GHOST AMR Riot Lector 7 – TEST

Ghost Riot je strojem, který okolo sebe víří již od chvíle svého prvního představení auru výjimečnosti. Dokonce se nám stalo, že nás v lese oslovil náhodný okolo jedoucí biker a ptal se „Jak to funguje?“ „Jezdí krásně,“ mohla by znít stručná odpověď, my ale chceme vědět víc! Zaslouží si Riot všechna svá ocenění? Praxe jistě napoví…

Dříve, než se vrhneme na kolo samotné, dovolte mi, abych rozkryl onu narážku na medaile. Vlastně stačí odkaz na jeden starší článek, v němž informujeme o tom, že Ghost Riot získal již třetí ocenění v řadě – byl oceněn Enduro magazínem za design a inovace, na veletrhu v Taipei dostal zlatou plaketu a nedávno se též stal vítězem v rámci soutěže Red Dot Award.

Vyšlechtěný kříženec

Už podle toho by měl být Riot vskutku výjimečným strojem. Jeho tvůrci, mezi něž patří i český jezdec a konstruktér Adam Stašek, si od něj totiž slibují, že do jisté míry překreslí hranice současných kategorií, které se ostatně poslední dobou samy o sobě hýbou sem a tam. Jejich cílem bylo vyrobit kolo, které je na jedné straně lehké a rychlé, přitom si ale poradí i s náročným horským terénem. Zkrátka svižný trail-bike křížený s lehčím endurem.

Koleno sem, koleno tam

Za tímto účelem postavili kolo se zcela nově pojatým rámem, alespoň co se rodiny Ghost týká, jehož poznávacím rysem jsou především ostře řezané linky karbonového rámu, stejně jako dominantní nápis Riot na spodní trubce. Ale tím to celé teprve začíná. Další, čeho si nejspíš všimnete, bude na poměry Ghostu nezvykle malé a krátké horní rameno. Nejdůležitější ze všeho je ale masivní blok v blízkosti středu, který ukrývá kolenovou páku, jinak řečeno Riot Link.

Kde je zakopaný pes?

Riot Link je srdcem a duší celého konceptu. Doposud totiž Ghost využíval klasický nezávislý čtyřčep, který sice dokázal nabídnout patřičnou efektivitu a výkon, ale chyběla mu potřebná míra progrese na konci zdvihu, respektive ideální kombinace všech těchto vlastností. A tu právě dokáže zajistit pákový mechanismus Riot Link (česky kolenová páka), na který je napojeno spodní oko tlumiče. Do pohybu se celé toto „soukolí“ dává díky propojení se zadní vidlicí, která nekončí u hlavního čepu, ale pokračuje ještě o kousek dál do středové klece, kde pohybuje s jednou pákou, ta přenáší svůj pohyb na druhou, až se nakonec pohne tlumič.

Nejdřív nic a pak…

Celá tato „složitost“ funguje tak, že se v prvních dvou třetinách zdvihu spodní oko tlumiče skoro nehne z místa. Naopak ke konci zdvihu se ale začne posouvat vzhůru proti hornímu vahadlu a tak je dosaženo požadované progresivity (nárůst odporu vůči stlačení). Aby to vše ale nevážilo tunu, byl tento komplexní mechanismus osazen kluznými pouzdry namísto klasických kuličkových ložisek. Ta jsou navíc nejen lehčí, ale také tužší, měla by být odolnější a paradoxně méně náročná na údržbu.

Stříbrné odlesky

Dříve, než nadobro opustím téma teoretického popisu Ghostu Riot, dovolte mi ještě dvě drobné zastávky. Za povšimnutí totiž rozhodně stojí také uchycení zadní diskové brzdy, která si hoví na samostatném kovovém adaptéru, jež k rámu poutá jediný šroub. Na druhém konci je totiž podepřen samotnou osou zadního kola. To by mělo přinést pevnější spojení a lepší přenos či rozložení sil vznikajících při brzdění. Poměrně specificky, rovněž přes osu, je k rámu uchycena také patka přehazovačky. Oba tyto díly jsou přitom nápadně stříbrné, aby náležitě kontrastovaly s černým karbonovým rámem.

Do akce!

Když jsem poprvé usedl za řidítka Ghostu Riot, byl jsem poněkud zmatený, jelikož jsem ještě den před tím sedlal fatbike AGang Su-Mo. Bylo to jako přechod z těžké kovadliny na hřbet vážky. Tak lehký a pohotový bike je Ghost Riot. Přitom si ale zprvu musíte dát trochu pozor na jeho řízení. Ve jménu maximální možné všestrannosti se zde totiž pojí poměrně volný úhel hlavy (68°) na straně jedné, relativně krátká celková stavba, vysoká tuhost a nízká hmotnost na straně druhé.

Výsledek?

Sám o sobě je Riot hodně stabilní a dobře drží směr. Na to si nejspíš vzpomenete, až neodoláte pokušení pokořit tu či onu strmou skalku a budete se až divit, s jakou jistotou se Riot vrhá kolmo do propasti. Zároveň je ale třeba dodat, že je kvůli tomu řízení o něco pomalejší, líbí se mu větší náklony a když se do oblouku náležitě položí, nechce se mu vždy a hned vracet se do vzpřímené pozice. Je to efekt, který vyžaduje zvyk a je třeba jej přijmout, ne proti němu bojovat.

Na vše si lze ale zvyknout…

Riot rozhodně není nemotorný, jen je poněkud svérázný. Při druhé jízdě a po několika hodinách v sedle jsme na to já i Zdeněk zapomněli. Druhou stranou mince je totiž nízká hmotnost a vysoká tuhost rámu i použitých kol Easton. „Hele, ten Riot má karbonová kola?“ ptal se mě Zdenda, jelikož nemohl uvěřit tomu, jak Riot jede! „Chyba lávky, to jen tak vypadá, vážně je to hliník,“ zněla má odpověď.

Najdi si cestu k zábavě

Abych to shrnul a uzavřel tuto kapitolu, i přes přirozenou stabilitu řízení je celek až překvapivě hbitý a poslušný. Jen potřebuje jistou a pevnou ruku a pak udělá vše, co po něm budete chtít. V rukou dokonce působí tak lehce, že z toho jde až strach, ale zase jde hlavně o zvyk. Jen si k němu prostě musíte najít cestu a pak se budete královsky bavit, tak jako se to stalo i nám.

Se to nějak smrsklo?

Než se vrhnu na téma odpružení, ještě bych se na skok zastavil u posedu, který je někde na půl cesty mezi sportovním trail-bikem a koly vyšší zdvihové kategorie. Není vyloženě vzpřímený, ale ani nijak extra natažený. Dokonce mě překvapil pocit, když jsem si několikrát říkal: „To kolo je na mě skoro malé a krátké!“ A to jsem sedlal L (19“, 48 cm), což je na mě spíše více než méně. Radši mám M, ideálně 18“.

Příště delší klacek!

V pocitu „malosti“ hrají velkou roli poměrně úzká řidítka – jen 720 mm. Pro jejich tvar bych je nekritizoval, rovněž nemám nic proti firemním komponentům, ale kolu za 120 999 Kč by slušelo něco originálnějšího a hlavně širšího. 720 mm je vážně málo, 740 – 750 mm by mohl být ideál pro ještě jistější ovládání a vzdušnější a svobodnější pocit z kokpitu. Na druhou stranu, když už dáte tolik peněz za samotné kolo, tisíc až tři za řidítka dle vašeho vkusu vás už asi nezabijou. Stejně to lze ale chápat tak, že za ty peníze by mělo být kolo odladěné k dokonalosti, jenže ono se zase nejde trefit do vkusu každému.

Jak to chodí?

Konečně se dostáváme k bodu, který mě i vás nejspíš zajímá ze všeho nejvíc – ono magickými hesly a velkolepými sliby opředené odpružení. Vezměme to hezky popořádku. Zkraje je zadek poměrně stabilní a ideálně tak doplňuje celek, který až neskutečně snadno a pohotově akceleruje. Respektive v okamžiku, kdy se jen podíváte na svoje nohy, vystřelí Riot s obrovskou chutí vpřed. Přitom je ale zadek, stejně jako vidlice Fox vepředu, poměrně vnímavý na drobné nerovnosti.

Fáze 1 – turista

O Ghostu Riot nelze hovořit jako o vyložené žehličce, ale menší nerovnosti při běžném tempu a ve výjezdech polyká bez výraznějších známek odporu. Přestože celek působí do jisté míry tvrdým dojmem, jedete-li po cestě plné kořenů, kamenů, nebo jen výmolů, skutečně cítíte, jak „to dole pracuje.“ Hovořím primárně o zadní partii, v zásadě to samé platí i pro vidlici.

Fáze 2 – sport

Zajímavý je přechod z řekněme cestovní rychlosti do režimu sportovní jízdy. Jakmile totiž rychlost o něco vzroste, pocit komfortu se paradoxně o něco sníží. Nevím přesně čím to je, ale nemohl jsem se zbavit dojmu, jakoby střední a rychle se opakující rázy Riot do jisté míry přehlížel. V tomto jízdním režimu se naplno projeví jeho tvrdost. Možná je to kombinace tvrdého výpletu kol, extra pevného rámu a třeba i zmíněných kratších a nepříliš poddajných řidítek.

Fáze 3 – frírajd!

A pak se to najednou zase zlomí. Velké nárazy, velké „houpáky“ nebo třeba dopady skoků zvládá Ghost Riot opět s noblesou. Netvrdím, že se při agresivním stylu jízdy jeho odpružení výrazně promění, jen mi v takovýchto situacích přišlo, že to tam dole zase maká hezky naplno. Možná je to i tím, že spíše přikrčená a stabilně laděná geometrie tomuto stylu jízdy vyloženě nahrává, jezdec tak snadno propadne euforii z rychlosti a drobné nedostatky přestane vnímat…

Jen tak něco ho nepoloží

Tak nebo tak, když to začnete sypat dolů z kopce, budete mít pocit, že Riot dělá vše proto, abyste se královsky bavili. Jeho zdvihy omezené faktickou hodnotou kroku vidlice i zadní stavby nejsou rozhodně nekonečné – ani tak nepůsobí – ale zase na „pouhopouhých“ 130 mm je tohle kolo i v těžkém terénu hodně sebevědomé. Dodejme, že zadní stavba je ke konci zdvihu skutečně progresivní, což ale neznamená, že by vás nepustila do poslední třetiny svého rozsahu. Je-li to skutečně potřeba, využije takřka celý svůj potenciál, přitom se ale dokáže vyvarovat tvrdého konce faktického dna.

KOMPONENTY

Tradičně mi připadá zbytečné samostatně a obšírně hodnotit vidlici Fox Float 32. Stručně řečeno, je přiměřeně tuhá, zbytečně se nehoupe, přitom je slušně vnímavá, akční a také progresivní, proto se zbytečně nenoří do zdvihu. Stejně tak zbytečné by bylo po sté chválit sadu Shimano XT zahrnující také brzdy, která byla opět bez výhrad funkční. Osobně mi více sedí Avid, ale to už taky opakuji alespoň po tisící…

Co nám tedy zbývá? V zásadě jen pláště Schwalbe Nobby Nic, které ale rovněž patří k osvědčené klasice. Doplním snad jen tolik, že v průměru 27,5“ vypadají díky spíše hranatému profilu užší, než na kolik je cejchuje hodnota vytištěná na boku (2,25“). Pravdou je, že mě toto trápilo jen morálně, fakticky fungují pláště přinejmenším dostatečně. Mně osobně připadaly poměrně všestranné, slušně jely a dobře držely v zatáčkách. Zdeněk si ale stěžoval na jistotu záběru za vlhka. Mně se ale ve výsledku podařilo vyjet vše, co jsem si zamanul – i pár sekcí, které běžně nahoru nejezdím.

Praktické poznámky

Když jsem si přebíral Riot k testu, přemýšlel jsem, jak moc se složitý mechanismus v oblasti středu projeví na náročnosti údržby, jinak řečeno, jak rychle v tom začne praskat a vrzat? Pravdou je, že nejsložitější díl (kolenová páka – Riot Link) je šikovně schován v rámu a „bordel“ se k němu dostane snad jen při nešetrné práci s wapkou. Přesto přiznávám, že to zprvu v rámu slušně vrzalo, což ale nebylo až tak překvapivé vzhledem k tomu, že si Riot užil už pár testů a hlavně test festů.

Bylo na něm vidět, že se blátu rozhodně nevyhýbal. Každopádně po chvíli hledání zdroje pazvuků jsem se zaměřil na zámek sedlovky RockShox Reverb a trefil se. Stačila chvilka s klíčem, hadrem a vazelínou a bylo ticho. Každopádně rozebírat celý pákový mechanismus u středu, čistit jej a mazat by se mi úplně nechtělo. Možná je to ale ve výsledku snazší, než se zdá.

Poslední bod. Vzhledem k rafinovanému vedení lanek vnitřkem rámu může být problém s nastavením výšky teleskopické sedlovky RS Reverb Stealth. K tomu je totiž někdy potřeba kousek vytáhnout, nebo naopak zastrčit ovládací hadici do/z rámu, což zde není zrovna triviální záležitost. Ale určitě to jde i jinak než rozebráním půlky kola, jen stačí najít tu správnou fintu.

Ghost AMR Riot Lector 7 – závěr

Riot rozhodně není levným kolem, proto se nabízí otázka, zda za ty peníze vůbec stojí? Odpovědět si do jisté míry musíte sami. Ghost Riot je totiž kolem, které na sebe poutá celkem zaslouženou pozornost. Je lehoučký, rychlý a umí toho vážně hodně. Dokážu si představit vydat se s ním jeden den na maraton a druhý den se postavit na start endura. Asi spíš nějakého českého přiměřené náročnosti, ale i tak!

Díky nízké hmotnosti (12,3 Kg) a efektivitě vás Riot rozhodně nebude omezovat při potřebě dát si pořádně do těla a pokořit soupeře nebo kamarády ve výjezdu či spurtu na ceduli. Zároveň se nezalekne ani vyloženě technických sekcí a jako doma se cítí i tehdy, když se stezka zlomí prudce dolů. Rychlé rozbité sekce taky zchroupe, přestože 130 milimetrů je jen 130 milimetrů. Zvládne toho víc než většina stejně lehkých a rychlých trail-biků, ale nečekejte, že plně nahradí klasické enduro. Trochu mu k tomu chybí i obecná úroveň komfortu, jejíž míra je limitovaná hodnotami zdvihu a tvrdostí rámu a kol.

Více o tomto kole na stránkách www.ghost-bikes.com , aktuální ceny a dostupnost si můžete ověřit na e-shopu MojeKolo.cz

GHOST AMR Riot – funkce zadní stavby

Videostudie pohybu zadní stavby Ghostu Riot a jeho originálního (patentovaného) zavěšení Riot Link. Všimněte si zejména pohybu kolenové páky (Riot Link). Zprvu se skoro nehýbá, v poslední třetině zdvihu ale tlačí spodní oko tlumiče vzhůru – roste progrese (odpor) na konci zdvihu.

Ghost AMR Riot – funkce zadní stavby from BikeAndRide.cz on Vimeo.

Kde se testovalo?
V průběhu testování Ghostu Riot jsme stihli najet dva různé okruhy. Jeden z nich vedl napříč údolím Divoké Šárky v Praze, druhý pak okolo řeky Sázavy.

BnR Trip Okolo Sázavy

Foto: Štěpán Hájíček
Foceno v oblečení Maloja – www.sportkoncept.cz/maloja