reklama

Rock Machine Blizz TRL 70-29 – Ideální trailbike koktejl! (TEST)

Modelové označení Blizz v řadách domácí značky Rock Machine není rozhodně ničím novým. Pevné stroje z této řady známe již řadu let a proto víme, že existovaly a existují v různých podobách. Blizz s přídomkem TRL je ale novinkou roku 2021, ač jeho předchůdce lze vysledovat i dále do historie. 

Stačí vlastně zapátrat v archivu našich testů a článků, zadat vhodné klíčové slovo a člověk záhy zjistí, že jsme jezdili již celou řadu strojů s označením Rock Machine Blizz. Pokud vynecháme jejich elektrické varianty, pak se jednalo buď o více sportovně zaměřené biky Blizz CRB na 29“, případně o jejich statnější sourozence obvykle s označením pouze Rock Machine Blizz. Ona to vlastně není až tak úplně pravda, jelikož jeden z karbonových Blizzů (CRB) byl také v trailovém kabátku. 

Není Blizz jako Blizz!

Jak se tedy mezi nimi vyznat? Doposud to bylo vlastně vcelku jednoduché, jelikož sportovní varianty byly postaveny výlučně na kolech průměru 29“, trailové Blizzy pak na balónech standardu 27,5+. Průměry přitom byly zakódovány v označení konkrétního modelu – např. Rock Machine Blizz CRB 50-27+ (rok 2018)

S rokem 2021 se ale situace mění, jelikož velká kola se stěhují i do oblasti trailového dovádění, proto se použilo upřesňující označení Blizz TRL. V číselném kódu přitom stále najdeme odkaz na použitý průměr, nyní již výlučně 29“.

Rock Machine Blizz CRB 90-29 (2020) – sportovní švihák
Rock Machine Blizz CRB 50-27+ (2018) – v trailovém, pluskovém kabátku.

reklama

Nové rámy, klasická označení, jiné velikosti!

Nový Rock Machine Blizz TRL přitom není žádným updatem nebo snad faceliftem toho či onoho předchůdce, ale zcela novým a osobitým modelem, kterému zůstalo snad jen základní jméno a zaměření, vše ostatní je jiné! 

Zcela nový je jeho hliníkový rám, včetně řady zajímavých detailů a nápadů. Od podlahy nová je také geometrie, nebo třeba členění velikostí. Respektive, v katalogu najdete informace o konfekčních velikostech M, L a XL, když se to ale převede na palce – 13,5“ / 15“ / 17“ –, začne to vyznívat „poněkud jinak“!!!

V praxi je proto potřeba řídit se spíše délkou rámu než jeho výškou, jinak byste snadno nabyli dojmu, že se jedná o dětská, či juniorská kola. Ono by asi nebylo od věci změnit logiku označování velikostí, právě dle délky rámu, například v podobě S1, S2, S3, ale to by možná bylo pro tradiční prodejce a zákazníky Rock Machine až příliš radikální. Ale on prostě Blizz TRL radikální je, tak proč to neudělat celé jinak?

Nevadí, s prvotní otázkou, jakou velikost zvolit, bych se tedy mohl trochu trápit, naštěstí jsem ale měl již tu čest potkat se osobně s tímto konkrétním kolem na letní prezentaci a dokonce se na něm i trochu projet. Věděl jsem tedy, že moje, jinak automatická volba velikosti M (zde 13,5“), by v tomto případě nedávala absolutně smysl! Proto jsem dopředu hlásil, že chci Lko, ač to v palcích znamená výšku rámu stále jen 15“!

Rám Rock Machine Blizz TRL 70-29 je plný řady drobných zajímavých detailů. Třeba hlava je ozdobena zajímavými asymetrickými schůdky na horním a spodním konci.
Celá přední partie je ostatně dostatečně bytelná díky důkladnému provaření dvou hlavních rámových trubek s patřičně silným profilem.
I při kratičké sedlové trubce (381 mm) je ta horní posazena kus pod její okraj, díky čemuž zde vzniklo místo pro přídavný posilující plát.

Malé? Ani náhodou! 

Proč jsou vlastně rámy Blizzů TRL až takto radikálně nízké? Je to prosté! Aby nad nimi bylo maximum prostoru pro práci s těžištěm, a zároveň, aby nabídly dost místa pro co nejdelší teleskopy. Rock Machine Blizz TRL velikosti L (15“) a XL (17“) totiž již v základu nabízí sedlovku se zdvihem 170 mm, u M (13,5“) je to 150 mm. Mně osobně by se přitom do Lka v pohodě vešel i kousek, co se dokáže pohnout o 200 mm a snad i o něco víc!

I přes malý vzrůst základní kostry je rám, nebo spíše posed, u tohoto rozměru trochu delší (horní trubka 636 mm, reach 472 mm – vel. L), ale rozhodně ne přehnaně natažený. Alespoň při mojí postavě a často zmiňovaném zvyku volit spíše menší kola (výška 180 cm, avšak spíše kratší nohy). Zároveň ale musím zmínit, že poslední dobou dost často sedlám stroje velikosti L a obvykle je mi v jejich společnosti velice dobře. Časy se zkrátka mění! 

Na fotce to tak nevypadá, ale tako sekce je slušně strmá, navíc hlína zde byla trochu vlhká a kořeny slušně smýkavé…

Ruka v rukávu!

Výše řečené platí i pro Rock Machine Blizz TRL 70-29, který mi v tomto rozměru sedl takříkajíc „na první dobrou“. Posed je skutečně maličko delší, ale vlastně dost příjemným stylem, díky čemuž se na kole třeba velice dobře šlape. Co mě ale trochu zarazilo, byla poměrně skromná šířka řídítek v rozměru 760 mm!

Osobně bych sem hodil „větvě“ dlouhé alespoň 780 mm, nebo ještě lépe 800 mm! Ale to už se dá vcelku snadno individuálně doladit. Každopádně širší řídítka by takto střiženému kolu slušela rozhodně více! 

K pozici jezdce bych rád ještě dodal, že jsem zprvu cítil onen delší rám i ve sjezdech a na pomalejší technice, brzy jsem si ale zvykl a přestal to řešit. Snad až na pár specifických mezních situací… Co této geometrii skutečně nesedí, jsou pomalé uzavřené zatáčky, zejména pokud jsou v prudším sklonu.

Jak jsou jiné části rámu bytelné, vzpěry zadní stavby jsou hezky štíhlounké. Můstek byl v tomto místě vynechán, napojení na sedlovou trubku je z boku, nikoliv zezadu.
Drobný spojovací můstek proto najdeme pouze u nohou zadní vidlice. Je zajímavé, nakolik je utopený a skrytý až dole pod středem.

Usadit a vycentrovat

Naopak poloha za řídítky je skutečně krásně trefená, jelikož strmější úhel sedlové trubky (75°) posouvá vaše ctěné pozadí více dopředu, proto se těžiště snadno a dobře soustředí mezi obě kola a rovnoměrně zatěžuje celý stroj.

Z tohoto efektu lze těžit jak při ovládání na rovině či cestou dolů, ale také třeba ve výjezdech, kde Blizz TRL drží skvělý balanc, nezvedá se, ale zároveň dostatečně tlačí zadní kolo k zemi. Má-li člověk chuť a sílu, dají se s Blizzem snadno pokořit i dosti svérázné a technicky náročné výjezdy, až si v tom můžete začít libovat.

Já bych pro tento účel nasadil ještě trochu menší převodník, na zbytek se sahat nemusí, jelikož třeba značně široké a dostatečně zubaté pláště WTB Trail Boss 29×2,6“ (obuté na obou kolech) rády pomohou (nejen) s výjezdy. 

Výstup kabeláže u středu rozhodně není nikterak „odfláknutý“, naopak se zde nachází tento tvarově pestrý port.
Vstupy do rámu pak nejsou pouhé vyvrtané otvory, ale zesílené portály.
Ovládání teleskopu opouští rám před středem, aby se do něj vrátilo skrz sedlovou trubku.

Královský pes Corgi 

Celkově delší rám, který by se dal snadno přirovnat k jezevčíkovi, ale ony existují i jiné „protáhlé“ psí rasy, se pochopitelně projevuje hlavně ve způsobu ovládání, kde je vedle dlouhého rozvoru (1222 mm, vel. L) a spíše kratší zadní stavby (440 mm) důležitý též náležitě položený úhel hlavy (66°). U něj bych si ale tipnul ještě nižší hodnotu, než kolik udávají tabulky…

Navrch se sluší dodat, že Blizz TRL 70-29 je vybaven vidlicí DVO Diamond D3 se zdvihem 140 mm, nižší model (Blizz TRL 40-29) pracuje s vidlicí SR Suntour XCM34 s krokem „pouze“ 130 mm. Projev aktuálně vrcholného modelu tak bude o trochu jiný než u jeho levnějšího bratříčka.

Rock Machine Blizz TRL 70-29 je tak skutečně hezky položený, nakrčený a zakleknutý. Tak akorát opřít se do startovního bloku a vyrazit za… Snad ani ne nutně za bojem o vteřiny a setiny, ale zejména za bojem o maximální jízdní zážitky a ničím neomezovanou zábavu. 

Základem ovládání je tedy, jak byste dle výše řečeného nejspíš čekali, výrazná stabilita a jistota. Tu navíc podtrhují třeba i již zmíněné nadstandardně široké pláště WTB Trail Boss 29×2,6“, které byste ještě před pár lety označili výrazem 29+. Alespoň pokud by byly na širších ráfcích. O nich se ještě párkrát zmíním…

Teď jde hlavně o onu zmíněnou stabilitu, které je rozhodně dost, nemusíte se ale bát, že by vás brzy zahltila. Nízký a krásně pevný rám, kratší zadní stavba a celkové rozložení těžiště totiž zajišťují že, pokud za to umíte vzít, udělá Blizz TRL přesně to, co mu přikážete! Nebo ještě lépe, vše, na co jen pomyslíte! 

„Finta“ s nohami zadní vidlice, které navazují na linii spodní trubky, není u značky Rock Machine ničím novým. I zde jsou proto nohy zadní vidlice posazeny záměrně trochu níž, aby bylo v zadní stavbě více místa pro řetěz a omezil se jeho kontakt s rámem.
Spojit velký průměr, široký plášť a krátkou zadní stavbu není jen tak. Proto je pod převodníkem menší vybrání, aby neškrtal o rám.
Zadní patka, vytvořená jako jeden kus, ctí tradiční cestu umístění třmene, který je tak snadno přístupný pro jakýkoliv servisní zásah (není uvnitř rámu).

Flow & slow!

Blizze TRL 70-29 jsem zkoušel a „trápil“ na mnoha různých trailech, za řady různých podmínek a při všelijakých situacích. Ve výsledku mě nenapadá skoro nic, co by tomuto kolu vysloveně nešlo. Řadu situací zvládal Blizz TRL naprosto v klidu a s ohromnou jistotou. Vzhledem k délce rámu, položené vidlici a dalším aspektům, by si člověk nejspíš myslel, že mu nejlépe půjdou traily rychlé a plynulé, s patřičným flow. Ano, to je rozhodně pravda!

Rozdupat to z kopce, naklánět se s celým kolem do zatáček a nechat jej přirozeně vykrajovat oblouky, poskočit si na každé druhé bouli či hrance a snažit se o co nejčistší dopad… Jo, tohle Blizzu dělá skutečně dobře! Stejně tak i jeho jezdci. Tento Rock Machine ale není omezen a zafixován jen na jeden styl jízdy. Naštěstí!

Parádně jsem si s ním užil třeba na pumptracku, což by se asi dalo očekávat, ale také v pomalé náročnější technice. Problém mu nedělaly ani strmější technické sekce, ač tady jsem se musel nejdřív trochu srovnat s delším rámem, či s pocitově delším dosahem. K tomu ale došlo tak nějak přirozeně a automaticky a pak už jsem měl pocit, že si s ním můžu dovolit skutečně ledacos!

S předpokladem ostrého nasazení se hodí, je-li řetěz hlídán na převodníku pomocným vodítkem.
Ne zcela tradiční je jeho usazení na dvou čepech.
Jedna zajímavá drobnost – netrčí příliš zadní osa z rámu?

Balóny tě podrží!

Zásluhu na tom má zejména opakovaně zmiňovaný delší rám, který dodává celku na předozadní stabilitě, podobně i hezky položená a krásně fungující vidlice DVO Diamond D3. Dále to jsou třeba již vícekrát připomínané pláště WTB Trail Boss 29×2.6“, které jsou skutečně hodně objemné, navíc je jejich vzorek výrazně roztažený do šířky.

Styčná plocha těchto „papučí“ je proto více než dostatečná, navíc šířka stopy pláště pomáhá se stranovou stabilitou celého kola. Člověk se tak může i v pomalých strmých sekcích spolehnout jednak na velkou oporu a grip, jednak na přídavný bonus v podobě nadstandardní boční stability!

V kritických místech proto máte více času na rozmyšlenou, třeba na stabilizaci mysli i těla, či na výběr optimální stopy. Díky tomu jsem se, po troše hecování, s Blizzem pouštěl i do všelikých technických lahůdek a lokálních výzev, i takových, co sklonem připomínají stěnu paneláku!

Pláště WTB Trail Boss jindy příliš nevyzdvihuji, v rozměru 29×2,6″ jsou ale krásně široké a příjemně zubaté, proto byly velice dobrými společníky!

Kontrolní kopec a pak to nejprudší, co tady máme!

Při jedné vyjížďce jsem vyrazil záměrně na jeden z mých oblíbených trailů, který na většině míst není nijak radikální, v jeho závěru se ale sklon více než solidně stupňuje. Toto přitom bylo místo, kde třeba GT Zaskar LT, jak mě jinak také ohromně bavil, začal vykazovat známky jisté slabosti a nervozity.

*Nutno dodat, že měl Zaskar LT slabší brzdy, užší pláště a o 10 mm nižší vidlici (130 mm). Celkově tedy mířil spíše do všestrannějšího spektra ve skupině trail-HT.

Mým cílem zde bylo zjistit, jak se bude na stejném místě chovat Blizz TRL a musím říct, že všechny zlomové sekce dal s jistotou a s přehledem. Pocit za jeho řídítky byl přitom tak suverénní, že jsem po dalším výjezdu na ten samý kopec zvolil jinou, v tomto místě jednoznačně nejtěžší a nejstrmější cestu dolů!

Tady jsem byl naposled s Pivotem Mach 6, což byla vlastně těžká pohoda. S Rock Machinem Blizz TRL jsem si dával trochu větší pozor, ale dal jsem to vlastně také celé a v klidu, s více než solidní jistotou a bez ztráty květinky. Rock Machine Blizz TRL se tedy ukázal jako hardtail, který se jen tak nezalekne, který má naopak v oblibě všelijaké výzvy a který by mohl, v případě potřeby a snad jen menších úprav na výbavě, plnit i roli pevného endura, nejen trailového hardtailu!

Anonymně vypadající řídítka nebyla špatná, jen by mohla být širší (One1 Alloy, 9° backsweep, zvýšení 20 mm, š. 760 mm, ø 35 mm)
Kraťoučký představec (One1 Alloy, d. 35 mm) je rozhodně dostačující, mě by ale nejspíš brzy lákalo „vymazlit“ kokpit něčím fajnovějším.

Zklidnit tep

Když po tomto chvilkovém vzrušení trochu zklidníme tep, nedá mi to připomenout, že jsem Blizze TRL netrápil jen na rychlých flow trailech a v náročných prudkých sešupech, ale několikrát jsem jej vytáhl i na pohodovou vyjížďku s dětmi po cyklostezce se závěrečnou zastávkou na pumptracku, který máme všichni rádi.

O tomto tématu jsem ostatně psal i jeden ze svých aktuálních úvodníků v rámci Pondělní Videonálože. V každém případě jsem chtěl touto odbočkou připomenout, že „nejen extrémy živ je pevný trailbike!“ On je vlastně velice příjemný i při běžném civilním životě, tedy při cestách po městě, zmíněných výletech s rodinou apod.

Jasně, Rock Machine Blizz TRL 70-29 není žádné peříčko, ale není to vlastně ani žádné zásadní závaží. Jeho rám je krásně pevný a zvolené obutí od WTB, ač je značně široké, tak není nepřekonatelně hrubé a lepivé, proto se slušně odvaluje i na asfaltu a v nenáročných podmínkách obecně. Pohodové výlety nebo delší přejezdy někde po rovině pro něj tedy nepředstavují sebemenší problém!

Návarky na horní trubce za hlavou jsou obvykle výsadou gravel-biků, ale proč ne?

reklama

Zelený diamant

Hodně jsme toho již napovídali o kolu jako celku, nyní se pojďme trochu více zaměřit na jeho jednotlivé součásti, kdy tou nejzářivější a nejzajímavější je jistě vidlice DVO Diamond D3. Tento model je přitom třetí a aktuálně nejlevnější variantou v řadě DVO Diamond – D3 je verze určená pro přímou montáž, nikoliv pro samostatný prodej.

Oproti vyšším modelům jí chybí sofistikovanější nastavení komprese, kdy zde najdete prosté kolečko, s nímž je potřeba déle otáčet, než se něco změní (rozsah zhruba čtyř plných otáček). Diamond D3 jako jediný nemá, dle informací na webu dvosuspension.com, systém pro nastavení citlivosti (předpětí negativní pružiny) známý jako OTT (nelze náhodou nastavit interně jako u DVO Beryl).

Pár věcí zde tedy oproti vyšším modelům chybí, ale stále je to DVO a stále je to krásná a navíc funkční vidlice. Navrch, z mého pohledu a z mojí zkušenosti, není člověk u hardtailu na svoje odpružení zase tak přísný jako u fullu, jelikož věci co pobere vidlice k němu stejně doputují přes sedlo nebo přes pedály!

Vidlice DVO Diamond D3 – zdvih 140 mm, průměr vnitřních nohou 35 mm.
K ovládání komprese slouží toto černé kolečko, které lze otočit plynule až o čtyři plné otáčky. Zprvu se hýbalo s nemalým odporem, po chvíli „trápení“ se ale rozchodilo.
Tlumení odskoku ovládáte klasicky na spodním konci pravé nohy. Zde byl chod od začátku jemný a přesný, s jasně indexovanými polohami.

Nastavit a zapomenout!

U DVO Diamond D3 na stroji Rock Machine Blizz TRL 70-29 tak dokonale platí heslo „nastavit a zapomenout“. Zprvu jsem si trochu hrál s tlakem, našel si nějaké doporučení výrobce a následně tlak lehce snížil. Nastavil jsem si odskok, otevřel kompresi a pak už na nic nesahal… Pouze jezdil, užíval si a radoval se!

Vidlice DVO na tomto kole působila jako skvělý parťák. S vyšším modelem se systémem OTT by se možná dala odladit ještě maličko vyšší citlivost, ale to se při tvrdé práci s pevným rámem možná jen zdá a snadno zapomene. Navíc velké objemné pláště toho také udělají více než dost. Myšleno z hlediska komfortu. A co teprve, kdyby se zbavily duší! To by byla pohodička.

Celkově musím říct, že jsem s DVO opět nanejvýš spokojený. Je to pevná a jistá vidlice, více než dostatečně citlivá a rovněž i aktivní. Krásně brala menší nerovnosti a bez problému se vyrovnala i s většími nárazy a s tvrdšími dopady. Oproti jiným kouskům od DVO jsem v tomto případě snad ani nezaznamenal pocit jejich obvykle zmiňovaného spíše lineárnějšího kroku, či „rychlejšího závěru“.

Naopak v tomto případě jsem měl pocit, že se parádní akce snoubí s velice slušnou jistotou a oporou. I to byl vlastně faktor, díky kterému jsem se bez větších obav vrhal i do prudších a celkově na techniku náročnějších sekcí – věděl jsem, že mě vidlice podrží a že se nepropadne!

Víte proč je barvou DVO zelená? Vzpomeňte si na DVO Emerald. Emerald je smaragd a „Smaragd je nejznámější a nejcennější odrůdou minerálu berylu s charakteristickou sytě zelenou barvou.“
Originální integrované blatníčky jsou rozhodně fajn.
U DVO mě ale vždy překvapí, jak blizoučko jsou u pláště, obzvláště pokud máte obuté „papuče“ v masivním rozměru 29×2,6″.

KOMPONENTY

Povídáním o vidlici DVO jsme vlastně krásně otevřeli kapitolu doplňků a prvků výbavy, u nichž se najde i pár dalších věcí, na které bych rád upozornil. Pojďme začít jedním menším zklamáním, ať to máme za sebou a poté se můžeme věnovat spíše pozitivnějším věcem. Jedno z mála slabších míst výbavy představují brzdy Shimano (BL-M4100/BR-MT420) s kotouči průměru 180 mm.

Určitě chválím, že byla vybrána silnější čtyřpístková varianta a zároveň rozumím tomu, proč byla zvolena tato levnější řada – jistá oběť celkové ceně při zachování přítomnosti vidlice DVO apod.

Abych to ale nepodal nějak nevhodně. Za běžných okolností tyto brzdy vlastně fungovaly poměrně slušně. Jsou hezky pevné, jisté, mají docela ostrý nástup a nejsou rozhodně slabé. Problémy se ale začaly ukazovat v delších a náročnějších sjezdech, kde jejich výkon postupně vadl a ztrácel se.

Co s tím, pokud chcete svému kolu více nakládat? V první řadě bych asi dlouho nepřemýšlel a pořídil si dopředu větší disk průměru 203 mm a poté případně ještě experimentoval s jiným druhem kotouče a destiček (za sebe opět doporučuji Galfer). Případně by se dalo časem uvažovat o výměně za některý z vyšších modelů, i když on i tento základ, s jistými úpravami, nakonec nejspíš dobře poslouží.

Moderní tělo brzdové páky s opěrnou nožičkou se mi líbí, samotná „plechová“ páka už méně, ale zvykl jsem si.
Čtyřpístkové třmeny nejsou rozhodně slabé či tupé, s jiným obložením a jinými disky by toho ale dokázaly jistě i víc!
Jak jsem měl ještě vcelku nedávno pocit, že Centerlock vymizel z moderních kol, tak se nyní naopak neustále setkávám s tisícihranem namísto klasických šesti šroubů.

Řazení Shimano Deore 11s

Vedle brzd Shimano bychom mohli zmínit také řazení Shimano Deore 1×11, které má sice „o kolečko méně“ než dražší a dnes skoro standardní „dvanáctky“, rozsahem ale téměř nezaostává. Deore využívá kazetu s rozsahem 11-51 zubů – rozdíl je tedy jen jeden zoubek u nejtěžšího převodu.

V první dny jsem si říkal, že je chod těchto páček pocitově o trochu „lacinější“ než třeba u řady SLX 1×12, kterou mám na svém kole. Brzy jsem si ale zvykl a přestal to řešit. Jinak řečeno – řazení funguje, rozsah je parádní, odstupňování není nijak hrubé, takže měnit a vylepšovat snad až to celé odejde.

Řadící páčky Shimano Deore sice ničím neohromí, nemají ani protiskluzovou úpravu pro ovládání palcem jako třeba varianta SLX, svou funkcí ale nikterak nezklamou.
Spíše náhodou jsem narazil na informaci o 11 rychlostech!
Přehazovačka Deore soutěž krásy nejspíš nevyhraje, je ale fajn, že není z plastu, jako…
Trochu lacině možná působí plechové raménko, ale na vzhled to přeci nejezdí!
Kliky Shimano Deore jsou hezky zpracované, HollowTech ale nečekejte.
Design těchto klik se rozhodně vydařil. Klasický pavouk s převodníkem mi nikterak nevadí, ostatně „skládané“ Direct-mount převodníky Shimano jsem stále nějak nepochopil…
Kazeta Shimano CS-M5100-11 má sice jen 11 pastorků, díky rozsahu 11-51 zubů ale nabízí skoro stejný rozsah jako dražší dvanáctkové varianty.

Pláště WTB Trail Boss 29×2,6″

Poslední větší zastávku bych rád věnoval plášťům WTB Trail Boss, na které jsem dnes upozorňoval snad každou chvíli. Obecně můžu říct, že, oproti jiným plášťům WTB, není zrovna Trail Boss mým vysloveně oblíbeným vzorkem. Ve většině případů jej považuji za solidní nástroj pro zadní kolo, ale jinak? Jinak záleží na rozměru!

Pokud totiž nasadíte WTB Trail Boss šíře 2,6“, zjistíte, že je jednak patřičně široký, ale také vlastně dost hrubý a agresivní. Řekl bych, že je o dost ostřejší než stejný vzorek v rozměru třeba 2,4“ (naposledy u nás v testu třeba na zadním kole Deviate Highlander 140).

Výsledkem tak je velice solidní grip a jistota jak na zadním, tak i na předním kole. Je pravda, že jsme toho spolu nejvíc najezdili za sucha, mokro bylo jen chvíli, obvykle jsem ale nenašel situace, kde by mě tento Trail Boss zklamal. Zmíněné platí i za situace, kdy oba pláště byly v lehké a rychlejší variantě (Light / Fast Rolling). Osobně bych dal dopředu měkčí směs (High Grip) a dozadu odolnější verzi (Tough) a celé to hodil na bezduše, ale to jsou již úpravy, s nimiž se může každý poprat po svém.

WTB Trail Boss TCS Light Slash Guard/Fast Rolling, Tritec, 29×2,6″
Pokud bych si měl vymýšlet, přál bych si vepředu směs „High grip“.
Vzadu pak odolnější variantu „Tough“. A samozřejmě bezduše!!!
Sedlovka One1 Alloy se ovládá originální páčkou Shimano, která, pro zjednodušení, sedí na objímce brzdy.
Trochu mi vadilo, nakolik je páčka utopená pod řídítky (nastavení polohy nepomáhá), ale zvykl jsem si a již jsem se tím netrápil.
K samotné sedlovce není mnoho co říci – prostě funguje! Podívejte se ale, nakolik je, i při zdvihu 170 mm, vysunutá z rámu. 200mm kousek by se sem krásně vešel!

reklama

Rock Machine Blizz TRL 70-29 – závěr

Na nového trailového Blizze jsem se hodně těšil již od loňského léta, kdy jsem toto kolo viděl poprvé a také se na něm chvíli projel okolo Sečské přehrady. Tento bike mě lákal a stále láká už jen svým vzhledem. Líbí se mi jeho barevné provedení, ale i rám samotný, který je krásně zpracovaný, navíc hezky přikrčený, položený a natažený.

O to příjemnější je zjištění, že moje pocity z rychlé obhlídky nového modelu, podobně jako prvotní dojmy z úvodního kratšího svezení, nikterak nenahlodala aktuální důkladná terénní prověrka. Naopak je dále umocnila a prohloubila! Vedle jiného se ukázalo, že je Rock Machine Blizz TRL 70-29 kolem velice schopným a nebojácným, kolem, které si poradí s lehčím, ale i s vysloveně náročným terénem. Zároveň to není bike, který by byl úzce zaměřený na jednu konkrétní disciplínu.

Přijde mi, že se v tomto stroji podařilo spojit perfektní geometrii s velice dobře volenou výbavou (odpovídající ceně), která Blizz TRL v ničem zásadně neomezuje, ale naopak mu dává křídla až nečekané všestrannosti. Líbí se mi, že jsem s ním jeden den dal rychlé otevřené traily, kde se dokonale projevuje dlouhý rám a položená hlava, chvíli nato jsem se v nízké rychlosti a „se smrtí v očích“ hrnul kolmo dolů po těch nejprudších stezkách, co v okolí mám! Oboje s jistotou a grácií.

Tím to ale celé zdaleka nekončí! Když jsem totiž dojel bezpečně k řece, a občerstvil se na zahrádce, pokračoval jsem bez pocitu zbytečné zátěže zpět do města po cyklostezce se zastávkou na skocích a pumptracku. Druhý den jsem pak Blizze TRL použil jako urychlení při cestě na nákup, následně také jako velice příjemný dopravní prostředek při výletu s dětmi. Dopředu bych snad ani nečekal, nakolik všestranný může takový trailový pevňák být… Až mě to nutí přemýšlet, jestli bych takové kolo nevyužil doma natrvalo?!

Text a foto: Štěpán Hájíček

Rock Machine Blizz TRL 70-29 – základní údaje

Cena: 39 990 Kč
Hmotnost: 15,28 kg (vel. L, bez pedálů)
Kola: 29“
Zdvih vidlice: 140 mm (*Blizz TRL 40-29 „jen“ 130 mm)
Kokpit (řídítka/představec): 760/35 mm
Sedlovka (zdvih): 170 mm (vel. L a XL / S – 150 mm)

Více informací na webu: rockmachine.us

PLUS

  • Nemůžu si pomoct, ale mně se rám Blizze TRL prostě líbí! Líbí se mi lak, kontrast s DVO zelenou a další detaily
  • Velice dobře působí i celkové zpracování a různé drobné detaily. Je vidět, že se při vývoji tohoto rámu dost přemýšlelo
  • Velkou devizou a klíčem k úspěchu je perfektní geometrie kombinující dlouhý nízký rám, solidně položenou hlavu, přiměřeně nízké těžiště a další faktory
  • Na delší rám a více položenou vidlici je potřeba si chvíli zvykat, poté vám ale přijde vše zcela snadné a přirozené
  • Kolo je krásně jisté a stabilní na rovině, v zatáčkách, ale i v prudkých sjezdech
  • Vzhledem k použití hodně širokých plášťů je RM Blizz TRL krásně jistý a stabilní i v nižších rychlostech a ve skutečně náročných sekcích
  • Obrovsky mě bavila jeho všestrannost, kdy jsem s ním mohl řádit na pumptracku, pokoušet místní vyhlášené sekce a zároveň se na pohodu vozit po cyklostezce
  • Vzhledem k ceně velice dobře volená výbava, která nikde zásadně nepokulhává
  • Parádní vidlice DVO Diamond D3 – pevná, tuhá, vnímavá a dostatečně akční
  • Řazení Shimano Deore 1×11 možná působí chudším dojmem, je ale plně funkční, spolehlivé a jeho rozsah za vyššími sadami nikterak nezaostává

MÍNUS

  • Řídítka široká pouze 760 mm (u všech velikostí)! Vzhledem k zaměření je to dost málo! Osobně bych u Lka využil 780 mm, ale klidně i 800 mm!
  • Asi nejslabším článkem výbavy, pokud své kolo využíváte naplno, mohou být brzdy Shimano MT420. V základu nejsou zlé, ale při vyšší zátěži a v delších sjezdech brzy vadnou. Lze vyřešit většímu disky, výměnou destiček apod.
  • K ještě lepším jízdním vlastnostem by možná pomohl přední plášť s měkčí směsí, ač i takto to drželo velice dobře, a do horších podmínek i hrubší vzorek. Obecně bych co nejdříve hodil kola na bezduše a minimálně dozadu použil vložku do ráfku, jelikož zadní kolo schytá mnoho ran a úderů! Podobně jako Rocky Balboa v ringu, když do něj bušil Ivan Drago!
  • Použitá sedlovka One1 Alloy se zdvihem 170 mm nebyla špatná, časem bych ji ale nejspíš vyměnil za „luxusnější“ kousek a popřemýšlel i nad vyšším zdvihem. Když už je v rámu takového místa…