GIANT Reign 1 – Přináší více zdvihu více zábavy? (TEST)

Různé oblasti lidského konání mají svoje vzory, idoly, své etalony. Ve světě závodního, ale i hobby endura platil dlouhodobě za jeden z etalonů Giant Reign, minimálně v našich středoevropských poměrech. S masivním nástupem 29“ kol i v této třídě se ale situace poněkud změnila. Reign 29 částečně ustoupil do pozadí, nyní, s novou generací, by se ale mohla karta obrátit!

Příběh svého času legendární řady Giant Reign je místy trochu zamotaný. Ti z nás, kteří už něco ve světě MTB pamatují, dobře vědí, že dokud „frčela“ střední kola, byl Giant Reign na koni a nejednou se zdálo, že diktuje aktuální trendy, nebo alespoň stojí na špici jejich propagace. Jenže když se na nás všechny začala masivně hrnout velká kola…

Není nutné si nic nalhávat, značka Giant nikdy nepatřila k těm, kdo by s nadšením a bezmezným odhodláním přijal a tlačil zrovna trend 29“ kol. Spíše naopak. Pokud to jen trochu šlo, a tam kde to dávalo alespoň maličký smysl, stavěl se Giant docela silně proti tomuto trendu a zároveň usilovně hájil pozice středního průměru 27,5“.

Jenže co naplat, doba chvátá vpřed, nezastavitelný se zdá být také vývoj, a přestože jsme si možná ještě před pár lety mysleli, že velká kola mají smysl a logický přínos možná tak v XC, současnost nás staví do poněkud jiného světla. Dnes se skoro vše otáčí na průměru 29“! Až na to, že se vlastně v technických disciplínách za poslední roky stále častěji prosazují také mullety (MX, Mixed – 29“/27,5“). Na to vše přitom umě reaguje právě nejnovější Giant Reign.

Konečně plnotučný Reign 29!

Asi není nutné znovu do detailu rozebírat rozdíly letošní podoby Giantu Reign (dnes již bez označení 29) a předchozí generace Giant Reign 29 (test listopad 2019). Jednoduší bude připomenout představení nové generace z prosince 2022 a k tomu pro jistotu shrnout klíčová fakta:

• Giant Reign je primárně stavěn pro 29“ kola, navržen je ale tak, aby bylo možné použít i menší zadní průměr (27,5“) a udělat z něj mullet.
• Giant Reign dostal nově pořádnou dávku zdvihu, když jeho krok vzrostl na úroveň 170/160 mm. Starší generace si musela vystačit s hodnotami 160/146 mm.
• Giant Reign nové generace je prvním kolem této značky, které využívá flip-chip s 3 polohami pro úpravu geometrie (doposud vždy jen 2).

Nad to vše najdeme na novém Reignu, ve většině případů, mohutné vidlice Fox 38, alternativně RockShox ZEB (základní model je na RS Yari). Celkově to tedy již od stolu vypadá, že si nový Reign chce skutečně vzít zpět svou královskou korunu a dominovat opět Enduro scéně. Jestliže mi předchozí generace připadala zajímavě vstřícná až civilní, ta současná se zdá být dost závodně orientovaná. Jaká ale bude v reálném nasazení?

Máme jenom Lko… Dáš to?

V případě kol Giant jsem vždy, až na náhodné výjimky, jezdil a preferoval kola velikosti M. Jako obvykle jsem, při svých 180 cm, na hraně dvou velikostí, proto můžu mít jak M, tak i L. Menší rámy mi ale, vzhledem k mým kratším nohám a dlouhodobému zvyku, obvykle sedí lépe. Jenže když došlo na organizaci testu Giantu Reign 1, nebylo moc z čeho vybírat. Dostupné kolo bylo jen jedno, velikost L, to prostě musím zvládnout!

Shodou okolností jsem poslední dobou jezdil vícero Lkových biků (IBIS DV9, Orbea Occam), proto jsem neměl strach ani z Reignu. Jak se přitom záhy ukázalo, nebyl vlastně ani důvod se něčeho takového obávat. Přestože byly starší generace Giantu Reign 27,5“ poměrně dlouhé, tak nový Reign (29) vlastně není žádný zakrslý Yorkšír, ale ani přehnaně natažený jezevčík. K mému, vpravdě milému překvapení, mi nový Giant Reign ve velikosti L padnul jako ulitý. Nádhera!

Už jen posed byl rozhodně v pohodě. Tradičně endurově uvolněný, ale stále použitelný i na přejezdy. Tedy v závislosti na nastavení geometrie (k tomu bude ještě mnoho povídání). Jasně, celé kolo bylo o něco větší a delší, ale stále v normě.

Stačilo doladit sedlovku

Jediné, co jsem vzhledem k velikosti kola řešil, byla teleskopická sedlovka. Oproti katalogové specifikaci (Giant Contact Switch) zde byl kousek od TranzX, model +RAD se zdvihem 200 mm a nastavitelným krokem. Kombinace Lkového rámu, mých kratších nohou a této sedlovky sice znamenala jistou mezní situaci, přesto snadno řešitelnou.

Zkrátka a dobře, abych nemusel mít sedlovku nevzhledně zaraženou až po objímku do rámu, sáhl jsem po možnosti snadno zredukovat její zdvih a z 200 mm kroku udělal 190 mm. Zdvih sedlovky lze přitom snížit až o 30 mm v krocích po 5 mm. Já se, v pozdější fázi testu, dostal na hodnotu 195 mm, ale to už je vážně pouze detail.

Jen pro objasnění, pokud v katalogu vše sedí, jsou u hliníkových modelů běžně použité sedlovky Giant Contact Switch, u karbonových modelů Reign Advanced Pro naopak sedlovky TranzX +RAD s nastavitelnou délkou kroku. Podle fotek je ale TranzX i na Reignu 1.

Tři cesty a čtyři kameny

Máme-li začít s popisem jízdních vlastností Giantu Reign 1, nelze se vyhnout tématu možných úprav jeho geometrie. Jak už jistě dobře víte, toto kolo využívá flip-chipy usazené na zadním konci horního vahadla, které nově nabízí hned 3 polohy: HIGH, MID, LOW.

Vtip, nebo snad háček je v tom, že základní kameny (flip-chipy) obslouží nejvyšší a nejnižší polohu (HIGH, LOW), jelikož se jednoduše otočí. Pokud ale chcete kolo „přepnout“ do středního nastavení (MID), je potřeba sáhnout po druhém páru flip-chipů, které mají otvor se závitem hezky uprostřed.

Jezdec, případně tester, který chce v terénu vyzkoušet všechny možnosti, proto nesmí doma zapomenout druhý pár kamenů. Naštěstí jsou ale malé a lehké. Navíc jejich výměna, pokud to neděláte vysloveně poprvé, je otázkou sotva jedné minuty a při troše šikovnosti a opatrnosti ji lze zvládnout i v lese. Hlavně kameny neztratit nebo je nevyválet v prachu!

Základní pohoda poloha

Jak se jednotlivé polohy liší a k čemu se každá z nich nejlépe hodí? Zkusme na to společně přijít. Můj test začínal s Giantem Reign v základní, tedy v nejvyšší poloze – HIGH (hlava 64,2°). Takto se na kole sedělo velice hezky, byl patrný volnější enduro styl, zároveň ale byla poloha za řídítky krásně vyrovnaná, takže jsem se rozhodně netrápil na přejezdech, ani ve výjezdech.

Na lehčích trailech byl v této pozici Reign vcelku obratný, více z kopce dolů pak hezky stabilní, klidný a vyrovnaný. Celkově jsem měl pocit, že až na větší divočiny a různé závodní i nezávodní extrémy, bych si geometrii a ovládání takto mohl klidně nechat, jelikož jsem bez většího přemáhání slupl i techničtější sekce jako malinu.

Dolní extrém!

Druhým krokem v mém postupu bylo „přepíchnutí“ na druhý extrém, tedy na polohu LOW (hlava 63,5°). Věřte mi, že tohle byl pořádný skok. Najednou sedíte hluboko v kole, schováni za řídítky, přejezdy a výjezdy se zvládnout sice dají, ale dlouhodobě to není nic, po čem byste toužili.

Také cestou dolů nastává slušná divočina. Kolo je hodně přikrčené, jezdec utopený v jeho středu, celková hmotnost sedí více na zadním kole. Skoro jako by to byl mullet! Vidlice je hodně položená (63,5°), střed je poměrně nízko, kliky si snadno škrtnou o zem, ovládání je dost divoké a vyžaduje značně osobitý přístup. Do určitých extrémních, extra rychlých a rozbitých sekcí to bude určitě zajímavé a snad i účinné, jinak je to, z mého pohledu, skoro zbytečná divočina.

V poloze LOW jsem vlastně nejezdil moc dlouho, jelikož mi přišlo, že v mém revíru není na toto uspořádání vhodný, či dostatečně vyhrocený terén. Smysluplné by bylo toto nastavení nejspíš někde ve velkých horách, ideálně v bikeparku, kde cesty nahoru řeší lanovka a dolů valíte PEKLO! Jinak je to spíš zajímavý set-up pro vyzkoušení, ale nepříliš využitelný pro běžný život. Alespoň v našich podmínkách.

Zlatá střední!

Po kratším vyzkoušení „dolního extrému“ jsem se rozhodl, že se pokorně vrátím do výchozí polohy HIGH a při další jízdě sebou vezmu druhé dva kameny pro střední pozici MID. Přemýšlel jsem přitom dopředu, jaké to asi bude? „Snad rozumný kompromis mezi zmíněnými extrémy, ale jak velký? K čemu se bude více klonit? Vydržím s MID delší čas, nebo se opět rychle vrátím na HIGH?“

Otázek celá řada, odpověď je přitom dost přímočará: „Nasadil jsem kameny pro střední polohu (MID) a pak už nic dalšího neřešil!“

Jak to jenom popsat? Základní poloha za řídítky je ve střední pozici trochu nižší než u HIGH, ale stále rozumná a použitelná. Do kopců a na přejezdech zprvu cítíte, že by se v horní pozici šlapalo o něco lépe, ale i s trochu nižším středem se toho dá zvládnout dost. Navíc po chvíli na to člověk vlastně přestává myslet. Bez zásadního utrpení a odříkání šlapu k vrcholu a těším se, jak to bude fungovat dolů?!

Na co ukážeš prstem!

Když se nahoře vydýchám, srovnám chrániče a natáhnu rukavice, nastává vhodný čas pro cestu dolů. Už v nejvyšší poloze (HIGH) byl Reign dost klidný, jistý a schopný. V pozici MID je přitom ještě o krůček klidnější, jistější, není ale tak vyhroceně „zakleknutý“ jako v LOW. Prostě perfektní balanc mezi stále dobře reagujícím ovládáním a celkovou jistou, sebevědomím a odhodláním.

S Reignem v pozici MID se nemusím dvakrát přemlouvat k různým jindy lehce obávaným sekcím. Třeba kousek za začátkem jednoho z mých oblíbených trailů je ostřejší kamenný schod, který dávám jen někdy. S Reignem jen mrknu za hranu a už jsme dole: „Sakra, to bylo snazší, než si pamatuju!“

Také další průběh trailu, stejně jako mnoho dalších sjezdů, dává za pravdu předpokladu, že nový Giant Reign v tomto nastavení funguje asi nejlíp jak může. Těžko se ty emoce popisují, ono asi stačí říct, že takhle mě Reign neskutečně bavil!

Rychlé otevřené palby po kořenech a kamenech, pomalejší technické úseky, různě utažené zatáčky, skalky, skočky, boule, hupy. Tady všude to krásně funguje ani nevím jak. Čistá radost, zábava a pocit absolutní kontroly nad situací. Jo, tohle je Enduro, jak se sluší a patří!

Netrpí nedostatkem tolerance

Vlastně jen občas si vzpomenu, že tohle kolo je Lko, proto by mi snad mohlo být i trochu velké, ale to se stává jen dost výjimečně. Snad jen když přiletím plnou rychlostí do více utažené zatáčky, pak cítím, že je rám delší, je tedy trochu pracnější narvat celé kolo do oblouku a pak ještě dostatečně zatížit předek, aby se směrový plášť neutrhnul. Ale to jsou jen specifické situace, na které se člověk po chvíli zkušeností snadno připraví a na příště je projede s větší jistotou a plynulostí.

Ani vlastně nemám pocit, že by nový Giant Reign ode mě vyžadoval nějaký specifický styl řízení. Občas si řekne o přiměřené (cílené) zatížení předku, ale i to se zdá být jasné a přirozené.

Líbí se mi také, že se zde jezdec může občas stáhnout i více dozadu, když má větší respekt z nějaké strmější sekce, a Reign ho za to nevytrestá. Má sice rád moderní styl jízdy více „na předek“, ale není v tomto směru zbytečně zatvrzelý a neústupný. Asi je to dostatečně patrné, ale mě tohle kolo fakt hodně bavilo a hodně mi sedlo! A to jsme zatím jen u řízení!

Když to máš pevně v „nohách“ (Fox 38)

Když už byla, výše v textu, řeč o jistotě a sebevědomí, pak jeho základem je jednak geometrie a celková stavba kola, ale také nepřehlédnutelná vidlice Fox 38! Už to bude docela dlouho, kdy jsem měl tento masivní kousek naposledy v ruce a musím říct, že jsem z ní po čase zase slušně ohromený!

Dnes už mi ani nepřijde, že by byla vidlice Fox 38 vzhledově nějak extrémně masivní. Člověk si prostě zvykne, navíc vzhledem k celkové robustnosti rámu samotná vidlice zase tolik nekřičí. Křičet ale možná budete vy, až zjistíte, jak je tahle Foxka luxusně pevná, jistá a stabilní. Už jen díky její muskulaturní stavbě má člověk tendence pokoušet těžší a těžší sekce a také více pouštět brzdy, když to tak krásně drží a funguje.

Láskou pro ni zahoří, neb se z toho nezboří!

Vedle jistého a pevného spojení s předním kolem je totiž parádní také funkce této Foxky. Vše začíná velice slušnou vnímavostí již na drobné nerovnosti, která ale nepřechází ve zbytečnou houbovitost. Naopak střední rozsah je rozumně vyvážený, vidlice poskytuje slušnou zpětnou vazbu, zároveň zobe a polyká, zbytečně se nehoupe.

No a konečně v závěru svého kroku dokáže nabídnout více než solidní progresi a jistotu, přestože je ochotná využít drtivou většinu svého kroku – pokud si to situace žádá. Osobně jsem ji na dno moc často nedostával, ale našly se i situace, kdy jsme se více zhoupli.

Navíc kdo by chtěl, má vskutku široké pole možností pro individuální nastavení, ať již mluvíme o tlumení GRIP2 (HSC, LSC, HSR, LSR), nebo o možnosti hrát si s tokeny v hlavní vzduchové komoře.

Vyšší a rozhodně lepší!

Neméně květnatou škálu chvalozpěvů si zaslouží také zadní stavba, i když kdo zná kola Giant a systém Maestro, ten nejspíš překvapený být ani nemůže. Faktem zůstává, že v úvodu zmiňované mezigenerační navýšení zadního zdvihu (ze 146 mm na 160 mm) je vlastně dost znát, hlavně a (snad) pouze v kladném slova smyslu.

Základem je, jako obvykle u Maestra, velice slušná efektivita, tedy poslušnost při šlapání. Ač je celá zadní partie poměrně vnímavá, tak při klidném a plynulém šlapání energii z nohou zbytečně netahá. Snadno lze proto zapomenout na páčku blokace, díky čemuž si na druhé straně můžete užít luxusní oporu a jistý přítlak v technických výjezdech.

Jinou klasickou vlastností systému Giant Maestro je jeho určitá „blbovzdornost“. SAG díky tomu nemusíte ladit s přesností na milimetry, nebo jednotky PSI, stačí trefit rozumnou střední hodnotu. Člověk pak ani nemusí řešit, jestli má na sobě zrovna jen lehkou ledvinku nebo batoh narvaný foto výbavou, což já rozhodně dokážu ocenit!

Rozbité pasáže – palec ti ukáže!

Největší, nebo snad finální kouzlo systému Giant Maestro, spočívá v jeho práci v rozbitém terénu. O jeho vnímavosti na menší nerovnosti a třeba i přítlaku ve výjezdech už jednou řeč byla. Stejně dobře, jemně a plynule, reaguje zadní stavba i na nerovnosti při svižnější (ale klidně i pomalejší) jízdě terénem.

S vyšším tempem a více rozbitým podkladem zadek jednoduše postupuje dále ve svém zdvihu a dávkuje svou akci přesně tak, jak je potřeba. Menší, střední i velké nárazy a rány zvládá pohltit poměrně snadno a zkušeně, a nevadí mu, ani když narazíte na vybrzděné rolety a podobná lesní překvápka.

Nelze to shrnout jinak, než že celá zadní stavba funguje prostě parádně a perfektně proto doplňuje výše vychvalovanou vidlici Fox 38. Kapacity má navíc nový Reign vzadu víc než dost a rád ji také využije, pokud ho k tomu dostatečně silně pošťouchnete.

Když jsem vzpomínal na starší generaci Reignu 29 (rok 2019) a pro připomenutí si pročítal jeho hodnocení, došel jsem ke zjištění, že třeba jen zadní odpružení je bodem, kde se nová generace posunula o znatelný kus vpřed. Jak jsem totiž předchůdci vyčítal v tomto směru lehce spartánštější projev, tak je aktuální kousek o míle napřed, díky čemuž lze o něm mluvit jako o vskutku plnohodnotném enduru! Proč by to mělo být jinak?

---

GIANT Reign 1 – závěr

Giant Reign je jedním z těch kol, jejichž postupný vývoj sleduju „v přímém přenosu“ prakticky po celou dobu své profesní cyklo-novinářské kariéry. A že už to bude let! První zmínky o tomto kole na webu BnR mi přijdou až úsměvné, a to jsem předtím jezdil Reigny ještě v dobách, kdy jsem psal pro VELO! Vzpomínáte na první generace s tlumičem skrz spodní trubku? Ale to už je vážně prehistorie…

*Lehčí výlet proti proudu času do roku 2014 by mohl stačit…

Nechme vzpomínky odpočívat a připomeňme si kam se nejnovější Giant Reign posunul a zda se vrátil zpět na svůj trůn? Za mě určitě ano. Už předchozí generace Reignu 29 nebyla vlastně vůbec špatná, jen byla trochu svérázná, hlavně svým lehce omezeným zdvihem. O to větší byl prostor pro vylepšení u nejnovější podoby, což se vývojářům z Giantu podařilo využít vskutku dokonale.

Vyšší zdvih v přední i zadní části, masivní vidlice (Fox 38, RS ZEB), ale i nové flip-chipy s 3 polohami, nebo „díra v rámu“ pro uložení základní výbavy, případně možnost jednoduše přestavět celé kolo na mulet? To jsou ale jen základní teoretická lákadla, která na vás vykouknou třeba už jen z katalogu.

Co je ale nejdůležitější, i přes všechny vzpomínané změny a řadu dalších, se pod novým kabátkem ukrývá stále ten starý známý, dobře sloužící a ke všem druhům bikového skotačení ochotný Giant Reign. Kolo, které já měl vždy tolik rád a skvěle se s ním bavil je konečně zpět v plné síle i na velkých kolech!

Změna jako vítané osvěžení

Ve zkratce se mi líbí, jak tohle kolo jede, jak reaguje a poslouchá. Je skvělé, že vás nenutí do žádných extra specifických postojů, nevyžaduje zásadní proměnu pilotních návyků, přitom funguje tak, jak se na moderní enduro sluší a patří. Navíc 3 polohy flip-chipů vám dávají možnost snadno změnit charakter a celkové chování kola – upravit ho pro různé situace a různé podmínky využití.

Paleta jízdního projevu je při těchto změnách natolik široká, že by se v poloze HIGH dal Reign využívat (s lehčími koly a rychlejšími plášti) klidně i jako bytelný trail-bike, naopak v poloze LOW bude nejradši za lano a pekelný sešup! Ve střední pozici (MID) pak hravě zvládne vše mezi tím, lehčí i náročnější tréninky, enduro závody a mnoho dalšího co vás jen napadne.

Prohazovat kameny a měnit geometrii nemusíte samozřejmě den co den, ale rozhodně to občas zkuste! Každá z popisovaných poloh má totiž svůj osobitý charakter, každá má své kouzlo a změna člověka jednoduše osvěží!

Text a foto: Štěpán Hájíček

GIANT Reign 1 – základní údaje

Cena: 112 999 Kč
Hmotnost: 16,98 Kg (vel. L, bez pedálů, bezduše)
Kola: 29“ (lze přestavět na mullet)
Kokpit (řídítka/představec): 800/40 mm
Sedlovka (zdvih): 200 mm (možnost snížit až o 30 mm)

Více informací: www.giant-bicycles.com

PLUS

• I přes velikost L, která není mým ideálem, mi Giant Reign padl do ruky již při prvním seznámení.
• Velice příjemný je posed a dobře navržené je rozložení těžiště, alespoň ve výchozí poloze geometrie.
• Zajímavou a zábavnou funkcí je možnost měnit geometrii hned ve 3 krocích (HIGH, MID, LOW). Každá z poloh má něco do sebe, každá se hodí pro trochu jiný styl jízdy, od pohodlného trailování (HIGH) po nekompromisní bikepark šílenství i lehčí DH (LOW)!
• Střední pozice MID sice vyžaduje své vlastní kameny (flip-chipy), ale to prakticky ničemu nevadí. Celkově je toto střední nastavení skvěle vyvážené, stále použitelné pro přesuny a výjezdy, velice schopné a jisté ve sjezdech.
• Celkově na mě udělal Giant Reign mimořádný dojem už jen svým přirozeným a samozřejmým projevem. Chová se prostě jako… Giant Reign! Jako kolo, které jsme znali a měli rádi! Jen nyní na velkých kolech a s řadou moderních vymožeností.
• Nezapomeňme na možnost přestavby na mullet (MX)
• Mezigenerační navýšení kapacity zdvihu (170/160 mm) je hodně znát a přidává kolu další body za jistotu a skvělé chování i v extra těžkém terénu.
• Dost mě bavila vidlice Fox 38, která je mimořádně pevná, přitom je slušně vnímavá, akční a vyvážená.
• Tradičně můžu pochválit i zadní odpružení Maestro – je citlivé, akční, efektivní, zbytečně se nehoupe, kapacita je nyní více než dostatečná. Prostě skoro samá superlativa!
• Ač není běžnou součástí výbavy, je rozhodně fajn mít sedlovku s pořádným zdvihem, navíc při možnosti jeho snadné úpravy.
• Palec nahoru za kvalitní ochranu rámu, instalaci vodítka a bashguardu již z výroby, ale třeba i připravený bezdušový set.

MÍNUS

• Kritiky bude jen pramálo…
• Za mě skoro až zbytečný je úložný prostor v rámu, v kterém vlastně není mnoho místa. Ale závodníci jej možná ocení. Sám bych byl radši za plnou trubku, která bude o fous lehčí a pevnější a nářadí si upevnil třeba někde na rám.
• Pár poznámek bych mohl mít na adresu brzd Shimano Deore, ale to už bych se dost opakoval. Naopak mě překvapil přední disk průměru 220 mm! Vzadu 200 mm.
• Sedlovka TranzX +RAD se neuvolní, pokud sedíte na sedle! To si dřív zlomíte palec. Člověk se musí naučit, že je nutné se nejdříve výrazně nadlehčit, až potom mačkat páčku.