CANYON Strive CF 8.0 – první dojmy
Canyon Strive CF jsem měl možnost poprvé si osobně prohlédnout a vyzkoušet v rámci jeho oficiálního představení loni v červnu v Alsasku (Francie). Už tehdy jsem zíral, co to kolo dokáže. Avšak až teď, když jsem jej protáhl po lokálních trailech, si začínám plně uvědomovat jeho skutečný potenciál.
Abyste mě správně pochopili. Se Strivem CF jsem včera objel zhruba dvě hodiny doslova „v lese za barákem“, protože na víc zkrátka nebyl čas. Avšak už takto krátká zkušenost ve mně zanechala pocit naprostého úžasu. Canyon Strive rozhodně nebude žádná masovka, ať již cenou (karbon cca 100 000 Kč až 140 000 Kč, samotný uhlíkový rám cca 80 000 Kč, hliníkový komplet cca 70 000 – 90 000 Kč), tak především svým zaměřením. Potvrzeno čerstvou zkušeností v domácím prostředí – tohle je nekompromisní enduro bestie, žádné kolo na vožení se po lesoparku!
Hmm, a já ho do lesoparku vytáhnul!
Ještě k tomu porovnání v průběhu loňské prezentace a mým včerejším řáděním v lesoparku! Ono je to vždy trochu zrádné, když testujete nové kolo někde, kde jste vůbec poprvé. Zkušený testovací jezdec sice pozná, jak kolo zatáčí, jak pruží, jak jede do kopce atd., přesné vyznění toho všeho dohromady se ale hůře specifikuje. Snažíte se seznámit s kolem i s daným terénem a pokud je zkoušený stroj hodně dobrý, pak se může stát, že se vám terén, kde se pohybuje, zdá prostě jednodušší, než jaký je doopravdy.
Bráno optikou čerstvých zkušeností z včerejší rychlé projížďky – to, co jsme jezdili loni ve Francii musely být místy docela zabijácké sekce, jelikož jsem se sice většinu času hezky vozil, párkrát jsem ale musel zatajit dech kvůli tomu, co na mě mrklo za zatáčkou nebo za horizontem. Strive CF se přitom chová ukázněně a poslušně i když jedete kolmo dolů!!!
reklama
Error, group does not exist! Check your syntax! (ID: 4)Krčák story
A ještě k tomu lesoparku. Pozorní čtenáři asi tuší, že jsem myslel Kunratický les, alias Krčák na Praze 4. Ano, je to jen lesík s malými kopečky, když to zde ale dobře znáte, víte, že zde lze najít pár krátkých, přitom však slušně strmých a místy i docela technických sjezdů. A hlavně – tady to mám dokonale načtené a vím, co mám v jakém místě od kola čekat. V sedle Strivu jsem ale včera několikrát oněměl úžasem!
Kompromisy nebrat!
Zkrátka a dobře, Strive CF není žádný kompromisní stroj, ale ve své podstatě hodně vyhraněná enduro mašina se vším všudy. Pokud jste o tomto kole již slyšeli a četli (třeba v mém představení a prvních dojmech z jízdy loni z Francie), pak jistě víte, že jeho rám ukrývá patentovanou vychytávku s označením „Shape Shifter“. Ve zkratce se jedná o pomocné rameno spojené se vzduchovým pístem, vše elegantně schované pod horním vahadlem zadní stavby, který umožňuje skokově měnit geometrii, zdvih a projev zadní stavby.
Shape (shake) your body!
Vše se ovládá páčkou na řídítkách. Když ji stisknete na místě, nesedíte-li v sedle, bike se přepne do XC módu (nebo za jízdy, když se na chvíli nadlehčíte). Geometrie se napřímí, střed se zvedne, zadní stavba o něco ztuhne. Chcete-li se naopak dostat do DH módu, je potřeba se alespoň trošičku rozjet, zvednout se ze sedla, stisknout ovládací páčku a zhoupnutím se na pedálech zatlačit řídící píst (Shape Shifter) a změnit nastavení kola – volnější úhly, aktivnější zadní odpružení, plný zdvih.
A teď z praxe
Při tabulkovém výchozím nastavení tlaků a dalších veličin je Strive CF 8.0 již v režimu XC kolem s výraznou enduro geometrií a s tím souvisejícím rozložením těžiště. Přestože nejde o vyložený extrém, je hmotnost jezdce soustředěna více k zadnímu kolu (spíše jen lehce za středem), ovládání je poměrně stabilní a řídítka jsou spíše o trochu výš. A abych nezapomněl, dle tradice Canyonu je posed spíše kratší.
Už v XC módu se kolo moc hezky ovládá, i když na běžných trailech lesoparku nejde o žádnou štiku, ale spíše o menšího sumečka, který se sice ochotně, ale spíše plavmo převaluje od jedné zatáčky ke druhé. Problém nepředstavuje ani když necháte aktivovaný XC mód a vrhnete se dolů z kopce. Výchozí geometrie (úhel hlavy 67,5°) je dostatečně stabilní, zadek přiměřeně aktivní a tak se není čeho bát.
Černá a bílá
V XC módu je Strive sice pocitově trochu těžší (tabulková hmotnost 13,5 kg), zato velice příjemný a všestranný bike, který se nenechá dlouho přemlouvat k žádné akci. Když se ale zhoupnete na pedálech a přecvaknete do sjezdového režimu, začnou se dít neskutečné věci! Hlava se položí (66°), střed se sníží, zadní stavba znatelně ožije a vaše těžiště se posune hodně nad zadní kolo. Na rovině nebo v mírném svahu se zdá být tato konfigurace až vražedná – přední kolo je docela odlehčené, řízení nestabilní až neposlušné a celé se to moc houpe.
Když to ale ohnete dolů…
Pak to začne dávat smysl. Z klidnějšího pohodového beránka je nejednou stává zabiják s motorovou pilou v ruce! Čím strmější sjezd, tím lépe se Strive CF cítí. Čím vyšší rychlost, tím snáze se celek ovládá. Jak jsem již zmínil, zatím jsem s ním blbnul jen v lesoparku a zkusil si pár techničtějších sjezdů, ale…
Místa, kde běžně jezdím s určitým respektem jsem projel s prstem v nose. Sekce, na které si troufám jen když je skutečně dobrá konstelace, jsem se nebál zkusit. Na chvilku jsem zatajil dech a pak si jen užíval tu euforii a jistotu. A jednu sekci, kterou jsem měl nakoukanou z pěších procházek, s Patriotem Evo jsem ji dal na dvě fáze (podotýkám, že to bylo za sněhové vánice), jsem v sedle Strivu CF lupnul hezky na jeden zátah. Jen, když jsem v poslední fázi sjezdu potřeboval zatočit na skalce a nasměrovat přední kolo do žlábku vedoucího dolů přes menší přírodní dropík k cestě, sednul jsem si v jeden okamžik na zadní kolo, jak jsem se snažil účinně pracovat s těžištěm!
No prostě masakr jako v Texasu! A to byl jen začátek. Dnes se chci odpoledne vrhnout na další obávaná místa a zkusit, zda přemůžu svoje závratě. Škoda, že na horách ještě leží sníh, jelikož by si Strive CF zasloužil minimálně výlet do Krušek. No nic, už si dělám seznam nejdrsnějších trailů v okolí Prahy, které v jeho sedle ještě půjdu vyzkoušet. Jen se bojím, že mi budou všechny připadat až triviálně snadné a s jiným kolem se na nich příště rozsekám!!!
Tak jsem zase jednou slušně nachytal sám sebe! Znáte to, „I mistr tesař se někdy…“ No prostě, když jsem vytáhl Canyon Strive CF z krabice a chystal ho na první ostrou zkoušku, nechal jsem manuál ležet ladem a vesele ladil sag v XC módu! A on by se přitom měl ladit v DH módu!!!
Proto mi to přišlo tohle kolo již v základním režimu překvapivě aktivní, v DH módu pak až extrémně vyhrocené. Když jsem ale z kraje druhé větší vyjížďky čekal u nádraží na kolegu Zeda, trochu jsem nad tím přemýšlel a pak mi to došlo! Chytil jsem se za hlavu a začal si nadávat, „Co jsem to za pitomce!“ Holt, trochu složitější kolo a to nemluvím o přední 15 mm ose na imbusy (ne jeden, ale na pět) a zadní, kterou rovněž nevyndáte bez nářadí a do toho ještě krásný ale na seřízení dost šílený tlumič Cane Creek DB Inline.
Foto: Štěpán Hájíček | Canyon
