Cannondale F-Si – první dojmy z jízdy
Po několikadenním putování z prezentace na prezentaci jsme se konečně vrátili domů a na chvíli zase zasedli k počítačům, abychom vám mohli postupně naservírovat všechny novinky, informace, zážitky a dojmy, které jsme nastřádali. Dnes začněme exkluzivní záležitostí – prvotními dojmy z jízdy na „revolučním“ sportovním pevňáku – Cannondale F-Si.
Základní informace o novém modelu jsme vám přinesli v původním představení zhruba před měsícem (Cannondale F-Si – Tech News), dnes tedy jen stručně shrňme, o co se jedná a pak si pojďme povědět, jak se na něm jezdilo. Novinka Cannondale F-Si je víceméně pokračovatelem řady sportovně závodních hardtailů na velkých obručích, Cannondale F29. Spíš dalším evolučním skokem než krokem. Něco mají tato kola společné – průměr 29“, vidlici Lefty, materiál Ballistec Carbon a sportovně-závodní určení. Zde ale podobnost pomalu, ale jistě končí!
Milimetr sem, milimetr tam!
Na první pohled to je pouhá hra s čísly, která má ale velký dopad na skutečný projev celku. Vezměme to od začátku. Vidlice Lefty 2.0 (zcela nová generace) dostala specifické předsazení osy (tzv. offset – zvětšeno na 55 mm), díky čemuž se zkrátila stopa. To znamená živější řízení v nižších rychlostech. Úhel hlavy se naopak položil na trailových 69,5°, což se kladně odráží na stabilitě vedení ve vyšších rychlostech. Důležité je rovněž snížení hlavy, menší vzdálenost brýlí vidlice Lefty, kdy se tento rozměr bude měnit ve čtyřech krocích podle velikosti kola (S, M, L, XL). Z původních 144 mm se tak dostáváme až na 97 mm (rámy velikosti S/M). Tedy konec hrůzně dolů skloněným představcům!
Výraznější odsazení osy (55 mm) pomáhá k dosažení hravosti v nízkých rychlostech
Error, group does not exist! Check your syntax! (ID: 4)
A teď to podstatné
Další a vlastně nejpodstatnější změna se točí okolo rozměru pouhých 6 mm. V této souvislosti zaznívá pojem Ai Drivetrain. Cannondale totiž u své novinky F-Si posunul kazetu i převodníky o 6 mm doprava, tedy dále od podélné osy kola. Ptáte se proč? Odpověď je prostá. Vzadu se díky tomu podařilo dosáhnout symetrického vypletení zadního kola – náboj se pohnul doprava, ráfek zůstal na místě = výsledek je rovnoramenný trojúhelník výpletu. Podobnou inovaci najdeme i u předního náboje, kde je použita delší osa vidlice Lefty 2.0.
Delší osa = symetrický výplet = vyšší tuhost 29″ kol!
Krátká, kratší, nejkratší!
Vedle toho se navíc podařilo posunout přesmykač (je-li přítomen u systémů 2×10) o oněch 6 mm dále od pneumatiky zadního kola. Tím se zadnímu plášti otevřel nečekaně velký prostor, což zase mělo za následek zkrácení zadní stavby na 429 mm (údajně nejkratší zadní stavba mezi všemi sériově vyráběnými 29“ biky na světě). Přitom když kolo vidíte na živo a zíráte na ten luxusní prostor okolo zadního kola, tak si najednou říkáte, proč se neposunulo ještě blíž? „Nebylo to třeba! 429 mm je zcela ideální,“ dostalo se nám odpovědi od fundovaných zástupců značky Cannondale.
Tady je celé kouzlo – náboj posunutý o 6 mm doprava
Co si dáme? BMX, Rubenu, AC/DC a taky Rock’n’Roll!
Kdo alespoň trochu sleduje závody Světového poháru v Novém Městě na Moravě, jistě tuší, o čem bude řeč. Nový Cannondale F-Si jsme trápili v lese sice jen zhruba hodinu, zato jsme si s ním zkusili projet téměř všechny z nejvyhlášenějších sekcí zdejšího závodního okruhu. Ale pojďme nejdřív ke kolu samotnému.
Posun náboje a řazení do strany znamená, vedle jiného, spoustu místa okolo zadního kola
Když (ne)odezní šok…
Prvotní usednutí za řidítka bylo poměrně příjemným překvapením. Sportovně delší posed, avšak nic přehnaného. Krásně široká a k jezdci zahnutá řidítka FSA, tuším něco okolo 700 až 720 mm šířky (nějak jsem je zapomněl změřit). První šlápnutí do pedálů bylo slušným šokem! Ta rychlost, ta okamžitá odezva. Hmm, závodní kolo a navíc 29“ hardtail jsem již sakra dlouho neměl v ruce. Ale ono to nadšení z rychlosti a výkonu nepolevilo ani po hodině zběsilého řádění v Novém Městě.
Druhý šok! Řízení!!!
Zcela prvotní dojmy z ovládání mě trochu mátly. Na jednu stranu bylo znát, jak je řízení v nižších rychlostech a při drobných korekcích směru až nepřirozeně živé, neřkuli zbrklé, zato při snaze vyslat jej do většího oblouku se skládá jako správný trailový autobus. Brzy se ale ukázalo, že šlo vskutku jen o prvotní šok, záhy jsem totiž tyto malé „extrémy“ přestal vnímat a užíval si, jak kolo jede a jak je neskutečně jisté a hravé.
Vzhledem k nepřítomnosti přesmykače není posun převodníku tolik patrný, i když…
Ovládání konečky prstů
Když se rozjedete do vyššího tempa, můžete se o řidítka jen opírat, natolik je řízení i u takto lehoučkého stroje (naměřeno 8,8 Kg, vel. M, bez pedálů) s karbonovými ráfky Enve jisté. Stejně tak to můžete napálit šikmo přes kořeny a neděsit se, že by vám snad řidítka měla každou chvíli vypadnout z ruky. Stačí trošku víc sevřít gripy v dlani, zpevnit celý úchop, kolo namířit požadovaným směrem a pak jen žasnout, jak si bez zaváhání razí cestu kupředu.
Když se cesta zlomí
Jakože se v Novém Městě láme u každého druhého stromu, není nic přirozenějšího, než namířit přední kolo kam jen je třeba. Je to zkrátka pohádka. V mžiku zapomenete na to, že sedláte velká kola, prostě jen jedete a nic neřešíte. Do doby, než jsem si nové F-Si zkusil, jsem nechápal, jak mohou XC závodníci dávat takové těžké a extra technické sekce, jakou jsou na okruhu v Novém Městě. Ono to ale jde. Když máte kolo s takhle skvělým, jistým a hravým řízením zároveň. S překvapivě dobrými plášti (Continental X-King) navíc na bezduších (s náležitě nízkým tlakem), velká kola, která sama o sobě hodně odpustí, pevnou a výkonnou vidlici (Lefty 2.0), tuhý a přitom poměrně komfortní rám…
Volnější úhel hlavy (69,5°) i nižší vidlice (rozteč brýlí jen 97 mm) – to vše přispívá k jistému a hravému projevu
Tohle ale nejezdí všichni!
Ano, Cannondale F-Si je žhavá novinka a já se vozil na jednom z mála vzorků dostupných na starém kontinentě. Přestože je tohle kolo hodně vepředu a je stavěné právě s ohledem na rostoucí technickou náročnost XC tratí, je živým důkazem, že to s patřičným materiálem nemusí být až takové sci-fi, jak to vypadá v televizi. Když jsem F-Si po zhruba hodině vracel a byl jsem tázán, jak se mi na něm jelo, vypadlo ze mě: „Super! Už docela chápu, jak mohl Peter Sagan v promo-videu dělat s tímhle kolem takové kousky. Je skvělý jezdec, všechna čest, ale s F-Si to jde úplně samo! Je natolik hravé a jisté, že to člověka přímo nutí si s ním zablbnout!“
A ještě jednu Rubena perličku
Na prezentaci GT a Cannondale (a dalších značek z portfolia Aspire) jsme přijeli ve středu večer, vzali kola a šli hledat fragmenty zdejšího XC okruhu. Něco málo jsme sjeli, ale třeba Rubena Choice (kamenný sjezd) jsme ten den nedali. Ono začalo pršet a hladké kameny se sakra smýkaly. Na druhý den ráno, v sedle Cannondale F-Si, jsem ale nemohl této výzvě odolat. Načetl jsem si stopu a šel do toho. Na poprvé v klidu, s rozmyslem a ono to šlo. Geometrie, velká kola, pláště – nakonec to nebylo tak těžké, jak to vypadalo večer předtím.
Málem bych zapomněl! Sedlovka SAVE 2 – o 47 g lehčí o 20% pružnější – a je to znát!
(Ne)jedu naposled!
Člověk tu ale nesmí moc blbnout. Ještě ten den odpoledne, když jsem Rubenu sjížděl na X způsobů na stroji Cannondale Jekyll Carbon, jsem na jednom místě trochu zaváhal a nehledě na ohromné zdvihy a sedlo u země jsem si tu málem vystoupil. Kuba mě varoval, že nemám říkat „Jedu naposled!“ Ale ustál jsem to, i když to byl o fous a srdce jsem měl až v kalhotách. Ono spadnout do těch kamenů! Auuuu…
AC/DC hrají Rock‘n’Roll
A ještě zmínku, nebo dvě. Na jiných kolech byl docela boj i na sekci zvané AC/DC (vracečky, houpáčky, kořeny všude). S Cannondale F-Si to také nebylo úplně snadné, pokud měl ale člověk najetou stopu… A pak kamenný Rock‘n’Roll. To není vůbec snadné místo, natož se sedlem nahoře, ale i tohle padlo. Prostě dobré kolo! Na závodní XC neskutečné!!! Doba se zjevně hodně mění, což je jedině dobře. Je vidět, že se už nedá trénovat jen na silnici a pak skočit na bika jen při závodech. Kdo nemá techniku jízdy a vyspělou techniku v ruce, ten se moc nechytá!
Factory Racing – není pochyb o tom, komu je tohle kolo určeno… I když! S touhle geometrií bych ho bral i pro nezávodní XC
Když jsem měl test skoro hotový, vzpomněl jsem si ještě na jednu zajímavou vlastnost – stoupání! Jasně, F-Si je lehké, extrémně tuhé a tak dále a tak dále. Ale co ta zkrácená zadní stavba? Světe div se i tohle funguje skvěle. Na to, jak snadno jde F-Si na rovince na zadní, je ve výjezdech až neskutečně jisté. Strmé výjezdy po jehličí a vlhkých kořenech, jakých je v Novém Městě víc než dost, zvládá s až nečekanou lehkostí a suverenitou! Prostě, všechna čest.
Na to jak XC závody nesleduju, když jsem si teď na vlastní kůži zkusil, na čem se jezdí, musím hluboko smeknout. Když mi pak Kuba vyprávěl, jakým tempem tu po kamenech a kořenech létají nejen chlapi, ale i děvčata, pak můžu říct jen jediné: „Hluboký respekt!“ O co se my s enduro mašinami vůbec snažíme!!! 😉
Foto: Štěpán Hájíček
