reklama

Rock Machine Blizzard INT e90-297 RZ | Elektro-mullet-všežravý! (test)

Domácí Rock Machine přistupuje k inovaci, či evoluci svých strojů určených pro technické MTB, poněkud specificky. Velká kola sice vysloveně nezatracuje, každopádně u strojů s nejvyššími zdvihy – Blizzard – se rozhodl pro preferenci tzv. mullet konceptu, tedy s předním kolem průměru 29“ a zadním 27,5“.

Pravda, toto konstatování není ničím novým, jelikož jsme si nové modely Rock Machine pro rok 2021 obecněji představili již v reportáži z letní prezentace, zároveň jsme před koncem roku stihli otestovat jeden kousek z této rodiny – vrcholné enduro Rock Machine Bizzard 90-297 RZ!

Na první pohled skoro stejné kolo s obdobnou výbavou, v záměrně podobném stříbrno-smaragdovém laku, stojí před námi i dnes. A jmenuje se skoro stejně… Tedy až na pár písmenek navíc – Rock Machine Blizzard INT e90-297 RZ!

Nemusíme asi zbytečně tančit a poskakovat okolo horké kaše, jelikož je jistě všem jasné, že dnes se bude testovat a hodnotit elektrická varianta „enduro-bestie“ Rock Machine Blizzard, která si do sezóny 2021 přinesla řadu novinek, posunů a vylepšení!

reklama

Menší kolo, menší motor, větší akumulátor!

On je vlastně příběh tohoto modelu o něco více zamotaný, než by se na první pohled mohlo zdát. Prvotně tato modelová řada začala s mohutnou pětikomorovou spodní trubkou, s pluskovými plášti a v extrému se zdvihy 170/140 mm. Tak tomu bylo třeba ještě v modelovém roce 2019 – Novinky Rock Machine 2019.

Rok poté se Blizzard INT2 „přestěhoval“ na velká kola (29“), přičemž se zdvih lehce zredukoval na hodnoty 160/140 mm – RM Blizzard INT2 (model 2020). Tato generace, označená jako INT2, přitom dostala podstatně užší spodní rámovou trubku a baterie Darfon, což otevřelo novou kapitolu v historii dané modelové řady.

Nyní se Blizzard INT opět trochu mění, zdvihy 160/140 mm zůstaly zachovány, avšak místo loňské devětadvacítky je aktuálně před námi již zmiňovaný mullet s menším zadním kolem (27,5“) a s masivní zadní pneumatikou WTB Trail Boss 27,5×2,6“.

Další z prvků, který se mezigeneračně změnil, představuje pohon! Je zde totiž nová jednotka Shimano EP8 (představení 09/2020), která je menší, lehčí, a přitom výkonnější než předchůdce Shimano STePS E8000. Ale rovněž třeba nový akumulátor Darfon s kapacitou krásných 630 Wh (doposud jen 504 Wh).

Zde to vypadá, vlivem optické deformace, že je zadní kolo opravdu hodně maličké…
Nový štíhlý akumulátor Darfon s rozšířenou kapacitou 630 Wh.
Nový motor Shimano EP8 je skutečně maličký a kompaktní.

Podmínky vskutku neortodoxní!

Na test této mašiny jsem se velice těšil a doufal jsem, že jí dám pořádně za uši. Celé to ale dopadlo trochu jinak, protože jsme za uši dostali oba dva, ale v trochu jiném slova smyslu – podmínky v době tohoto testu byly skutečně neortodoxní!

První den v sedle tuny bláta všude, kam se jen člověk podíval! Brzy poté silný mráz a hlavně, minimálně na Pražské poměry, nezvyklá sněhová kalamita! Sníh sice po týdnu a něco začal z lesů opět postupně mizet, výhra to ale byla jen poloviční. Náhlá obleva totiž znamenala návrat k původnímu blátivému scénáři, což bylo už poněkud únavné.

I tak jsem toho s tímto kolem najezdil poměrně dost, nešetřil jsem jej, ale ani sebe, a jízdních dojmů a postřehů tak vysloveně málo nemám. Jediné, co mi chybí, jsou zkušenosti na normálnějším sušším povrchu, kde by se dala více popustit uzda jezdecké fantazie. I když z těch pár chvilek a pár míst bez sněhu a bláta jsem snad také vyčetl alespoň „něco.“

V hlubším prašanu to byla místy slušná divočina i v lese za barákem! 🤘🏻

Stále jedem Chopper style!

Chvíli jsem přemýšlel, zda pro dnešek nezačít z jiného konce, ale proč rušit zažité pořádky, které se již tolikrát osvědčily – jinak řečeno, základem je posed a ovládání! Zde bychom přitom mohli narazit tradičně na skutečnost, že u eBiků se mi posed příliš podrobně hodnotit nechce, jelikož mi nepřipadá jako tolik zásadní, alespoň ve srovnání s koly bez motoru, kde si to nejen na kopec musíte odmakat hezky za své…

Jenže zrovna Blizzard INT e90-297 je v tomto směru poměrně specifickým strojem, už jen díky mezigeneračnímu přechodu od velkých kol na nový mullet koncept. Vyměníte-li zadní kolo za menší, klesne logicky střed, více se položí úhel hlavy, stejně tak se sníží i úhel sedlový. Alespoň pokud se nesáhne do geometrie samotného rámu.

Dle tabulek přitom Blizzard INT2 roku 2020 měl úhel hlavy 66° a sedlový úhel 74°, u modelu 2021 by to mělo být 64° v případě hlavy a stejných 74° na postu sedlovky. Reálné postřehy jsou každopádně takové, že je Blizzard INT e-90-297 pocitově celkově více položený vzad, jak v případě hlavy, tak i pozice sedla.

Hlavové složení Acros je vybaveno řešením Blocklock zabraňujícím protočení řídítek.
Někdy ale, při otáčení na místě, může tato pojistka trošku vadit.
Rozdíl ve velikosti plášťů byl hezky vidět při jejich otisknutí do sněhu. Vlevo přední WTB Vigilante 29×2,5″, vpravo WTB Trail Boss 27,5×2,6″.

Blizzard „s“ a „bez“!

Rozdíly a specifika posedu, u Blizzardu postaveného v podobě mulletu, jsem měl možnost již dříve vyzkoušet na stroji klasickém bez motoru (RM Blizzard 90-297), kde jsem se zprvu trochu pral s jeho specifickým posedem a s hmotností poměrně dost soustředěnou nad zadním kolem.

Ve zmíněném případě to částečně kompenzovalo nahrazení pružiny tlumiče za progresivní kousek s vyšší tvrdostí, u elektrického Blizzardu INT jsem nechal pružinu původní (500 lbs u vel. L), ale možná, že bych i zde uvítal kousek s progresivním vinutím!

Elektrický Blizzard byl totiž v této originální sestavě vcelku dost „sedlý na zadek“! To mě zprvu docela šokovalo, třeba už jen proto, že jsem před ním jezdil kola s přesně opačným vyzněním posedu, tedy s výrazně napřímenou sedlovou trubkou – Norco Optic C3 a Giant Trance X E+ Pro 2 (76° u obou kol).

Startování celého systému probíhá stylově tlačítkem POWER na rámu.
Motor Shimano EP8 je krásně kompaktní a nenápadný.
Pod krytem se nachází samotný akumulátor a také zámek pro jeho odjištění.
Nezvykle drobný dobíjecí konektor je v tomto případě trochu nešikovně ukrytý pod změtí kabelů.

Na technické výjezdy nedošlo!

Každopádně jsem si myslel, že si na daná specifika posedu opět zvyknu, ale na 100% se tak vlastně za celou dobu testu nestalo. Po X dnech v sedle jsem s tím již tolik nebojoval, ale stále jsem občas cítil, že bych se radši posunul o kousek víc dopředu, zejména v situacích, kdy jsem měl naplno vysunutou sedlovku a pral to někam kolmo do kopce!

Výsledek tohoto laborování byl nakonec takový, že jsem v mnoha situacích jezdil se sedlem spíše trochu zasunutým, pro uvolněnější pohodlnější posed, a jeho plnou výšku jsem využíval jen okrajově v prudkých náročných stoupáních.

V tomto bodě bych vám přitom, za jiných okolností, nejspíš začal popisovat jak dobře nebo špatně se s Blizzardem INT daly zvládnout náročné technické výjezdy. Pravda je ale taková, že jsem jich vlastně mnoho neměl šanci vyzkoušet a pokořit, protože jednou to dost dobře nešlo kvůli silné vrstvě sněhu, podruhé to zase klouzalo a zadní kolo se protáčelo na blátě!

Každopádně z toho mála, co se dalo zkusit a co se podařilo vyjet, jsem nabyl dojmu, že by se něco z výjezdové techniky jistě dalo zvládnout. Pravdou ale zůstává, že je celé tohle kolo postavené vlastně trochu jinak. Nemám pocit, že by si chtělo hrát na ultimátního vrchaře, spíš vás chce jen co nejrychleji dostat na kopec, abyste si tu pravou zábavu užili zejména směrem dolů!

Kdo by ale moc chtěl, ten má vlastně možnost prohodit zadní kolo, nasadit 29″ a celý stroj posunout do trochu jiné roviny. Možná by nebylo špatné právě tohle zkusit, pořídit si druhé zadní kolo a střídat průměry podle aktuální nálady a podle podmínek v nichž hodláte jezdit. Místa pro zadní devětadvacítku je zde rozhodně dost, jelikož zadní stavba by měla být stejná jako u loňského modelu.

Vnitřní vedení je dnes samozřejmost, či norma.
Zajímavý je třeba vstup řadící kabeláže do zadní vidlice.
Oproti jiným kolům je zde magnet klasicky na výpletu zadního kola (není na zadním kotouči) a čidlo viditelně uchycené na rámu.

Dolů rychle a divoce!

Ano! Sjezdy, rychlé, divoké, rozbité, klidně i rozryté jsou primární dominantou nové generace modelu Rock Machine Blizzard INT e90-297 RZ.

Už jen z logiky mulletu jako takového, díky výrazně položené hlavě, díky příjemně pevné vidlici DVO Diamond E2, díky pružinovému tlumiči DVO Jade X Coil, nebo také díky hrubým plášťům WTB Vigilante (29×2,5“) a Trail Boss (27,5×2,6“), případně díky brzdám Shimano XT s kotouči průměru 203 mm s důmyslným chlazením. Tohle vše jsou důvody, proč je to s Blizzardem INT dolů vážně mazec!

Položená a přidřepnutá geometrie s vyšším úchopem, která vás možná vysloveně nenadchne při cestách nahoru, se ukáže jako velký pomocník při jízdě směrem dolů! Co se zde také ukáže je fakt, že právě Blizzard INT e90-297, podobně jako ve stejném duchu vybavený levnější Blizzard INT e70-297 (další modely již mají nižší zdvihy, velká kola a jiné vybavení) není žádný troškař, ani hračka pro nezkušené!

Poslední podoba Blizzardu INT v této sestavě je naopak kolem, která se svou postupnou evolucí dostala do poměrně extrémní roviny, k ultimátním parametrům a číslům, která jako celek není vlastně úplně snadné zkrotit. Nebo jinak. Pokud to pošlete kolmo dolů, stačí držet řídítka a snad i stisknuté čelisti, aby vám údivem nevyskákaly všechny plomby z vašeho úsměvu! Vše ostatní za vás udělá vaše kolo a jeho odpružení!

Odpružení zajišťuje již tradičně „virtuál“ Rock Machine FPS se dvěma kratšími raménky a vidličkou napojenou na tlumič.
Klíčové spodní rameno je usazena na mohutném předním ložisku.
Ač je spodní rameno krátké a nenápadné, je zároveň dostatečně pevné a bytelné.

reklama

Nebát se a zařvat!

Pokud se ale pustíte do ostřejší techniky, musíte si uvědomit, že velitelem jste vy, a ne vaše kolo. Že to musíte být vy, kdo bude vydávat jasné a důrazné pokyny a nikoliv, že budete skrčeni v rohu sedět a šeptat: „Teď, hezky prosím, trochu doprava, pokud by vám to nevadilo…“

Nic takového, takhle to nejde, takhle to u Blizzardu INT nechodí! Zařvat, kopnout, zabodnout ostruhy do slabin, jinak se nic nestane! V řeči více cyklistické držet pevně řídítka, neustále pracovat s těžištěm, přemýšlet, předvídat, využívat váhu celého svého těla a potažmo i celého vašeho stroje!

Pokud si tento poněkud radikální přístup osvojíte, bude to velká zábava a budete zírat s jakou jistotu a s jakým klidem tohle kolo projede i řadu obávaných míst! Až vás občas nejspíš napadne, jestli to v jeho podání není nějak moc snadné, jestli nebude potřeba najít nové a drsnější výzvy!

Otvor ve spodní trubce maskuje vcelku jednoduchý plastový kryt.
Oproti starší verzi je zde nově gumový měkčený okraj.
Ovládací páčka se mi jednou trochu povolila, proto ji radši občas zkontrolujte.

Vidlice skutečně „eBike Specific“!

Rock Machine Blizzard INT e90-297 RZ je skutečně ostrá potvora, která si toho nechá hodně líbit, vyžaduje ale pevnou ruku, jak jsem snad již dostatečně popsal v oddílech výše. Na tomto projevu se přitom podepisuje nejen geometrie, ale také již jednou jmenovaná výbava.

Konkrétně lze ukázat třeba na vidlici DVO Diamond E2, u níž se uzpůsobení pro eBiky nezastavuje na drobnostech jako je samolepka na vnějších nohách a doporučení použít o 10 psi vyšší tlak. Ne, ne! Tady se skutečně a konkrétně posilovala konstrukce. Třeba kluzná pouzdra by měla mít až o 67% větší plochu, než jak je tomu u „neelektrické“ varianty DVO Diamond D2!

Výsledkem je proto pocit skutečně pevné přední partie, ač má třeba zrovna Diamond průměr vnitřních nohou „pouze“ 35 mm (DVO ONYX – 36 mm). Trochu jiný mi přitom připadal i projev této vidlice, zejména oproti dalším kouskům DVO co jsem zatím jezdil (např. DVO Onyx D1 na RM Blizzard 90-297).

Vidlice DVO Diamond D2 si vystačí se vcelku prostým vnějším nastavením komprese.
Integrovaný blatníček je rozhodně fajn, místa mezi ním a pláštěm ale mnoho není.

Po dlouhodobém půstu!

Kluzná pouzdra s větší styčnou plochou, ale i další specifika této vidlice, jako by DVO z části připravila o jeho pověstný super sametový začátek, ač to mohlo do značené míry být také tím, že v době testu mrzlo, nebo bylo minimálně dost chladno. Za trochu teplejších dní byla vidlice DVO Diamond E2 o poznání vnímavější, ale stejně jsem se nedokázal zbavit pocitu, že je celkově tužší a pevnější, než jak mám kousky od DVO zatím načtené.

Že by to ale v tomto případě, kdy vás kolo nutí k drsné a agresivní jízdě, něčemu výrazně vadilo, to bych neřekl. Navíc, pokud jsem to správně pochopil, pak lze i v tomto případě nastavovat citlivost začátku kroku – systém OTT – avšak pouze interně. Tak jako tak celková funkce vidlice DVO Diamond E2 nebyla rozhodně špatná, či podprůměrná. Ani nápad!

Ve chvílích, kdy se dostatečně zahřála na provozní teplotu, a hlavně když jsem jí „krmil“ pořádným terénem, chodila velice hezky, hladce a aktivně.  Vcelku tradičně u DVO jsem zaznamenal pocit, kdy vidlice pod větším zatížením aktivněji využívala větší část svého kroku = působí trochu lineárnějším dojmem než konkurence RockShox a Fox. Stále si ale zachovává příjemně progresivní konec.

DVO Diamond E2 – střední a větší nerovnosti polyká jako sousta po dvoutýdenním půstu, velké rány, tvrdé dopady a jiné pecky ale dokáže solidně utlumit.

Označení E2 napovídá, že tato vidlice je skutečně určena a upravena pro eBiky!
Průměr vnitřních nohou 35 mm dnes sice nikoho neohromí, díky celkové stavbě a konstrukci je i tak vidlice DVO Diamond E2 krásně tuhá!

Pružinová mánie

Druhá fronta, či opačný konec kola, patří také značce DVO, zde ale (možná opět) úřaduje pružinový tlumič DVO Jade X Coil, podobně jako na klasickém Blizzardu. Je jistě pravdou, že pružina takovémuto kolu s tímto zaměřením a vyzněním rozhodně sluší, osobně ale stále nejsem přesvědčen o tom, že zrovna vinuté pero je to, po čem bych já sám na svém kole toužil. Stlačený vzduch je z mého pohledu stále příjemnější, lehčí a snáze nastavitelný. Ale to je jen můj názor.

Pravdou samozřejmě zůstává, že zadní stavba kontrolovaná právě tlumičem DVO Jade X Coil toho zbaští skutečně hodně, ač má vlastně, oproti vidlici, o celé dva centimetry kratší pracovní rozsah (140 mm). Pokud to přitom pálíte zostra dolů z kopce, drtíte to přes kořeny a šutry, určitě si užijete, jak to vzadu krásně pracuje, někdy ale trochu víc a divočeji než v případě vidlice.

Navíc v případech, kdy se touláte po lehčích trailech, trochu víc se flákáte v sedle a nedržíte až tak pevně v rukou otěže, můžete zaznamenat skutečnost, že se zadek na větších příčných nerovnostech dokáže občas rozhoupat, až by z toho slabší povahy mohly dostat mořskou nemoc. Přeháním, samozřejmě, ale…

Vinutá pružina této „motorce“ jednoznačně sluší!

Dobře trefit pružinu!

Ono část z mých dojmů vysvětluje i skutečnost, že tabulky v katalogu Rock Machine zmiňují u velikosti „L“ tvrdost pružiny 550 liber, zatímco na zkoušeném kousku bylo „jen“ 500 liber. Osobně bych proto, při své postavě a aktuální hmotnosti, toužil vyzkoušet o trochu tvrdší pružinu, nebo ideálně opět sáhl po progresivním kousku od DVO, k němuž se ve svých úvahách tak rád vracím.

Tvrdší pružina by totiž zadní stavbu trochu zklidnila, lehce by se napřímily základní úhly, částečně by se srovnal posed, který by pak mohl být příjemnější pro přejezdy a výjezdy, a tak vůbec. Každopádně finální výběr optimální tvrdosti pružiny spadá do běžného postupu individuálního odladění daného kola pro konkrétního jezdce, proto bych toto celé nebral jako výtku, spíš jen jako připomínku, nad čím je třeba se u takto osazeného kola zamyslet.

Třístupňové ovládání komprese T3 na eBiku příliš časté využití nenajde.

Firemní materiály hlásají tvrdost pružiny pro velikost rámu L – 550 lbs. Testovací vzorek dostal kousek s hodnotou „jen“ 500 lbs. Osobně bych klidně přitvrdil.

Pohon Shimano EP8 – samostatný příběh

Pohonná jednotka Shimano EP8 je jedním ze vskutku zajímavých a rozhodně klíčových prvků tohoto kola, který si zaslouží dostatek pozornosti. Proto se tomuto motoru, jeho chování, ovládání a možnostem nastavení budeme věnovat v samostatném článku, aby dostal dostatek prostoru.

Motor Shimano EP8 je pod převodníkem velkosti 36 zubů hezky ukrytý, a břichem jsem tentokrát nikde neškrtal, i tak bych ale možná popřemýšlel o preventivním kovovém krytu.
Kompaktní rozměry nového motoru hezky vyniknou i z druhé strany.

reklama

KOMPONENTY

Sedlovka One1 nabízí zdvih 150 mm u (vel. M), pro L a XL je rezervována hodnota 170 mm.
Ovládací páčka Shimano je vcelku příjemná, zprvu mi připadala poměrně dost utopená, ale brzy jsem si zvykl a nemohl si výrazněji stěžovat.
Pohon obstarává téměř čistá sada Shimano XT.
Pouze kazeta a řetěz patří do rodiny SLX. Vzhledem k tomu, jak rychle tyto díly na elektrokolech „hoří“ je to jistě rozumný krok.
Brzdy Shimano XT jsou rozhodně spolehlivým pomocníkem při krocení tohoto divokého hřebce.
Čtyřpístkové třmeny jsou osazeny destičkami s externím chlazením.
Lépe chladit by se měly též disky FREEZR!
WTB Vigilante TCS Tough/High Grip 29×2,5″
WTB Trail Boss TCS Tough/Fast Rolling, 27,5×2,6″.
Oba pláště jsou v odolné verzi Tough!
Přední s měkčí směsí „High grip“, zadní s rychlejší „Fast Rolling“.

Rock Machine Blizzard INT e90-297 RZ – Závěr

V úvodu jsme si celkem slušně rozebrali, jakou cestu urazil Rock Machine Blizzard INT za dobu svojí existence. Jeho poslední generace přitom působí dost vyhraněným dojmem, ale to je zřejmě účel. Už jen zaměření tohoto stroje a jeho druhého o stupeň nižšího sourozence jasně odkazují na specializaci na postupně se rodící eMTB závody pod hlavičkou EWS, kde se to extra těžkými technickými pasážemi jen hemží.

Blizzard INT e90-297 RZ proto není žádný troškař (kdo by chtěl všestrannější, více kompromisní stroj, ten má v nabídce značky Rock Machine řadu dalších modelů na výběr), tohle je prostě speciál určený pro ty, kteří vědí, co chtějí a umí za to pořádně vzít! Nový Blizzard INT je zkrátka mašina, která vás díky krásně kompaktnímu, lehkému, a přitom více než dostatečně výkonnému motoru Shimano EP8 snadno a bez řečí dopraví na kopec, dolů už to bude ale hlavně na vás!

Ostré lokty pro ostrý terén a neméně ostrý jízdní styl jsou základní stavební kameny pro náležité využití plného potenciálu tohoto kola. Člověk zkrátka musí přijmout nastolená pravidla hry – výrazně osobitou, dosti položenou geometrii, vysokou stabilitu a potřebu skutečně pevného a důrazného vedení! Teprve poté si může vychutnat vše, co Blizzard INT ve své poslední podobě nabízí:

Nechat se vyvézt s komfortem a s rychlostí výtahu na kopec a pak to pořádně rozpumpovat dolů cestou necestou!

Text a foto: Štěpán Hájíček

Rock Machine Blizzard INT e90-297 RZ – základní údaje

Cena: 149 990 Kč
Hmotnost: 24,13 kg (vel. L, bez pedálů)
Kola: 29“/27,5“ (P/Z)
Zdvihy: 160/140 mm
Kokpit (řídítka/představec): 800/40 mm
Sedlovka (zdvih): 170 mm
Více informací: www.rockmachine.us

PLUS

  • Tlukoucím srdcem nového Blizzardu INT je pohon Shimano EP8 a rozšířený akumulátor Darfon s kapacitou 630 Wh. Díky této dvojici jsou cesty na kopec odměnou a radostí, nikoliv utrpením. U motoru jsou velkou výhodou jeho nově rozšířené možnosti nastavení, akumulátor zase vykazuje potenciál skutečně slušného dojezdu.
  • Jistota a neohroženost nového Blizzardu INT v terénu jsou skutečně opojné, až vás to možná donutí začít hledat nové výzvy!
  • Ovládání tohoto kola není pro každého, vyžaduje skutečně pevnou ruku, silné odhodlání a důsledné velení. Poté se vám odmění obrovskou jistotou a při správné tempu a razanci i příjemnou poslušností a zpětnou vazbou.
  • Vidlice DVO Diamond E2 působí příjemně pevným a tuhým dojmem. Citlivostí tentokrát vysloveně neexcelovala (nejspíš i vlivem mrazu), v těžkém terénu ale pracovala krásně, jistě a aktivně.
  • Pružinový tlumič DVO Jade X je naopak extra jemný a vnímavý bez ohledu na počasí, stejně tak luxusně aktivní za všech podmínek. Osobně bych ale nejspíš sáhl po tvrdší pružině nebo zkusil progresivní variantu.
  • Brzdy Shimano XT byly v tomto případě hezky stabilní, jisté a dostatečně ostré. Pouze mráz jejich minerálnímu oleji nedělá dvakrát dobře – opakovaně tuhla zadní brzda.

MÍNUS

  • Koncept mulletu s větším předním a menším zadním kolem má své nesporné výhody cestou z kopce, na přejezdech a ve výjezdech ale znamená jistý ústupek, jelikož je hmotnost jezdce poměrně dost soustředěna nad zadním kolem
  • Řazení Shimano XT 1×12 funguje dobře a spolehlivě, u páček XT mi ale někdy připadá, že mají až moc velký odpor, a také jejich krok a jednotlivé polohy nejsou vždy tak přesné, jak by si člověk přál. Zkušenost z jiných kol ukazuje, že zde hodně záleží na kvalitě bovdenů a lanek, ale nejspíš také na jejich cestě rámem – ideálně co nejpřímější bez větších ohybů, jelikož na ně je řazení XT zřejmě dost citlivé.