Ghost SL AMR X5.9 AL – Skvěle zaplněná mezera

Mohlo by to skoro působit jako záměr, že jsme se dlouho nepodívali blíže na žádný z fullů Ghost (naposled loňská prezentace Ghost SLAMR Hybride – 05-2019), ale tak tomu rozhodně není. Jen se prostě nezadařilo tyto testy zrealizovat, přestože chuť by jistě byla. Nyní to zkusíme postupně napravit…

Jistě jste si všimli, že přednost letos z kraje roku a z kraje sezóny dostaly stroje Lapierre – nové generace Zesty a Spicy –, spřízněné jak stejným dovozcem do ČR, tak i majetkovými poměry na mezinárodní úrovni. Nové, či inovované Ghosty přitom průběžně mapuju, hlídám si je a plánuju, kdy se konečně naplní moje žádosti o test.

První taková vlaštovka vylétá ze svého hnízda právě nyní (Ghost SLAMR X 5.9 AL), v dohledné době bych se rád podíval blíže také pod křídlo loni výrazně modernizovanému dravci Ghost FRAMR, jehož starší generace stále slouží jako jeden ze strojů užšího kruhu redakčního.

reklama

Dříve experiment, dnes samozřejmost

Nyní již k samotnému Ghostu SLAMR X, který jsem si poměrně důkladně osahal v elektrické podobě (Hybride) loni na Gardě, zatraceně dlouho jsem ale neměl tu čest s jeho klasickou bezmotorovou verzí. Vzpomínám třeba na účast na jednom ročníku Eurobike Demo Days, kde jsem se chvíli vozil na karbonovém prototypu tohoto stroje, tehdy se jednalo o „experimentální stavbu“ na 29“, dnes jsou přitom velká kola v této třídě samozřejmost.

Ghost SLAMR přitom existuje v „základní“ verzi bez přídomku X (zdvih 130 mm) jak na rozměru 27,5“, tak i 29“. SLAMR X pak důvěřuje jen a pouze větším 29“ kolům, která korunuje 150mm vidlice a 145 mm zadního kroku. Specialitou posledních generací rodiny Ghost SLAMR (X) je výlučná přítomnost pružinových tlumičů, což jedni nadšeně vítají, druzí nad tím kroutí hlavou. Já se kloním spíše k druhé skupině, nejsem ale jejím „militantním“ vyznavačem.

Co je na Ghostu SLAMR X rovněž zajímavé je skutečnost, že se dnes jedná o poměrně osamocený koncept vyplňující skoro až celo-oborovou mezeru. Dnešní trh je totiž plný, až pomalu přetékající sportovními devětadvacítkami, mnoho strojů s koly parametru 29“ najdeme v kategorii trailbiků (cca 130 mm), stále častěji se prezentují endura 29“, výjimkou nejsou ani DH stroje s většími koly… Ale všestranný all-mountain na velkých kolech, ten aby člověk pohledal!

Jistě, pár se jich najde, před očima mi naskakuje Santa Cruz Hightower LT (29“/150 mm), svým způsobem do tohoto světa spadá třeba Yeti SB130 (150/130 mm – P/Z), DeVinci Troy 29 (150-160/140 mm) a… Ono by se jich vlastně pár našlo. Obecně mám ale pocit, že je tato kategorie docela přehlížená, jelikož se většina značek soustředí na trailbiky a pak až na endura. Ale třeba je to jen zdání…

Poměrně klíčovým prvkem v rovině výbavy je u Ghostu SLAMR X 5.9 vidlice SR Suntour AION 35 RC DS, která má sice co nabídnout, vyžaduje ale dost péče, jinak se prostě „kousne“. 

„Pevnou“ rychloupínací osu Q-Loc již nejspíš znáte a víte, jak zacházet s jejím mechanizmem, nebo ne? 

Nahoře na korunce lze ladit kompresní tlumení, praktičtější by mi ale připadala páčka lockoutu, jelikož účinek komprese… 

Kratší než krátký

Ghost SLAMR X 5.9 AL, tedy základní variantu ze dvou nabízených modelů této řady (top model Ghost SLAMR X 7.9 LC), jsem si projel již víckrát než jen jednou, oproti tomu, jak to bývá při psaní prvních dojmů obvyklé. I tak se ale pokusím držet se základního stručného popisu a vybavit si skutečně své prvotní dojmy.

Jedním z nich byl pocit, že je kolo poměrně krátké, a to i v porovnání s mým osobním strojem Lapierre Zesty AM 4.0 FIT (27,5“/M). Ghost je také v Mku, za což jsem rád, řídítka má o něco výš než moje Zesty, člověk sedí více „v kole“ než nad ním, přesto, či proto mi přijde kokpit výrazně kompaktní.

Jedním dechem ale musím dodat, že mi to rozhodně nevadí, naopak je to pro mě docela příjemná změna oproti několika velkým 29“ endurům. Navíc díky skutečně kratšímu, zbytečně nenatahovanému posedu, jsem se za řídítky tohoto stroje cítil velice rychle jako doma, nebo spíš jako bych se, po onom výletu k „velkým kolům“, po čase vracel domů.

Velice fajnové, přirozené a bez problému čitelné mi připadá také ovládání, kde se nikterak zbytečně neexperimentuje s natahováním rámu, úpravami odsazení korunky vidlice apod. „Pouze“ se spoléhá na klasické prvky v podobě slušně položené vidlice (65,5°), normálního sedlového úhlu (74°), spíše kratšího rámu (horní trubka 595 mm, reach 422 mm – vel. M), nikterak přehnaně zkracované zadní stavy (438 mm) a tak podobně.

Na rámu najdete řadu zajímavých „industriálních“ prvků. Třeba toto „brutalistní“ křížení za středem. 

Třmen zadní brzdy sedí na poměrně zvláštním adaptéru, který je dědictvím modelů Ghost Riot. Vzpomínáte? 

Čtyřčepová zadní stavba využívá vlastně dost nenápadného umístění tzv. Horst Linku, který je zde striktně v rovině zadní osy. 

Vím, co dělá a vím, co chci

Výsledek výše zmíněného soupisu čísel je stroj, který není zbytečně natažený, proto se docela pohodlně poskládá i do pomalejších ostrých zatáček. Poměrně volný úhel hlavy a velká kola jako taková se zároveň starají o naprostý dostatek stability, takže sjet s tímto Ghostem i těžší strmé či dokonce trialové pasáže není žádný problém. Naopak, s takovýmto strojem je to skoro za odměnu!

Řízení je krásně klidné a jisté již při rychlosti chůze, proto není třeba rychlost, aby se stabilizovalo „super-moderní řízení“. Proto poskakovat od kamene ke kameni, od skalky ke skalce, nebo se šoupat svahem dolů od zatáčky k zatáčce jde úplně samo a přirozeně. Mnozí kritici budou zvedat obočí, či rovnou hlasitě volat, že takto se dnes již devětadvacítky nestaví… Ale víte co, mně to takhle sedí možná i víc! Ano, dokážu si najít „to hezké“ i na moderních delších parnících, ale tady jsem prostě… Jo, už jsem to říkal – DOMA!

Šroubované vzpěry nesoucí spodní oko tlumiče jsou prvkem, na jehož základě byste mohli SLAMR X přestavět na SLAMR a obráceně!

U každé varianty je přitom popsáno, pro jaký rozměr tlumiče je ta či ona vzpěra určena. Některé bývaly i otáčecí… 

Nemluv o výbavě, nemluv o výbavě, nemluv o výbavě…

SLAMR X 5.9 AL ve své současné podobě, ať může někomu připadat přinejmenším „morálně“ zastaralý, je prostě kolo, které je zde, aby byl trh dostatečně pestrý a aby si vybrali i jezdci, kterým se nejnovější trendy v ovládání kol příliš do vkusu netrefily. Poněkud jiná situace panuje ale na úrovni výbavy, o které jsem chtěl mluvit až v kompletní recenzi, ale nemůžu si tak úplně pomoct!

Na jedné straně chápu, že jde o „ekonomický model“, který musí dělat kompromisy stran osazení, ale on není vždy kompromis jako kompromis. Na jedné straně zde proto máme sadu SRAM GX Eagle, za níž jsem rozhodně rád, nepovažoval bych ji ale za nutnost. Druhou položkou „luxusního“ seznamu je rozhodně tlumič Cane Creek Inline Coil CS, s nímž mám sice určitý morální problém, ale musím uznat, že chodí vlastně dost hezky.

Jenže, k čemu to je, když je jeho protiváhou vidlice SR Suntour AION 35 (150 mm), která není vysloveně špatná, alespoň když se jí dostává náležité a pravidelné servisní péče, ale ať to beru, jak chci, tak svým projevem poněkud sráží výhody, jaké lze teoreticky i prakticky vytěžit právě z pružinového tlumiče! „Když už se s ním musíte tahat.“

V tomto směru se mi líbila „kompromisní“ komponentová skladba u de facto sesterského modelu Lapierre Zesty AM 3.0 FIT, kde se muselo dokonce ještě více šetřit! Zde se uspořila cena třeba v podobě řazení (SRAM NX 1×11), byly zde použity levnější brzdy (Shimano MT400), kliky atd. Zato se našel prostor pro sice těžší, přesto bez výraznějších výhrad funkční vidlici RockShox Sektor a také pro zdánlivě obyčejný, ale opět i v mrazu fungující a jemností kroku oplývající tlumič Lapierre.

Výsledek? I při ceně o více jak 10 000 Kč nižší (55 990 Kč) byl tento bike bez zásadních připomínek funkční. O v principu parádní výbavě Zesty AM 4.0 FIT, která je o 2 000 Kč dražší než SLAMR X 5.9, radši ani nemluvě!

Vím, že jsou lidé, již mají slabost pro tlumiče Cane Creek. Mě to jejich nekonečné ladění ale spíš obtěžuje, než že bych z něj výskal radostí. Mimochodem, proč nemá alespoň odskok (LSR) vlastní kolečko a vše musí být na inbus? 

Brzdy Magura řady MT budí respekt* již od pohledu a nutno přiznat, jsou-li v dobré kondici, pak brzdí vskutku královsky! Každý chce mít RESPEKT!

Nad tvarem a konstrukcí páky radši tentokrát lamentovat nebudu, ostatně docela mě překvapilo, jak rychle jsem si na ně opět zvykl… 

Zase ty osobní preference!

Ale víte co, vždy je to nakonec o prioritách konkrétního jezdce, konkrétního kupce. Mnohé jistě na první pohled zaujme zrovna právě tlumič Cane Creek Inline Coil, nebo popravdě výkonné brzdy Magura, když si zrovna nevyberou svoje volno, a nad vidlicí mávnou rukou.

„Ok, jednu sezónu to s ní nějak vydržím, naučím se ji rozebírat, dvakrát třikrát do sezóny ji pořádně namažu a po roce našetřím na něco pořádného, co bude důstojným partnerem zadního pružinového tlumiče.“

Já to beru! Poté, co jsem dosti zmučené kolo navrátivší se po kolečku testovacích akcí nechal pořádně oservisovat v Mojekolo na Žižkově – díky moc – se mi do ruky dostal stroj, u něhož i ten Suntour chodí vlastně docela hezky (ne dokonale, ale jde to), brzdy Magura MT Thirty2 se po péči mechanika skutečně snaží, takže jsou solidně pevné, stabilní a jak jsem již říkal královsky jisté a silné… Tak proč si vlastně stěžovat?

Posed mi sedí, geometrie mě rozhodně baví, díky kompaktnímu rámu skoro nevím, že sedlám devětadvacítku. Zadní stavba je při šlapání i s pružinou hezky ukázněná, jen na asfaltu se občas vyplatí její pohyb lehce přiškrtit páčkou CS na tlumiči, v terénu pak zobe jedna dvě, není zbytečně divoká a rozlítaná, navíc kdo by chtěl, může si ji vytunit až do alelůja… Jo, Ghost SLAMR X 5.9 AL mě baví a baví mě tím víc, čím těžší a strmější sekce mu nadělím. Jestli najdeme společné limity jsem vážně zvědavý?!

reklama

Ghost SLAMR X 5.9 AL – základní údaje

Cena: 69 990 Kč
Hmotnost: 15,15 kg (vel. M, bez pedálů)
Zdvih (P/Z): 150/145 mm
Kokpit (řídítka/představec): 780/50 mm
Vidlice (tlak) / Tlumič – tvrdost pružiny: 65 psi / 2,25×500 l (jezdec 85 kg s výbavou)

Více informací o tomto kole najdete na českém webu: www.ghost-bikes.cz


PS: Ještě tři krátké postřehy k tématu devětadvacítek, respektive k nápadu kombinovat kola průměru 29“ vepředu a 27,5“ vzadu z aktuální Pondělní Videonálože:

1) Jedna z věcí, co mi na velkých kolech v těžkém terénu vadí, je skutečnost, že si občas škrtnu zadkem o zadní kolo, třeba když přejíždím ostrou hranu a jdu hodně za sedlo! S menším kolem vzadu by se to vyřešilo!

2) Související věc – už si na to dávám bacha, jelikož mě to jednou málem nehezky vytrestalo! Na hraně dropů se obvykle snažím kolo potáhnout dozadu (Striptér Pepy Dresslera), načež si opět člověk může škrtnout zadkem o zadní kolo! Jednou se mi stalo, že jsem se tak moc natáhl, tak moc dotkl, až jsem zadkem celé kolo na hraně odrazu zastavil a padal čumákem napřed! Ustál jsem to, ale nic hezkého to nebylo!!!

3) Když se člověk pere s utaženými zatáčkami ve strmém svahu, tak na jedné straně vcelku snadno protáhne obloukem přední kolo, pak se ale musí docela snažit, aby jej zadek správným způsobem následoval. Mít tak vzadu něco menšího, lehčího, tužšího…