reklama

Yeti SB115 | Sport i Trail v jednom balení (TEST)

YETI SB115 - review

S plně odpruženými stroji značky Yeti, tedy s řadou SB, mám poměrně bohaté zkušenosti. Nemůžu sice tvrdit, že jsem prošel prakticky celou současnou nabídku „eSBéček“, i když, až na jednu výjimku, ANO! Tak je tomu i díky poslední zkušenosti s Yeti SB115, tedy s kolem, které má až nečekaně široký potenciál využití!

Při pohledu do aktuální nabídky YETI si ve svém pomyslném seznamu můžu odškrtnout skutečně skoro všechny nabízené modely, jelikož jsem za poslední roky sedlal jak devětadvacítky SB150 a SB130, tak i hravou sedmadvaácu SB140! Jediný zásadní model, který v mém seznamu zatím chybí, je Yeti SB165! Tedy mimořádný stroj s mimořádným apetitem postavený, podobě jako SB140, na středním průměru. Na jeho test ale, nejspíš, hned tak nedojde…

Nicméně bonusem nad rámec aktuální nabídky YETI je letmá zkušenost se sporťákem Yeti SB100, který se již v kolekci YETI nevyskytuje… Proč? Jelikož po pár letech jeho existence přišel na trh inovovaný, a nejen zdvihově rozšířený, model Yeti SB115, který zřejmě natolik zaujal zákazníky této colorádské značky s charakteristickým sněžným mužem ve znaku, že díky tomu původní SB100 poněkud ztratilo na významu.

Ono totiž Yeti SB115 konstrukčně vychází právě ze „stovky“, což dokazuje zejména jeho atypické umístění „šoupátek“ Switch Infinity instalovaných napříč v prostoru nad středovou spojkou. Ostatní, zdvihově vyšší modely Yeti řady SB, mají tento prvek usazený podélně zhruba ve stejné oblasti, díky čemuž je i lépe viditelný. U SB115 si jej totiž, pokud o něm nevíte, vlastně ani nevšimnete!

Zde každopádně podobnost mezi Yeti SB100 a SB115 nekončí, nýbrž spíše začíná. Dopodrobna ale jejich genovou propletenost snad rozebírat nemusíme, zajímavější jistě budou reálné zkušenosti z terénu.

YETI SB115 - review
V této sestavě jsem Yeti SB115 dostal na test, respektive toto je fotka z posledního dne testování, kdy jsem na něj hodil zpět původní obutí…

reklama

Jak si ho poskládáš…

No, nějakou tu paralelu mezi SB100 a SB115 možná ještě vytáhnu a připomenu. Třeba si vzpomínám, že Yeti SB100 měli kluci z českého zastoupení nastrojené do dvou specifických setů s odlišnou výbavou a zaměřením. Nazvat je můžeme třeba „Race“ (zdvihy 100/100 mm, rychlé pláště, pevná sedlovka) a „Trail“ (120 mm vidlice, hrubší obutí a teleskop).

Něco podobného by se dalo „vymyslet“ i s Yeti SB115, pokud byste o to měli zájem. V katalogu kompletních kol se přitom nabízí vícero verzí s dvojicí odlišných rámů (klasický karbon „C“ a vylepšený karbon „TURQ“), všechny se ale drží stejného základního receptu: Vidlice Fox 34 se 130 mm a pláště Maxxis Minion DHF 2,5“ / Maxxis Aggressor 2,3“ (P/Z). Vedle toho je ale samozřejmě možnost koupit si samotný rám, nebo si objednat jednu z nabízených sestav a tu si individuálně upravit.

Proč se tím ale vůbec zabývám? Jelikož specifikace testované Yetiny SB115 sice vycházela z katalogové verze C2, fakticky zde ale bylo pár věcí jinak. Třeba lehké, hladké a rychlé pláště WTB Ranger, které…

Za sucha a na XC dovádění by mi nejspíš nevadily, avšak v období testu byly podmínky všelijaké, obvykle jen ne vysloveně suché, proto jsem neváhal a alespoň dopředu nasadil „doma pohozený“ Maxxis Dissector 29×2,4“ se směsí 3C Maxx Terra. A neudělal jsem rozhodně chybu!

Toto je naopak fotka z prvního dne našich společných radovánek, před nímž jsem stačil dopředu hodit Maxxis Dissector 29×2,4″. Barevně to se zadním WTB příliš neladilo, ale po funkční stránce jsem si neměl příliš na co stěžovat. Jinak řečeno s WTB Ranger bych si rozhodně nedovolil tolik, jako s výrazně hrubší gumou vepředu!
Když znovu procházím fotky a katalogovou výbavu, narazil jsem na změnu kupříkladu na postu kol. Dle katalogu jsou u Yeti SB115 C2 použita kola DT Swiss M1900 s 30mm ráfky.
Na testovaném kousku byl ale model DT Swiss M1700 s užším (25 mm) ráfkem, což celkově odpovídá více sportovně orientovanému ladění tohoto konkrétního kusu.

Stále dost Race!

Jak už jsem zmínil, podmínky v době testu, ač se odehrával na začátku prázdnin, byly poměrně specifické a dost specifické bylo mnohdy i prostředí, kde jsem s tímto bikem jezdil. Někdy záměrně, jindy si to zkrátka vyžádaly momentální okolnosti. Zajezdili jsme si ale rozhodně dostatečně a zkusili jsme řadu různých situací, abych si mohl o tomto kole vytvořit ucelený obrázek.

Už takto zkraje musím zmínit, že jsem byl z Yeti SB115 nejednou zaskočen! Spíše v kladném slova smyslu, jelikož je to kolo, které jako by nabízelo řadu skrytých charakterových rysů! Jinak řečeno, ve výsledku umí a dokáže víc, než jak na první pohled vypadá, či na první dotyk působí. Zejména pokud se vám dostane do ruky v nápadně sportovním tuningu!

Pokud tedy začnu třeba posedem, ostatně jako skoro pokaždé, pak mě lehce překvapilo, že byl představec otočený směrem dolů. Ale s ohledem na původní pláště atd… Několikrát jsem přemýšlel nad tím, že jej otočím, nakonec k tomu ale nebyl žádný zásadní důvod.

Když už jsem opakovaně zmiňoval ten představec… Jeho sklon byl vlastně dost minimální, proto bych jeho otočením zvýšil úchop vlastně jen malinko, takže jsem to jednoduše neřešil!
Řídítka Race Face Aeffect R (780 mm) jsou součástí standardní výbavy, stejně jako představec z rodiny Race Face Ride.
Oproti katalogovému základu (ODI Elite Pro) měla testovačka stylově bílé gripy Ergon GE1, které bych si na kole rozhodně nechal, jestli si jedny vlastně rovnou neobjednám???

Zakousnout a povolit / Zakousnout a povolit…

První dojem zpoza sedla, trochu i díky představci, byl takový více sportovnější. Vzhledem k velikosti (L) bych čekal, že bude kolo i poměrně dlouhé, ale nakonec mi tak nepřipadalo.

Posed zdrclý rozhodně není, není ale zároveň ani zbytečně protažený, naopak má solidní trailový nádech. Ten je sice maličko posouván do sportovního spektra, třeba jen tím představcem, ve výsledku je to ale příjemné a jak už vlastně padlo, nakonec jsem neměl zásadní důvod na tom cokoliv měnit.

Vezmeme-li totiž v potaz právě probíraný posed, výše vzpomínané rychlé pláště a přičteme-li k tomu prvotní dojem poměrně „tvrdého“ stroje s pevným rámem a skutečně výraznou reakcí na jakoukoliv sílu posílanou na pedály, snadno nabudeme dojmu, že tohle kolo bude víc XC než Trail!

Je to ale skutečně pravda? Už jen první větší vyjížďka s Honzou, kterému jsem na jeden den svěřil Pivot Trail 429, mi jasně naznačila, že Yeti SB115 má na víc – neboli má vícero tváří. První delší výjezd na kopec po lesních a polních cestách ve mně ale zažehl jistou pochybnost: „Yeti SB115 sice luxusně reaguje na šlapání a pohádkově snadno stoupá, nebudou ale tyto přednosti vykoupeny nedostatkem jistoty a komfortu ve skutečném terénu?!“

Na kole samotném bylo jen minimum identifikačních prvků. Kupříkladu spodní trubka byla zcela čistá, na hlavě je ale nýty zajištěné plastické logo.
Co by to bylo za Yeti bez tradičního sněžného muže!
Jediný nápis, identifikující tento stroj, se nacházel za hlavou.
Jedinou grafickou ozdobou spodní trubky byl znak nekonečna, tedy logo systému Switch Infinity.

Spartánský úvod a…

NE! Nemusíte se bát, jelikož Yeti SB115 má skutečně co nabídnout jak cestou nahoru, tak i dolů. Zde se totiž pomalu dostáváme k jeho rozličným tvářím, k jeho skrytým komorám, k nimž se zkrátka musíte postupně propracovat. Tady nic není zadarmo ani naservírováno na stříbrném podnose, tady to chce skutečné zapojení jezdce!

Abych byl konečně konkrétní. Při zmíněném stoupání a v rámci příjezdu k prvnímu trailu jsem stále více získával na dojmu, že tohle kolo bude asi především ostrý sportovní švihák. Už jen zadní stavba, ale částečně i vidlice Fox 34, se sice umí pohnout, se svou aktivitou to ale zbytečně nepřehánějí.

Díky tomu člověk cítí onu parádní oporu při šlapání, zároveň tento projev pomáhá ovládání na lehčích trailech, kdy máte pocit dokonalé odezvy. Jezdec je tak částečně nucen poctivě vybírat stopu, ale s tím se dá žít…

Jenže pak se konečně dostanete na kopec, na začátek oblíbeného trailu a skoro se až bojíte, zda vás to cestou dolů úplně nevytřese! Začátek je tedy opatrný, Honza s Trailem 429 mizí za první zatáčkou, já ale teprve zkouším, co si s Yeti SB115 můžu dovolit…

Zadní stavba je, při letmém pohledu, krásně čistá a příkladně jednolitá.
Před zraky náhodných zvědavců je skryté jak horní raménko…
…tak zejména systém „šoupátek“ Switch Infinity“, schovaný pod touto krytkou.

Slastné vykoupení!

Nebudu to už příliš zdržovat, jelikož jsem sám vlastně v právě popisovaných podmínkách velice brzy zjistil, že pro dosažení jistějšího projevu, vyšší přilnavosti a potřebného komfortu stačí jediné: Pustit brzdy!!! No a pak si možná také trochu přišlápnout, ale… Shrňme to do prohlášení, že pro více akce to chce vyšší tempo a hotovo!

Skutečně, jak se Yeti SB115 více rozjede, hovoříme o rozbitém trailu plném kamení a kořenů, jako by se otevřela nějaká skrytá komora uvnitř tlumiče a vidlice, jako by vám najednou někdo vyměnil pomalu půlku kola! Nechci vám tvrdit, že se jen se změnou jízdního přístupu promění Yeti SB115 ze sportovní štiky na lačné enduro, tak zásadní proměna zase nenastává, každopádně onen posun a onen nově objevený rozsah jeho potenciálu je skoro až omračující!

Tlumič není v tomto případě ničím mimořádný, klasický, osvědčený Fox Float DPS.
Při bližším průzkumu možná odhalíte, že je zadní oko tlumiče uchyceno mimo osu čepu viditelného z boku, navíc, jestli se nepletu, je na kuličkových ložiskách.

reklama

Závěrečný naklepávák

Jak už jsem vzpomínal výše, s Yeti SB115 jsem zkusil všelijaké různorodé terény, kterým se moje kolo vždy krásně přizpůsobilo. Když jsem jezdil lehčí a rychlejší věci v okolí svého bydliště, působilo SB115 především svižným a skvěle reagujícím dojmem. Na technických sekcích s chutí pootevřelo stavidla vyšší aktivity, po jejich konci se ale zase vracelo do výchozí sportovní nálady.

V těžším terénu a v podmínkách, které jsem použil jako demonstraci jeho schopností o pár odstavců výše, jsem přitom obdivoval jak snadné přesuny na kopec, tak zejména jistý pohyb cestou dolů.

Byli jsme přitom v místech, kde třeba dlouhý návratový kořenitý trail dokáže na řadě jiných kol vytřást z jezdce duši, až vás to nutí opakovaně zastavovat a vyklepávat unavené ruce. V tomto případě, snad i díky ostrému jízdnímu tempu, kdy jsme zdrhali před blížící se bouřkou, jsem neměl pocit, že by bylo odpružení zbytečně tvrdé. Naopak pracovalo na 110 %!

Trojúhelník zadní stavby vypadá na první pohled jednoduše a uhlazeně.
Při správném úhlu pohledu ale vyniknou drobné změny tvaru a profilace.
Za běžné situace byste si rovněž nevšimli odsazení posuvného mechanizmu Switch Infinity kousek mimo podélnou osu kola.

Pohotový, když si řekneš

Hodně zajímavé, příjemné a při výsledném hodnocení jednoznačně chvályhodné je také ovládání a geometrie, i když uznávám, že to byste asi u Yeti jednoduše čekali. Když jen v rychlosti mrknu na čísla geometrie (hlava 67,6°, sedlový úhel 74°, zadní stavba 436,7 mm, rozvor 1180 mm, nebo reach 450 mm – vel. L), pak to na první pohled nevypadá nikterak mimořádně. Jenže…

Jenže, když se vše spojí a sečte v jeden celek, vyjde z toho stroj, který je v první řadě krásně jistý, klidný a stabilní, proto se s ním bez většího zaváhání vrhnete i do těžších sekcí. Velice slušná stabilita, vycházející hlavně z geometrie, by přitom mohla být, při čistém XC vyžití, možná i trochu na obtíž, jelikož základ řízení je skutečně dost stabilní, nechci ale tvrdit, že je toporný.

Naštěstí zde do hry vstupuje i krásně tuhý rám, zejména jeho přední partie, velice slušná celková hmotnost a další prvky, díky nimž stačí jen vědět co chcete a umět si o to říct. Yeti SB115 zkrátka není vycvičený pudlík, co by si lehl, panáčkoval, nebo snad válel sudy při pouhém pohledu na drobný pamlsek.

Spíš by se dal přirovnat k některé lovecké rase, která má svou vlastní hlavu. Když se ale na takového psa pískne a když jeho pán vykřikne notoricky známý povel, jeho věrný sluha splní vyslovené přání okamžitě a bez jakéhokoliv vykrucování. Musíte si prostě říct, musíte pevně sevřít řídítka a vydávat jasné povely, pak bude Yeti SB115 uhýbat, naklánět se, přeskakovat klády a spousty dalšího, že se ani nestačíte divit!

Vstupy kabeláže do rámu mají své osobité „zahloubení“, aby do nich kabely vstupovaly, pokud možno, hezky napřímo!
Spodní výstup je vcelku tradičně dole před středem.
Hadice brzdy a bovden řazení poté čistě mizí v zadní stavbě.

KOMPONENTY

Na jedné straně se mi vlastně ani moc nechce pouštět se do popisu výbavy, protože, ač tento stroj vychází z jednoho z nabízených setů, jsou kola Yeti a podobných prémiových značek obvykle základem individuální stavby, proto si z výbavy můžeme ukázat jen pár specifických prvků.

Řazení SRAM GX Eagle

Jednou z „rarit“, hlavně v této sezóně, je řazení SRAM GX Eagle. Jelikož se na mě letos ze všech stran hrne Shimano a zase jen Shimano, bylo pro mě setkání se SRAMem, který mám přiznaně rád, takovým malým svátkem uprostřed roku! Navíc omlazená sada SRAM GX Eagle je jednak moc pěkná, nový design dělá skutečně dojem, jednak prostě chodí tak jak má a jak jsem zvyklý.

Dvanáctkové řazení Shimano poslední generace není špatné, když si ale sednu na kolo s převody SRAM, ani to nemusí být XX1 nebo X01, tak mám najednou pocit, že mě obklopují krásně ergonomicky zpracované díly, vše parádně padne do ruky, páčky krásně cvakají, přehazovačka skáče, kam má… Mně to prostě ladí a také lahodí!

Na fotkách to bohužel moc nevynikne, nicméně nová barevná úprava komponentů z rodiny SRAM GX Eagle, označená výrazem „Lunar Grey“, se skutečně povedla a dodává těmto dílům nepřehlédnutelný punc luxusu!
Ó jak dlouho se moje prsty nedotýkaly páček SRAM! Přitom ten tvar a funkce!!! Uznávám, v tomto případě jsem poněkud předpojatý 😇😁!
Také přehazovačka SRAM GX Eagle vypadá naživo lépe než takto na fotkách, důležitá je také její funkce, na kterou si rozhodně nemůžu stěžovat! 👍🏻

Brzdy SRAM G2 R

Abych byl upřímný k vám i k sobě, na tomto kole byly také brzdy SRAM G2 R. I zde bych rád vyzdvihl jejich ergonomii a tvar pák, který je mi prostě příjemnější než v případě Shimana… Zároveň ale musím dodat, že zrovna u tohoto kola by dané brzdy potřebovaly trochu péče.

Jejich krok byl docela dlouhý a brzdná síla nikterak omračující. Našly se situace, kdy mi to výrazně nevadlo, jelikož jsem si zvykl, ale i jiné, kdy bych potřeboval v rukách cítit silnější oporu. Toto by ale jistě změnil lehčí servis.

Moc dobře vím, že drtivá většina minimálně českých bikerů a bikerek by dala přednost brzdám Shimano… Jenže já mám brzdy SRAM G2 prostě rád. Ano, občas umí být slušně náladové a také si někdy řeknou o dost péče a „citu“, když to ale s nimi umíte! Svoje SRAMy G2 RSC proto postupně přendávám z jednoho osobního kola na druhé!
Zároveň musím uznat, že G2 R není G2 RSC, ale i tak fungují rozhodně slušně!
Jen zrovna v případě tohoto kola by potřebovaly trochu péče, aby předvedly co vše umí!

Vidlice Fox 34 Performance

Zatím jsem spíše vynechal či přeskočil vidlici Fox 34, tu ale snad všichni dobře známe, osobně či z jiných recenzí, proto není vysloveně nutné brodit se zdlouhavým popisem její funkce. Stačí shrnout, že jsem byl spokojený, neobtěžován zbytečným pohupováním při šlapání, přitom plně uspokojen její citlivostí a také akcí v rozbitém terénu.

Fox 34 Performance (130 mm), tlumení FIT GRIP.

Pláště – Maxxis Dissector / WTB Ranger

Již z kraje testu jsem popisoval, jak to zde bylo s plášti – původně nasazený WTB Ranger (29×2,4“) jsem nechal jen vzadu a dopředu hodil svůj Maxxis Dissector (29×2,4“, 3C Maxx Terra). Barevně to sice příliš neladilo, ale po funkční stránce to nebyla vůbec špatná kombinace.

Shodou okolností to byla moje první zkušenost s Dissectorem na předním kole a musím říct, že u mě rozhodně nepropadl. Kořeny, kameny, vlhká hlína i hladké skalky… S přiměřenou zátěží jsme zvládli vše. Není to sice žádný High Roller II ani Assegai či Minion DHF, ale na takto více sportovně střiženém trailbiku se Dissector rozhodně blýsknul.

A zadní WTB Ranger? U něj musím ocenit, jak krásně se odvaloval, ale vlastně i slušně zabíral, pokud bylo na čem. Vlhčí hlína a sypký povrch mu moc nechutnaly, s pevným podkladem na mě ale dělal mnohdy lepší dojem, než bych si dopředu myslel. Zrovna WTB Ranger vnímám spíš jako vzorek vhodný na gravel než pro MTB, ale to je čistě můj osobní „endurem nasáklý“ pohled na věc.

Tento Maxxis Dissector byl původně na zadním kole mého Norca Sight. Jeho místo ale na čas zastoupil Michelin Force AM2, proto jsem neváhal a obul jej na Yeti SB115. Druhá možnost, Maxxis Assegai 29×2,5″ mi přišla už příliš, navíc Dissectora jsem na předku ještě nejezdil!
Zde jsem fotil primárně vidlici, každopádně jako drobná ilustrace vzhledu pláště Maxxis Dissector by tento snímek mohl postačit.
Pro porovnání vzadu nasazené WTB Ranger (29×2,4″). V rozměru 29×2,0″ jsem měl tento vzorek jako základní obutí na svém gravelu Ghost Fire Road rage!
WTB Ranger není špatná guma, na zadním kole se vcelku osvědčil, avšak při mých trailových až enduro choutkách by byl na předek jednoduše příliš slabý!
Sedlo WTB Silverado není vlastně nikterak výjimečné…
…bylo ale skoro jediným místem s typickou Yeti tyrkysovou!

reklama

Yeti SB115 – Závěr

K Yeti SB115 jsem zprvu přistupoval asi trochu jinak, než by si toto kolo v principu zasloužilo. Částečně jsem měl kdesi vzadu v hlavě uloženou vzpomínku na předchůdce s výraznějším XC zaměřením – Yeti SB100 – částečně mě trochu nahlodalo i osazení testovacího biku orientované více na výkon a rychlost. Jenže ono stačilo prohodit alespoň přední plášť, odblokovat své vlastní předsudky a začít si toto kolo užívat a postupně odkrývat všechny jeho možnosti a tajná zákoutí!

Ony vlastně i první reálné zkušenosti v sedle nasvědčovaly tomu, že je Yeti SB115 postavené na jasných sportovních základech, se spíše stabilním odpružením a svižnou odezvou na šlapání. Pravda je, že jede a stoupá skutečně krásně, až vás ta rychlost a výkon dost možná pohltí.

Jenže majitel SB115 by neměl zapomínat ani na jeho „odvrácenou tvář“, kdy stačí vybrat náležitě členitý terén, pustit brzdy a „nadiktovat“ nešizené počáteční tempo a… Pak už budete pouze zírat, jak ono zprvu až lehce netečné odpružení během mrknutí oka ožije, jak se najednou ukáže, že SB115 disponuje podstatně větší kapacitou odpružení, než jak působí na štěrkové cestě a že jej v této snaze a jezdecké euforii jasně podpoří i vydařená a v základu více než dostatečně stabilní geometrie!

Můžu si vlastně jen domýšlet, kam až by mě Yeti SB115 pustilo s „plným hrubým obutím“, ale řekl bych, že už by to další zásadní skok nebyl. Tím chci říct, že je toto Yeti i v náročnějším terénu skutečně schopné, jisté a užívá si jej. Stále z něj ale dokážete vycítit jeho prapůvodní sportovní kořeny, proto nemá smysl dělat z něj „malé enduro“, spíše si jej užijte jako velice vstřícný univerzál, s nímž lze objet jeden den maraton a druhý den se jít vyřádit třeba do trailparku za kopcem!

Text a foto: Štěpán Hájíček

Prakticky poslední jízdní fotka s Yeti SB115. Zrovna tady bylo dost „naklouzáno“, proto, pokud bych nechal vepředu WTB Ranger, pak bych se asi brzy válel na zemi 🤣

Yeti SB115 – základní údaje

Cena (rámová sada): od 101 000 Kč
Cena (komplet): od 144 000 Kč
Hmotnost: 13,72 kg (vel. L, bez pedálů, obutí WTB Ranger)
Kola: 29“
Zdvih: 130/115 mm
Kokpit (řídítka/představec): 780/50 mm
Sedlovka (zdvih): 170 mm

Více info: yeticycles.com
České zastoupení: www.bikeporn.cz

PRO

  • Lehký a pevný rámový základ – rychlost a dobrá ovladatelnost
  • Příjemně všestranný posed na pomezí sportovního a trailového stylu
  • Krásně jisté řízení umožňující dostatečné vyžití i v těžším terénu
  • Již zmiňovaný pevný rám se podílí na bezprostředních reakcích řízení, díky nimž lze snadno „přemoci“ základní vysokou stabilitu
  • Zajímavě odladěné odpružení. Z počátku působí spíše tužším a na efektivitu zaměřeným dojmem, v náročnějším terénu ale tlumič okamžitě ožívá a nabízí akci i kapacitu jakou by zde člověk, po prvním dojmu, nejspíš vůbec nečekal!
  • Pro mě osobně moc příjemné setkání s řazením SRAM GX Eagle, které jsem dlouho neměl v ruce. Líbí se mi jeho ergonomie, odezva i celkový projev.
  • Osobně bych byl pro zachování původního hrubého obutí, zde ale samozřejmě rozhoduje vkus a preference majitele.
  • Výrazná všestrannost, kdy se lze dostatečně sportovně vyžít a zároveň je možné vychutnat si, bez zásadních omezení, i náročnější terénní pasáže a více rozbité traily.
  • Doživotní záruka na rám pro prvního majitele (na výrobní vady)

PROTI

  • Co u takovéhoto kola kritizovat? Lehce zklamaný jsem byl z projevu brzd SRAM G2 R. Nutno ale zmínit, že kolo již mělo mnohé za sebou, proto by to možná chtělo již nové destičky a celkově věnovat brzdám trochu péče, pak by byl jejich projev i síla jistě lepší a jistější.
  • Mezi nedostatky můžeme zařadit třeba ještě trochu vyšší servisní náročnost „šoupátkového“ systému Switch Infinity, na což je potřeba pamatovat a pravidelně tento doplněk čistit a domazávat.