Whyte S-150 – Dva (nebo tři) v jednom | 29“, 275Plus?

Před pár dny jsme vám naservírovali poměrně obsáhlý test britského stroje Whyte S-150 RS Carbon, který je ve svém principu slušný chameleon. Zaprvé lze toto kolo provozovat jako lehčí trailbike či all-mountain na 29“, zároveň na něm teamoví jezdci jezdí i vybrané závody EWS. K tomu všemu lze na S-150 střídat různě velká a různě široká kola, na což se dnes zaměříme!

původním textu/testu jsem nejednou zmínil, že Whyte S-150 umožňuje prohodit originální kola parametru 29“ za menší a širší balóny standardu 275Plus. Zde konkrétně s ráfky Race Face ARC šířky 35 mm, s plášti Maxxis (High Roller II/Rekon+) v rozměru 27,5×2,8“. Whyte přitom k této řadě dodává kompletní balení pro tuto konverzi, ale to jsem snad již dostatečně názorně demonstroval na videu a v k němu náležícím článku. Nyní mi jde hlavně o to popsat, co prohození kol z jednoho parametru na druhý udělá s celkovým projevem řízení a ovládáním jako takovým.

Whyte S-150 RS Carbon umožňuje měnit kola standardu 29″ za 275Plus, nebo je také kombinovat!

Rozdíl jeden palec

Při výměně plášťů z větších užších na menší a širší, či obráceně, se totiž lehce mění výška kol samotných, tedy i výška středů, a tedy i světlá výška biku. Avšak při prohození jednoho rozměru za druhý by základní geometrie, základní úhly, měly zůstat nezměněny. Whyte nefandí excentrům pro úpravu geometrie (tzv. flip chip) a tvrdí, že S-150 zvládne jeden i druhý rozměr kol bez dalších úprav na rámu.

Rozdíl v průměru, jak jsem si orientačně oba typy výpletu měřil, je v reálu cca 1 palec, tedy něco kolem 2,5 cm. U devětadvacítky s pláštěm Maxxis šíře 2,3“ jsem naměřil reálný vnější průměr skutečných 29“, plusko mi pak ukázalo nějakých 28“.

Co se faktického projevu týká, tak mi celkově asi o něco více sedl projev kola s plusky, už jen proto, že mi více vyhovuje o centimetr níže posazený střed os, tedy pocit, že jsem blíže zemi a že nesedím na chůdách. S pluskovými koly byl totiž Whyte S-150 tak nějak hezky přikrčený, až neskutečně jistý a stabilní, přitom se stále velice dobře a poměrně snadno ovládal. Navíc jsem si mohl užívat výrazně větší styčné plochy širokých gum, a to nejen na sněhu, ale i na hlíně.

*Zároveň musím připomenout svůj poslední zážitek v sedle tohoto stroje, kdy jsem si naopak na měkkém a mokrém sněhu užíval přednosti 29“ kol! Je to asi jen o zvyku a preferencích!

V krabici s druhým setem kol najdete i takovouto sadu nářadí a dalšího vybavení. *Ventilky jsou již v kolech.

Nejdůležitějšími částmi sady jsou klíč na kazetu, bič na kazetu, originální tmel Whyte a manometr.

Tlustý, komfortní a překvapivě přesný

Oproti starším generacím pluskových plášťů je nejnovější Maxxis High Roller II v rozměru 27,5×2,8“, obutý zde na předním kole, hodně podobný svému bratru ve výrazně konvenčnějším provedení. Modelově 27,5×2,4“. Má tedy i hodně výrazné boční výstupy, proto se velice slušně zařezává do zatáček a do odkloněného svahu. Přesnost řízení s těmito plášti není až tak dokonalá jako s užší gumou a koly jednoho či druhého průměru, ale v konečném důsledku jde jen o zvyk. Problém v tom rozhodně není.

S plusky na obou kolech jsem najezdil dost na sněhu, což byla sama o sobě paráda, ale zažil jsem i něco hlíny a pevného trailu. V obou případech jsem se královsky bavil. Jediný potenciální problém byl s poklesem středu v porovnání s 29“ koly, kdy se pedály dostávaly do styku s podkladem častěji, než bych si přál. Ale i s tím se dalo žít, člověk si to jen musel více hlídat, dopředu přemýšlet kde je rozumné si přišlápnout a co je naopak lepší přejet setrvačností či pomocí práce s těžištěm.

Špatné ale rozhodně nejsou ani devětadvacítky jako takové, kdy si já sám musím vždy chvíli zvykat na to, že je celek s koly většího průměru posazený o nějaký ten centimetr výš oproti poloze, kterou mám dlouhodobě zakořeněnou jako pro sebe ideální. Devětadvacítky ale toho „za odměnu“ projedou víc než dost už jen díky svému průměru (u plusek to dohání objem gum), navíc díky užší gumě je řízení s nimi přesnější, a tak nějak lépe čitelné a přirozenější.

Klíč na kazetu je příkladně robustní a je doplněn o příjemný grip Whyte.

Jeho hlavici lze sundat a pracovat s ní samostatně, nebo ji používat přes ráčnu.

Originální tmel do bezdušových kol Whyte by měl mít unikátní vlastnosti. Schopnost zacelit i větší defekty, delší životnost atd.

Pokud chcete skutečně naplno využít vlastností (nejen) pluskových plášťů, jistě oceníte pomoc přesného digitálního manometru.

Bič na kazetu by měl mít každý svědomitý biker doma, ale za další kvalitní kousek do výbavy bych se nezlobil.

Ještě ukázka výbavy, kterou vás může zahrnout český dovozce Whyte v rámci programu TRAIL TUNE a PRO TRAIL TUNE.

Říkali mu Sixty-niner!

Když už jsem měl u sebe všechna kola rozdílných průměrů, tak mi zvědavost nedala a musel jsem vyzkoušet i kombinaci 29“ kola vepředu a 275Plus vzadu. Prostě takovou motokrosovou kombinaci.

*Před lety se experimentovalo s 29“ vepředu a 26“ vzadu, třeba Trek vyráběl řadu 69, což byla po jízdní stránce velká sranda, ale nechytlo se to! Škoda! Dnes se kombinací různých průměrů zabývá více značek. Na produkčním stroji najdete velké a tlusté kolo třeba u elektrického Ghostu Lector Hybride, velkým zastáncem mixování pak je i jiná německá společnost, značka Liteville.

Každopádně pokud dáte dohromady sestavu velkého předního a menšího zadního kola, pak lehce rozhodíte geometrii, respektive o něco málo položíte základní úhly. Pokud jsou moje virtuální výpočty správné, mohl by klesnout úhel hlavy díky posunu osy předního kola o zhruba centimetr výš asi tak o půl stupně. Řečí čísel je to u Whyte S-150 posun z 65,6° na cca 65°.

Půl stupně není moc, ale ani úplně málo. Když tedy nahodíte kombinaci 29/275Plus, trochu své kolo zklidníte, ale ne nijak radikálně. Rozhodně mi nepřišlo, že by se po této úpravě Whyte S-150 a jeho projev zásadně změnily. Rozdíl v chování řízení byl znatelný, nebyl ale nijak drastický či nepřirozený. V několika situacích jsem si skutečně říkal, že se po této proměně řídítka v nižších rychlostech výrazněji lámou do zatáček a zamykají tím řízení, na to jsem si ale brzy zvykl a užíval jsem si ještě více jistoty v náročných a strmých sjezdech.

Trochu tlustý vepředu, hodně tlustý vzadu

Kombinace velkého hubenějšího a menšího širšího kola se mi v konečném důsledku hodně líbila a dost možná, že bych u ní i dlouhodobě zůstal, nebo ji minimálně dlouhodobě zkoušel. Jen by mě lákalo nazout dopředu ještě o něco širší gumu. Za mě třeba Maxxis High Roller II z rodiny WT (Wide Trail) rozměru 29×2,5“. Plášť šířky 2,3“ ve mně totiž, po přechodu z plnotučných plusek, nevzbuzoval až tak velkou míru jistoty, jak bych si přál. Zejména na sněhu a na zmrzlých trailech.

Rychlost není o velikosti!

Dopředu bych tomu nevěřil, nebo bych si myslel spíše pravý opak, ale v reálu mi přišlo, že když jsem Whyte S-150 přezul na 275Plus, tak kolo jako celek jelo lépe než s výrazně hubenějšími devětadvacítkami. Ostatně něco málo v tomto směru naznačuje již porovnání hmotností, kdy byla pluska o nějakých 200 gramů lehčí (celé kolo 13,9/14,1 kg – 275Plus/29“, vel. M, bez pedálů).

Tento efekt jsem řešil i s českými zástupci značky Whyte a krom obecných teorií o tom, že menší kola, ač jsou širší a mají objemnější pláště, mají jednoduše tužší a lehčí výplet, nebo že se devětadvacítky hůře rozhýbávají, ale zase lépe drží rychlost, jsme řešení tajenky našli zejména v materiálu. Whyte si totiž zapletená kola skládá sám. Používá vlastní náboje, 32 drátů, a to obvykle nezeslabovaných, vše pod heslem: „Výdrž a odolnost je klíčem k dlouhodobému úspěchu.“

V tomto směru s nimi rozhodně souhlasím a rovněž se kloním k názoru, že je lepší použít odolnější materiál s dlouhou životností než řešit každý gram a pak naříkat, když něco nevydrží. Každopádně zpět k tématu. Po kratší diskuzi jsme dospěli k závěru, že velký efekt mohou udělat samotné výplety, kdy byla plusková varianta sestavena z ráfků a nábojů z vyšší kategorie, navíc doplněna zeslabovanými dráty, než jak tomu bylo v případě devětadvacítek.

Není High Roller II jako High Roller II

Jeden je v rozměru 27,5×2,8″, druhý 29×2,3″

reklama

Prostě se jen dostat na start

Kam jsem tím celým povídáním o ráfcích a drátech mířil je zjištění, že přestože je rám Whytu S-150 RS Carbon příjemně pevný a tuhý, přestože není těžký, a přestože je zadní stavba i přes svou ohromnou porci komfortu poměrně efektivní, tak s velkými koly to celé nijak extra svižně nejelo. Vůbec nevím, kde se na přejezdech či ve výjezdech ztrácel elán, ale pokud se člověk nedržel rozumného tempa a snažil se zajíždět vrchařské KOMy, pak se jen zbytečně dřel a rozdíl v rychlosti, potažmo v čase zvládnutí daného segmentu, nebyl nijak markantní.

Jak již bylo naznačováno, po přezutí na 275Plus jsem měl pocit, že kolo znatelně ožilo i na přejezdech, které s ním tak nějak snáze ubíhaly. A to jsem doteď tvrdil, že jsou pluskové fully na běžných trailech nepříjemně těžké, malátné a pomalé. Na tomto příkladu je ale vidět, jak moc se může situace změnit, když se použijí nejnovější pluskové pláště rozumných faktických rozměrů, navíc oblečené na kvalitním ráfku a k tomu zcela bez duše.

S pusky na kole mi zkrátka přišlo, že byla energie vynaložená pro výraznější pohyb vpřed zužitkována lépe a efektivněji než u devětadvacítek. Co se týká zmiňované kombinace 29“/275Plus pak zde to bylo asi blíže situaci stroje obutého čistě do plusek než do devětadvacítek. Proto bych se vůbec nebránil používat tuto kombinaci dlouhodobě, klidně i s ještě širší gumou průměru 29“ na předním kole.

Souboj průměrů nemusí být zároveň soubojem značek WTB a Race Face.

„Tlusté“ ráfky byly jednoduše dražší, lehčí a se zeslabovaným výpletem.

Whyte S-150 – 29“ / 275Plus – závěr

Že mě Whyte S-150 RS Carbon bavil ve všech svých polohách, o tom jsem vám snad již dostatečný důkaz a výklad podal v hlavní části testu. Takto zpětně jsem rozhodně rád, že jsem si pro toto kolo vyhradil výrazně více času než jindy, jelikož vyzkoušet, prověřit a porovnat oba průměry, neřkuli jejich kombinaci, k tomu prostě bylo potřeba více „motohodin“ nalétaných v lese. Jak to tedy celé shrnout a uzavřít?

Donedávna, bylo to asi dáno pokulhávajícími vlastnostmi pluskových gum, jsem příliš nevěřil konceptu širokého obutí na fullu, respektive konceptu, kdy můžete měnit jeden rozměr za druhý. Přišlo mi to zbytečné a dosti okrajové, jelikož jsem měl pocit, že pluska by člověk reálně využil jen výjimečně. Jak se ale tento podobor vyvíjí, jak se objevují nové komponenty a nové pláště a jak se do jisté míry redukují objemy a šíře plusek, tak to celé začíná dávat mnohem větší smysl.

Pokud bych se tedy měl stát majitelem stroje Whyte S-150, budu asi dlouze přemýšlet, zda si k němu nepořídím i druhá kola na pluskovém rozměru. Nebo budu spíš jen dlouze vymýšlet argumenty k tomu, abych sebe i své okolí přesvědčil, že pluska prostě nutně potřebuju. Až by se tak stalo, tak bych rozhodně nenechával širší gumy v garáží s tím, že jejich čas přijde hlavně v zimní sezóně, ale zkoušel je měnit podle nálady a zkoušel i kombinace obou rozměrů.

Možná vám to přijde zbytečné, ale mě samotného by asi bavilo průběžně měnit kola už jen proto, aby můj bike byl pokaždé trochu jiný, abych „měl co řešit“ a abych si zpestřil jindy často až ubíjející opakované hoblování jednoho okruhu nebo jedné a té samé lokality. Jsem člověk, který má rád změny, proto dělám to, co dělám, a proto by mě také bavilo své kolo měnit podle nálady. Ač jsem byl tedy doposud spíše proti těmto „konvertitům“, tak zde tleskám a zdvihám palec za použité řešení a možnost snadno a bezbolestně prohazovat různá kola na stroji Whyte S-150 RS Carbon.

Více o kole Whyte S-150 RS Carbon najdete na webu českého dovozce www.whyte.cz, hlavní část testu Whyte S-150 byla uveřejněna na stránkách www.BikeAndride.cz

Foto: Štěpán Hájíček

Líbí se vám článek? Podpořte nás na vaší sociální síti. Díky