Pondělní Videonálož BnR #20_2019 | Co mi vadí na 29“?

Už dříve jsem zmiňoval, že se občas střídá období, kdy si marně lámu hlavu nad obsahem pondělního úvodníku, jindy si naopak musím vytvořit seznam a ten postupně odmazávat. Tak je tomu právě nyní, přičemž dnešní téma nosím v hlavě již nějaký ten pátek a čekám, až náležitě uzraje. Zkusme jej tedy utrhnout ze stromu bikového poznání a zakousnout se do jeho dužiny…

Na nezadržitelně se rozšiřující fenomén velkých kol (29“) jsem narazil ve svých úvodnících, ale i v mnohých testech již vícekrát, a přestože si obvykle říkám, že se k tomu již vracet nebudu, nakonec se stejně moje myšlenky často stočí zpět. Ono se ostatně není čemu divit, jelikož velkými koly nás svět MTB poslední roky zásobuje skutečně ve velkém, až to přestává být hezké!

Ano, určitě chápu, že to je dobrá vzpruha pro cyklistický byznys, podobně jako nás třeba střední průměr (27,5“) vytrhl z „vývojové letargie“, jež přišla s velkou ekonomickou krizí v „desátých“ letech aktuálního století. V té době bylo úžasné sledovat, jak se se středním průměrem probrala většina výrobců, jak najednou měli co prodávat, co vyvíjet, čím argumentovat a všichni to chtěli alespoň zkusit, když už ne hned vlastnit.

Tolik nových modelů (nevím proč, ale nejčastěji si vzpomenu na Santa Cruz Bronson – představení rok 2013), nebo nových od základu předělaných rámů klasických jmen. Nádhera! To se to psalo a testovalo! Navíc většina ze sedmadvacítek mířila to technického spektra (trail biky, AM, Enduro), což pro mě znamenalo dvojnásobné potěšení.

Teď už jen dvacetdevět!

Nyní se něco částečně podobného odehrává s velkými koly, stejné to ale rozhodně není. Přestože sedmadvacítky byly vymyšleny dávno před revolucí tohoto parametru, vzpomínám na Tomáše Taicha, jak nám ve Velu při poradě s nadšením vyprávěl o… (myslím si, že to bylo Haro 27,5“) a my na něj zírali jak z jara a nechápali, co by to mělo za smysl, když je to jen o fous větší než 26“! A dnes?

Vzpomínám si rovněž na urputný boj Garyho Fishera, který se pral za prosazení 29“, vzpomínám si rovněž na „diskuzi Cykloservisu“, které jsem se účastnil ještě před svou novinářskou kariérou. Co tam tehdy padalo za argumenty proti devětadvacítkám… To by se jeden smál!

Ale jak říkám, příběh velkých kol se od těch středních, které se přihnaly jako nečekaná pouštní bouře, v mnohém liší. Jen těch let, co trvalo, než jsme aktuálně největší průměr obecně přijali do XC a sportovních kategorií… Odmítání velkých kol na Trail, neřkuli na enduro či DH! I když třeba Intense si s 29“ DH stroji hrál již dávno!  

reklama

A dnes?

Dnes to vypadá, že kdo nejezdí na devětadvacítce, tak je úplný „mimoň“, „zpátečník“, „důchodce“, „marťan“, nebo co ještě by mě či vás napadlo za sociální nálepky, jež jsou dnes tak oblíbené a rozšířené!?

No jo, jenže já mám stále pocit, a to jsem těch velkých i středních kol vyzkoušel skutečně hromady, že se mnohdy zapomíná na prostou fyziku a realitu všedního dne či geografii střední Evropy a vše se řeší jen přes marketingová hesla, rádoby odborné názory, vzory v nejvyšších soutěžích a tak podobně…

Já sám, když se nad tím zamyslím, docházím ke zjištění, že mám na větší kola s většími zdvihy víceméně stejný názor jako před lety, kdy jsem strašně zdrbnul Specialized Enduro (2013), tehdy poprvé na velkých kolech! Je sice (výjimečně) pravdou, co říká náš pan president, tedy že „Jen blbec nemění názory“, ale zase otáčet „mediální pláštík podle toho kam fouká marketingový větřík“, to není můj styl a takhle svou práci dělat rozhodně nechci!

Ano, devětadvacítky se za poslední roky hodně proměnily, hodně jim pomohl Boost a třeba i Super Boost Plus (Ultra Speciál Ultimate Hero Turbo Terra Giga Boost), a zcela upřímně musím říct, že si mě řada strojů na velkých kolech poslední dobou dost získala (jmenujme GT Sensor, Cannondale Habit, aktuálně Ghost SLAMR X, ale klidně i český Rock Machine Blizzard TRL). Všechna tato kola ale mají jedno společné… Nejsou to endura!

Můj názor se nemění, jen se posouvá!

S mým pohledem na větší kola je to tedy tak, a zatím v podstatě vždy bylo, že jejich přínos rozhodně uznávám a nejednomu z kamarádů jsem velká kola doporučil. Jenže… Obvykle to jsou hardtaily, sportovní XC stroje, či univerzální lehčí trail biky. Naopak když můj dobrý kamarád řešil výměnu svého relativně nedávno nabytého „po mnoha letech vyměněného“ kola ve smyslu přechodu z hliníku na karbon a řešil, zda by nebylo rozumné počkat si, či si připlatit za 29“, vysvětlil jsem mu, ať to nedělá! Argument byl prostý: „Znám tě a devětadvacítky by tě nebavily!“

Proč jsem tak moc vnitřně zaujatý proti devětadvacítkám s vyšším zdvihem? Z mého pohledu jsou to „obrovské motorky“, které sice neskutečně valí z kopce dolů, zvládnou, přejedou a projedou úžasné věci, ale pro mě už to s nimi není až taková zábava jako na středním průměru. Vadí mi, že s velkým kolem můžu většinu technických sekcí projet rovně, což je sice rychlé, ale co z toho? Ano, jako závodník bych byl rád za každou ušetřenou setinu, ale jako jezdec požitkář?

Já mám prostě rád, když své kolo ovládám, když ho řídím a nechci být jen pasivní pasažér, jak o tom rád vypráví třeba Datel (Tomáš Slavík), když popisuje pocity z městských DH závodů, kde to pálí bez brzd po úzkých schodech a čeká, co se stane! Ale toto stále není vše!

Jasně, řada lidí má ráda rychlost i když nejde o závod, ale přiznejte si upřímně, jak často jezdíte traily, kde to je jen o rychlosti a kolik takových trailů máte ve svém okolí? Je to možná bolestné přiznání, ale nežijeme ve Francii, v Itálii nebo ve Švýcarsku, abychom měli každý za barákem ohromné kopce a luxusní vyšejpované lajny či dlouhé otevřené stráně plné kamenů či kořenů. U nás to bylo a je spíš o technice v nižší rychlosti, o trailech namotaných sem a tam na našich „malých kopcích“ nebo takový je alespoň můj dojem.

Ostatně dost podobně to vidí i Přéma Teichman, jak jsme se o tom bavili na veletrhu ForBikes 2019, když jsem se ptal, jestli zvažovali se značkou Qayron i enduro na 29“? „Zkoušeli jsme jednu sestavu na velkých kolech, byl jsem s tím v Itálii a schválně porovnával na stejných trailech jeden a druhý průměr. Ano, pokud šlo o rychlé rovné palby po rozbitém terénu, pak byla devětadvacítka rychlejší. Jakmile se ale někde více zatáčelo, získával jsem jasnou převahu na středním průměru a to rozhodlo!“

Určitě není pochyb o tom, že velká kola dodávají pocit sebedůvěry, mnoho lidí díky nim sjede věci, na něž by si dříve netroufli, to jim rozhodně přeju. Ať už ale děláte, co chcete, tak třeba v obratnosti se velká kola těm středním prostě nikdy nevyrovnají. A vlastně ani v lehkosti jízdy!

On to jen málokdo řekne nahlas, ale zkuste si to sami na nějakém testovacím dni. Půjčte si sedmadvacítku, klidně i na širokých balónech (2,5-26“), a pak devětadvácu na moderním rozměru 29×2,5“ WT! Z kopce to bude na velkém kole paráda, v terénu na rovině to ujde, ale co se týká třeba táhlých výjezdů po asfaltu… Co se týká okamžitého zrychlení apod.! Ano, když si kolo vyzdobíte, odlehčíte a vytuníte, tak tento rozdíl můžete dost smazat, třeba Canyon Strive CFR jel vážně hezky a stoupal skutečně pohádkově, delší táhlé výjezdy ale i s ním byly dost otrava!

Větší, menší, kombinace?

Omlouvám se, že jsem se dnes nechal nadstandardně unést a protáhl úvodník na slušný referát, ale je to holt VELKÉ téma! Jaké by přitom mohlo být rozuzlení? Já myslím, že už se před námi postupně rýsuje… Na SP v DH v Mariboru se již objevila řada případů, kdy měli jezdci vepředu velké 29“ kolo, vzadu víceméně standardní 27,5“, nebo něco, co připomíná 27,5+.

*Mám to spíše z doslechu, tak mě případně doplňte, či poopravte v komentářích… Díky!

Tento koncept přitom není nijak nový, jelikož jde o nápad, který jsme si do MTB (opět) přetáhli ze světa motokrosu, či motosportu obecně. Koncept různě velkých kol dnes začínají postupně používat výrobci trailových a AM elektrokol, připomeňme Ghost SLAMR (X) Hybride, a najde se i řada dalších. Velké přední kolo a plusko vzadu jsem zkoušel již před rokem na stroji Whyte S-150 a musím říct, že mě tato konfigurace bavila snad ještě víc, než když bylo celé kolo na Plusku!

Na úplný závěr bych zalovil ještě hlouběji ve své paměti a vytáhl vzpomínky na pokusy Treku o „mutanty“ řady 69, tedy 29“ vepředu a 26“ vzadu (tehdy ještě 27,5“ nebyl obecně rozšířený standard). Jezdil jsem v té době nějaký hardtail a i jeden stroj řady Fuel a řeknu vám, byla to taková zábava*, že jsem vůbec nechápal, proč se to neuchytilo?

*Okamžité zrychlení a hbitost či hravost díky krátkému a lehkému zadku, přitom jistota a prostupnost velkého kola vepředu!!!

Dnes už to chápu, za nezdar tohoto konceptu mohla konzervativnost většiny MTB světa, což mi i dnes přijde škoda. Ale třeba ani nemusí, třeba se to vážně celé otočí, nový trend ve smyslu kombinace dvou rozměrů se prosadí, stane se z toho další fenomén a já budu mít zase nekonečnou zásobu kol pro další a další testy. Tentokrát kol, jejichž vábení rád podlehnu! Do té doby zkusím ještě chvíli držet, v osobní rovině, u sedmadvacítek! Dokud se ještě vyrábějí…

reklama

Doerfling and Sorge Escape to Oaxaca Mid-Winter

Když si takhle James Doerfling a Kurt Sorge utečou, uprostřed zimy, za trochu tepla do Mexika!

Story a foto na: www.pinkbike.com

Rippin‘ The Ripley

Zábavička na novince Ibis Ripley!

Protection Project Tape 01 – featuring Danny MacAskill

Jeden takový „sranda projekt“ Dannyho MacAskilla!

Brazil Callin‘ – The Rise in Brazil

Trocha steetového šílenství v Brazílii!

Více materiálů na: www.pinkbike.com

E LEUR FONCE DESSUS EN DH ! VTT DH URBAIN | BLOIS | GOPRO

Virální video, kde to při brouzdání městem na kole málem odnesla parta studentů sedících na schodech! Ale nakonec to schytala jen taška!

**CZECH MADE**

Rychlebské stezky – brašna a brašule

A co vy, chystáte se letos alespoň jednou na Rychlebské stezky?

Enduro závody: Po jakých trailech se jezdí a jak se na ně připravit

Fenomén Enduro pod drobnohledem kolegy Trail Huntera v rozhovoru s Vojtou Bláhou!

reklama

**BONUS**

Motion Ride E18 VS MRP Ribbon Coil – Linkage VS Telescopic Enduro Fork

Jaké jsou výhody a nevýhody „přepákovaných“ vidlic vůči teleskopům? Něco víc k tomuto tématu si snad ještě letos řekneme také na BikeAndRide.cz!

Between the Races: Amaury Pierron

Když nejezdí a nezávodí na kole, baví se na motorce… Nebo je to obráceně?

EXTREME XL LAGARES ENDURODESINQUIETO

Na závěr jeden MX Enduro mazec. Hlavně nesmutnit, když skončíte v louži!