reklama

GIANT Trance X E+ Pro 2 | Nadopovaný brácha! (test)

Upřímně nevím, proč Giant používá až takto složité označení jednotlivých modelů? Asi proto, aby vám už předem bylo jasné, s kým máte tu čest! V tomto případě je to Volty a Watty nadopovaný bratr klasického modelu Trance X 29, doplněný logicky o elektromotor Giant, navíc o jeho „fajnovější“ variantu Pro!

Připomeňme jen v rychlosti skutečnost, že kola Giant, která mají o stupínek „horší“ pohonnou jednotku – Giant SyncDrive Sport (powered by YAMAHA) – a tedy nikoliv zmíněné „Próčko“, nabídnou točivý moment 70 Nm namísto 80 Nm a dopomoc 350 % oproti 360 % Próčka.

Ostatně jednotku SyncDrive Sport najdete v segmentu MTB u plně odpružených kol jen na modelech Stance E+, lepší jednotka je u modelů Stance E+ Pro a u všech verzí Trance E+ Pro. Vždyť to ostatně název těchto biků předem jasně deklaruje!

GIANT Trance X E+ Pro 2 (2021)

Evoluce do nové generace

V tomto případě se rozhodně nemusím prohrabávat archivem testů, abych si připomněl předchůdce dnes testovaného Giantu Trance X E+ Pro 2, jelikož na tohle kolo si dobře pamatuju!

Masivní pláště Maxxis v rozměru 27,5×2,6“, na svou dobu skutečně parádní motor, krásně rozložené těžiště a moc příjemné ovládání, jakož i celkový projev. Už tehdy jsem psal, že tohle je eBike, jaký se mi líbí, jaký bych si přál, jaký bych si dokázal představit ve své garáži!

Titulek dva roky starého testu zněl jasně: eBike, jaký jsem vždy chtěl!

Tehdy se psal leden 2019, když jsem zmíněné kolo testoval, nyní je únor 2020 a já sedím na obdobně modrém nástupci s vlastně skoro stejným označením – Giant Trance X E+ Pro 2 (dnes) / Giant Trance E+ 2 Pro (v roce 2019). Navíc je zde tedy hlavně písmenko „X“, které však reprezentuje spíše rodovou příbuznost s neelektrickým Trancem X 29 (test 10/2020), než vyslovené „zhrubnutí“ tohoto modelu.

Zdlouhavé označení tohoto modelu je naštěstí na rámu zkráceno pouze na Trance E+.
Motor Giant SyncDrive Pro je na dnešní poměry dost objemný. Postavte tohle kolo vedle kousku s pohonem Shimano EP8 a spadne vám brada!
Jedno z mezigeneračních vylepšení najdeme třeba v podobě zadního trojúhelníku. Zatímco starší model měl mezi rameny jednu centrální spojnici, zde jsou dvě výrazné vzpěry a značně široký čep na konci spodního ramene.

Zhrubnul! Ale jen maličko…

Meziročně se u této rodiny eBiků změnil především průměr kol, kdy došlo k posunu z 27,5“ na 29“. Šířka obutí 2,6“ ale zůstala zachována i na větším parametru! Zachovány jsou i hodnoty zdvihu 150/140 mm (P/Z), které (+/-) korespondují s tím, co nabízí zmíněný Trance X 29 (bez motoru).

On byl totiž již předchozí Trance E+ Pro docela hromotluk, v dobrém slova smyslu! Nyní se ale jeho potenciál ještě trochu navýšil díky většímu průměru kol, navrch zde přibyla možnost úpravy geometrie pomocí oválných kamenů (Flip-chip) na horním rameni zadní stavby – identické řešení jako na Giantu Trance X 29.

Vedle toho si připsal Trance X E+ Pro také pár dalších technických změn a inovací. Například větší kapacitu akumulátoru (625 Wh namísto 500 Wh), jiný přístup k baterii (bez klíčů, na torx t25), možnost připojení rozšiřujícího akubloku (EnergyPak Plus – 250 Wh, cena 12 499 Kč), a tak podobně.  Na pár z těchto věcí ještě dojde řeč dále v textu nebo třeba v rámci popisků u detailů!

Nový akumulátor je víceméně stejně velký a vkládá se opět zespodu, jak tomu bývalo i dříve.
Aby na vás baterie nevypadla, jistí ji drobná pacička, kterou je třeba zmáčknout a akumulátor tím finálně odjistit.
Velkou „ďouru“ v rámu se zámkem na klíč již nehledejte, nově stačí k povolení akubloku torx t25.

Uchopit a vyrazit!

Už jsem u pár testů zmiňoval, že mě v případě eBiků obvykle tolik nezajímá jejich posed, že jej obvykle tolik neřeším, protože díky tomu, kolik toho pro vás udělá motor, se nemusíte až tak pekelně soustředit na šlapání. Toto pravidlo přitom Giant Trance X E+ Pro opět potvrzuje, jelikož jsem za jeho řídítka usedl, lehce si porovnal výšku sedla a nic jiného dále neřešil.

Nebo vlastně řešil! Při přebírání kola do testu jsem jej dostal s geometrií nastavenou do polohy HIGH, což modelově znamená úhel hlavy 66,5° oproti 65,8° v LOW. Co to dělá s řízením si rozebereme o něco později, nyní jsem chtěl zmínit především fakt, že mi ve vyšším nastavení, a po zkušenosti s řadou před koncem roku testovaných kol velikosti L, přišel tento Trance X E+ Pro 2 (vel. M) na první dobrou nějaký podezřele malý s poměrně nízko posazeným úchopem!

Pravda, byl to „jen“ první dojem, navíc ovlivněný řadou „velkých kol“ ježděných před tímto Giantem, každopádně jsem neodolal oné možnosti a po prvních pár kilometrech zastavoval a otáčel Flip-chipy na pozici LOW. Změna to nebyla pocitově nikterak radikální, hned se mi ale sedělo o poznání lépe a hnedle mi přišlo sžívání se s tímto kolem snazší a přirozenější.

Základní princip nezávislého zavěšení Giant Maestro je již roky neměnný. U eBiku je pouze spodní rameno posazeno o něco výš.
Elegatní horní raménko je již tradičně propojeno s tlumičem prostřednictvím ložisek a úchytu Trunnion mount.
Tlumič FOX Float DPS Performance EVOL je nenápadný, ale rozhodně snaživý pracant.

LOW, nebo HIGH?

Když už jsem to nakousl, pojďme se hnedle podívat na rozdíly v chování kola v režimech LOW a HIGH. Jak mi třeba u sesterského modelu Trance X 29 připadalo docela zásadní zvolit správnou pozici pro určitý typ terénu a způsob jízdy, zde se tyto rozdíly mnohem více slévaly v jedno! Přesněji, neměl jsem pocit, že by v nich byl až tak velký rozdíl, jako jsem to cítil na stejném kole bez motoru!

Ono to jistě bude do značné míry dáno váhou celého stroje, jeho těžištěm nebo třeba velkými plášti (29×2,6“), které ledacos zamaskují. Každopádně k rozdílu v chování samozřejmě dochází, a je-li zde tato možnost je, proč Flip-chipy nevyužít?

Z praktického hlediska jsem si při střídání poloh LOW a HIGH všiml kupříkladu trochu rozdílného posedu – v LOW sedíte více uvolněně, v HIGH jste více nad řídítky. Základ ovládání a celkové chování jsou si ale vlastně dost podobné.

Již v základu (vycházím pro tentokrát z polohy HIGH) je Trance X E+ Pro krásně stabilní a jistý, hezky drží směr a ovládá se naprosto ladně a přirozeně i přes jeho nemalou hmotnost, která však s přibývající rychlostí pocitově mizí. S vyšší polohou středu a ostřejším úhlem hlavy jsem si střihl i pár techničtějších a strmějších úseků a neměl jsem pocit, že bych se dostával na limit řízení.

Každopádně, jak jsem zmínil výše, při první jízdě jsem záhy „přepínal“ na LOW a v této pozici odjezdil většinu testovacích kilometrů. Na HIGH jsem geometrii přehodil vlastně jen na chvíli, primárně abych si vyzkoušel, co a nakolik se změní.

Otočné kameny Flip-chip určené pro úpravu geometrie hledejte na zadním konci horního ramene.

Moje cesta? Asi LOW… Jako vždy!

Celkově příjemnější mi byla asi pozice LOW, ač je možná, třeba pro blbnutí v lesoparcích okolo Prahy, až zbytečně položená. Ano, i ne! S energií a hybností kola danou díky silnému motoru se i více přikrčená a položená geometrie ukazuje být použitelná i na lehčích trailech, kde je pak řízení možná trochu vláčnější, není ale rozhodně strnulé. Když pak přijde na technické výzvy, tak se necelý stupeň dolů na úhlu hlavy rozhodně hodí!

Osobně bych nejspíš zůstal u polohy LOW a druhé nastavení (HIGH) používal spíše jen občas pro ozvláštnění, pro pocit, že tu možnost alespoň někdy využívám! Navíc v poloze LOW jsou horní vzpěry a horní rameno zadní stavby hezky zarovnané, hezky lícují, naopak v pozici HIGH zde vzniká drobný schůdek. Jestli to někoho trápí?

Pozice HIGH s úhlem hlavy 66,5°
Pozice LOW přináší úhel hlavy 65,8°.
Máte-li „přepnuto“ do LOW, jsou vzpěry zadní stavby a horní rameno hezky zarovnané, v případě pozice HIGH zde vzniká drobný schůdek (viz foto výše).

Co ty tvoje papuče?!

Zůstaneme-li ještě na chvíli u ovládání, pak bych měl zmínit i skutečnost, nakolik se na řízení a celkovém projevu podepisují poměrně hrubé a objemné pláště Maxxis Assegai/Dissector rozměru 29×2,6“! Osobně nejsem vůbec proti tomu nasadit na eBike širší obutí, které jednak zajistí větší styčnou plochu, jednak je jeho větší objem určitou prevencí proti průrazu.

Dle mého si eBike, s hmotností mnohdy o 10 kg větší než klasické kolo bez elektrického asistentu a rozměrného akumulátoru, zaslouží větší gumy, které lépe přenesou jeho vyšší hmotnost, ale také vyšší výkon směřovaný na zadní kolo. Osobně příliš nechápu, proč se na řadu eBiků dnes dávají 2,5“ pláště dopředu (ještě dobrý) a 2,4“ dozadu (máááloooo), když mám pocit, že i na normálním enduru je „dva-čtyřka“ vzadu mnohdy až zbytečně uzoučká!

Širší pláště rozměru 29×2,6″ byly k užitku nejen v případech, kdy (na pražské poměry) slušně nasněžilo!
Sníh mě trápil téměř po celou dobu testování, případně bláto, naopak jízda po (relativně) suchém a pevném podkladu byla velkou vzácností!

Skalpel? Ne, radši flexu!

Naopak u Giantu je, alespoň dle mého názoru, šířka obutí zvolená správně. Přenos síly zadního kola na zem je bez diskusí jistý, záběr a přilnavost stejně objemného předku jakbysmet. Navíc velké gumy, alias „papuče“, krásně tlumí a přidávají body k již tak skvělému odpružení, k němuž se dostaneme za chviličku.

Určitou potenciální nevýhodou těchto „papučí“, kterou jsem za dosti extrémních podmínek zkraje letošního roku skoro nestihl zaznamenat, je pocit trochu menší přesnosti řízení, tedy lehce zkreslených vjemů přicházejících od terénu. Tam, kde třeba „dva-pětka“ krásně a ostře řeže, se zde použitá „dva-šestka“ valí jako tank. Ale není to FatBike, nebojte!

Člověk zkrátka nemá pocit, že by měl možnost s chirurgickou přesností volit stopu, na druhou stranu stačí plus/mínus zamířit a prostě to tam poslat! Pláště, odpružení a vlastně i celý rám si s tím bez problému poradí a je vyřešeno! Stačí si zvyknout na pocit, že jedete více „na hulváta“, na sílu a že prostě ona chirurgicky přesná stopa v tomto případě není vůbec potřebná! Důležitý je hlavně adrenalin!

Maxxis Assegai je parádní, jistý a krásně agresivní vzorek. Trochu jsem se bál, jaké to bude s jednoduchou směsí za náročných podmínek, každopádně tento dezén drží skvěle již v základu!
Maxxis Assegai 29×2,6″ – vepředu standardní EXO ochrana…
Vzadu by mělo být, dle katalogu, EXO+ (Maxxis Dissector).

Vzorek, nebo směs?

Objemnější gumy s pořádným vzorkem jsou vážně parádní věc, alespoň pro případy, kdy nechcete moc řešit kudy se jede, ale jen pustíte brzdy, zatnete zuby a sevřete pevně řídítka. Popis plášťů si obvykle nechávám do samostatné statě, dnes už u nich ale zůstaňme, ať nepřeskakujeme od jednoho k druhému. To poslední, co bych k plášťům Maxxis Assegai/Dissector chtěl vlastně ještě dodat, se týká jejich směsi!

Už jsme si vcelku zvykli, že na předek se dává měkčí směs, u Maxxisu třeba 3C Maxx Terra nebo dokonce MaxxGripp. Jenže u Giantu se občas objevují základní pláště s tradiční směsí, tedy žádné 3C! Stejně je tomu i na Trancu X E+ Pro 2. Zde vlastně najdeme pouze klasickou ochranu EXO vepředu a lehce zesílenou EXO+ vzadu, žádné sofistikované vícevrstvé směsi.

Světě div se, výsledek je i tak parádní. Snad tomu pomáhá fakt, že Giant již delší čas standardně dodává svá kola na bezduších, které si lze snáze podfouknout a podpořit tak jejich přilnavost. Ano, prioritně bych si pro svoje kolo vybíral dopředu plášť se směsí 3C, ale jak se ukázalo, i základní Assegai je dostatečně jistý, ostrý a sebevědomý, a to byly klimatické podmínky „poněkud nestandardní“, hodně jemně řečeno! Takže nesundávat, odjezdit a teprve poté vyměnit! 😉

Relativně mladý vzorek Maxxis Dissector není, v obecné rovině, extrémně hrubý drapák a nedosahuje tedy jistoty, jakou nabízí třeba Maxxis DHR II. Je ale velice slušným kompromisem mezi jistým záběrem a solidním odvalováním.

Polyká a polyká!

V textu výše jsem zmiňoval, že objemnější pláště pomáhají již tak parádnímu odpružení, za čímž si rozhodně stojím! Stejně tak si pevně stojím za názorem, že se odpružení eBiků chová trochu jinak než stejné jednotky na klasickém kole. Vyšším zatížením vahou elektrického stroje se odpružení prostě více a snáze rozhoupe (myšleno pozitivně) a to bez ohledu na skutečnost, že dle doporučení upravíte tlak vzduchu. Pokud to někdo záměrně nepřestřelí!

Navíc v tomto případě se sešlo hned několik pozitivně vyznívajících skutečností týkajících se tohoto tématu. Vzadu je třeba vcelku obyčejný jednokomorový tlumič FOX Float DPS Performance EVOL, tedy bez expanzky, který je ale vetknutý do tradičně krásně naladěného a dobře zpracovaného zavěšení Giant Maestro.

Výsledkem je přiměřený klid a stabilita při šlapání, čemuž pomáhá i plynulost tahu motoru, zároveň i tradičně vysoká vnímavost již na drobné nerovnosti, příkladná aktivita a rozumně stabilní konec – tedy exkluzivní projev bez nepříjemných překvapení.

Jak už to u mě bývá, páčku kompresního tlumení jsem na začátku testu posunul do polohy OPEN a více se o ni nezajímal! 😉
Pár technických zajímavostí – prohlédněte si, kudy přesně je vedena kabeláž!
Na pravé straně je v dolním rameni menší očko, vlevo najdeme dokonce tunýlek usměrňující hadici zadní brzdy a kabel náležící čidlu otáček/rychlosti.

FOX 36 Float Rhythm

Na opačné frontě úřaduje také zdánlivě obyčejná, až by se dalo říct ochuzená základní vidlice FOX 36 Float Rhythm EVOL, ale vadí to něčemu, nebo někomu? Mně rozhodně ne! Aktuální kousky z inovované řady 36 jsou fajn, pokračovatel předchozí generace – Fox 36 Rhythm – mi ale vůbec nevadí, navíc mě zrovna tato řada vidlic poslední dobou přesvědčuje o svém výjimečně dobrém vnitřním nastavení.

Opět by se dalo opakovat podobné jako u zadní stavby – velice hezká vnímavost, a tedy i pocitově vysoký komfort, příkladná aktivita ve středním rozsahu jakož i ochota schopně absorbovat velké rázy bez pocitu nepříjemného propadání se do zdvihu. Tedy vždy s dostatečnou rezervou na konci pro nečekané případy.

Ano, při posledním testu eBiku (Whyte E-160) jsem si pochvaloval mimořádnou tuhost masivní vidlice RockShox ZEB, která se na elektro-bike jednoznačně hodí, a určitě bych se nezlobil za Zeba nebo Foxku 38 i v tomto případě. Giant ale volí jinou taktiku, třeba ony širší pláště, přičemž nemám pocit, že by to bylo špatně, že by s menší vidlicí kolu něco vysloveně scházelo…

FOX 36 Float Rhythm zdědil, pro rok 2021, vnější formu a většinu vnitřností z loňské řady 36 Performance, i díky tomu funguje skutečně parádně!
Klasika – „hodinový strojek“ pro nastavení úhlu osy QR 15 a kolečko odskoku schované pod kovovou krytkou.
Minimálně dle této samolepky by měla být vidlice odladěna pro specifika těžkých eBiků.

Vytočím tě do otáček!

Zatím jsme jezdili s Giantem Trance X E+ Pro 2 nahoru a dolů, doleva a doprava, drtili to na hrubých pláštích přes vystupující kořeny a užívali si vysoké výkony odpružení a jistotu spojení s povrchem… Co ale elektrický pohon a baterie usazená v rámu? Jsou tam, to se ví a odvádějí skutečně skvělou práci!

Pravdou je, že po testu vícekrát zmíněného předchůdce – Trance E+ Pro – jsem delší čas nosil v hlavě myšlenku, a občas ji i vyslovil nahlas, že má Giant asi nejlépe odladěné mapy výkonu svého motoru z běžné MTB konkurence. Od té doby ale uteklo mnoho vody v řekách a „pár“ věcí se změnilo. Více u konkurence než u Giantu.

S novinkou Shimano EP8 jsem zatím neměl tu čest, jeden EP8 eBike mi už ale klepe na dveře, zato takový Bosch Performance CX 4. generace si toho se mnou zkusil už mnoho a musím zopakovat, že teď u mě stále vede! Skoro mám pocit, že si u Bosche vzali velký příklad právě od Giantu, jelikož se obě jednotky chovají vlastně dost podobně. Bosch je ale možná aktuálně o kousek napřed, ale ne o moc.

Pravdou také je, že by Giant a Yamaha mohly zapracovat na svém motoru a s příchodem další generace by jej mohly výrazněji zmenšit a odlehčit, jelikož zmíněný Bosch a Shimano jsou v toto směru o dost napřed. Na druhou stranu, síla a projev motoru Giant SyncDrive Pro jsou stále velice, velice dobré!

Giant SyncDrive Pro – zápory?

Pojďme si pro názornost shrnout klady a zápory této jednotky… Začnu spíše negativy, abych mohl poté hlavně chválit. Fyzické rozměry a hmotnost jsou věcí jednou, najdu i něco dalšího? Upřímně moc ne. Jednoduché ovládání menší krabičkou s diodami u levého gripu mi nevadí, spíše naopak, jelikož důležité je dívat se na cestu, nikoliv na displej!

Občas jsem trochu bojoval s automatickým režimem, který se spouští delším přidržením tlačítka „+“, načež se rozsvítí jen jedna prostřední kontrolka. Tento režim funguje parádně v náročném a členitém reliéfu, na rovinkách silou neplýtvá a do kopců poctivě „nakládá“.

V delších plynulých výjezdech ale někdy výkon v tomto režimu lehce kolísá, proto jsem si zvykl na delší konstantní přesuny volit spíše režimy 3, nebo 4, které jsou i tak dost silné a výkon v jejich podání je krásně plynulý. To je ale vše o zvyku a sžití se se svým strojem. Navíc ke kolu si můžete stáhnout aplikaci Giant RideControl a zde si všech pět dostupných režimů poupravit (vždy ve třech krocích) dle své chuti a potřeby.

*Vzhledem k použitým diodám jsem si jednotlivé režimy označil čísly od 1 do 5, v aplikaci přitom najdete jejich slovní označení: Eco (1), Tour (2), Active (3), Sport (4), Power (5).

Pohonná jednotka – Giant SyncDrive Pro (powered by YAMAHA), 80 Nm, 250 W
Ovládání Giant RideControl Ergo je hodně skromné, ale dostačuje a dělá přesně to, co je potřeba. Levá řada diod zobrazuje režim dopomoci, pravá stav akumulátoru.
Bezdrátový computer Giant Ride Dash Ant+ zobrazující kupříkladu kapacitu baterie, kadenci, nebo výkon není standardní součástí kola, lze jej dokoupit samostatně za cenu cca 1700 Kč.

Giant SyncDrive Pro – přednosti!

A teď už jen chválit!!! Zmíněné možnosti individualizace v aplikaci jsou fajn, a příjemná je i statistika vašeho kola, počítadlo cyklů nabíjení atd. Příjemný je hlavně chod a zátah tohoto motoru, který má rád svoji rozumnou kadenci, velice slušně se ale rozjíždí již od nižších otáček klik.

Člověka tak jen výjimečně zaskočí kratší prudší dloubák, který by nezvládl, jelikož zátah a točivý moment motoru je i při nižší kadenci klik (těžším převod) velice slušný. Pro rozjezdy v prudkém kopci to chce, pravda, rozumně lehký převod, pak ale stačí položit nohu na pedál a takřka okamžitě nastupuje síla motoru, aby vám pomohla i s náročným rozjezdem v kopci.

Další s pozitivních faktorů je možnost poměrně citlivě pracovat s výkonem, což se vám zúročí v technicky náročných výjezdových sekcích, kdy lze včasným snížením vlastního výkonu na klikách sdělit motoru, že má na chvíli zvolnit, kupříkladu abyste neprotočili kolo na hraně mokrého kořene apod.

Celkově mě prostě tento motor baví. Má sílu tak velkou, že její vrchol mnohdy ani nevyužijete a při automatickém režimu na náročném povrchu (sníh, led, bláto), může být místy i trochu na obtíž. Pokud si ale se svým pohonem rádi hrajete, nechte občas automatiku stranou, přepínejte si režimy 3 a 4 dle situace, a jen tak vás něco nezaskočí!

Zásuvka pro dobíjení má zajímavou krytku, která se vysune a pootočí – řešení optimalizované pro připojení přídavného akubloku.
Nelze jinak, eBiky jsou od A do Z svázané normami a související legislativou, proto zde musí být i takovéto štítky se základními informacemi.

KOMPONETY

Ze samotné kompotové výbavy nám už toho vlastně mnoho nezbývá, jelikož o odpružení a pláštích již bylo řečeno víc než dost. Zmínit tak můžeme ještě pohon tvořený díly Shimano, kde se v jeden celek spojily páčky SLX, přehazovačka XT a kazeta Deore. Vše při 12 rychlostech s výsledným rozsahem 10-51 zubů.

Řazení přitom fungovalo jistě a spolehlivě, změny převodů se odehrávaly plynule, jelikož se uvolněním tlaku na kliky dalo ulevit na chvíli i motoru, a rovněž celému pohonu. Nicméně slušně to tam padalo i pod tahem, když už to nešlo jinak!

Jednou ze zajímavostí je nestandardní řetěz KMC e12 Turbo EcoProteq, navržený primárně pro elektrokola, který by mohl být příslibem trochu delší životnosti u dílu, který na e-kolech často vysloveně „hoří před očima“!
Přehazovačka Shimano XT (12s.)
Páčky SLX jsou aktuálně asi moje nejoblíbenější z rodiny Shimano 12s.
Na dnešní dobu netradičně stříbrná kazeta Shimano M6100-12 nabízí u této značky dnes již standardní rozsah 10-51 zubů.
Giant dlouhodobě důvěřuje, alespoň u eBiků, klikám a převodníkům Praxis.
Solidním, dostatečně silným a jistým dílem jsou také čtyřpístkové brzdy Shimano Deore (M6120) s disky průměru 203 mm.
Jak jindy na jejich adresu dost brblám, tak zde nemám moc co namítat.
Zcela bez připomínek je i sedlovka Giant Contact Switch, která u velikosti M nabízí 150 mm kroku, u L a XL dokonce 170 mm.
Já s tímto dílem neměl snad nikdy větší potíže. I zde fungoval jistě, plynule a spolehlivě, a to i v případech extrémního mokra a bláta, nebo v mrazu a po kolena ve sněhu! Všechna čest!
Základní prostřední aplikace Giant RideControl. Vlevo úvodní přehled, vpravo virtuální palubní deska.
Možnosti nastavení míry dopomoci u jednotlivých režimů.
Kontrola systému a klíčová statistika

Giant Trance X E+ Pro 2 – Závěr

Již v úvodu jsem zmiňoval, nakolik pozitivní jsou moje vzpomínky a zkušenosti s předchůdcem tohoto stroje a rozhodně kladný dojem na mě udělala i poslední neelektrická varianta sesterského modelu Giant Trance X 29. Pozitivní emoce se zde přitom přenáší z jednoho modelu na druhý, nebo z jedné generace na druhou. Zřejmě když vám vyhovuje směr a cesta vytyčená danou značkou, lze jen málokdy šlápnout vedle!

Žádné šlápnutí vedle či mimo stopu nepředstavuje ani poslední generace eBiku Giant Trance X E+ Pro 2, který mě opět zaujal, bavil a nadchnul! Ano, ve srovnání se značně našlápnutou konkurencí posledních let by Giant a Yamaha mohly zapravovat na menším a lehčím motoru, nic moc jiného bych ale neměnil, jelikož takhle to funguje krásně! Výkon pohonné jednotky, dávkování jeho síly, rozumná spotřeba energie, ovládání atd. 👍🏻

A to jsem ještě nezmínil, jak hezky se mi s tímto kolem jezdí ve chvílích, kdy vám do toho motor „nekecá“ – jakože z kopce dolů! Nevím, čím přesně to je, možná právě těžší motor ve středu rámu funguje jako bod, který v tom správném místě koncentruje těžiště kola, nebo je to extra kráká hlava a nízko posazení řízení? Každopádně celek funguje skvěle a ovládání tohoto eBiku je skutečně lahodné, snadné a nanejvýš přirozené.

Člověk zkrátka cestou z kopce snadno zapomene, že drtí těžkou elektrickou potvoru! O to víc si na to vzpomene při návratu zpět na kopec, kdy se lze nechat „vystřelit“ k vrcholu po nenáročné stoupací šotolince, nebo si naopak naplno užít další technické výzvy v podobě náročných výjezdových pasáží!

Text a foto: Štěpán Hájíček

Giatn Trance X E+ Pro 2 – Základní údaje

Cena: 131 999 Kč
Zdvihy: 150/140 mm
Kola (průměr): 29“
Kokpit (představec/řídítka): 40/780 mm
Sedlovka (zdvih): 150 mm
Více info: www.giant-bicycles.com

PRO

  • Celkově velice příjemné řízení, které staví na vysoké stabilitě, přitom se ale kolo nechá snadno protáhnout i kdejakou klikaticí
  • U tohoto modelu možná ne až tak podstatné, ale rozhodně zajímavé a lákavé k vyzkoušení jsou možné změny geometrie (Flip-chip)
  • Vysoce komfortní a v terénu výkonné odpružení na obou frontách
  • Tradičně skvěle odladěné zadní odpružení Maestro – dostatečně jisté a klidné při šlapání, přitom neustále aktivní
  • Velice dobré vlastnosti motoru a jeho chod – vysoký výkon (někdy skoro až moc) a dobrá práce s ním
  • Motor zabírá již od nižších otáček, jeho výkon lze dobře a přesně dávkovat
  • Aplikace do chytrého telefonu se statistikami a možnostmi osobních úprav jednotlivých režimů dopomoci
  • Větší průměr kol je přínosem pro náročný terén, dost se mi líbí i poctivá šířka plášťů (2,6“), která přidává jak na jistotě kontaktu s terénem, tak i na pohodlí
  • Na dnešní poměry sice nijak výjimečná, každopádně parádní kapacita akumulátoru (625 Wh) při stejných rozměrech jako u předchůdce (500 Wh)
  • Možnost připojit přídavný AkuBlok (250 Wh)
  • V mrazu a ve značně těžkém terénu se mi podařilo nastoupat cca 1100 výškových metrů na jedno nabití, v lepších podmínkách by toto číslo jistě ještě vzrostlo

PROTI

  • Nacházím jen pramálo nedostatků. Líbil by se mi menší motor, třeba už jen proto, abych se nemusel tak často bát, že si někde „škrtnu břichem“
  • Přepínání do automatického režimu vyžaduje zmáčknout a držet tlačítko „+“, což není moc rychlé řešení pro potřeby okamžitého přepnutí
  • Ještě trochu složitější je aktivace tzv. Walk módu (nepoužíval jsem)
  • V automatickém režimu se při plynulé zátěži (delší vyrovnané stoupání) občas dostavuje lehké kolísání výkonu motoru – ideální je přepnout na režim 3 nebo 4 (stačí jeden stisk tlačítka)
  • Pro Gianty tradiční „bazének“ u spodního oka tlumiče v tomto případě nemá žádné odtokové otvory (nevešly se), proto se zde za špatného počasí, nebo při umývání hromadí voda a nečistoty. Zbavit se jich lze přitom snad jen postavením biku na zadní kolo, nebo otočením vzhůru nohama!