Rock Machine Blizz CRB 90-29 | RS SID | SH XTR/XT 1×12

Zahlcen hromadou dalších povinností se letos jen pomalu prokousávám záplavou novinek a zajímavostí, co jsem viděl a zkusil na prezentacích s výhledem na modelový rok 2020. Z účasti na první z nich – prezentace Cyklomax / Rock Machine – jsem vám již přinesl obecný report, nyní se pojďme podívat na jeden stroj, který jsem si zde stihl projet.

Ať se tak nějak společně lépe vpravíme do tématu a okolností na Kraskově, obce/hotelu v Železných horách, nedaleko vodní nádrže Seč. Akce to byla jednodenní, dopoledne prezentace, odpoledne možnost půjčit si a projet jedno z řady nachystaných kol. Situace přitom byla taková, že vyslovených novinek zde na vyzkoušení příliš nebylo, ač jich je katalog Rock Machine 2020 poměrně plný. Nevadí, podrobně se na ně dostane v průběhu roku.

Ze zajímavých „želízek v ohni“ se mi tak podařilo ukořistit pouze Blizz CRB 90-29, tedy top model řady pevných XC hardtailů na karbonovém rámu, který už vlastně dobře znám (test RM Blizz CRB 70-29 – 2018). Jenže zde byl jednak v novém designu (MY2020), jednak s novým osazením, tak proč si jej nepřipomenout?

Co na něm bylo zajímavé především? Předně vidlice RockShox SID Ultimate, tedy kousek z tzv. „Signature Series,“ navíc doplněná originálním systémem dálkového ovládání lockoutu pomocí otočné rukojeti (ve stylu GripShift) na levé straně řídítek, tzv. TwistLoc. Mezi další perličky lze rozhodně zařadit novou generaci brzd Shimano SLX (zde dvoupístky), ale samozřejmě též řazení Shimano XT 1×12! Zkoušet tak bylo rozhodně co!

Prosím, neptejte se mě na to sedlo! Ano, štvalo mě to, pak jsem udělal fotky, viděl ho tam trčet do nebe, ale už jsem jen zbalil foťák, srovnal jej trochu do roviny a pádil dál! 😉

Stříbrný lak se mi na tomto rámu neskutečně líbí! 

Když se to spojí s grafikou nového SIDu Ultimate, je to fantazie! 

reklama

Rock Machine Blizz CRB 90-29

Přemýšlím, zda vám mám vlastně co říct k tomuto kolu jako takovému, abych se vysloveně neopakoval. Vše podstatné již bylo vlastně řečeno, alespoň co se týká sportovní verze Blizze CRB?

Osobně bych moc rád vyzkoušel i trailovou variantu Blizz CRB 50-29 z katalogu RM 2020 (viz novinky RM 2020), obutou na hrubších pláštích, vybavenou vidlicí se 130 mm zdvihu (běžně 120 mm) a doplněnou o teleskopickou sedlovku. To je moje (téměř) dokonalá představa o ideálním tuningu tohoto stroje (jen bych tam hodil ještě o fous lepší vidlici – RS Recon – a nahradil pohon Shimano SLX/XT 1×12 za SRAM Eagle).

Zpět ale na zem k našemu sportovnímu exempláři Blizz CRB 90-29, který je i tak prostě… Boží! V kategorii XC hardtailů se zrovna nevyžívám, rád si tu a tam nějaký kousek z této škatulky vyzkouším, zavzpomínám na své začátky na Pražském XC poháru, pomyslně oholím nohy, zahodím volné kraťasy a jedu!

XC strojů s pevným rámem jsem možná netestoval stovky jako trailových či enduro fullů, ale desítky jich jistě budou. Pokud mi přitom mezi nimi některý skutečně sedí, pokud mám ukázat na jeden, který mě obrovsky baví, pak to bude právě Rock Machine Blizz CRB. Ať jsem alespoň trochu spravedlivý, tak přihodím ještě vzpomínku na Cannondale F-Si (model 2015 – test / model 2019 – praktické představení).

Rock Machine Blizz CRB 90-29 (2020)

Rock Machine Blizz CRB 90-29 (2020)

Není XC HT jako XC HT!

Blizz CRB je totiž v mnoha směrech jiný než běžné XC HT stroje dneška. S ohledem na svou kategorii je pochopitelně lehký, tuhý, rychlý a výkonný. Jede skutečně krásně, zlehka a s obrovskou chutí. Zároveň je i slušně pohodlný, a to nejen z pohledu schopností rámu tlumit terénní rázy, ale také z pohledu posedu.

Tady totiž začínají vstupovat do hry jeho svérázná specifika. Blizz CRB je kratší než jiné XC stroje posedem i celým rámem, má vyšší zdvih vidlice, volnější úhel hlavy (69°) atd. Proto, když se na něm přiblížíte do terénu, nemáte pocit, že musíte jen ležet na řídítkách a potit laktát pomalu až ušima, ale že si můžete s kolem svobodně hrát, užívat si, poskakovat, blbnout a do toho zároveň makat a vychutnávat si rychlost a výkon!

Na pár místech, na kořenových sjezdech apod., mě sice trochu omezovala absence teleskopu, opakovaně jsem se přistihl, jak můj levý palec naprázdno šmátrá ve vzduchu a hledá příslušnou páčku… To je ale jen detail, který XC chrti buď neřeší, nebo jej naopak vyřeší dokoupením příslušné XC „šoupací“ sedlovky.

Nad Blizzem CRB 90-29 bych se mohl rozplývat ještě nějaký čas, ale dnes už toho nechme, připomenout můžeme ještě jednou starší test – Rock Machine Blizz CRB 70-29 (2018) – nyní se radši zaměříme na jeho komponenty.

Novou kolekci Rock Machine 2020 vyhlížejte na webu: rockmachine.us

reklama

RockShox SID Ultimate + TwistLoc

RockShox SID je vidlice se zajímavým osudem. Kdysi byla ikonou XC a nízké hmotnosti, až se najednou s vývojem všude okolo zjistilo, že je sice lehká, ale strašně se kroutí. „Too flexi“, zaznělo před řadou let na prezentaci, když se mluvčí ptal, co se nám nezdálo na „starém SIDu?“

Od té doby SID ušel velkou cestu kupředu a dnes je opět onou legendou, alespoň pro vybranou skupinu jezdců. S novou generací pod hlavičkou RockShox Signature Series s tradiční barvou „modrá SID“ snad ještě víc!

*Já si právě podle SIDa a jeho laku nechal kdysi nastříkat svůj mimořádný ocelový XC stroj Swinx!

Před pár lety jsem měl ale bohužel pocit, že je SID takovou dost nijakou vidlicí pro XC. Jeho chod mě příliš neoslovoval, ale radši se v tom nebudeme vrtat! Ten dnešní, nebo vlastně spíš zítřejší, je totiž úplně jiný. Vzduchová komora DebonAir™, tlumící patrona Charger™ 2 RLC Damper a specificky vyvinutý olej Maxima Plush posouvají tuto vidli do nových výšin.

RockShox SID Ultimate (2020)

V rámci nové tzv. Signature Series mají vrcholné modely vidlic nová označení, u SIDu je to Ultimate Carbon, Ultimate, Select+ a Select.

Nový SID Ultimate využívá vylepšenou komoru Charger™ 2 RLC Damper s možností ladit pomalou kompresi a ovládat lockout dálkově. 

Na sucho nic moc, ale když se rozjedeš…

Když zkusím do pár odstavců shrnout své jízdní postřehy: První dojem trochu zvláštní. Nafoukáno na tabulkový tlak, upraven odskok a… Vidlice mi přišla trochu tupá na začátku. „OK, u XC kousků jsem už něco podobného zažil, tak počkáme, jaká bude praxe.“

A skutečně, reálný provoz teprve předvedl, zač je toho u SIDu loket! Příjemně stabilní začátek, kdy se člověk může naplno věnovat bušení do pedálů, aniž by nutně musel zamykat vidlici (nejede-li ve stoje), přitom ale jasně patrná velice solidní citlivost a chuť do akce.

Na můj vkus a zvyk je jeho 120 mm kroku vlastně stále dost málo, ale rozhodně musím říct, že to funguje. SID chodí vážně jemně a plynule, snaží se udržet v klidu, když se šlape a poctivě makat na kořenech a jiných překážkách. Přitom, abych něco nevynechal, velice hezky pracuje se svou progresivitou.

Jeden praktický příklad. Sjížděl jsem, tuším po žluté, od chatové oblasti k Sečské přehradě po cestě, která je poseta propletenými hady výrazně obnažených kořenů. Nejdřív jsem se trochu lekl, ač toto místo znám, pak jsem ale postupně více a více povoloval brzdy a brzy žasl, jak si s tím celé kolo dokáže, včele se SIDem, krásně poradit!

Více o vidlici Rock Shox SID Ultimate na webu sram.com

Dálkové ovládání lockoutu vidlice RockShox TwistLoc.

Nenápadné v otevřené poloze – uzavřete pootočením k sobě. 

Lockout se uvolní stiskem tlačítka s logem RockShox a symbol zámku zmizí.

Shimano XT/SLX – brzdy a řazení 1×12

Hodnocení nové dvanáctky od Shimana (původně jsem se chtěl zaměřit na XTR 1×12) jsem sliboval již začátkem léta, ale zatím nějak nebyl čas a prostor se tomu mezi ostatními tématy věnovat… Mezi tím se mi pod ruku dostal právě RM Blizz CRB s tím samým řazením, jen o třídu nižším. Na dvanáctku Shimano se přitom poměrně dlouho čekalo, takže je mnoho lidí zvědavých a plných očekávání, podobně jako já.

I když, já to očekávání prožíval s velkým otazníkem v hlavě. Nejspíš víte, že jsem VELKÝ příznivce SRAMu, jehož materiál mi prostě sedí. Shimano ale nechci zavrhovat, vždy bývá funkční a obvykle i spolehlivé. Avšak co se týká řazení 1×12, tak zde Japonci dost zaspali a teď se to snaží zalepit. No, a právě tohle slovo mě napadá poměrně často, když jezdím něco s novou dvanáctkou Shimano.

Nechci vás zklamat hned na začátku, ale zároveň bych rád schladil vaše vášně a očekávání. Co jsem zatím jezdil a zkusil, tak po čistě technické stránce nelze novému řazení nic moc vyčítat (až na údajné problémy s kazetami, odhalenou výrobní vadou a stahováním celé jedné série – již by mělo být vyřešeno!). Tohle řazení prostě dělá to, co má – řadí – tedy háže řetěz nahoru a dolů, a to poměrně přesně! Až si člověk někdy říká, že tak činí s až chirurgickou přesností a spolehlivostí.

Řadícím páčkám Shimano XT M8100 rozhodně nelze vyčítat kvalitu jejich zpracování.

Příjemné jsou rovněž gumové polštářky pro lepší grip při řazení, které oceníte i při použití dlouhých rukavic. 

Tak co se ti na tom nezdá?

Rád vám to povím. Vadí mi totiž pocit na páčkách! Mám z toho dojem, jako by Shimano chtělo dohnat výraznou indexaci SRAMu, aby mu nikdo nevyčítal, že jsou jeho polohy příliš měkké a nevýrazné, jak tomu bývalo před lety. Tento přístup byl zřejmý již u starší generace, možná nejvíce u řazení XT, kde to Japonci místy skoro až přehnali. No jo, jenže s tímto přeháněním pokračovali i nadále a aplikovali jej rovněž na novou generaci.

Zkrátka a dobře, když zmáčknete páčku, tak se stane to, co očekáváte – řetěz přeskočí na požadovaný pastorek. Jenže ten pocit… Prvotní odpor je na můj vkus až zbytečně velký, pak to cvakne hezky a výrazně, ale jako by tomu chyběla ta správná plynulost a lehkost, či snad konzistence. Jednou mám pocit, že stačí do páčky jen vcelku lehce klepnout, jindy jako bych se přetlačoval s partou malých kováříčků uvnitř. 😨

Co mi na tom přijde nejzvláštnější je, že když jsem kupříkladu jezdil s novým XTR 1×12, tak jsem čekal něco exkluzivního. Lehce exkluzivně ale působí snad jen plastové prostiskluzové polštářky na řadících páčkách, které najdete i u nového XT, jinak…

Jinak jsem měl pocit, že pokud by mi někdo řekl: „Jedeš na ekonomické sadě SLX, tak se nediv,“ pak mu budu věřit a nebudu pátrat po označení konkrétních dílů! Jenže když kouknete na páčky a na nich se píše XT, nebo rovnou XTR, pak se s takovýmto dojmem smířit určitě nechcete. Či snad ano?

Vcelku elegantní jedno-převodník…

U něhož nesmí chybět střídající se profil zubů tzv. Narrow-Wide!

Na konec použiju možná „blbé“ srovnání, ale nemůžu si pomoct. Když jsem totiž vrátil Blizz CRB a chtěl se přidat k enduro vyjížďce s Vojtou Bláhou, nebylo už volné prakticky žádné kolo, proto jsem sáhl do auta a vyndal narychlo svůj Lapierre Zesty AM, kde mám řazení SRAM NX Eagle…

No a? Chcete to vůbec slyšet? Najednou jsem si připadal jako v sedmém nebi. I když vím, že této sadě musím odpustit jisté mouchy, tak je její projev zkrátka, alespoň z mého osobního pohledu, stále o řád jinde než u nového Shimana XTR/XT 1×12!!! Sorry jako!!!

Kazeta je zde, pokud se nepletu, ze dvou materiálů – ocel a hliník.

Vzhled přehazovačky ať zhodnotí každý sám za sebe…

reklama

Brzdy Shimano SLX

Poslední oddíl věnovaný novým brzdám již zkusím výrazněji zkrátit. V první řadě musím říct, že se mi líbí nápad, jak je pojaté tělo páky. Tedy objímka zhruba v jeho středu, a v blízkosti gripu jen decentní opěrka. Zřejmě inspirace u brzd Trickstuff Direttissima či jinde, ale ve velice pěkné a do puntíku dotažené formě. Řešení je to zajímavé, originálně působící a vlastně i smysluplné.

Co se týká funkce, pak v tomto směru nemám moc co bych novým brzdám vyčítal. Neměl jsem sice možnost je nějak zásadně zatížit, ale musím říct, že chodily vážně hezky, zlehka, s dávkováním jsem neměl jediný problém, jen možná ten maximální stisk by mohl být silnější. Ale to vlastně může být dáno i tím, že se jednalo o nové nezajeté brzdy, skutečností, že jde o sportovní dvoupístky, přičemž je člověk zvyklý spíš na trailové čtyřpístkové kotvy atd.

*Kupříkladu s mými brzdami SRAM G2 RSC by je bylo nefér srovnávat, konkurencí by byla spíše řada SRAM Level.

Takže za mě dobré! Asi mě hned tak někdo nepřesvědčí, abych se vzdal SRAMů, ale pokud bych měl nové Shimano brzdy na svém kole, tak je rozhodně nebudu zahazovat!

Text a foto: Štěpán Hájíček

Brzdová páka Shimano SLX M7100 působí na první pohled vcelku standardně. 

Až bližší obhlídka odhalí její konstrukci s objímkou a opěrkou na konci těla. 

Poodhalený pohled do útrob páky…

Chybět prakticky nesmí náboj Shimano SLX s ořechem standardu Micro Spline, k němuž Shimano uvolňuje licenci jen pomaličku a ne zrovna každému. Viz téma Micro Spline