ORBEA OIZ M-PRO – Delší krok rychlost nezkazí! (TEST)
V minulém roce jsem měl k dispozici na test hned několik strojů baskické značky Orbea. Zpočátku jsem se zaměřil na kola, která mi byla svou povahou nejbližší, tedy MTB stroje s vyšším zdvihem (eBike Rise H10 a jeho Bio bráška Occam M30 LT). Následně to ale chtělo změnu! Proto jsme se společně s dovozcem (VAVRYS) domluvili na testu sportovní ikony značky ORBEA, plně odpruženém XC modelu s jednoduchým označením OIZ.
Základní představení a první dojmy jsme si už před nějakým časem naservírovali, proto přeskočme, nebo alespoň výrazně zrychleme základní představení. ORBEA OIZ (testovaná verze M-PRO) je cross-country, i když dnes spíš down-country mašina, která má ve svém DNA velkou dávku sportovního zápalu, zároveň ale není slepá k soudobým trendům, k moderní podobě závodních tratí, i k celkovému stylu aktuálního XC.
Proto v sobě zajímavým způsobem kombinuje klasický, u této řady osvědčený sportovní základ, se zdvihy „posílenými“ na 120 mm na obou frontách. K tomu jako „samozřejmý bonus“ přidává v pravdě současnou, až snad super moderní geometrii! Ono se stačí podívat na spodní trubku, kde jsou některé z klíčových parametrů pro názornost přímo uvedeny.
Kupříkladu úhel hlavy 67°, ten mě fakt baví! Vždyť je to hodnota, která ještě „včera“ byla na trailových hračkách, rozhodně ne na XC štikách?!
reklama
XC geny nezapřeš… Ani zapřít nechceš!
Bylo skvělé těšit se už jen na onu svůdnou down-country geometrii, stejně tak na solidní zdvihy 120 mm. Zajímavé je, že ORBEA OIZ se v „puritánsky závodní variantě“ (100/100 mm) vlastně ani nedělá. Zároveň však u tohoto kola platí, že rozhodně nezapomíná na své XC zaměření. Stačí se podívat na několik prvků výbavy a bude vám hned řada věcí jasnější. Modelově vidlice Fox 34 SC (StepCast), s jejíž konstrukční filozofií já sám dost bojuju, ale o tom bude řeč až někde dále.
S odpružením přímo souvisí také sdružené ovládání ORBEA Squid Lock, které najednou zamyká, nebo případně do středního „efektivního“ módu přepíná jak vidlici, tak i tlumič. Tady mě trochu „štvalo“, že se odpružení odemyká „zamáčknutím“ páčky a zamyká se jejím uvolněním – páčky jsou zde dvě, jedna pro uzavírání, druhá pro uvolnění*.
*Fox toto řešení nazývá „push to open“. V modelovém roce 2024 by se ale tento „foxácký“ systém měl přetavit v řešení „push to lock“, což mi osobně dává o dost větší smysl. Ono hodně záleží na preferencích, zvyku či stylu jezdce, ale..
Už jen prakticky! Představte si situaci, kdy vám praskne ovládací lanko. Nic extra mimořádného, prostě život. V případě řešení „push to open“ znamená přetržené lanko natrvalo (do chvíle opravy) zamčené odpružení! U varianty „push to lock“ by naopak zůstalo odpružení otevřené, což je pro dojezd domů nebo někam do dílny rozhodně příjemnější, ne? Ale to je spíš otázka Foxu než značky Orbea.
Integrace za každou cenu?!
Ponechme ale podobné „malichernosti“ stranou, pojďme se zaměřit na to podstatné, tedy Orbeu OIZ samotnou. Nebudu vymýšlet ani objevovat Ameriku, někdy bych ji ale zase moc rád (pro sebe) znovu objevil, a zkusím začít tradičně posedem, který vás asi nijak dramaticky nepřekvapí. Už jsem totiž vícekrát naznačoval, že ORBEA OIZ je kolem primárně sportovně střiženým, což poznáte okamžitě i poté, co své pozadí uvelebíte na sedle a následně sevřete řídítka tohoto baskického plnokrevníka.
Trochu mě sice vadilo (už zase!), že Orbea zvolila, z mého pohledu, „dost nešikovné“ řešení integrace kabeláže do hlavy, kdy bovdeny a hadice „lezou do krku“ skrz podložky vedle představce. Jestli si někdo myslí, že toto řešení je hezčí než jednoduché a přímočaré vstupy do rámu (když už se to musí tahat vnitřkem), tak mi ho, prosím, ukažte! Člověka s tímto názorem, myslím! Ale dobrý, jde jen o můj pohled na věc a trochu „záměrné provokace“.
Faktickou překážkou celého řešení je o něco složitější práce s představcem, i když stále je to o lepší a snazší řešení, než když jdou kabely přímo jeho útrobami. Takto lze u Orbey představec vlastně snadno vyměnit, v aktuální podobě otočit dost dobře nepůjde, zato jej lze bez větších starostí posunout na krku nahoru, nebo dolů. Jen musíte vyndat dělené podložky pod představcem a naopak přidat další specifické podložky nad představec – pokud bystě požadovali nižší úchop.
Pravda, není to úplně nejsnazší postup, předně vyžaduje specifické náhradní díly, ale zvládnout lze vlastně v pohodě za pár minut.
(Nejen) posed spíše do XC
Sakra práce, dnes v jednom kuse odbíhám od tématu. Takže zpět na stromy, zpět k posedu! K němu jsem chtěl říct tolik, že jeho základní charakter je jednoznačně sportovní, tedy celkově delší a nižší. Každopádně kombinace řídítek v šířce 760 mm a představce délky 70 mm (na testovaném kousku vel. L), dodávala kolu zároveň i lehčí nádech trailového ducha, nejen vyhroceného XC posedu, což se mi jednoznačně líbilo.
Nemusíme si nic nalhávat, pokud bych chtěl toto kolo posunout více do trailového spektra, pak bych nasadil představec o nějaký ten centimetr kratší, řídítka naopak o něco širší… Prostě bych si celkově pohrál s kokpitem, vyměnil bych vidlici Fox 34 (za nějaký model „NO StepCast“), nasadil bych hrubší pláště a… Udělal bych z tohoto sporťáku úplně jiné kolo! Proč vlastně?!
Každopádně už jen vzhledem k podobě a konstrukci představce jsem na posed prakticky nesahal, doladil jsem si jen dílčí styčné body a bral kolo tak, jak je. Což nebylo vůbec špatné. Ona totiž v tomto směru může Orbea OIZ lehce klamat tělem. Její parametry ji totiž (teoreticky) posouvají více do „trailova“, zatímco tento model má stále mnohem blíže XC nebo závodní podobě down-country. Hádám, že něco podobného dnes ještě párkrát zopakuju.
XC DNA jako tenká zlatá niť
Ono se zde najde více prvků, které připomínají nepopiratelné sportovní kořeny modelové řady Orbea OIZ. Tedy jak už zmíněný posed, který má svůj sportovní styl, zároveň ale nabízí i trochu uvolnění díky teleskopické sedlovce s poctivým (nikoliv XC) zdvihem 150 mm. Už jen po zasunutí sedla naplno dolů si lze s tímto kolem krásně a s velice slušným nadhledem hrát a vodit jej s pevnou rukou i náročnějšími trailovými sekcemi.
Právě třeba v takovýchto okamžicích se krásně projeví „skrytý talent“, kdy se plně do hry začne zapojovat již zmiňovaná a minimálně jednou vyzdvihovaná až skoro oslavovaná „progresivní geometrie“, která skutečně dělá (malé) zázraky. K tomu se hned vrátím. Co jsem chtěl zdůraznit je, že zmíněnému XC zaměření odpovídá také výbava (např. vidlice Fox 34 SC, lehká karbonová kola, rychlejší pláště atd.), ale také nastavení odpružení, které vsází více na efektivitu než na přehnané rozmazlování.
Už jsem se dnes vícekrát „otřel“ o vidlici Fox 34 SC, která mně osobně úplně nevoní (otázka osobního přístupu a „divné“ zkušenosti s vidlicemi Fox 32 SC, alias „bláto“), ale ona do tohoto mixu vlastně strašně dobře sedí. Je lehká, tuhostí vás sice vysloveně neohromí, ale rozhodně se nekroutí tolik jako původní generace Fox 32 SC! Zkrátka a dobře, použitá vidlice tohle kolo jako celek krásně doplňuje.
reklama
Tak akorát trail-XC odpružení
K celkovému charakteru stroje Orbea OIZ velice dobře sedí vidlice Fox 34 SC také svým celkovým nastavením a reálným projevem. Dle mého soudu a mých zkušeností není, na jedné straně, přehnaně aktivní a kdoví jak citlivá, ale to v této konfiguraci vlastně ani být nemá. Není rozhodně tupá a nečinná, spíš se snaží vhodným způsobem balancovat potřebnou aktivitu, jistý přítlak a zároveň i dostatečnou oporu, stabilitu, efektivitu.
Jasně, já sám bych volil nastavení spíš o něco aktivnější, ale já osobně nejsem zrovna etalonem cílové skupiny pro takto koncipovaná kola, přestože se na nich čas od času rád svezu. Co je ale důležitější než moje osobní preference, je fakt, že hodně podobně je naladěný i tlumič Fox Float. Použitý v rozumné délce (190×45 mm) a s dostatečným zdvihem i objemem oleje – tedy žádné super očesané XC brčko.
Do celkového vyznění zadního odpružení nemalou měrou promlouvá také specifická zadní stavba suplující horní čep pružností karbonových vzpěr. Ale to je vlastně jen další dílek dobře zapadající do celkové skládanky. Celé to prostě funguje tak, jak jsem se už snažil naznačit několikrát. Prvotní citlivostí vás ani zadní stavba vysloveně neohromí, zato vyvážeností, dobrým poměrem aktivity a jistého záběru nejspíš ano.
Když si vzpomenu na Pražské schody!
Navrch mám dojem, že zadní stavba tak, jak je poskládaná a navržená, velice slušně zvládá i tvrdší údery terénu. Neříkám, že by je milovala, nebo o ně snad dokonce žadonila, ale když už na ně dojde, tak se z nich rozhodně nesloží, nezavře a nezlomí!
Abych to přeložil do praxe! Nedávno jsem se (s naprosto odlišným kolem) prohnal přes centrum Prahy a vzpomněl si na svého času věhlasný závod Pražské shody (Wiki). A přesně to je místo a situace, kde by se mohla hezky promítnout dostatečná odolnost a připravenost zadního odpružení Orbey OIZ. Myšleno, že ani tvrdá a ostrá jízda po pražských schodech zámeckých, by tenhle rám a jeho odpružení potupit rozhodně neměla.
Tři stupně na pravobok!
Velikým obloukem se vraťme k ovládání, které je, jak už nejspíš nikdo nepochybuje, hodně vydařené. Už jen vícekrát vzpomínaný úhel hlavy 67°, k tomu třeba sedlový úhel naopak dost ostrých 76,5°, délka zadní stavby spíše kompaktních 432 mm, rozvor 1189 mm (vel. L), nebo reach 472 mm (vel. L).
Už jsem vlastně zmiňoval, že jsem měl na test kolo velikosti L, které na mých 180 cm bylo rozhodně fajn? Dle tabulek bych mohl mít klidně i menší Mko, ale zrovna v případě modelu Orbea OIZ mi větší velikost ani trochu nevadila, spíš naopak. Hezky tak vynikl její sportovnější naturel.
Ale zas a znovu utíkám kam utíkat úplně nechci! Takže ŘÍZENÍ! Značně volný úhel hlavy přináší výrazný klid ve stopě, jistotu v prudkých a technických pasážích, velice příjemné „ospalejší reakce“ řízení jako takového. Člověk má zkrátka brzy dost podobný pocit jako na nějakém lehkém trail-biku.
Vývoj směřující na… Královský stolec!
K tomu si ale přičtěte, že sedíte na krásně lehoučkém a příjemně tuhém XC kole, navíc s lehkými a dostatečně pevnými karbonovými koly (Oquo Mountain Performance MP30TEAM) a vyjde vám z toho luxusní kombinace již zmíněné jistoty, svižných a pohotových reakcí řízení, či spíše celého kola.
Člověk má zkrátka pocit, že se může na jedné straně na svůj stroj plně spolehnout, pokud přijde na řadu těžší terén, že si jej může vodit s klidem a s příjemně plynulou odezvou jako na trail-biku, zároveň má v ruce stále lehoučký a luxusně reagující XC speciál. Zkrátka a dobře, jestli existuje bod, k němuž směřoval vývoj geometrie posledních let v XC segmentu, pak si myslím, že tím bodem je právě projev kol jako je Orbea OIZ.
Dalšími mými favority jsou stroje Cannondale Scalpel a Scalpel HT, ať se nezdá, že jen Orbea a nikdo jiný našla onen Zlatý grál moderní XC geometrie. Každopádně tento pomyslný trůn nyní může sdílet Orbea právě s koly jako je Cannondale a několika málo dalšími vyvolenými.
KOMPONENTY
reklama
ORBEA OIZ M-PRO – závěr
Sám na to někdy pomalu zapomínám, jak byste si to pak měli pamatovat vy, že? V každém případě je pravdou, že moje sportovní kořeny, počátky toho, kdy jsem se skutečně aktivně a naplno začal zajímat o horská kola, jsou spojeny s (amatérskými) XC závody a maratony, z čehož vychází i některé moje dosavadní preference.
Je nepopiratelnou pravdou, že se můj „MTB vkus“ od té doby slušně proměnil a posunul, přesto tam ty základy a vzpomínky stále někde zůstávají. Proto mi nevadí testovat podobné XC štiky, a proto se i dnes v jejich sedle dokážu bavit a najít si na nich sám pro sebe dostatečné kouzlo a jiskru. A právě kouzlo, nebo také nápad a jiskra jsou vlastnostmi, které Orbeu OIZ provázely od naší první do naší poslední společné vyjížďky.
V první chvíli jsem byl nadšený už jen z toho, jak skvěle tohle kolo jede, jak je lehké, ostré, svižné a pohotové. U XC rakety by to sice měla být samozřejmost, ale tady jsem měl pocit, že tyto parametry sedí více na kolo s „vyhraněným“ závodním stylem a 100 mm zdvihu než ke stroji, který nabízí až takto progresivní geometrii a více než solidních 120 mm kroku nad oběma koly.
Fúze dvou světů
Nemůžu si pomoct, ale mám pocit, že Orbea skutečně kápla na to, jak dokonale spojit právě výše popsané protiklady. Jak stvořit kolo, které vás svými výkony ani na chvíli nenechá na pochybách, že jeho ambice sahají klidně až na okruhy světového poháru, zároveň kolo, které je zábavné, příjemné a dostatečně všestranné i pro běžné odpolední řádění po lese.
Radši to řeknu ještě jednou! Orbea OIZ M-PRO, alespoň v této podobně, je stále více extra schopným XC závoďákem, než lehkým trail-bikem. K němu sice nemá daleko, nechala by se na něj asi docela snadno přestavět, ale mělo by to smysl? Pro někoho snad i ano, mně osobně se ale nakonec toto kolo líbilo tak, jak je.
Dát mu jinou vidlici, hrubší pláště, širší řídítka… Pak by s ním byla v technickém terénu asi ještě větší sranda! Jenže zároveň by člověk částečně přišel o požitek z výkonu a rychlosti! A není právě skutečné kouzlo Orbey OIZ přesně v tomto spojení? V balancování na hraně rychlosti a jízdní zábavy?
Text a foto: Štěpán Hájíček
ORBEA OIZ M-PRO – základní údaje
Cena: od 154 390 Kč (cena je výchozí a orientační vzhledem k širokým možnostem individualizace)
Hmotnost: 11,32 kg (vel. L, bez pedálů – výbava dle foto)
Kola: 29“
Zdvihy: 120/120 mm
Kokpit (řídítka/představec): 760/70 mm
Sedlovka (zdvih): 150 mm (31,6 mm)
Více informací a konfigurátor výbavy: www.orbea.com
Dovozce do ČR: www.vavrys.cz/orbea
PRO
- Už jen na papíře zajímavé spojení XC naturelu s progresivní down-country geometrií a 120mm zdvihy. O to více „slastné“ je toto spojení v praxi!
- Orbea OIZ si zachovává rychlost, lehkost a výbušnost „okruhových“ XC fullů…
- Navrch přidává více jistoty díky delšímu zdvihu (120 mm)
- A hlavně skutečně výtečnou geometrii, která se zdá být vypůjčena (ukradena) od moderních trail-biků
- Výsledkem je kolo mimořádně lehké a efektivní, které je zároveň až uhrančivě jisté, odhodlané, stabilní, hravé a schopné i v náročnějších sekcích
- Odpružení není extrémně citlivé, vhodně ale balancuje na hraně aktivity a efektivity
- Konstrukce rámu je na první pohled jednoduchá a přímočará, při bližším „ohledání“ ale najdete řadu praktických i stylových „zlepšováků“
- Celkové rychlosti, lehkosti jízdy i pohotovosti v rámci zrychlení a reakcí řízení napomáhají lehká a pevná karbonová kola Oquo
- Palec nahoru za již z výroby nasazený teleskop s poctivým zdvihem 150 mm s ničím neomezujícím průměrem 31,6 mm
PROTI
- S oblibou u podobných testů píšu, že jsem nenašel skoro žádné PROTI! Tady by jich pár bylo!
- Už nějak z principu „nevěřím“ vidlicím Fox z řady StepCast! Mně ta jejich zúžená stavba, už jen ze základního konstrukčního pohledu, prostě nedává smysl! Použitý kousek 34 SC ale fungoval rozhodně slušně.
- Osobně nejsem velkým zastáncem sdružených ovladačů zamykání vidlice a tlumiče, v tomto případě ale použité řešení docela slušně fungovalo. Jen mě trochu „dráždila“ páčka sedlovky umístěná na horní straně řídítek – nikoliv pod řídítky, ovládaná palcem (věc přístupu).
- Jako luxusní a stylový prvek byla tomuto kolu navíc dodána teleskopická sedlovka Fox Transfer, která mě opět spíš lehce dráždí, než že by mě bavila. Z mojí zkušenosti se tyto sedlovky často zasekávají… Osobně bych dal přednost funkci před (zlatým) vzhledem, ale to už je na vás, jelikož konfigurátor ORBEA je připraven vyslyšet veškerá vaše přání a tužby!
