Pivot Mach 6 | Slastný návrat! (TEST)

Jak běžné bylo ještě nedávno testování kol na středním průměru a jak exkluzivně to dnes vypadá?! Pivot Mach 6 je přitom kolem, které mě nechalo „přičichnout k historii“, avšak v provedení ryze současném!

Abychom se správně pochopili, díky tomuto kolu jsem zase jednou musel vzpomínat, jak se vlastně jezdí s koly průměru 27,5“!!! Přitom jsem si ale mohl užít nejnovější komponenty, jednoznačně současnou geometrii a tak podobně. 

V každém případě kola, jako je Pivot Mach 6, působí na současném trhu trochu jako zjevení. Ano, je pravda, že se najde vícero značek, které nabízí jeden či více svých modelů na středním i velkém průměru, někdy odstupňovaně podle velikosti rámu, jindy paralelně od S po XL. Tento přístup ale může působit poněkud alibisticky, jelikož je stejně všem dopředu jasné, že velká kola budou v dané řadě jasně dominovat! *Alespoň u velikostí M-XL.

Poněkud jiné to je u modelů, které nenabízí žádné alternativy, vyrábí se prostě jen s jedním, či druhým průměrem a hotovo! Těch, postavených na parametru 29“, je všude kolem bezpočet, zato strojů věrných čistě a pouze průměru 27,5“ je dnes jako šafránu! Budu se trochu opakovat, každopádně poslední takový exemplář z mojí praxe představovalo Yeti SB140 (test 05/2020), alespoň mezi čistě lidskou silou poháněnými stroji. V sekci eMTB to byly ještě stroje Whyte E-150/E-160 a E-180, ale ty se do našeho dnešního výčtu příliš nehodí… 

Překvapivé rozměry! 

V první chvíli, poté co Pivot představil novou generaci klasické řady Mach 6 (12/2020), jsem si říkal, jestli je to vůbec dobrý nápad, jestli má takový krok v dnešní době vůbec smysl? Tipnul bych si, že po čistě komerční stránce bude i nadále žhavějším zbožím spíše Pivot Firebird 29, na druhé straně nový Mach 6 může být pro mnohé srdcovka, třeba jako pro jednoho ze zástupců značky Pivot u nás (protocycles.cz).

Kluci z „Proto“ si právě tento Pivot Mach 6 objednali a postavili nejen jako „firemní testovačku“, ale také jako osobní stroj jednoho z nich! A to dotyčný dříve jezdil, pokud vím, třeba Devinci Spartan (27,5“) nebo právě výše zmíněný Pivot Firebird 29 (vhodná alternativa na středním průměru u Pivotu dlouho nebyla k mání).

Prostě menší kola jsou pro něj větší adrenalin, bližší krevní skupina! Sám za sebe přitom můžu říct, že ač jsem byl z menších kol zprvu trochu nesvůj, jelikož jsem si za poslední roky až příliš zvykl na velké obruče, tak se mi postupem času dostal Mach 6 hodně pod kůži! Tak moc, až bych se pomalu nechal přesvědčit a vzal si ho jako svoje osobní kolo, kdyby byla tato otázka na stole!

Malý a malý! 

To jsem ale zase jednou poněkud předběhl svoje hodnocení, své vlastní vyprávění o tomto kole. Pojďme tedy zpět na začátek příběhu do chvíle, kdy jsem si nový Pivot Mach 6 převzal! Tento moment přitom doprovázelo několik překvapení! 

Šok č. 1 – „Ta střední kola se zdají být až legračně malá!“

Šok č. 2 – „Zatím jsem skoro vždy měl od kluků z Protocycles na test biky velikosti L, Mach 6 je ale Mko, což spolu s menšími koly…“

„Tý jo, zvláštní pocit, malá kola a poměrně malý rám! Po posledním období Lkových rámů a 29“ je tohle vážně úkrok dost stranou!“

Šok č. 3 – Za třetí šok by se daly považovat „druhotné“ efekty menšího, menšího kola. Najedou bike, který se všude vejde. Mnohem lépe do auta, snáze do výtahu, lépe se zavírají dveře, když ho vezmu na chvíli do bytu, a tak podobně. To vlastně není vůbec špatné. 😁

Teď už trochu víc vážně, i když vše výše řečené je naprostá pravda! 

Čelíčko o přední kolo?!

Už tedy víme, že Pivot Mach 6 není žádný obr, jak průměrem kol, tak ani velikostí rámu. Zajímavý byl přitom také posed, kdy mi Mach 6 ani v této velikosti nepřipadal zbytečně krátký, ale zároveň působil značně kompaktním dojmem.

Trochu nezvykem pro mě byla obecně spíše nižší pozice rukou, kvůli čemuž jsem si po větší část testu nechal, navzdory mým obvyklým tendencím, představec lehce zvednutý. Tedy s nějakým 1 cm podložek mezi ním a hlavou. Prostě jsem měl pocit, že bych jinak mohl „přepadnout přes přední kolo“! 😱😜

To se samozřejmě nestalo a nestalo se vlastně vůbec nic, ani když jsem si nakonec představec posunul skutečně až dolů, abych dostál svým vlastním pravidlům a postupům. Ale to bylo vlastně až ve chvíli, kdy jsme se měli již pomalu loučit a kdy jsme byli s Pivotem jedna ruka!

Změnit geo – změnit úchop!

Doplnit k výše uvedenému musím skutečnost, že se zde bavíme o situaci, kdy jsem měl po většinu testu kolo nastavené v LOW módu, tedy s volnějšími úhly, nižší pozicí středu, a tak podobně. I tak jsem si musel zvyknout na onu pocitově spíše nižší pozici rukou, která se ale ukázala jako překážka nanejvýš psychologická.

Ono totiž, když se zasunulo sedlo o plných 170 mm, byl rám stále krásně kompaktní, až hravě drobný a krátký (pozicí či poměrem velikosti jezdce k velikosti rámu, nikoliv délkou rozvoru), ale rozhodně jsem neměl pocit, že bych se držel za osu předního kola!!!

Na druhé straně byl tento „efekt“ přínosný ve výjezdech, kde jsem se cítil velice příjemně a do táhlých kopců se mi šlapalo vlastně lépe než na mnohých kolech kategorie AM/Enduro poslední doby postavených na 29“. Ostatně o tom, jak snadno a lehce se Pivot Mach 6 přesouval k lesu a na kopce, si povíme více dále v textu. Nyní bych rád ještě doplnil, jak se pocit z kokpitu proměnil po přepnutí na pozici HIGH. 

V tomto módu bylo vlastně dost znát, že se zvedl střed a napřímily základní úhly, což mě posunulo ještě více nad řídítka, až mi to nebylo úplně příjemné. Opět by se dalo říct, že to byla poloha vhodná pro výjezdy ale jinak… Jinak bych nic nevymýšlel a prostě si posunul představec znovu o kousek výš a bylo by vyřešeno! Alespoň pokud bych chtěl jezdit déle v pozici HIGH. To je celé tajemství 😎. 

Zamotat, nerozmotat…

Do jisté míry neúmyslně jsem si postavil parádní „oslí můstek“, přes který se lze v cuku letu přenést k popisu ovládání, u něhož se rovněž ve velké míře projevuje efekt možné úpravy geometrie. Pravda je přitom taková, že jsem kolo dostal s nastavenou pozicí LOW a prakticky až do konce testu byl přesvědčený tom, že ji nechci měnit, že k tomu nemám nejmenší důvod. 

Ale jako zodpovědný tester a pověstný „hračička“ jsem to prostě nemohl nechat být, proto samozřejmě došlo i na hru s Flip-chipy. Rovnou ale přiznávám, že jsem polohu HIGH využíval jen asi hodinu – úvodní přejezd, jeden trail a jeden výjezd – poté jsem se „s úlevou“ vrátil zpět a LOW! Začněme přitom možná trochu od konce. 

V případě přechodu na HIGH mi částečně vadil již jedou zmiňovaný posed s vyšší zátěží rukou, ovládání ale bylo i tak vlastně fajn. V této poloze jsem vnímal, že je celkově více hmotnosti na předním kole, také při zasunuté sedlovce, to ale vlastně ničemu nevadilo. I v této pozici byl Pivot Mach 6 příjemně jistý a stabilní, stejně tak i dostatečně sebevědomý, co se ostřejší techniky týkalo. Byl ale zároveň o něco točivější a živější, čehož by se dalo efektivně využít na lehčích a více zamotaných trailech.

Až na tekoucí svahy!

Zajímavé bylo, když jsem se po onom jednom okruhu vrátil zpět na kopec a kolo „přepnul“ opět do pozice LOW, měl jsem najednou pocit, že si celý bike více „dřepnul“, vidlice se položila a přední kolo se posunulo o kousek dále dopředu. První ostřejší zatáčka po této změně geometrie a já se do ní skoro nevešel! 

Jenže to byl jen takový prvotní dojem z přechodu z jedné pozice do druhé. Dalších pár zatáček a byl jsem opět jako doma. Opět jsem si mohl užívat luxusní jistotu a stabilitu, jakou bych, přiznám se, po dlouhodobých zkušenostech s velkými koly u průměru 27,5“ snad ani nečekal. 

Jak jsem si první den v sedle musel na menší průměr opět chvíli zvykat, jak jsem přemýšlel nad tím, nakolik ostré sekce chci s takovým kolem pokoušet, tak jsem později zjistil, že se mi chce vlastně skoro do všeho, co se mi postavilo do cesty a kde se dalo spoléhat na dostatečný grip (pár sakra vlhkých míst, kde celý svah téměř tekl, jsem radši vynechal).

Těžiště jízdní soustavy

Dle prvotních dojmů bych vlastně vůbec nečekal, kam až se za pár dní a Pivotem Mach 6 dostanu! Ke konci testu jsem snad i záměrně hledat ty největší výzvy v okolí a užíval si, jak to spolu dáváme! Sice mi tu a tam lehce chyběla neohroženost velkých kol v přímém směru, vše ale dostatečně vynahradila stabilita vycházející ze skvělé geometrie, i z prostého faktu, že středy menších kol jsou prostě blíže k zemi a těžiště „jízdní soustavy“ jezdec/kolo je tedy znatelně jinde než u 29“.

K tomu všemu si připočtěte lehkost tohoto kola jako celku, odlehčené setrvačníky kol s karbonovými ráfky, stejně jako obratnost menšího průměru jako takového. Výsledkem je neskutečně příjemná trailová hračka, která na jedné straně vyžaduje mnohem preciznější volbu stopy než „všechno sežeru“ devětadvacítka, na straně druhé vám umožňuje onu stopu volit a udržovat s takovou samozřejmostí, až jeden, zvyklý na větší kola, prostě jen zírá s otevřenou klapačkou. 

Víc už toto téma asi nemá smysl popisovat, každopádně kdo by se v tom rád ještě chvíli šťoural, ten ať si klikne na jeden můj pondělní úvodník, kde jsem popisoval prvotní dojmy „z návratu ztraceného syna“, tedy z cesty zpět na 27,5“. Později jsem doplnil ještě druhý úvodník, v němž jsem pro změnu popisoval, jaké to bylo, když jsem Mach 6 (27,5″) vyměnil zpět za své Norco Sight A2 (29“)! 

DejWý a tři-vosm! 

Ještě jednou musím Pivotu vyseknout poklonu za tak skvělou geometrii, jakou naladil u modelu Mach 6, čímž ale v tomto místě náš příběh zdaleka nekončí! Neméně parádní je zde také odpružení postavené na komponentech Fox čítající mohutnou vidlici řady 38 a pružinovým tlumič DHX2 vzadu. A samozřejmě nesmí chybět ani vyhlášený systém DW-link (licence by Dave Weagle).

Začneme-li u vidlice, pak asi nebudu až tak pozitivní, jak byste nejspíš čekali. Rozhodně všechna čest tomuto kousku za jeho bytelnost patrnou již od pohledu, stejně jako za jeho ultimátní tuhost znatelnou za jízdy! Na straně druhé, jak se třeba konkurenčnímu RockShoxu ZEB nejednou vyčítá, že potřebuje dostat hodně za uši, aby předvedl co dokáže, zde to platí do jisté míry také, i když v trochu jiném kontextu. 

Pokud to dopředu shrnu, tak jsem z této nové vidlice vysloveně nadšený nebyl, a navíc jsem si říkal, jestli je vůbec nutné cpát model Fox 38 na kolo středního průměru při zdvihu „pouhých“ 160 mm? Mně osobně to připadá skoro až zbytečné, a proto bych se vůbec nezlobil, kdyby zde byla „jen“ třicetšestka, která by se sem pocitově hodila snad i lépe. A ještě by přinesla nezanedbatelnou úsporu pár set gramů. Ale to už si můžete doladit při vlastní stavbě tohoto kola, jelikož Pivot nabízí sety s vidlicí Fox 36 i Fox 38.

Vzpomínám si na doby, kdy se začaly více prosazovat kola typu all-mountain a enduro a kdy Fox vyráběl vidlice řady 32 se 150 mm, v prvních letech dokonce s rychloupínací osou QR9! Zde použitý Fox 38 je osazen pevnou boost osou 15×110 mm, což se při zdivu 160 mm zdá být skoro až opačný extrém! 

Fox ano, Fox ne?

Co přesně se mi na Foxu 38 Factory nezdálo? Počáteční citlivost to rozhodně nebyla, jelikož začátek kroku je neskutečně máslově jemný – velký luxus. Za tímto počátkem ale nějak chybí aktivnější střed… Porovnával jsem to o nějaký týden později se svým Norcem, kde mám vidlici Fox 36 Rhythm (model 2021, takže vlastně Fox 36 Performance 2020) a i když do srovnání vstupuje také efekt různého průměru kol, mám jednoduše pocit, že starší a hubenější kousek je takový celkově příjemnější. 

Nějak jsem se prostě nedokázal zbavit pocitu, že vidlice Fox 38 nemá až tak příjemnou odezvu v rozsahu řekněme 20-50 % aktivního zdvihu, alespoň oproti mému výrazně levnějšímu kousku Fox 36. A to jsem si hrál různě s nastavením, s tlakem apod., přesto jsem se nedostal úplně tam, kam bych chtěl. 

Abych ale na novou vidlici neházel jen špínu, ostatně bláta a jiného lesního „neřádu“ na ní v době testu ulpělo víc než dost… Pravda je, že robustní stavba i její naladění budí dojem, že se řada 38 soustředí na skutečně těžký terén. Když totiž dostala pořádně „nažrat“, měl jsem z ní hnedle lepší pocit, než když jsem to někde jen tak opatrně šmudlal. Třeba kvůli blátu…

Takže ano, vidlice Fox 38 má jistě svoje přednosti vycházející hodně z její robustní stavby, ty si ale musíte především zasloužit! Musíte jí nakládat, musíte ji drtit, musíte ji ždímat a ona vám pak ukáže, co to znamená, když vidlice nikam neuhne! Myslím tím, že neuhne do strany, ale rozhodně uhne směrem nahoru 😁. 

Jak moc potřebuješ pružinu? 

Druhou tradiční oblastí zájmu je zadní odpružení, kde úřaduje již zmiňovaný pružinový tlumič Fox DHX2 s hromadou možných nastavení. Až se v nich jeden snadno ztratí! Zkusím vám popsat svou cestu k mému osobnímu odladění, díky čemuž byste mohli lépe pochopit a představit si, proč a jak to nakonec na Pivotu Mach 6 chodilo.

Pro začátek jsem si našel tabulku výrobce a všechny prvky tlumení nacvakal, jak bylo doporučeno. Poté jsem trochu povolil oba kompresní okruhy, jelikož mám rád, když to pořádně zobe! Navíc se systémem DW-link se člověk nemusí bát, že by se mu při šlapání tlumič příliš vlnil pod zadkem! Poté jsem si ještě jemně upravil pomalý odskok a bylo takřka hotovo! 

Toto své nastavení jsem si nechal po většinu testu a byl s ním spokojený. Jediné, co mě na pár místech zarazilo, byla skutečnost, že šla zadní stavba v silných kompresích dost rychle do zdvihu, že se to párkrát slušně propadalo (lineární pružina, že!). Sáhl jsem proto po útlumu rychlé komprese, trochu jej utáhl a bylo vystaráno! 

Mám tam pružinu, nebo nemám?

Na výsledném dojmu z tlumiče i zadní stavby mi přišlo zajímavé, že jsem brzy zapomněl na fakt, že mám pod zadkem pružinu! On se samotný systém DW-link často chová hodně neutrálně, nedává o sobě příliš vědět, alespoň pokud se na jeho práci vysloveně nesoustředíte. Stejné to bylo i zde, kdy jsem si jen na pár místech uvědomil, o kolik lépe žere zadní stavba právě přejeté nerovnosti, respektive, že hravě pohltila i to, co vidlice občas „vynechala“.

Každopádně celkový dojem z chodu zadní stavby byl vlastně hodně civilní, což je spíš čiré konstatování než výčitka či pochvala. Já sám mám vlastně radši, když jsem o práci a o pohybech zadní stavby „plně informován“, když v nohách cítím, jak aktivně pracuje, či nepracuje. Dobře ale vím, že se najde mnoho jiných jezdců, kteří se nepotřebují neustále houpat. Každý má zkrátka rád to své a Pivot Mach 6, stejně jako mnoho jiných strojů s tímto systémem, jde zkrátka cestou poctivé, ale vlastně dost nenápadné funkce. 

Jako osobní poznámku bych rád doplnil, že by mi vůbec nevadilo, pokud by zde byl tlumič Fox Float X2, který má stejné možnosti tuningu tlumení jako DHX2. Pružným médiem je zde ale vzduch, díky čemuž by se opět dala ušetřit trocha hmotnosti.

Tedy ne, že bych chtěl u takovéhoto kola přehnaně gramařit, o to mi vážně nejde! Mně se jen líbí možnost nafoukat si tlumič jak zrovna potřebuju, nebo třeba cesta přidání či odebrání tokenů, pokud chci více nebo méně progresivní chod. Ale to je vlastně opět položka, kterou si u kol jako je Pivot Mach 6 můžete určit zcela svobodně sami, proto nabízím jen svůj pohled k zamyšlení. 

Ještě vlastně jedna poznámka k zadnímu odpružení. Systém DW-link je rovněž vyhlášen svou vysokou efektivitou, přičemž jeho aplikace na modelu pivot Mach 6 mu ostudu rozhodně neudělá. Jasně, je tady pružina, těžší pláště, zdvih zadní stavby 158 mm a tak podobně, takže to není ostré jako… Třeba jako starší generace Pivot Trail 429 (na nový Pivot Trail 429 se již těším, až jej budu mít k testu).

I tak ale tento bike jede a reaguje na záběry do pedálů o dost lépe než drtivá většina kol stejné kategorie! Dokonce jsem si zprvu říkal, že Mach 6 uhání do kopce s podobnou lehkostí a podobnou chutí, jakou jsem si nedávno užíval v sedle Norca Optic C3 29! Jenže to je kolo, alespoň zdvihově, pomalu o dvě kategorie níže postavené!!!

KOMPONENTY 

Z hlediska komponentové výbavy jsme si to nejzajímavější, co je na Pivotu Mach 6 k vidění, již vlastně ukázali a představili – zejména vidlici Fox 38 Factory a pružinový tlumič Fox DHX2. Toto, ale i řadu dalších dílů, si lze u takovéhoto kola osobně zvolit, jelikož tento a podobné stroje se často staví na zakázku.

Částečně podobné je to i v tomto případě, jelikož se jedná o specifickou stavbu lidí z Protocycles, kteří sami dováží a prodávají kupříkladu díly Chromag, Praxis či OneUp. Na druhou stranu už jen v nabídce samotného Pivotu najdete pestrou škálu možných setů s vidlicemi 36, či 38, s pružinovým tlumičem, na vzduchu nebo se systémem Fox Live Valve.

Pivot Mach 6 – závěr

S Pivotem Mach 6 mě pojí různé zajímavé zkušenosti. Na konci roku 2013 jsem si na chvíli užíval na Rychlebkách jednu z prvních generací Machu 6 a již tehdy mě tohle kolo dost zaujalo a oslovilo. I když si vlastně dodnes vzpomínám, že mi určité úseky nebo překážky připadaly s Machem 6 nějak podezřele snadné!

Nyní, s odstupem osmi let, jsem se setkal s Pivotem Mach 6 znovu tváří v tvář, což mě donutilo zavzpomínat na ony historické momenty. Tentokrát mi Mach 6 na první dojem nepřipadal jako „velké enduro“, ale spíše jako poněkud „výstřední“ trailová hračka na „podezřele malých kolech!“ Jenže to jsem ještě netušil, jak skvěle je tohle kolo navržené a nedokázal jsem si vlastně ani představit, že bych mohl znovu v takové míře pochopit, přijmout a ocenit bike na průměru 27,5“! A nejen to, já mu vlastně dost propadl!

Nechci se opakovat v tom, nakolik velký to byl skok přejít z všudypřítomných 29“ zpět na střední průměr… První jízdy byly vážně zvláštní. Jak se mi ale podařilo v mozku znovu aktivovat pomalu zapomínané návyky, tak jsem kouzlu 27,5“, ale hlavně kouzlu Pivotu Mach 6, propadal víc a víc!

Vlastně nevím, jestli bych si ho vybral jako parťáka, pokud by byla mým cílem účast třeba na domácích enduro závodech. Jako proč, ne, ale… Naopak jistě vím, že bych jej bral všema deseti, pokud bych si vybíral kolo pro svobodné ježdění nahoru a dolů, pro blbnutí na technických trailech okolo Prahy, ale také pro výlety do různých vyhlášených koutů a bikových lokalit (nejen) naší země.

Pivot Mach 6 je zkrátka těžce návyková hračka. Je jiný, než dnešní AM a Enduro konfekce na 29“, je ale rozhodně skvělý! Parádní geometrie, možnost hrát si se základním úhly, špičkový karbonový rám, výtečně odladěné odpružení! Co víc si přát? Já bych si přál jen trochu jinou výbavu, s menší vidlicí a vzduchovým tlumičem, ale to jsou jen moje osobní nároky, které by pestrá nabídka Pivotu snadno uspokojila.

Každopádně odpověď na „základní otázku života, bikování a vůbec“, která v tomto případě zní – Chtěl bych se vůbec vrátit na 27,5“ – není 42, jako v případě vesmíru, ale prosté ANO! Pokud by byla ona střední kola usazena v rámu Pivot Mach 6, pak se na menší průměr vracím klidně hned zítra! Nebo ještě dnes?!

Text, foto a video: Štěpán Hájíček

Pivot Mach 6 – základní údaje

Cena: 169 900 Kč (*výchozí cena uvedená na stránkách dovozce – protocycles.cz)
Hmotnost: 14,82 kg (vel. M, bez pedálů)
Kola: 27,5“
Zdvihy (P/Z): 160/158 mm
Kokpit (řídítka/představec): 800/35 mm
Sedlovka (zdvih): 170 mm

PLUS

• Nebyl jsem rozhodně sám, komu se Pivot Mach 6 líbil. Řada lidí, co jsem potkal, nebo kteří viděli třeba jen fotky, říkala, že je tohle vážně pěkné kolo!
• Faktická hmotnost 14,82 kg možná nepůsobí jako něco mimořádného, při dnešních poměrech to ale není vůbec špatný údaj (navíc s přihlédnutím k pružinovému tlumiči a super mohutné vidlici).
• Pozitivním efektem hmotnosti, tuhosti rámu a vysoké efektivity DW-linku, jakož i menších kol, je velice snadný a lehký pohyb. Pivot Mach 6 prostě velice dobře jede a s lehkostí stoupá, podobně jako kola zdvihově spadající o třídu až dvě níž!
• Na celkově lehký a živý projev jsem si musel zprvu trochu zvykat, pak jsem ale pochopil, že toto je další z předností daného stroje. Člověk jej má zkrátka v plné moci a není jen pasivním pasažérem! Je nucen precizně vybírat stopu, ale to je přeci věc, která mě vždy tolik bavila!
• Rozhodně parádní je geometrie. Veskrze moderní a skvěle narýsovaná. Mach 6 je dostatečně klidný a jistý tam, kde to potřebujete, zároveň okamžitě a předvídatelně reaguje vždy, když mu k tomu dáte jen sebemenší impulz!
• Mám rád, když lze u kol měnit geometrii. Zde bych si sice nejspíš vystačil s pozicí LOW, za jistých okolností by se ale mohl hodit i druhý režim HIGH. Třeba pokud by vás zlákala vidina přestavět Mach 6 na mullet! Zajímalo by mě, co by to s ním udělalo?

MÍNUS

• U takovéhoto stroje se jen těžko něco kritizuje. Osobně jsem třeba nebyl úplně nadšený z výkonů vidlice Fox 38, která má sice velejemný začátek, ve středním rozsahu ale vyžaduje skutečně agresivní jezdecký styl, aby prodala vše, co se v ní skrývá.
• Pružinový tlumič je jistě Cool záležitost, já sám jej ale v tomto případě nevnímal jako zásadní bonus. Vzduchový Fox Float X2 by mi osobně nejspíš udělal podobně dobrou službu, navíc bych si mohl snáze hrát s jeho tvrdostí. Ale tady, stejně jako u vidlice, je to jen na vás, co si vyberete.
• Nebude to poprvé, co se trochu mračím na sedlovku Fox Transfer, která, když není úplně čistá a super namazaná, tak má občas tendence sekat se. Musíte ji poté tlakem svrchu „odlepit“, aby se uvolnila a vysunula jak požadujete.