podmínkou) a rozumně velkou baterií (350-450 Wh), s celkovou hmotností ideálně pod 20 kg, optimálně na úrovni 18 kg i méně.

Jenže to stále není vše. Pak zde máme výrobce jako je Orbea, která u modelu Rise využívá standardní motor Shimano EP8 (EP801) s upravenou mapou výkonu (slabší nastavení) a s vlastními akumulátory. Podobně, ale ještě trochu jinak, přistupuje k tématu Giant, který u řady Trance X Advanced E+ Elite (v dámské variantě je to Intrique X Advanced E+ Elite) vsází na „plnotučný motor“ SyncDribe Pro poslední generace bez cíleně seškrceného výkonu, sofistikovaný karbonový rám a zmenšenou a značně odlehčenou baterii (400 Wh).

Uff! Nezbytný základ pro pochopení dalšího povídání máme za sebou!

On je to mullet? Nebude mě zadek bolet?

Dnes představovaný a hlavně testovaný Giant Trance X Advanced E+ Elite 2 je kolem, o kterém si v teoretické rovině přečtete vše podstatné v rámci našeho jarního představení, kde jsou uvedeny i všechny klíčové údaje, hmotnosti motoru, baterie nebo obecné srovnání s výše naznačenou konkurencí a konkurenčními koncepty.

Co nás dnes zajímá snad ještě o něco více, je zaměření tohoto kola, co by všestranného lehkého eMTB společníka se zdvihy 150/140 mm, s rozdílně velkými koly (29“/27,5“ – tzv. mullet, někdy též MX), jehož reálná hmotnost v druhé nejnižší specifikaci ze 4 nabízených variant je stále slušných 20,45 kg.

Giant Trance X Advanced E+ Elite 2 tak není žádné vysloveně rekordy bořící peříčko, ale ani žádný přerostlý cvalík. Postaven je na (z mého pohledu) krásně zpracovaném rámu s napevno ve svých útrobách usazenou baterií (žádný snadný přístup ze spodní strany, jak je tomu jinak u Giantu zvykem), s elegantními křivkami, možností měnit geometrii atd. Prostě kolo, které slibuje větší než malé množství jízdní zábavy.

Přijď se posadit, my tě usadíme!

Jo zábava, té si s tímto kolem užijete snad až nevyčerpatelné množství. Sám jsem při první společné vyjížďce nadšeně hulákal do kamery telefonu, když jsem se pro Insta Stories snažil zachytit své první dojmy. Začít můžeme jen u toho, že tento Giant Trance X Elite není kolem zbytečně složitým, i když možností pro osobní uzpůsobení nabízí i tak dost. Pro všechny hračičky a šťoury je k dispozici aplikace pro úpravu režimů dopomoci (Giant RideControl), Flip-chipy na zadní stavbě atd.

I k takovým věcem jsem se dostal, nejdřív jsem chtěl ale JEZDIT! Nastavil jsem si odpružení, upravil posed, porovnal ovládací prvky na řídítkách a hurá do akce. Flip-chip jsem nechal v horní poloze (HIGH) a chvíli nic neřešil. Naopak jsem si užíval příjemný trailový posed s dostatkem komfortu i prostoru pro hraní si s těžištěm, divil se a žasl nad sílou motoru, užíval si jeho poměrně přirozený a dobře dávkovatelný záběr, prostě se královsky bavil prakticky od prvních metrů.

Skvělé je na tomto kole třeba už jen základní ovládání, které nepokrytě těží z předností konceptu s malým zadním kolem (mullet), jemuž je od prvních vývojových výkresů uzpůsobena konstrukce rámu i jeho geometrie. Člověk tak nemá pocit, že sedí zbytečně na zadním kole, že jeho těžiště „padá kamsi dozadu“, že by zde bylo něco jinak, divně!

Mullet prostě žeru!

Naopak vše je tak krásně zřejmé, přirozené a dobře naservírované, že nad skutečností o nestejně velkých kolech mávnete rukou a necháte ji jednoduše za hlavou. Nebo možná ne, možná na ni budete myslet a budete si královsky užívat jistotu, klid, přesné vedení a velkou prostupnost předního velkého kola, stejně jako kompaktní, tuhý a k ovládání celku hravostí a pohotovostí reakcí přispívající kompaktní zadní trojúhelník s kolem středního průměru.

Vlastně se musím přiznat, ač nerad, že jsem dobře 95 % času z celého testu jezdil s Flip-chipy v poloze HIGH a druhé nastavení (LOW) zkoušel jen na pár místech. V nižší pozici (LOW) si totiž Trance X Elite už trochu víc „sedne na zadek“, člověk více zapluje do rámu, řídítka se vůči pedálům znatelně zvednou… Nestěžuju si, je určitě fajn mít možnost volby, protože mě během chvíle napadne vícero míst, kde bych chtěl mít podobě ostřejší a „bezpečnější“ geometrii, kde bych se rád více spoléhal na jistotu vedení směru, ale to jsou situace značně specifické.

Obecně mě více bavilo užívat si pocitovou lehkost, svižnost a hlavně až neskutečnou hravost a zábavnost celé této platformy. Vlastně jsem snad nenarazil na místa, kde bych měl pocit, že už je ten čas na změnu geometrie do „LOW“. A to jsem si střihl i vícero ostřejších technických sekcí a při jedné vyjížďce s kamarády byl za „lokálního hrdinu“ díky tomu, co vše jsem sjel a taky vyjel. Takže poloha LOW může sloužit vlastně jen jako určitá pojistka, či rezerva.

Tělo atleta, srdce vzpěrače!

Když už je řeč o eKole, ač lehkém, patří do společných nádob jak jeho celkový projev, ovládání, geometrie, či odpružení (ještě na něj dojde řada), ale také pochopitelně pohon, jeho schopnosti, výkony, projev a možnosti. I v tomto směru mě přitom Giant Trance X Elite mile překvapil. I když mě vlastně motory Giant (powered by Yamaha) vždy bavily.

Každopádně, jeden by si třeba řekl, že když už je zde onen „VELKÝ motor“ s plným výkonem (točivý moment 85 Nm), ale jen relativně malá baterka (400 Wh – EnergyPak 400), bude to jezdce svádět k tomu „pálit to“ naplno s tím, že zásoba energie vyletí během pár kilometrů „doslova komínem“!

Jenže praktická situace je o dost jiná. Jelikož je toto kolo samo o sobě poměrně lehké (zmíněných 20,45 kg, vel M, bez pedálů), není vlastně vůbec nutné, potřebné ba ani smysluplné využívat plný výkon motoru SyncDrive Pro.

Možnosti nastavení a projev motoru SyncDrive Pro

Na praktickém příkladu lze výše řečené demonstrovat tím, že jsem z pěti nabízených režimů dopomoci fakticky střídal jen první tři, někdy stačil i ten první*. Jednotlivé režimy jsem si v aplikaci Giant RideControl lehce upravil, ale nešlo o žádné radikální změny oproti továrnímu setupu. Spíš jen o drobné naladění, úpravu křivky, po níž stoupá síla a míra dopomoci v jednotlivých režimech.

Výsledek jsem už vlastně prozradil před chvílí. Nejednou se mi stalo, že byla slušně dostačující už jen základní hodnota dopomoci, častěji jsem ale jezdil na „stupeň 2“ a spíš jen výjimečně zapínal „třetí stupeň“ raketového pohonu. Jak je toto kolo lehké (to už jsem říkal), tak zkrátka více síly nepotřebuje. I v tomto stylu a s tímto přístupem jsem vcelku hravě zvládl většinu ze svých oblíbených „ultimátních eMTB výjezdů“ a nenarazil na větší problém či překážku.

*Možnosti samostatného „automatického“ režimu u kol Giant obvykle nevyužívám, jelikož mám pocit, že v tomto módu nejsou odezvy na šlapání příliš předvídatelné – automatika kontroluje a rozhoduje, jestli pustí síly víc nebo méně a vy dopředu nevíte, co to právě bude. Klasické režimy jsou za mě mnohem čitelnější.

Vtipné je, že jsem byl vlastně hned dvakrát jezdit s lidmi, kteří éčko neměli a museli tedy celou dobu makat za své, přičemž já jel, po 90 % času, na nejnižší úrovni dopomoci, jen pro kompenzaci lehce vyšší hmotnosti sice lehkého, ale stále eKola.

Zejména na rovině si pomalu nevšimnete, že jedete na eBiku! Myšleno za situace, kdy vypnete motor, nebo vám dojde baterie. Natolik efektivní a třecími ztrátami nezatížená je nová pohonná jednotka Giant SyncDrive Pro. Paráda!

Kolik ujedeš na plnou, Franto?

Abychom nezapomněli na jednu podstatnou záležitost, kritickou eMTB otázku: „Kolik toho vydrží baterie s kapacitou 400 Wh v reálném nasazení?“ Skoro by stačilo říct „víc než dost“ případně si přibal Range Extender* a víc neřeš. Ale vážně a více dopodrobna. Jak mám na velkých eKolech vyzkoušeno, že se solidní kapacitou baterky dokážu nastoupat i 1 500 m za den, zde jsem se běžně dokázal přiblížit hranici 1 000 vertikálních metrů, případně ji i pokořit.

EnergyPak Plus 200 – kapacita 200 Wh, cena 12 299 Kč

Příslušenství k EnergyPak 200 – košík na rám, kabely a další úchyty, cena 2 599 Kč

Pokud nejedete na výkon, ale na „výkony“, pokud vaším záměrem není drtit své eKolo na plný plyn do každého kopce, ale chcete naopak dojet co nejdál a dosáhnout co nejlepšího možného skóre nastoupaných metrů, pak máte i zde tu možnost a nudit se u toho rozhodně nemusíte.

Jaký je reálný dojezd, reálný „nástup“ (nebo nášup?)

Zase trochu více řečí čísel a praktických příkladů. Když jsem jezdil za barákem, měl jsem nejednou omezené časové možnosti a zároveň jsem si chtěl kolo užít na 110 %! I proto jsem často „řadil“ vyšší stupně dopomoci, případně jsem často jezdil těžší a prudší kopce. V takových případech jsem se dostal k nájezdu třeba 800 výškových metrů a baterie už byla obvykle slušně na doraz. Poprvé jsem dojížděl s nulou!

Naopak při jiných výletech, kdy jsem chtěl objet co největší část světa, nastoupat maximum vertikálních metrů, jsem volil režimy nižší, tempo bližší klasické jízdě bez motoru, a také cesty k vrcholům jsem záměrně vybíral jezdivější, ne žádné extra divoké výzvy škrábající se kolmo k nebi.

Výsledek takového přístupu už vlastně znáte. Oněch 1 000 výškových metrů byla vždy skoro jistota, s níž se dalo dopředu počítat. Při ještě trochu úspornějším přístupu bych se, při své tělesné konstituci, dostal na cca 1 100 až 1 200 m, což mi přijde fakt skvěký údaj při kombinaci většího a silného motoru s malou a lehkou baterií! Tady musím skutečně smeknout!

Odpružení – aneb dobře známé Maestro a Fox 36

Výše v textu jsem sliboval informaci týkající se odpružení, tak pojďme na ni, jestli je vlastně co „okecávat“? Systém s virtuálním bodem otáčení „Giant Maestro“ zná pomalu každý, když ne z vlastní zkušenosti, tak jistě z doslechu. Řešení je to v principu jednoduché, dobře navržené a za většiny okolností skvěle funkční. Baví mě už jen to, že u Giantu a jeho Maestra nemusíte ladit sag s přesností na milimetry (jednotky procent), ale obvykle stačí hrubá hodnota tlaku v tlumiči a i s ní funguje zadní stavba jistě a spolehlivě.

Jestli se mám opakovat, jako už tolikrát, pak je Maestro hezky klidné a příjemně jisté při záběru, za asistence motoru o to víc. Velice snadno a ochotně zobe už ty nejmenší nerovnosti, je více než snaživé ve středním rozsahu, aniž by bylo přehnaně houbovité kdekoliv v průběhu zdvihu. Zároveň nabídne prakticky vždy tak akorát progresivní rezervu na konci kroku. Není to vlastně žádná rarita jako DW-link u Pivotu nebo Switch Infinity u Yeti, ale jednoduše funguje, neobtěžuje, pomáhá!

Pokud bych se měl ještě zmínit o vidlici Fox 36 z řady Performance s tlumením FIT GRIP, pak jde vlastně o starou známou. Podobně jako v případě systému Maestro spolehlivou a jistou pomocnici stran komfortu, jízdní pohody a jistého spojení se zemí. Tradičně můžeme vyzdvihnout solidní konstrukční tuhost, více než dostatečnou citlivost, v těžším terénu oceňovanou aktivitu i rozumnou „tovární“ progresi na konci kroku. Pro někoho možná i překvapivě platnou také pro eMTB.

KOMPONENTY

Giant Trance X Advanced E+ Elite 2 – závěr

Sám jsem vlastně takový jezdecký chameleon. Ano, mám své osobní preference, mám své oblíbené značky nebo spíš kategorie kol, rád se zároveň svezu skoro na čemkoliv. Rád poznávám nové věci a nová kola obzvlášť a těším se z postupného vývoje a nových cest, které nám tvůrci, vývojáři a inženýři průběžně servírují.

Podobné je to i s modelem Giant Trance X Advanced E+ Elite 2, který je svým způsobem unikátem ve třídě lehkých eMTB strojů, zejména díky kombinaci klasického motoru s plným výkonem a drobné odlehčené baterie. To vše za přijatelné celkové hmotnosti na úrovni 20 kg u jednoho z nejdostupnějších kol této nové řady.

Kouzlo celého tohoto konceptu spočívá v tom, že máte neustále k dispozici velký motor, který má vždy v zásobě dostatek síly a energie, jíž obvykle ani nevyužijete. Nejspíš jen v pár mezních případech. Neříkám, že to je jediná možná cesta, ale líbí se mi a baví mě ten pocit, že svůj motor vlastně jen šimrám na úrovni 40 či 50 % jeho možností a nemusím jej drtit fyzicky na doraz.

Není nutné operovat na úrovni 90-100 % jeho možností a občas pocitově i 120 % z reálného výkonu, jako třeba u systému Fazua Ride 60 (lehce bokem stojí Bosch SX, ten ale nejede tak na hranu). Oboje to jsou skvělá a zajímavá řešení, ale… Rozumíme si, doufám?

Vyplatí se ten batoh navíc?

Giant má, pravda, možná až zbytečně velký, silný a těžký motor (minimálně v dané třídě, hmotnost motoru 2,7 kg), tahá si tedy s sebou navíc nějakých 300-700 g „zbytečné“ zátěže, podle různé konkurence, ale to vlastně není v celkovém součtu zase taková „položka“, nebo?

Každopádně co mě zde baví nejvíc je celkový pocit z tohoto stroje. Trance X Elite je v ruce pocitově krásně lehký, obratný a neskutečně hravý a zábavný. Jak moc mi při každé jízdě zářili oči, to se jen těžko popsuje, kdo mě ale potkal v lese…  Výkonu má samotný motor jednoznačně na rozdávání (už jsme si řekli několikrát), kapacita baterie je zároveň na pohodu dostačující.

Lehký eBike když chci, těžký, když ho potřebuju!

Mně se prostě celkově začíná čím dál tím více líbit celý tenhle koncept lehkých eBiků. Jasně, jsou místa a situace, kde bych chtěl mít plnotučné éčko, na eMTB závody a Power Stage bych si light eMTB nebral, ale kolik lidí takové věci jezdí, že?

Naopak si myslím, že hodně nadšených a dostatečně sportovně zaměřených „elektrikářů“ ocení prostou skutečnost, že mají možnost jezdit na kole s potřebným výkonem, jehož kapacita hravě obsáhne běžné „odpolední“ eMTB vyžití po práci, při kterém se navíc nemusí tahat s žádným nevyužitým balastem v podobě obří baterie s kapacitou 750 Wh a víc!

Zároveň, pokud bude mít ten samý člověk ambici objet třeba o víkendu delší okruh, tak buď zvolí úsporný jezdecký mód, nebo jednoduše na svoje kolo přihodí externí baterii a je vyřešeno (Giant EnergyPak Plus 200 / příslušenství). Ano, s její vahou se člověk dostane na úroveň běžného eMTB stroje, ale na ní bude jen a pouze ve chvílích, kdy bude vědět, že onu extra kapacitu skutečně využije. Protože pak zase přes týden EnergyPak Plus vesele sundá a má zpět svůj „light eBike!“ No nezní to krásně a lákavě?!

Text: Štěpán Hájíček / Foto: autor + kamarádi z 4elements

Giant Trance X Advanced E+ Elite 2 – základní údaje

Cena: 169 999 Kč
Hmotnost: 20,45 kg
Kola: 29“/27,5“ (mullet)
Zdvihy: 150/140 mm
Kokpit (řídítka/představec): 780/45 mm
Sedlovka (zdvih): 150 mm

Více informací: giant-bicycles.com

PRO

• V zásadě dosti neotřelý nápad spojení lehkého rámu, kompaktní baterie s plnohodnotným eMTB motorem s točivým momentem 85 Nm
• Už jen díky plné integraci baterie přímo do rámu (bez možnosti snadného vyjmutí) je rámový základ elegantní, dostatečně lehký a také tuhý
• eBike od základu navržený jako mullet (29“/27,5“) dokonale využívá možností a předností nestejně velkých kol. Tedy jak tuhosti zadního výpletu, tak i jeho menších rozměrů, které napomáhají snadnému ovládání a pocitu výrazné hravosti. Stejně tak i jistoty, suverénnosti a vysoké prostupnosti 29“ předního kola.
• Líbí se mi, že po usazení do sedla a prvních pár metrech v terénu si snad ani nemusíte všimnout, že sedíte na mulletu
• Po většinu testu jsem jezdil v pozici HIGH, která byla vhodná pro převážnou část navštívených trailů. Kolo je v této poloze hezky vyvážené, stabilní, poslušné a hravé.
• Poloha geometrie LOW přijde ke slovu jen občas, v extra náročném terénu, ale je určitě fajn mít možnost „přepínání“
• Líbí se mi tradičně projev odpružení Maestro, které je efektivní, značně komfortní a dostatečně výkonné
• Není to sice žádný extra rozmazlovací ušák po babičce, ale maká hezky a efektivně
• Skvělé je i ovládání (řízení), ale to už bylo naznačeno výše
• Velice příjemný je motor a jeho projev, stejně jako jeho výkony a možnosti nastavení. Rozumná mi připadá kapacita baterie a skvělá je možnost použít přídavný akumulátor na rám.

PROTI

• Napadá mě jen velice málo záporů. Třeba nemožnost jednoduše vyndat baterii z rámu může být někdy problém. Při cestě letadlem by to byl průšvih, při návštěvně hotelu by člověk mohl narazit na skutečnost, že si nemá celé kolo kde dobít apod.
• Lákala by mě, alespoň na zkoušku, možnost nasadit dozadu 29“ kolo. Ostatně řada jezdců vyšší postavy by nejspíš uvítala možnost pořídit si tento model i jako „čistou devětadvacítku“ s čímž ale výrobce nepočítá.