GHOST Riot LT 6 LC – TEST

Když jsem před necelým rokem testoval základní provedení Ghostu Riot, byl jsem nadšený z jeho hbitého projevu, stejně tak i z jeho stability a nemalého jízdního sebevědomí. Co se ale stane, když na takto specifické kolo nasadíte delší vidlici, hrubší pláště a zcela jiný tlumič? Dostanete Riot LT!

Před testem tohoto kola, tedy vlastně již v době jeho představení (GHOST Riot LT představení) jsem přemýšlel nad tím, zda upgrade modelu Riot na variantu Riot LT přinese skokový rozdíl v jízdních vlastnostech, nebo projev tohoto kola vlastně jen trošku přiostří?

Už základní Riot je hodně svérázným kolem, které uhání vpřed jako nejeden výrazně sportovně zaměřený model, přitom ale s nadhledem sobě vlastním zvládne i těžší technické pasáže. Když jej jeho tvůrci poprvé prezentovali, hovořili o zcela nové kategorii, kategorii Riot! Toto tvrzení mi připadá trochu nadnesené, každopádně pravdou je, že Riot zvládá skutečně hodně a proto se do značené míry vymyká zažitým kategoriím. I když, dnes je pomalu každé druhé kolo kategorií samou pro sebe.

Riot Link

Podrobný popis samotného rámu a jeho konstrukce bych si pro tentokrát snad i odpustil, pokud vás zajímá, otevřete si test základní varianty z roku 2014 (GHOST AMR Riot Lector 7 – TEST), nebo již zmiňovaný report z prezentace GHOST 2015. Abych ale toto téma vyloženě nepominul, přidám alespoň něco ze základních informací o unikátní zadní stavbě Riot Link. Na první pohled vše vypadá jako klasický nezávislý čtyřčep s dělícím bodem na nohách vidlice (tzv. Horst Link). Specialitou Riotu je ale vidlice protažená od hlavního čepu u středu dále do nitra rámu, kde je napojena na takzvanou kolenovou páku.

Můj ty Tondo kolenatej

Kolenová páka je mechanický převodový systém, který v průběhu zdvihu pohybuje se spodním okem tlumiče, ne však rovnoměrně, ale jakoby s určitým akceleračním efektem. Zkraje se spodní oko tlumiče skoro nehýbá, v poslední fázi zdvihu naopak putuje vstříc oku hornímu. Takto je dosaženo nezvykle velké progresivity na poměry této v principu čtyřčepové konstrukce, při zachování dostatečné citlivosti z kraje zdvihu. Tečka!

Cane Creek – požadován titul Ing.

Již párkrát zmiňovaná úprava Riotu na Riot LT s sebou nese vedle vidlice, jenž narostla ze 130 mm na 150 mm kroku a z 32 mm na 34 mm (síla vnitřních nohou), také jednu specialitu v podobě netradičně vyhlížejícího vzduchového tlumiče Cane Creek DB Inline. Jeho zásadní specialitou je možnost velkého rozsahu nastavení u velkého množství veličin. Konkrétně zde můžete ladit útlum komprese pro nízkou i vysokou rychlost stlačení, stejně jako oba „rychlostní stupně“ roztažení tlumiče – odskok. K tomu všemu si lze hrát s páčkou aktivující „Climb Mode“, tedy výjezdový režim.

V jeho případě nejde o klasický Lockout, ale ve své nejhlubší podstatě o zjednodušené skokové ovládání nízkorychlostní komprese. Aktivací zmíněné páčky proto neodstavíte tlumič zcela z provozu, pouze jej výrazně přibrzdíte. Upřímně, zrovna u Riotu, který doslova překypuje efektivitou a jasnou odezvou na šlapání, jsem tento prvek ve skutečném provozu snad ani jednou nepoužil. Proč taky, když kolo jede jako střela i v režimu „Full Open“!

Tlumič Cane Creek DB Inline nabízí nekonečné možnosti individualizace, běžný smrtelník se ale v možnostech jeho nastavení může snadno ztratit…

Jedeme dle manuálu

Přiznám se rovnou a bez mučení, že jsem si nekomplikoval život s přehnaným laděním ostatních funkcí tlumiče, pro jejichž úpravu musíte sáhnout po drobném imbusu, jelikož zde žádná klasická kolečka nenajdete. Imbusem se ladí i základní veličina jako je odskok (nízkorychlostní – LSR). To je svým způsobem možná i dobře, protože když prodavač zákazníkovi tlumič jednou nastaví, ten pak nebude mít důvod a snad ani motivaci se v tom dále vrtat. Hovoříme o uživatelích, kteří nejsou extra šťourové a kteří jednoduše nemají jasnou představu o tom, k čemu je nízko a k čemu vysokorychlostní tlumení komprese a další udělátka.

Proto jsem také ve snaze vyhnout se nekonečnému laborování sáhnul po manuálu, vytiskl si návod ze stránek canecreek.com (zde se nachází pouze Ghost AMR Riot 2014, což ale nevadí, protože rám je stejný), před první vyjížďkou si chvíli hrál s imbusem a pak to nechal být! V zásadě jsem se držel pokynů ze stránek canecreek.com, jen jsem po chvilce experimentování „na sucho“ otevřel naplno oba kompresní okruhy (HSC a LSC), abych z Riotu a z jeho zadní stavby vyždímal maximum akce, jaké je schopen.

A dobře jsem udělal!

S maximálně aktivním a otevřeným tlumičem byl Riot LT od prvních metrů mimo zpevněné cesty jasně aktivnější, vnímavější a komfortnější, než jeho základní varianta. A jelikož mám rád, když plně odpružená kola skutečně pruží, byl jsem bez výhrad spokojený. Líbilo se mi, jak je zadní stavba na jedné straně stabilní, až skoro netečná k pohybům jezdce při šlapání nebo při manévrování s kolem, zároveň ale bez větších protestů absorbuje již poměrně malé nerovnosti, ve výjezdech polyká či výrazně tlumí kořeny, kameny a jiné nástrahy a pomáhá tak znatelně zadnímu kolu s přítlakem.

Na tomto místě se sluší říct, že komfort a jistota záběru jsou do značné míry rovněž zásluhou plášťů Schwalbe Hans Dampf, zde konkrétně v rozměru 2,25“. Zpět ale k zadní stavbě, když jsme prozatím přeskočili další aspekty jízdy. Zaměříme-li se na bližší analýzu jejího projevu, nelze si nevšimnout, že poté, co tak hezky zobe menší nerovnosti, jakoby v rámci středního rozsahu ve svém snažení trochu polevila. Nebo je to jen tím, že se jezdec nechá snadno omámit poměrně hlubokým a aktivním krokem 150mm vidlice Fox? Ne tak docela. Jednoduše nelze zamaskovat fakt, že je vzadu jen 130 aktivních milimetrů zdvihu!

Koleno sem, koleno tam! Zde se uvnitř rámu nachází tzv. kolenová páka, která pečuje hlavně o vysokou progresivitu na konci zdvihu

Tvrdě, ale od srdce

Ani původní Riot nebyl vyloženě rozmazlovacím kolem, které svého jezdce pohoupe jako pružinová matrace a obejme jako poctivá peřina plná prachového peří. Je to zkrátka sportovec a basta! Zajímavé je, že jakmile překonáte střední vzletovou rychlost a dostanete se do pořádného rytmu, začnete na možné nedostatky v projevu zadní stavby rychle zapomínat. Na konci takového úseku se pak stačí podívat na kontrolní kroužek na tlumiči a snadno zjistíte, že Cane Creek běhal hezky aktivně, a to ve skoro celém rozsahu.

Tato skutečnost dobře koresponduje s mými jízdními poznatky, jelikož jsem měl pocit že: „Na začátku komfort, pak trochu drncání, při pořádném pekle to ale maká o 106!“ Je to prostě tak – Riot je v tomto směru velký svéráz, takže si myslím, že ho budete buď milovat pro jeho bezprostřední reakce, nebo jej rovnou zavrhnete, protože není tak pohodlný, jak byste čekali. Uvidíme, co s tím udělá příchod skutečného Riot Endura (150-160 mm), které by mohlo být odhaleno na konci sezóny 2015. Hliníkové prototypy dokonce jezdí s pružinovým tlumičem…

Otočme list

O zadním odpružení jsem toho nabásnil víc než dost. Co ale posed, ovládání a řízení samotné? Zde je poměrně jasně znát, že byl použit rám navržený pro vidlice se zdvihem 130 mm, na nějž byla naroubována stopadesátka. I u této základní varianty Riotu LT jde přitom o model Fox TALAS, tedy s nastavitelným zdvihem (150/120 mm). Díky tomu si můžete s projevem kola a jeho řízením v průběhu jízdy hrát a tvářit se, že máte dvě kola v jednom.

Zadní brzda není spojena přímo s rámem, nýbrž ji nese tento samostatný prvek, který se opírá přímo o osu zadního kola, což by mělo pomoci přinést lepší rozložení brzdných sil.

Přikrčeno, zaostřeno

S „vidlicí dole“ (120 mm) je LT klasický Riot s poměrně hbitým ovládáním, přesto však se stále dostatečně velkou mírou jistoty a stability. S „vidlicí nahoře“ (150 mm) se řízení znatelně zklidní, až zvláční. Neříkám, že je to špatně, mně se tento projev naopak dost líbil. Při prvních zkušebních jízdách mi dokonce proběhla hlavou myšlenka, že takovéto řízení měl mít Riot od začátku. Ale to by byl trochu extrém…

S položenou vidlicí jsou zkrátka reakce Riotu o něco pomalejší, což vám umožní předejít jezdeckým chybám zejména v technických a extra strmých pasážích. Zároveň bych nerad opomněl fakt, že je rám Riotu neskutečně tuhý a kolo jako celek příjemně lehké, proto se předek i s takto položenou vidlicí (67°) ovládá snáze, než byste možná čekali. Riot LT je i přes svou vysokou základní stabilitu ve výsledku živější, než většina alespoň zhruba srovnatelných enduro kol kategorie +/- 150 mm.

Jak moc roztáhneš křídla

Korunu tomu všemu nasazují použitá řídítka, která by dle katalogu měla být v šíři 740 mm, na testovaném kuse jsem ale naměřil pouze 720 mm! Už u základního Riotu jsem říkal, že by to chtělo delší klacek, zde to platí dvojnásob. Proto jsem také bez delšího přemýšlení hned po první vyjížďce nelenil a nasadil zlatavý Renthal Fatbar v šíři 780 mm. A změna to byla výrazná. Ve skutečně náročném terénu byl projev celku o poznání jistější, řekl bych, že na dané použití ideální. (Ne)překvapivě ale na jiném místě, na výrazně plošším, rychlejším a členitějším trailu, mi naopak přišlo, že je vedení místy až trochu ospalé.

Představec Ghost je krásně kraťoučký, původní černá řídítka jsem ale po dobu testu vyměnil raději za zlatavé Renthal Fatbar délky 780 mm

S krátkými řídítky to nebyl problém, s nimi jsem jezdil stále na plný zdvih, s dlouhými Renthaly jsem ale na pár místech experimentálně zarazil vidlici na 120 mm a byl spokojen s tím, jak vyváženého projevu řízení se mi najednou dostalo. Suma sumárum, kokpit by to chtělo určitě upravit, 740-760 mm bych viděl jako vhodnou univerzální délku řídítek, 780 mm a výš pak pouze do podmínek, kdy byste chtěli Ghost Riot LT trápit na vyloženě těžkých a extra technických věcech.

Nevypadá to jako velký rozdíl, ale délka 780 mm namísto 720 mm se hodně podepsala na jistotě vedení především ve značně rozbitých a technických pasážích.

Posaďte se u nás!

Netradičně na konci testu se dostávám k posedu, který opět „poznamenala“ vyšší vidlice. Proto se není čemu divit, že je rovina řídítek o něco výše položená, než byste u podobného kola nejspíš čekali. Ale není to nic, co by vás mělo znechutit, či odradit. Zvyknout se dá na vše a já osobně se zrovna s tímto nijak dlouho netrápil.

Pohodlný vzpřímený posed uleví zádům, na výkonu a přenosu sil jsem neměl pocit, že by se to jakkoliv negativně odrazilo, a ani ve výjezdech jsem se necítil volnější polohou za řídítky nějak zásadně omezený. Navíc, vždy se dá jedním kliknutím snížit zdvih vidlice a pak můžete stoupat téměř kolmo k nebesům.

KOMPONENTY

V sekci hodnocení komponentů bych chtěl úvodní slovo věnovat plášťům Schwalbe Hans Dampf, které mám prostě rád. Líbí se mi, že slušně jednou, přitom krásně drží za takřka všech podmínek a navíc jsou dokonale předvídatelné. Jednou se mi sice povedlo dostat je na lopatky, ale to bylo za situace, kdy jsem jel po odkloněném svahu, kde byl podklad ještě částečně zmrzlý, zato povrch slušně rozmočený. V takovém prostředí by ale nedrželo nic, co nemá hřeby a centimetr vysoké špunty!

Kola RaceFace Turbine a pláště Schwalbe Hans Dampf se jevily jako šikovná kombinace, jen ráfky by mohly být o fous širší.

Brzdy Shimano Deore

O kvalitách řazení Shimano XT netřeba nic dodávat, zajímavější jsou brzdy Deore. Nebyly špatné, ale… Možná jsem si je neseřídil úplně tak, jak bych rád, protože jsem byl líný vyndávat imbus, abych si pohrál s jejich Servo Wave mechanizmem, nebo jeho zjednodušenou podobou. Výkon byl dobrý, dávkování také, jen mi přišlo, že nereagovaly až tak bezprostředně, jak bych si představoval. Zejména při lehkém přibrzďování v technických sekcích. Měl jsem to zkusit s tím imbusem, protože jsem přesvědčený, že to nebylo až tak brzdami, jako na můj vkus delším krokem, který lze ale snadno zkrátit.

Brzdám Shimano Deore chybí kolečko pro regulaci vzdálenosti od páky/délky kroku. K jejich seřízení je potřeba sáhnout pro imbus.

Vidlice Fox 34 TALAS

Zapomenout bych vlastně neměl ani na vidlici Fox 34 TALAS ze základní rodiny Evolution. Špatná rozhodně nebyla. Když se mázla silikonem nebo Fork Juicem, chodila hezky čistě, ale na ikony své kategorie úplně nemá. Snad po delším záběhu, při patřičné údržbě atd. Jinak ale nemůžu říct, že by mě někde a v něčem zklamala. Citlivá byla dostatečně, aktivní také a ani se mi nestávalo, že by se zbytečně nořila do zdvihu. Takže vlastně pohoda! Na to, jaké byly problémy s TALASY před jedním, dvěma lety (a to i v nejvyšší kategorii), chodí tento základní vlastně naprosto parádně!

Jak málo stačí a máte ze 150 mm pouhých 120 mm

Praktické poznámky

Ghost Riot, tak jako mnoho jeho vrstevníků, vsází na vnitřní vedení téměř veškeré kabeláže. Vstupní porty do rámu jsou elegantní, přičemž ty u hlavové trubky jsou jištěny šroubem. U nového kola byl jeden port trochu odchlípnutý, ale stačilo povolit šroubek, usadit jej rovně a zase upevnit na původní místo. Já osobně neměl problém s tím, že bych nemohl posunout hadici teleskopické sedlovky, když jsem ladil posed. Jeden známý ale s tímto lehce bojoval a když pak chtěl povytáhnout z rámu bovdeny řazení, jelikož také měnil řídítka za širší, zjistil, že se jim vůbec nechce.

Mě bovdeny a jejich volná délka stačila, problém ale může nastat, budou-li příliš krátké, či spíše krátký kus co kouká z rámu. Nemyslím si, že by byly v rámu nějak fixovány, nejspíš to bude tím, že se kabeláž v oblasti středu spojuje do jednoho svazku, proto se s ním nejspíš hůře pohybuje. Naštěstí je ale ve spodní části pod středem otvor pro odvod nečistot, který zároveň může pomoci při úpravě nebo výměně vedení. Riot nebude v tomto směru rozhodně jediný, u něhož může být případná výměna bovdenů tažených skrz rám docela porod! Možná ale stačí vědět, kam sáhnout…

Je to vlastně už po několikáté, co jsem si toho u Riotu všiml. Jeho zadní patky jsou specificky konstruované – na karbonovém základu zde sedí hliníkové díly, kdy jeden drží brzdu, druhý přehazovačku. Problém je v tom, že jejich osazení není kdovíjak velké, proto se při vkládání zadního kola do rámu nejednou stane, že hledáte jeho správnou polohu, abyste mohli rámem prostrčit pevnou osu. S trochou cviku tento úkol zvládnete, někdy je to ale docela otravné…

Štíhlé hliníkové planžety na obou stranách vnitřku zadní stavby mají jen drobné osazení, proto občas komplikují vkládání kola do rámu.

GHOST Riot LT 6 LC – závěr

Podobných modelů s navýšeným zdvihem a umocněnou agresivitou nabízí dnešní trh docela dost – X, SX, Evo, LT atd. Někdy to je krok správným směrem, jindy krok do propasti. V případě Riotu lze ale říct, že tento posun dopadl více než dobře. Adaptací vyšší vidlice a hrubších plášťů se sice z Riotu přes noc nestala bestie hodná závodních enduro tratí, stále je to více sportovně zaměřený švihák. Zato jakoby se tento model zmíněnou úpravou více přiblížil běžnému bikerovi.

Riot ve variantě LT je o poznání komfortnější, v ovládání jistější, ve sjezdech sebevědomější, přitom stále nabroušený a pohotový jako málokterý jeho souputník. Navíc aktivním využíváním páčky pro úpravu zdvihu vidlice (TALAS) můžete za jízdy měnit charakter tohoto stroje dle aktuálních podmínek a mít tak svým způsobem dvě kola v jednom. Zkrátka, pokud chcete kolo, které zatraceně dobře jede, přitom se nebojí těžkého terénu, neměl by Ghost Riot LT ve vašem užším výběru rozhodně chybět.

Více o tomto kole najdete na webech
www.ghost-bikes.com | www.ghost-bikes.cz

Cenu a dostupnost si ověřte na e-shopu

GHOST Riot LT 6 LC – test ride from BikeAndRide.cz on Vimeo.

Videostudie funkce zadní satavby

Ghost AMR Riot – funkce zadní stavby from BikeAndRide.cz on Vimeo.

Foto: Štěpán Hájíček