Giant Reign 27,5 2 LTD – TEST

Dalo by se říct, že tohle byla láska na první pohled! Již při prvním představení se mi zbrusu nový Reign 27,5 hodně líbil, na živo to bylo ještě lepší a když jsem se na něm poprvé svezl, propadl jsem jeho kouzlu zcela a hluboce. A to jsem se obával, že jeho závodní enduro geometrie nebude nic pro běžné smrtelníky…

Jak jsem rád, že jsem se zase jednou zmýlil. Ostatně, ono na tom nemusí být nic špatného, když se kolo postaví čistě pro závodní určení, jelikož dnes se stejně hranice jednotlivých kategorií ve velké míře stírají. Do rukou se nám proto dostávají „hravé XC rakety“ (např. Cannondale F-Si, GT Helion apod.), DH mašiny, které umí jezdit nejen z kopce, ale dá se na nich i šlapat, a o stále početnější rodině enduro strojů ani nemluvě.

Všudypřítomná Enduro-Mánie

Nejsem zrovna nadšený z enduro-mánie, která nyní zmítá prakticky celým bikovým světem. Jako by to snad bylo něco nového vzít kolo, vyškrábat se „za svoje“ na kopec a pak hledat tu nejzábavnější cestu dolů. Své osobní enduro jezdím už dlouhá léta, ale to už jsem mnohokrát zmiňoval soukromě i veřejně. Každopádně tento trend má pro nás vyznavače „skutečného endura“ jednu velkou výhodu. Vedle nesmyslů v podobě „dejte-jméno-enduro-všemu-co- je-určeno-pro-jízdu-v-terénu“ nám tato vlna servíruje až neskutečné množství výbavy, kol a komponentů zaměřených na radost z jízdy. Tak proč se tomu bránit?

Více možností, více zmatků

Když se ještě na skok vrátím k oné „enduro race“ geometrii, říkám si, že třeba možnost volby ze dvou délek rámu, jak je tomu u Canyonu Strive CF a AL není vůbec od věci. Delší rám pro závodníky a všechny, kdo to radši stabilnější, kratší pro ostatní divochy, jež si s kolem rádi hrají. Nebo to vlastně ani není nutné, tak jako Shape Shifter na tom samém kole?

Nechme polemiky o tom, zda je lepší, když mají jezdci více či méně možností na výběr a zda je smysluplnější udělat jedno kolo skutečně všestranné, či ho obohatit o „fíčuru“ díky které funguje jako dvě kola v jednom… Když bude chvíle času, zkusím na toto téma rozvést samostatnou myšlenku.

Testováno na Gardě!

Na test novinkového Giantu Reign 27,5 2 LTD jsem bohužel neměl až tolik prostoru jako v jiných případech. Nestěžuju si! Chápu totiž, že o tohle kolo mají zájem všechna česká biková média, prodejci i zákazníci. No jo, ale jak to zařídit, abych Reigna stihl za zhruba týden pořádně prověřit? Shodou okolností to krásně vyšlo, jelikož jsme si do toho všeho spontánně naplánovali podzimní výlet na Lago di Garda.

Reign jsem vyzvedával z Progress Cycle tři dny před odjezdem a vracel pár hodin poté, co jsem brutálně unaven, ale šťastný zaparkoval svůj vůz doma po celém dni v sedle a dalších osmi hodinách přes noc za volantem. Tolik pro úvod, abyste pochopili, že dnes to bude v krapet jiné režii, než obvykle.

Co říci úvodem?

Již v článku popisujícím moje první dojmy z Giantu Reign 27,5 jsem se nad jízdními vlastnostmi tohoto kola dost rozplýval. A rozplýval jsem se také po celou dobu našeho pobytu v severní Itálii. Vše začalo řáděním okolo vrcholu Mt. Baldo. Zde jsem se již po první hodině v sedle cítil dost jistě na to, abych se pokoušel sjet nejednu skalku, skočit si přírodní dropík a tak podobně.

Ohni se v pase!

Ale pojďme to vzít hezky popořádku, ať má náš dnešní „příběh kola“ nějaký řád. Budu se opakovat, ale nelze jinak. Jedna z prvních věcí, kterou si po vyhoupnutí se do sedla Giantu Reign 27,5 uvědomíte, je, že má hodně nízko posazená řídítka. Je to tím, že je jeho hlavová trubka skutečně kraťoučká (94 mm u velikosti S a M), až mi připomíná hlavy na 29“ Fisherech dob (ne)dávno minulých. Nečekejte tedy od tohoto kola luxusní posezeníčko jako na kancelářském křesle! Tady se nesedí vzpřímeně jako ve školní lavici, naopak musíte hezky pokorně ohnout hřbet, jako když do třídy vstoupí pan ředitel.

Je to za trest?

Ani ne! Jako vždy jde o zvyk, i když jedním dechem musím dodat, že mě po delší jízdě po rovině začalo trochu bolet za krkem, jak jsem držel hlavu zvednutou. Proto jsem při různých popojížďkách po kempu, po pláži v Torbole a Rivě často sahal na páčku sedlovky RockShox Reverb Stealth, abych si nastavil více relaxační polohu. Při popojíždění sem a tam mi pak ani nevadilo, že mám nohy více pokrčené. Na zevlování u vody to bohatě stačí.
*Hádám, že jste si všimli, že jsem představec posunul zase až dolů k hlávku. Tak to prostě vozím u všech kol, protože jinak mi přijde každé kolo vratké a řízení jakoby vzdálené.

Byl to vůbec záměr?

Na rovině možná budete trpět, když to ale začne stoupat… jakože na Gardě se do kopce jede skoro furt, zjistíte, že to dává smysl! Už jen „blbý“ výjezd po asfaltu je s nízko položeným úchopem poměrně příjemný. Tělo je v efektivnější pozici pro šlapání, nohy lépe zabírají a kolo se nezvedá. Vůbec! Nevím, zda to byl záměr tvůrců, nebo jen vedlejší efekt, ale to, co lze vyjet s tímto kolem, dáte na málokterém jiném stroji obdobného ražení.

Stroj vítězů

Nízko položený kokpit totiž drží těžiště i v nejprudších výjezdech krásně u země, předek tedy neposkakuje a to, kam až vyjedete, záleží jen a jen na vás. Klíčová je síla ve vašich nohách, vaše morálka, technika a rovnováha. Pokud by se konaly závody zručnosti, „kdo vyjede výš“, pak by jistě v kategorii enduro byl Giant Reign strojem vítězů!

Tam, kde se kluci na RB IQ 575 a Ghostu Riot trochu či více prali s udržením předního kola na zemi, já jen seděl a šlapal. Neměl jsem sice prostor na to zkusit si osobně takové fláky jako je naše pražská a široko daleko vyhlášená „Maturita“ na Točné, ale věřím, že bych ji dal, aniž bych si musel poposednout na sedle byť jen o centimetr vpřed.

Ukaž si na to ukazovátkem

Když se ještě chvíli budeme motat okolo tématu výjezdů a efektivity, věnujme krapet pozornosti také zadní stavbě. Giantovské Maestro je samo o sobě pověstné tím, že nejenom hezky chodí, ale je také při šlapání dosti umírněné a krásně přenáší sílu jezdce na zadní kolo. Zlé jazyky tvrdily, že s novými generacemi Trance 27,5 a Reign 27,5 byla upravena poloha jednotlivých čepů, aby lépe vyhovovaly systémům řazení 1×10 a 1×11. Neměřil jsem to laserovým ukazovátkem, ale nemyslím si, že by na tom bylo příliš pravdy.

Na „oko“ stejné

„Okometricky“ mi připadá, že jsou klíčové čepy spodního ramene tam, kde vždy byly – přední v jedné ose se spodním okem tlumiče, zadní o dost níž až na úrovni středu. U Trance 27,5 (test) jsem letos hodnotil, jak „jde to kolo krásně za pedálem“. V případě Reignu 27,5 je situace krapítek jiná, jelikož se zde míchají další faktory. Předně tlumič RockShox Monarch v úpravě DebonAir – tedy s pozměněnými vnitřnostmi pro ještě vyšší citlivost.

Abych byl konečně konkrétní…

V prvním velkém výjezdu z Torbole podél legendární lajny 601 jsem si uvědomil, že moje těžké a pomalé dupání do pedálů houpe s tlumičem víc, než by muselo. Když jsem nohy víc roztočil, bylo to v pořádku, ale to jsem dlouho nevydržel… Můžeme o tom společně diskutovat v komentářích pod článkem, ale dal bych ruku do ohně za to, že „na vině“ byl především extrémně citlivý tlumič a můj rozhoupaný pupek, než pozměněný systém Maestro. Prostě jsem se na sedle v prvním velkém kopci při šlapání příliš vrtěl.

Potupně a pokorně přepínám…

V tomto prvním půldenním výjezdu (odhadem jsme za den nastoupali okolo 1600 m, a to na pouhých 30 km) jsem proto potupně a pokorně použil páčku blokace. Na Monarchu DebonAir byly naštěstí jen dvě polohy (Open/Close). Nasucho jsem rozdíl mezi nimi skoro nepoznal, při jízdě jsem ale po uzavření cítil, že kolo po asfaltu jede do kopce mnohem lépe. Když pak ale úzkou silnici vystřídala horská lesní cesta, páčku jsem zase přepnul do polohy „Open“ a bylo vystaráno. Ten den, ani žádný následující jsem si na ni už ani nevzpomněl.

Poslední poznámka k tomuto tématu…

Poslední den našeho pobytu jsme si zajeli autem kousek pod sedlo Bocca di Trat (1582 m), vystoupali k horské chatě (Rifugio Nino Percini) a vyrazili traverzem na druhý konec hřebene (Bocca Dromaé – 1680 m) a nakonec spadli dolů k Lago di Ledro. Kluky jsem pak poslal tunýlky dolů ke Gardě, jelikož to ještě nejeli, a sám jsem se vydal zpět nahoru pro auto (685 m na 7,8 km). Někde v půlce kopce jsem si vzpomněl, že jsem dva dny před tím musel aktivovat lockout na tlumiči a teď vlastně nic! A kopec to byl pořádný. Asi jsem se při šlapání trochu uklidnil a pak to jelo skoro samo…
*No on není Reign 27,5 2 LTD vlastně žádné peříčko (14,3 kg, vel. M, bez pedálů), ale i tak stoupal poměrně s chutí.

Dosť bolo výjezdů!

Souhlas! Teď už jsme konečně nahoře a těšíme se, až se to zlomí dolů a Reign konečně ukáže, zač je tomu jeho endurový loket. A že to byla pořádná diskotéka… Opět musím začít jedním výrazným specifikem, tedy geometrií. Na tomto kole se totiž snoubí několik netradičních prvků, které společně vytvářejí dosti specifický výsledný obraz. Již zmíněná nízká hlava (vel. S a M 94 mm), dlouhá horní trubka (620 mm, vel. M), hlava položená pod úhlem 65° a vidlice RockShox Pike s upraveným předsazením (offset 46 namísto standardních 42 mm).

Jak to nejlépe popsat?

Nízká hlava se primárně promítá v nízko položené pozici rukou, což, jak již bylo důsledně probráno, pomáhá ve výjezdech. I přes poměrně dlouhou horní trubku není posed na Reignu nijak zásadně natažený a když shodíte sedlo úplně dolů, nemusíte se bát, že byste měli v extrémně strmých sjezdech problém natáhnout ruce až k řídítkům, a to ani v situacích, kdy bude vaše pozadí spočívat těsně nad zadní pneumatikou. Do třetice je zde hodně položená hlava, která se stará o velkou míru celkové stability patrnou především ve vyšších rychlostech.

Játro z pudla…

Tady se totiž pomalu dostáváme k jádru pudla! Pálíte-li si to s Giantem Reign 27,5 pěkně zostra dolů, je jistý a stabilní skoro jako (lehoučké) sjezdové kolo. Výrazná stabilita zde ale nejde na úkor potřebám kolo přesně ovládat. Předně zde vstupuje do hry upravený offset vidlice, prodloužený na oněch 46 mm, což má za následek zkrácení stopy kola (anglicky „trail“), a k němu se navíc přidává i poměrně krátká zadní stavba 434 mm, která je dokonce o fous kratší než u bratra Giantu Trance 27,5 (440 mm).

Ono se to vážně těžko popisuje…

Prostě když jedete rovně a rychle, pak jedete stabilně a jistě a v průběhu zatáček se nechá kolo zvolna přehazovat z náklonu do náklonu jako velké „enduro parníky“. Pak to zlomíte dolů na strmou skalku nebo brutálně rozbitou pasáž a stále máte ten samý dojem absolutní jistoty. Když ale přijde sekce, kde je třeba kolo citlivě manévrovat mezi překážkami, nemusíte se s řízením prát, prostě jen přední kolo pošlete kam je třeba.

Až nečekaně velkou ovladatelnost Reignu 27,5 příkladně demonstruje moje návštěva modřanského pumptracku, kdy jsem se obával, že se zde s dlouhým kolem a položenou vidlicí budu prát, přitom jsem se ale hravě vešel i do ve slušném tempu projížděných klopenek.

Má to nějaké ale?

Něco se teoreticky najde. RockShox Pike i jiné moderní „vzduchovky“ (vzduchové vidlice) jsou poslední dobou skoro až nehezky lineární. Když se pak sejde jízda v nízké rychlosti, náročný terén a intenzivní brzdění, které má za následek výrazné ponoření vidlice, může se zdát, že budete mít pocit, jakoby přední kolo tančilo až příliš. Také na Gardě na některých kamenitých úsecích, zejména tam, kde byl na hladkém a navlhlém vápenci rozprostřený barevný koberec nepříjemně navlhlého listí, jsem měl místy pocit, že mi přední kolo skotačí jak baletky na labutím jezeře.

Když mu přijdeš na chuť

Ve výsledku ale stačilo nepanikařit, držet pevně řídítka a věřit kolu jako takovému, že mě daným úsekem bezpečně provede. A také že mě provedlo všemi místy, na která stačila moje morálka a kde jsem byl schopen překonat své závratě. Giant Reign 27,5 je zkrátka, zejména v projevu řízení, o dost jiným kolem než většina srovnatelných konkurentů. Na jeho projev je třeba si zvyknout, když mu ale přijdete na chuť…

ODPRUŽENÍ – konečně

Ták a postupně se dostáváme i k tématu odpružení, které ale můžeme vzít výrazně stručněji, než oblast ovládání. Systém Giant Maestro již většina z nás dobře zná a víme tedy, co od tohoto zadního zavěšení čekat. Poslední generace navíc – díky implementaci kuličkových ložisek do horního oka tlumiče – vykazují ještě vyšší míru vnímavosti než starší generace. To samé platí i pro Giant Reign 27,5, který jde v tomto směru ještě o kousek dál, když nad to vše přidává tlumič RockShox Monarch v již jednou zmiňované úpravě DebonAir.

Nadýchaná duchna

Díky tomu je zadek až pohádkově citlivý na drobné nerovnosti, ať již jedete po rovině po rozbité cestě, stoupáte v terénu do kopce a užíváte si, jak se vaše zadní kolo doslova lepí k povrchu, nebo se naopak plni nadšení hrnete dolů. Ve všech situacích to prostě chodí krásně jemně až mechově. U „dvojkového“ modelu (Reign 27,5 2 a 27,5 2 LTD) sice nenajdete moderní a trendy tlumič s expanzní nádobkou (RS Monarch Plus či Fox Float X), avšak mně se zdálo, že to kapacitě zadní stavby nijak výrazně neubralo. Ve středním rozsahu běhá Maestro na Reignu nahoru a dolů jako o život a problémy mu tradičně nedělají ani velké nárazy. K jejich zvládání přispívá přirozená „decentní“ progresivita tohoto systému.

Jak jako decentní?

Pro vysvětlení – o decentní progresivitě zde mluvím proto, že se tlumič ochotně a opakovaně vydává až téměř ke dnu svých možností vždy, když zadek chytne trochu větší ránu. Není to tedy ten případ, kdy by poslední centimetr na pístnici zůstal téměř nevyužit a čekal, až skočíte „na placku“ z třetího patra paneláku, jak tomu bylo třeba u starší verze Treku Fuel EX bez komory DRCV. Zkrátka a dobře vyvážený a plně aktivní chod, jaký byste od závodně laděného stroje mohli a měli očekávat.

Uvidíme, zda se nám do rukou v příštím roce dostane třeba krásně žlutá varianta Reign 27,5 1 nebo jeden z karbonových mazlíků z řady Reign Advanced, které již všechny spolupracují s tlumičem RockShox Monarch Plus. S ním se dost možná schopnosti zadní stavby při plném zatížení posunou ještě o kus dál…

KOMPONENTY

V tomto bodě nelze začít jinak než u vidlice RockShox Pike a nelze říci nic jiného, než že je prostě skvělá! Netřeba to zdlouhavě okecávat, jelikož o kvalitách nové generace Piku ví snad každý, kdo se jen trochu zajímá o MTB techniku. Abych to shrnul, nasazený RockShox Pike RC Solo Air, tak jako všechny kusy z tohoto rodu které jsem měl zatím v ruce, u mě osobně boduje především díky vysoké citlivosti již od prvních milimetrů jeho kroku, máslově jemnému kroku, vysoké aktivitě a nemalé konstrukční tuhosti. Zkrátka takměř snová vidlice, za také poměrně snovou cenu. I když oproti MOC většiny Foxek je RS Pike při svých kvalitách skoro zadarmo…

*Dobrou zprávou pro „RS Pike Fun Club“ je, že se tato vidlice v různých verzích objeví na všech modelech Giantu Reign! Takže „pá pá“ pane Liško…

K výše popsaným kvalitám bych připojil i to, že díky systému Charger Damper (100% uzavřená tlumící olejová patrona s typickým měchem v horní části) je krok této vidlice stejně skvělý ráno na parkovišti i večer na konci toho nejdelšího sjezdu, který si ten den dopřejete. Neméně parádní je i řešení zvané Rapid Recovery, tedy vylepšení okruhu tlumení odskoku umožňující vidlici „rychle se zotavit“ po velkém nárazu a hned se připravit na další body check.

Jediné, co bych této vidlici snad mohl vytknout, je až příliš lineární krok její jediné vzduchové komory. To lze ale snadno změnit díky plastovým inzertům pojmenovaným Bottomless Token, jejichž pomocí lze „vyvložkovat“ vzduchovou komoru, takto snížit její objem a tak dosáhnout progresivnějšího projevu. Plastové Tokeny, maximálně lze do Piku vložit čtyři kusy, jsou přitom součástí každé nové vidlice a každého nového kola touto vidlicí vybaveného.
*Měl jsem v plánu jich pár vzít na Gardu a hrát si na velkého tunera, ale nějak nebyl čas. Příště si ale na možnosti Piku určitě více posvítím…

Velký objem, ostrý pevný vzorek, dostatečná odolnost a dobře zvolená směs činí ze plášťů Schwalbe Hans Dampf jedny z mých nejoblíbenějších enduro pryží

Kola & pláště

Testovaný Giant Reign 27,5 2 LTD (Limited), jediný model, který je montován v Evropě, se otáčí na kolech Giant s ráfky pojmenovanými Giant P-AM2. To vám asi nic neřekne, každopádně na základě informací co máme od dovozce, by se mělo jednat o mnohem vyšší standard než jen obyčejné tovární sety. Co bych ale vypíchl, jsou pláště Schwalbe Hans Dampf 27,5×2.35″ Performance Folding. Není to poprvé, co mám potřebu jim veřejně vyznat lásku. Tyhle pláště mě prostě fascinují.

Dobře vypadají, slušně jedou a ani se mi nestalo, že bych je při použití solidní duše na nečekaném místě prostřelil, prořízl či jinak poškodil. A že je Garda na defekty jako zrozená. Nejvíce mě ale fascinují jejich jízdní kvality. Tak jisté, jasně čitelné, komfortní a všestranné gumy jsou spíše výjimkou, nikoliv pravidlem.

BRZDY A ŘAZENÍ

Vzhledem k ceně celého kola, i k tomu, že se jedná o první generaci kompletně přepracované řady, je jasné, že se jeho vývoj musí nějak zaplatit. Proto nebudou maloobchodní ceny strojů Giant Reign 27,5 zrovna lidové. Či jinak, u relativně dostupné testované varianty 2 LTD je dobře vidět, že zde byl kladen důraz na klíčové komponenty (vidlice, tlumič, sedlovka, kola, pláště), naopak se dost šetřilo na brzdách a řazení, kde kraluje Shimano a jeho víceméně základní MTB řada Deore. Tu doplňuje pouze přehazovačka SLX Shadow Plus – tedy s pomocným napínacím mechanizmem.

Zadní zavěšení Giant Maestro (systém s virtuálním bodem otáčení) v plné kráse

V katalogu ani na pohled to nevypadá nijak úchvatně, na druhou stranu Shimano je Shimano a tyto japonské díly prostě fungují. Proto se nemusíte bát, že by vám řazení Deore po pár jízdách vypovědělo službu, stejně tak se nemusíte trápit tím, že by vás brzdy Deore nechaly uprostřed sjezdu na holičkách. Jak je známo, nejsem zrovna velký vyznavač brzdičů Shimano, avšak při správném nastavení a vzhledem k použití velkých disků (200/180 mm) mě ani na Gardě, a to už je sakra co říct, ani jednou nezklamaly. A že párkrát dole u jezera jejich desky pořádně zavoněly…

Poslední zmínku bych věnoval převodům 2×10, kde musím tradičně pochválit šťastnou ruku lidí z Giantu, jelikož toto kolo, stejně jako starší generace, vybavili dvoupřevodníkem s velkým skokem mezi oběma plackami (38/24 zubů). Při jejich střídání je sice třeba prohnat řetěz na kazetě o vícero pastorků, na druhé straně ale máte k dispozici luxusně široký rozsah a co je pro mě osobně důležité i náležitě lehký nejlehčí převod.

Velký rozestup převodníků (38/24 zubů) dává systému 2×10 dostatečný rozsah a poskytuje kolu náležitě lehký nejlehčí převod

Poznámky a postřehy

V tomto případě jsem si již stihl vystřílet snad všechny trumfy. Zmíním proto jen chytrou volbu v nasazení napínáku řetězu MRP 2X doplněného o chránič převodníků – AL Backplate. Díky němu nejenže řetěz jistě drží na převodnících, ale zároveň vám spodní chránič poskytuje nemalou jistotu při přejíždění padlých klád a podobných překážek. Spokojený jsem byl i s instalací teleskopické sedlovky RockShox Reverb Stealth, i když i giantovské Contacty nejsou vůbec špatné. Reverb je ale Reverb.

Absolutně poslední bodík budiž věnován ovládací páčce lockoutu na tlumiči, která je taková kouzelná, jelikož – ač má jen dvě polohy (otevřeno/zavřeno) – se otáčí o 360°. Ony jsou jednotlivé polohy (dole = otevřeno, doprava = zavřeno) poměrně dobře patrné, ale onen efekt protáčející se páčky na takovouto třídu komponentů nepatří! Že se protáčí páčka na letitém X-Fusionu není nic zvláštního, ale u RockShoxu by si na to mohli dát pozor. Možná jde jen o problém jednoho vzorku, důležité ale je, že to nemá vliv na funkci nehledě na to, že tuto páčku nejspíš neobrečíte, když ji „náhodou“ ulomíte.

Páčka na tlumiči RockShox Monarch má jen dvě polohy (Open/Close), přesto se dokáže otáčet o 360°, což by nemusela…

Giant Reign 27,5 2 LTD – závěr

Mou prvotní otázkou, která mi rezonovala hlavou před tím, než jsem se na tomto kole svezl, bylo, zda jeho deklarovaná závodní geometrie nebude omezující pro „běžné bikery“, kteří si chtějí jízdu na svém enduru prostě jen užít a nepotřebují za každou cenu bojovat o vteřiny a setiny. A odpověď? Mě osobně tohle kolo dost sedlo, i když uznávám, že je jeho posed i ovládání laděno skutečně tak, aby se nejlépe osvědčilo na závodních tratích. Na druhou stranu, pokud akceptujete, že je třeba se nad řídítka více sklonit, můžete těžit z výhod tohoto „race set-upu“, kterých je, minimálně dle mého mínění, mnohem víc než potenciálních neduhů.

Více informací o tomto kole najdete na webu
www.giant-bicycles.com (zatím jen v EN verzi)

Giant Reign 27,5 (2015) from BikeAndRide.cz on Vimeo.

Foto: Los Tomanos (jízda). Jakub Douda – fotoJD.cz (jízda ve skalách), Štěpán Hájíček (statické a detaily)