reklama

reklama

Cannondale Habit LT 2 – Kolo „s příběhem“ (První dojmy)

Baví mě, když můžu testovat kola, s nimiž mě pojí určitý osobní vztah, kola, která mají svůj příběh, jehož jsem třeba i já součástí. Přesně do této skupiny patří i Cannondale Habit LT 2. Kolo, které aktuálně prochází redakční prověrkou, přičemž zmíněných spojovacích prvků je zde hned vícero!

Kde začít? V první řadě si ve spojení s posledními generacemi modelu Cannondale Habit vždy vybavím jeden skvělý pracovní výlet do německého Freiburgu, kde se v roce 2018 konala prezentace předposlední generace této modelové řady. Při ní jsme se nejen seznámili s aktuálními novinkami, ale také si prošli vývojovou dílnu Cannondale a další den se na nových kolech pochopitelně i parádně povozili. Na tuhle akci vážně rád vzpomínám!

Následující rok jsem produkční verzi Cannondalu Habit testoval v domácích podmínkách (březen 2019), přičemž mě toto kolo již podruhé doslova učarovalo. Z mých vzpomínek, aniž bych se díval do poznámek, si vybavím, že mi přišel tehdejší Habit sice na jednu stranu trochu línější v kopcích a na přesunech, cestou dolů s ním ale byla vždy obrovská legrace! Až jsem kolikrát žasnul!

A konečně třetí a poslední osobní propojení. Původně jsem si plánoval a domlouval, že by mohl být Cannondale Habit Carbon LT 1 mým osobním kolem roku 2024! Z toho sice nakonec sešlo, jak už asi víte, tak tuto pozici nedávno zaujal Giant Reign 1 (MY2023), ale to nic neznamená, jelikož zrovna Habit Carbon LT 1 se mi vážně hodně líbí a je stále ve hře, takže by mohl případně v roce 2025 nahradit v „mojí garáži“ aktuálního Reigna.

reklama

Konečně alespoň hliník!

Jasně, pokud bych měl možnost vyzkoušet už nyní osobně karbonovou TOP variantu Habit Carbon LT 1, byl bych skutečně nadšený a šťastný, ale jak se říká: „Nemusí pršet, stačí, když kape.“ Hliníkový Cannondale Habit LT 2 je i tak dobrým a zajímavým kandidátem na vyzkoušení a prověření toho, jakým směrem se tato modelová řada posunula s příchodem nové generace (představení 04/2023).

Čemu (komu) vadí, že mám aktuálně k dispozici o něco levnější hliníkovou variantu s trochu „levnější“ výbavou. Základní DNA tohoto modelu by měla být stejná, ať už jde o hliník, či karbon, navíc použitá výbava u Habitu LT 2 není vůbec špatná, takže co bych měl víc řešit?

Když to dnes vezmu možná i trochu stručněji, vzhledem k delšímu úvodu, pak musím konstatovat, že původní divoká až „buřičská“ či pubertální nátura zůstala zachována i u nové generace trail-bikové řady Cannondale Habit LT*. Jen jako by celé kolo maličko dospělo, posunulo se o kousek vpřed, ale zase ne moc. Jako by se z mladého nezkrotného puberťáka začal stávat „mladý dospělý“, který ale zatím rozhodně neztratil svůj pubertální drive!

Stále je to REBEL!

Jak tedy zatím vypadá moje pocitové srovnání a celkové zařazení nové generace strojů Cannondale Habit LT? Stále je to vlastně kolo, které cílí více na zábavu než na extra seriózní závodní nasazení, jako třeba Cannondale Jekyll! Z tohoto úhlu pohledu lze docela dobře obhájit spíš i lehce kratší posed (pocitově), kterému ale lehce „oponuje“ minimálně rozumný reach (450 mm, vel. M), či nikterak šizený rozvor 1204 mm (vel. M).

Reálný projev a pocit z tohoto kola je takový, že mu vlastně docela dobře sedí spíše „starší způsob ovládání“, kdy rám nepůsobí extra dlouhým dojmem, naopak se zdá být poměrně krátký, hravý až živelný, ale zároveň jistý a schopný. Líbí se mi, jak dobře a ochotně reaguje na povely jezdce, ať už jsou skoro jakékoliv, přitom mu ale, už jen jeho výrazně položená vidlice, dává schopnost porvat se srdnatě i s dosti náročným terénem. Přijímat nemalé výzvy!

Z toho, co jsme spolu zatím zkusili a zažili, mám pocit, že si nový Habit LT ze všeho nejradši hraje, blbne a dovádí. Že je rád, když jeho jezdec hledá a zkouší nové stopy, nebo také hledá a zkouší nové a neotřelé výzvy. Nezdá se mi, že by měl chuť pálit to bez většího přemýšlení „na plný plyn“ rovně z kopce! Naopak mu víc sedí, když ho vezmete na pomalejší, o to technicky náročnější, klidně i hodně strmé a smýkavé sjezdy a zatáčky!

A konečně, ono slibované přímější srovnání s předchozí generací! Inu přišlo mi, alespoň doposud, že se nový Cannondale Habit LT lehce vzdal dojmu velkého hromotluka (i při rozumných zdvizích), stále je vlastně v těžším terénu hodně schopný, zároveň ale přihodil trochu víc „jezdivosti“ a posunul se tak o kousek blíž všestrannému využití. Jinak řečeno lépe jede a snáze stoupá. Za mě tedy posun rozhodně dobrým směrem. Víc už si ale nechme na plnohodnotný test!

Text a foto: Štěpán Hájíček