YETI SB120 – Nezastavitelný svižník! (TEST)

Sportovní modely značky YETI, patřící do rodiny SB, se poslední roky těšily určité výjimečnosti, jelikož využívaly ojedinělou konstrukci zadního odpružení Switch Infinity. To se ale s nástupem modelu SB120 mění, tato platforma se konstrukcí i vzhledem nově řadí po bok ostatních sourozenců, zároveň ale neopouští vlastní cestu, kterou před lety definovalo Yeti SB100.
Dnes už asi nikoho příliš nepřekvapí, že se vícero věhlasných značek postupem času vzdalo svých „vyhrocených XC World Cup speciálů“! Puristických XC fullů se zdvihy maximálně 100 mm, které byly postupnou evolucí přetvořeny z kol stylu „cross-country“ do peprnějšího „down-country“. Jmenovat by se dala řada příkladů, mezi něž by krásně zapadal i příběh sportovní řady YETI. Její moderní sportovní rodinná sága se začala psát zhruba před pěti lety s příchodem modelu Yeti SB100.
Tehdejší „závoďák“ nabízel buď výrazný „okruhový“ setup (zdvihy 100/100 mm), ale také více trailové uspořádání (zdvihy 120/100 mm), které jako by předznamenalo budoucí směr vývoje. Pokračování asi znáte? V roce 2020 přišel upgrade v podobě modelu Yeti SB115 (představení / náš test), aby po dalších dvou letech plynule navázala aktuální evoluční fáze – Yeti SB120 (představení 11/2022).

reklama
Kde se usadilo Yeti SB120?
Stále značně čerstvá novinka – Yeti SB120 – jednoznačně potvrdila trend výraznějšího trailového zaměření, aniž by zásadně rezignovala na lehkost, rychlost a výkonnost. Zároveň přinesla nový koncept rámu, tedy novou, nám ale dobře známou podobu zadního odpružení, což dohromady zvýraznilo a třikrát podtrhlo ono odlišné celkové směřování.
Vše je ostatně shrnuto v listopadovém představení řady Yeti SB120. Pro všechny případy připomeňme, že novinka SB120 vyměnila starší, čistě pro modely SB100 a SB115 navržené příčné šoupátko Switch Infinity za „standardizované“ podélné řešení přítomné u všech dalších modelů YETI. Zároveň s tím přišlo i mnoho dílčích a hlavně praktických inovací (čepy, tvar rámu, vstupy vnitřního vedení atd.), které snad není nutné znovu rozebírat (přehled článků o kolech YETI na bikeandride.cz – zde najdete všechny novinky loňského podzimu).
Návrat v čase…




Na první dobrou!
Je to vlastně vždy skvělý pocit, když přijdete k novému, zatím nezkoušenému kolu, naladíte si pár základních styčných bodů, vyskočíte do sedla a hnedle si můžete začít tykat! Přesně takový dojem jsem měl z Yeti SB120! Stačila skutečně jen malá chvilička a já měl brzy pocit, že tohle kolo znám snad do posledního šroubku a vím naprosto přesně, co si s ním můžu a nemůžu dovolit.
Tedy, abych byl přesný, zprvu jsem byl maličko nervózní z rychlých, lehkých, a ne zrovna agresivních plášťů WTB Ranger (29×2,4“). Zejména proto, že prvních pár dní jsme si o suchých a umetených trailech mohli nechat jen zdát. Brzy se ale počasí umoudřilo a já postupně zjišťoval, že to s těmito plášti není až tak divoké, jak jsem si původně myslel. Ukázalo se, že na pevném podkladu drží „dostatečně“, proto jsem postupně pokoušel, kde leží jejich hranice, jakož i hranice tohoto kola.
Celkový dojem byl každopádně již od prvních společných metrů vskutku „oslnivý“. Jednak pocit dokonalého souznění, třeba už jen posedem či ovládáním, jednak výtečný projev a bleskurychlé reakce Yeti SB120. Když předběhnu další hodnocení, pak musím už nyní vypíchnout, jak je tohle kolo krásně rychlé, efektivní, přitom zároveň hravé, obratné, ale také velice schopné.
Na stroj se sportovním základem, s 29“ koly a zdvihy 130/120 mm, je to vážně něco! Člověk by se tomu snad ani neměl divit, vždyť se píše rok 2023, navíc tohle je přece YETI! Ale stejně… Když vám to (společně) funguje, pak není co řešit!

Vylepšeno o dlouhý výtah…
Zkusím na chvíli zkrotit své nefalšované nadšení, být zase trochu věcný a začít třeba tradičně u posedu, který by vás rozhodně neměl zaskočit. Zkoušel jsem stroj velikosti M, u nějž byla poloha za řídítky po všech směrech rozumná. SB120 není přehnaně dlouhé, posed je možná maličko sportovně nižší, celkově ale velice dobře balancuje na hraně výkonnostního „napětí“ a trailového „uvolnění“.
Jak už vyznělo z textu výše, já sám se za řídítky uvelebil velice rychle, stejně tak kolega Zed, který si se mnou střihl jedno odpoledne v sedle. Oba jsme vlastně brzy přestali pozici za řídítky řešit a jen si toto kolo užívali. Příjemný byl i pocit, kdy jsem naplno zasunul sedlo, což obnášelo 200 mm výškového rozdílu díky zkusmo nasazené sedlovce WolfTooth Resolve* (o ní si již brzy povíme více).
*Původně byla použita sedlovka Fox Transfer se zdvihem 170 mm.
Se sedlem dole bylo najednou místa nad rámem na rozdávání, díky čemuž se ještě více umocnil pocit volnosti, svobody a dokonalé „nadvlády“ nad tímto strojem. Nebo ještě spíše jeho splynutí s jezdcem. Při takto vysokém zdvihu sedlovky působí Yeti SB120 značně kompaktním a opět luxusně hravým dojmem.

Když padají ceny stupně na hlavové trubce!
Výše opakovaně připomínaná hravost je rovněž jedním z klíčových prvků, který prostupuje snad všemi dojmy z ovládání Yeti SB120. Částečně za to může poměrně lehká stavba celku* a také už vzpomínané lehoučké pláště WTB Ranger. Hravě, obratně a zábavně se ale projevuje také samotný rámový základ, který ale stejně tak přináší slušný mezigenerační nárůst trailového apetitu.
Narážím zejména na nezanedbatelný posun v geometrii oproti předchůdci Yeti SB115, kdy se u těchto kol s příchodem nové řady položil úhel hlavy o více jak celý jeden stupeň! Konkrétně to bylo dříve 67,6° (SB115) a nyní 66,5° (SB120). Ač je tedy rozdíl ve zdvihu těchto dvou strojů prakticky zanedbatelný (5 mm na zadní stavbě), tak projevem, schopnostmi, ale třeba i již v úvodu rozebíranou stavbou rámu je nové Yeti SB120 o slušný kus dál.
V praxi to přitom znamená, že se na tomto, nejvíce sportovně orientovaném fullu od YETI dnešních dní, rozhodně nemusíte bát ani výletů do míst s prudšími kopci a celkově ostřejším terénem, alespoň pokud tomu budou přát podmínky, či pokud svému kolu dopřejete odpovídající vybavení.
*Doplňme porovnání hmotnosti – v srpnu 2021 testované Yeti SB115 vážilo 13,72 kg (vel. L), aktuální SB120 ukazuje na váze 13,85 kg (vel. M, bez pedálů).

Nešizená zábava za mokra i za sucha!
V průběhu času jsem s Yeti SB120 okusil poměrně rozličný terén za poměrně rozličných podmínek. Rozhodně mu nevadilo lehké sportovní brouzdání po v prvních dnech dosti mokrém lese, kdy jsem se do „velkých akcí“ vysloveně nehrnul. Spíš jsem si užíval lehkost a pohotovost reakcí, díky čemuž se člověk královsky bavil i na lehčích a rychlejších traverzech a mnoha jiných jindy přehlížených pěšinách.
Místy mě vlastně napadalo, jestli není YETI SB120 až moc lehké a díky tomu zbytečně „nervózní“? On je to ale vlastně jen psychologický efekt, kdy je potřeba preciznější práce pilota, klidnější ruka a detailnější studium stopy, jelikož tohle kolo není žádný slon ale svižný kolibřík.
Jiné dny, kdy už bylo v lese podstatně sušeji, jsem postupně přidával na náročnosti terénu, až jsem se dostal do míst, kam bych podobně koncipované kolo asi standardně nebral. Jenže s tím, jak se šlo krůček za krůčkem, jsem postupně zjišťoval, co vše Yeti SB120 zvládá a s čím vším se dokáže poprat. A nebylo toho vůbec málo!
Ve výsledku jsme projeli i pár míst, kam jindy beru spíše endura nebo větší trail biky a problém to rozhodně nebyl. Pravda, našlo se pár sekcí, kde jsem měl pocit, že se poměrně rychle dostávám na limity použité výbavy, celková stavba kola, geometrie i odpružení ale vysílaly k mému mozku signály, že by stačilo vlastně jen hrubší obutí a mohlo by se jít o level i dva dál! Nebo jen na stejném místě o něco více pustit brzdy…

Ukovaný pod tlakem
Nejen popisovaný náročnější terén a agresivní styl jízdy dostatečně prověřily kvality a nastavení odpružení, které si opět zaslouží velkou pochvalu! Na pohled snad až zbytečně složitý systém Switch Infinity (originál YETI) vlastně funguje dost přímočaře. Přesněji dokáže, díky průběžnému posunu hlavního čepu nahoru a dolů, nabídnout v každé fázi zdvihu přesně to, co jezdec potřebuje (požaduje).
Bráno hezky popořadě lze začít mimořádnou efektivitou, kdy máte pocit, že se vaše síla soustředěná do otáčení klik nikde zbytečně neztrácí. Rozhodně ne v nežádoucích pohybech tlumiče, nebo kroucení rámu, ale naopak putuje přímočaře na zadní kolo. Člověk snadno nabude dojmu, že čím silněji se do toho opírá, tím zřetelnější odezvu mu rám poskytuje!
Vysoká stabilita při záběru ale není vykoupena netečností zadní stavby, která naopak velice solidně pomáhá s přítlakem v členitějších výjezdových sekcích a celkově dokáže nabídnout ke svému zdvihu přiměřený komfort na menších nerovnostech.
Efektivita, lehkost a výkonnost Yeti SB120 je někdy natolik „omračující“ až jsem měl opakovaně pocit, jako by mi někdo pod kopcem na zádech natáhl velký klíček a moje nohy se pak cestou nahoru točily skoro samy. A pod dalším kopcem znovu a znovu, dokud tento pocit nepřebilo množství laktátu v krvi!


Sofistikované fázování
Podobně sofistikované jsou i další fáze zdvihu. Kupříkladu ve středním rozsahu se lze spolehnout na solidní oporu, díky čemuž se kolo krásně ovládá – jeho reakce jsou krásně předvídatelné. Stačí ale přidat o trochu více zatížení nebo samostatných větších překážek a zadní stavba bez odmlouvání pokračuje dále v jejich „procesování“.
Jinak řečeno, ochotně se pere s většími nástrahami, které obvykle velice dobře vstřebá, nebo alespoň výrazně utlumí. Ono to tak z pohledu jezdce vlastně mnohdy ani nevypadá, jelikož je vše krásně plynulé a přirozené. Proto si spíš až dole pod kopcem uvědomíte, nakolik klidně a jistě se vaše kolo projevovalo i v dosti rozbitých sekcích, přestože rozsah jeho zadní stavby čítá pouhých 120 mm!
Poděkovat za tento efekt můžeme opět systému Switch Infinity, který ke konci kroku dávkuje progresivitu plynule, ale zároveň dostatečně důrazně. Snadno tak nabydete dojmu, že 120 mm vlastně není vůbec málo. Respektive, že tato tabulková hodnota je nejspíš v katalogu až zbytečně podceněná!
Jasně, stále je potřeba myslet na to, že člověk sedí na lehkém „down-country“ kole, takže není rozumné posílat jej v plné palbě do největšího bordelu, na jaký cestou narazíte! Když si ale tuto skutečnost trochu ohlídáte, budete jen žasnout, co vše dokáže lehký bike s poměrně drobnými zdvihy. Má úcta!

Vidlice Fox 34 Performance
Přemýšlím, nakolik je nutné zaobírat se blíže projevy a schopnostmi vidlice Fox 34 Performance, kterou vlastně dobře známe? Ani na Yeti SB120 mě nijak nepřekvapila, nezaskočila, jelikož pracovala jistě, spolehlivě a předvídatelně, jak se u těchto vidlic sluší a patří.
Celková souhra vidlice a zadní stavby, osazené vcelku běžným tlumičem Fox Float DPS, byla rovněž zcela bezproblémová. S vidlicí si lze přitom v přiměřené míře hrát, třeba ovládat její kompresní útlum větší páčkou na korunce. Ta se pohybuje v jemných krocích od polohy „Otevřeno“ po „Zavřeno“, uprostřed navíc nabídne jednu výraznější „fixaci“ jako účinné vodítko pro střední trailový režim.
Já ji ale nechal, jak už je mým zvykem, otevřenou prakticky po celou dobu a nepral se přitom s tím, že by se při šlapání zbytečně houpala. Zároveň jsem si mohl užít její více než solidní vnímavost, ale také vysokou aktivitu, která jednoznačně přidávala kladné body k celkově skvělému dojmu z tohoto kola.






„Dva pístky stačí, drahoušku“ (Formula Cura)
Samostatně mimo přehled komponentů bych dnes rád vypíchl brzdy Formula Cura, které mě hodně bavily. Je vlastně slušnou náhodou, že se mi poslední dobou opakovaně dostávají do ruky kola s dvoupístkovými třmeny, ač se zdá, že dnes nelze brát vážně nic, co nemá pístky alespoň čtyři! Každopádně Formula Cura dokazuje, že ani tento koncept neřekl zdaleka své poslední slovo.
Jedna z věcí, co se mi na těchto brzdách líbí, je extra krátký a přesný chod, ale také dost agresivní nástup brzdné síly. Prostě žádné neurčité „blátíčko“, jak to člověk mnohdy zažívá u vícepístkové konkurence, ale jasně a ostře vyznačené hranice. Díky tomu víte naprosto přesně, kdy dosednou desky na disk a kdy se do něj dokáží ostře zakousnout.
Člověk si na takový projev musí zvyknout a zprvu si dát i pozor, aby to někde nepřebrzdil! Mně se ale tento ostrý, někdo by řekl snad až „digitální“ projev vždy líbil. Vzpomínám třeba na Avid Juicy… Každopádně brzdy Formula Cura jsou jak ostré, tak i luxusně silné, zároveň mohou být, při citlivé práci na páce, i dost přesné. Stačí se nebát, osahat si je a pak si užívat tu „divočinu“!






KOMPONENTY
Ač toto konkrétní kolo vychází z jednoho katalogového setu přímo od YETI (z dostupnější řady C/Series), jeho konečná výbava je pestrým individuálním mixem, k němuž já sám přihodil ještě nestandardní sedlovku WolfTooth Resolve (zdvih 200 mm).
















YETI SB120 – závěr
Když se snažím vydolovat z hlavy vzpomínky na předchůdce dnešního SB120, tak se mi vybavují jen matné fragmenty. Vzpomínám na původní Yeti SB100, které mi připadalo dramaticky rychlé a nabité energií. Částečně se mi vybavují zážitky s Yeti SB115, jemuž také nechyběla rychlost a efektivita, doplněná o nemalou chuť po trailových zážitcích všeho druhu. Nyní se dívám na nejnovější Yeti SB120 a říkám si, že tohle kolo si chci pamatovat dlouho a v náležitě ostrých konturách!
Dost mě totiž zaujalo svým parádním mixem rychlosti, lehkosti, takřka dokonalého souznění s jezdcem, ale také velkým odhodláním, zábavou a chutí bořit a posouvat hranice. Zavřu na chvíli oči a vidím opět živě, s jakou lehkostí a rychlostí se ženeme na kopec při našem posledním dostaveníčku.
Přichází střih a najednou se zase hrneme dolů, drtíme spíše těžší z mých oblíbených lokálních trailů a já nemám pocit, že by to tomuhle lehkému trail biku bylo proti srsti! Spíš jako by si chtělo říct o dalších pár přídavků a chtělo mi dokázat, že jeho hranice leží ještě o kus dál…
Vím, zní to jako totální marketingová pohádka, ale je to vážně tak! Jediné, co mě v rozletu na Yeti SB120 brzdilo, byly použité lehké pláště s poměrně jemným vzorkem. Vyměnit je za něco hrubšího a odolnějšího, pak by člověk nejspíš přišel o trochu opojné výjezdové a rychlostní euforie, o to víc by si ale mohl dovolit cestou dolů.
Primární, či sekundární kolo?
Když to vezmu více zeširoka, docházím k závěru, že by bylo Yeti SB120 takřka ideálním „druhým kolem“. Bike, který bych si přál, vedle primárního endura, jako nástroj pro snadné střádání tréninkových kilometrů s tím, že bych nebyl omezen na jednoduché přesuny po zpevněných cestách, ale mohl se za poctivě odpracované výjezdy odměnit neméně poctivě pojatými sjezdy.
Ano, uznávám, že zrovna karbonové Yeti SB120 není, vzhledem ke své ceně, zrovna nejvíce se nabízejícím „druhým kolem“. Ale co by to bylo za život, kdyby se člověk nemohl trochu zasnít? Případně, pokud bych odsunul stranou své enduro choutky, mohlo by být Yeti SB120 vlastně i mým primárním kolem! Nebo bych si měl zkusit ještě nové Yeti SB140?
Text a foto: Štěpán Hájíček

YETI SB120 – základní údaje
Cena rámu: od 127 000 Kč
Cena kompletního kola: od 178 000 Kč
Kola: 29“
Zdvihy: 130/120 mm
Hmotnost: 13,85 kg (vel. M, bez pedálů / sedlovka Fox)
Kokpit (řídítka/představec): 760/50 mm
Sedlovka (zdvih): 170 mm (Fox Transfer)
Více informací: yeticycles.com
České/místní zastoupení: www.bikeporn.cz / yetipraha.cz (by WonderFull Bikes)

PLUS
- Velice příjemný neagresivní posed, který skvěle odpovídá zaměření kola
- Dobrá pozice pro silové šlapání a výjezdy, více než dostatečný prostor nad rámem pro pohyb a ovládání v náročnějším terénu
- Výtečná odezva na šlapání – vysoká efektivita zadní stavby při záběru
- Celková lehkost, svižnost a výkonnost. Jste-li zrovna při chuti, pak bude každý výjezd zážitkem, nikoliv utrpením!
- Příjemné a přirozené ovládání kombinující vysokou míru hravosti, kterou oceníte zejména na lehčích trailech s dostatečnou stabilitou a jistotou v náročnějším terénu
- Skvěle fungující zadní odpružení – přiměřeně komfortní, jisté při záběru s dobře odladěnou progresivitou, tedy pocitem snad i hlubšího kroku, než je tabulkových 120 mm
- Rám je i přes svou nízkou hmotnost pocitově krásně pevný a dostatečně robustní
- Kvalitní a sofistikované vstupy do rámu pro vnitřní vedení kabeláže – kolo je krásně tiché (podstatný posun oproti předchůdcům)
- Řada standardizovaných prvků (závitové středové složení, ložiska zadní stavby, patka UDH atd.)
MÍNUS
- Nevím, neznám, nenašel jsem!
- Rám není zbytečně dlouhý, proto je potřeba v náročných výjezdech někdy trochu více pracovat s těžištěm. Nejde ale o nic dramatického, navíc je druhou stranou mince svižné ovládání a celková hravost
- Systém šoupátek Switch Infinity si řekne o trochu péče navíc, to je ale jen drobná daň za skvěle fungující odpružení
















