Pondělní Videonálož BnR #22_2019 | Kolik kol vlastně potřebuju?

Je to vlastně takový vcelku pravidelně se opakující scénář. Začnu s někým rozhovor na téma různých nových cyklistických disciplín, oborů či podskupin a na konci z toho vzejde povzdech mojí protistrany „No jo, jenže to bych musel mít těch kol alespoň pět, abych ukojil všechny své cyklistické choutky!“

Moje odpověď je přitom vlastně vždy stejná: „Proč XXX (číslo si dosaďte sami), mně bohatě stačí dvě a vyplním s nimi vše, co mě zajímá!“ Je samozřejmě nepopiratelné, že mám oproti většině bikujících smrtelníků velkou výhodu v tom, že můžu neustále zkoušet nová kola, různé značky, různé kategorie, jak běžné, tak i ty poměrně exotické, proto se mi snáze vybírá. Nebo je to naopak?

Znám toho „až moc“ a jsem příliš velký cyklistický chameleon, takže bych měl být nerozhodný a neustále přeskakovat od jedné kategorie k druhé? Vzhledem k mojí povaze by se to nezdálo nepravděpodobné, aktuálně to ale vypadá, že již „naštěstí“ v tomto směru úřaduje věk, a s ním přicházející rozumnost (cha cha), nebo alespoň rozvaha a dobrá znalost sebe sama. Hodně jsem si toho zkusil, mnoho věcí mě baví, ale zároveň už moc dobře vím, co mě baví nejvíc.

Kdy už to zazní?!

OK, už to nebudu odkládat, nicméně většina z pravidelných čtenářů BikeAndRide.cz dobře ví, co za stroje se nachází v mojí „osobní garáži“… Jejich přítomnost zde je přitom více než jasným důkazem mého nadcházejícího tvrzení a osobního přesvědčení.

Nebudu tu znovu rozmazávat, jak jsem začínal s XC, pak se přesunul na maratony, až jsem najednou dostal na chvíli do ruky pořádné celopéro a moje další směřování bylo v tu chvíli jasně dané! Prostě jsem se zamiloval do kategorií all-mountain a enduro ve spíše dobrodružné, méně pak v závodní podobě. Mým strojem č. 1 poslední roky tak jsou pravidelně kola této kategorie. O konkrétním modelu, verzi a zařazení mnohdy rozhoduje náhoda, ale typologický rozptyl je poměrně úzký.

V rychlosti zkusím vyjmenovat pár strojů z posledních let: Specialized Stumpjumper FSR 650b, Specialized Enduro 650b, Rock Machine Blizzard 90-27 a nyní Lapierre Zesty AM 4.0 FIT (27,5). Krom spojujícího prvku v podobě středních kol tedy průběžně osciluji na zdvihové úrovni 150-170 mm.

Tato kola mě prostě baví! Mám rád těžký terén, rád si občas střihnu enduro závody (Sušici jsem od své první účasti zde nikdy nevynechal, jen letos se bohužel nejede), ale většinou jezdím s těmito stroji pro radost. Rád je vytáhnu na kopce za Prahou i dál, rád je beru do českých hor i do zahraničí (za mě nejčastěji Garda a poslední roky Finale Ligure), baví mě jejich geometrie, neohroženost, ale i to, že s nimi člověk není odkázán na vývozy či lanovku, přestože občasný výlet do bikeparku také neodmítnu.

A druhá rovina?

Můj druhý stroj je ze zcela jiného těsta, už jen proto, aby se síly vyrovnaly. Jak se v MTB držím poslední roky hliníku (vyjma Stumpjumperu), tak jsem se u svého Gravelbiku loni cíleně rozmazlil karbonem. Ostatně Gravel biky jsou kategorií, na jejíž rozmach jsem dlouho čekal a vlastně o tom ani nevěděl…

Když jsem totiž před lety řešil otázku svého osobního vozového parku, začal jsem na tom, že jsme si vzájemně půjčovali redakční RB IQ 575 (později Bandit 675), k čemuž jsem chtěl mít nějakou protiváhu. Vybral jsem si proto tehdy cyklokrosku Lapierre CX Alloy, protože Gravelbiky ještě neexistovaly. Tohle kolo mě ale i tak dost bavilo! Bylo lehké, rychlé, v terénu toho zvládlo relativně dost, limitovaly mě ale cantileverové brzdy a úzké pláště.

Obutí jsem časem nahradil za „Gravel papuče“ Maxxis Rambler 700x40c, vítaný posun, a postupně přemýšlel, čím svůj CX stroj nahradím. Krom CX radovánek, Gravel výletů či silničních švihů mi můj CX Lapík věrně sloužil také pro tahání vozíku na dítě (jedno a druhé) a později jako základna pro dětskou sedačku. A právě to bylo limitem k pořízení nového karbonu!

Naštěstí se pak vše sešlo hezky v jeden čas. Dcerka odrostla sedačce a začal jsem jí chystat její kolo připevněné na tyč (obyč hliníková sedlovka už tohle dá i na karbonovém rámu), Ghost představil svou řadu CX strojů Road Rage, načež se odhalily i Gravel verze a já se takřka okamžitě zamiloval do varianty Fire Road Rage…

A dál už ten příběh vlastně znáte. Jiné gumy, brašna, nyní třeba i ta tyč pro upevnění dětského kola atd. Krom toho, když většinu z těchto věcí odstrojím, mám parádní Gravel mašinu, krásnou i rychlou, výkonnou i pohodlnou… Prostě malý splněný sen!

V celkovém kontextu dnešního povídání tak konečně spějeme ke konci. Závěr je jasný. Horské kolo v podobě Endura či all-mountain stroje mi slouží pro specifickou zábavu na specifických terénech. Již jsem si zvykl na skutečnost, že se na start musím často dopravit autem, nebo alespoň vlakem, jelikož tahat se s tímto závažím na dlouhých přejezdech po rovně fakt nechci. O to víc si ale užívám těžší terén, ať již je to na delším okruhu, nebo se někdy motám po jednou či dvou kopcích dokolečka.

Gravel bike je pak pro vše ostatní. Pro výlety s rodinou, sportovní jízdy, jako nejrychlejší možnost dopravy bez uhlíkové stopy, když jedu za kamarádem do dílny sídlící kus za Prahou, pro občasné silniční švihy, když hodně nabouchám pláště, pro dobrodružné poznávací výlety po českých horách i dolinách. Prostě všude tam, kde chci za den ujet víc jak 30 km na jednom kopci!

Gravel mě prostě baví, líbí se mi silniční úchop a zároveň skutečnost, že se nemusím omezovat rozhodně jen na silnici. Gumy sice něco zamaskují, ale pevný rám toho příliš neodpustí, což mi ve výsledku nevadí, jelikož mi to připomíná moje začátky v XC.

Nic víc vlastně nepotřeuju! Na co XC, kros, DH, Fat, BMX? Stejně bych na nic dalšího neměl čas!

FOX MTB | MADE FOR YOUR RIDE – EPISODE 3 | KAOS SEAGRAVE

Nakopat trail, vybrat hadry a hurá do akce!

Follow

Jak holky trénují na závod EWS v kanadském BC!

Thomas Vanderham is a Trail Bike Boss

Wade Simmons byl a je stále označován za kmotra freeridingu, proč by nemohl být jeho parťák Thomas Vanderham vyhlášen jako Trail Bike Boss?!

Chris Akrigg – IN THE ROUGH

Upřímně nevím, co si mám myslet o kolech Mongoose, kterým je Chris Akrigg stále věrný? Ale u jeho umění za řídítky mám jasno – Je to démon!!!

**CZECH MADE – ČESKÁ STOPA**

This trip keeps getting BETTER! | Mountain Biking Trutnov Trails in Czech Republic

Dnes to bude místy netradiční české okénko… Začněme jednou zahraniční výpravou na Trutnov Trails…

Vancouver Island/Nanaimo/BC – rollercoaster

Kontrovat můžeme Čechem ve Vancouveru a okolí…

Špindl bikepark worxxx

A dále novými parádičkami ve Špindlu by MRSN!

BIKEPARK SESSION!

Završení svěřme do rukou Michala Prokopa, nejprve jeho Bikepark Session!

ZÁVODY NA eBIKU – eBike Challenge!!

Poté zajímavý výlet na závody eBike Challenge!

Electrically-Fueled Mountain Bike Mastery | SHIMANO

A ještě malý elektro bonus…