Ghost Fire Road Rage 6.9 LC – praktické představení
V letošním roce jsme již testovali jeden stroj z řady Ghost Road Rage, konkrétně model Violent Road Rage 7.8 LC, což je zástupce řady, která v nabídce Ghostu reprezentuje čistokrevné, moderní a plně karbonové CX rakety. Rodinka Road Rage ale dokáže nabídnout i méně soustředění, více uvolnění, pohody a dobrodružství.
Před časem se totiž světu představily dva gravel biky postavené na víceméně totožném základu – Ghost Fire Road Rage a Endless Road Rage –, které sice využívají z větší části identickou kompozitní kostru, každý z nich se ale na oblast dobrodružného gravel bikování dívá poněkud jinak. Zatímco Ghost Fire Road Rage se pohybuje někde na hraně sportovce a gravel-allmountain stroje, Endless Road Rage je ryzí dobrodruh a cestovatel.
Obě tato kola přitom odlišují nejen určité prvky výbavy, kupříkladu Endless Road Rage je vybaven dynamem v předním náboji a USB konektorem pro dobíjení ve víčku představce, ale dělí je i různé parametry kol. Ghost Fire Road Rage totiž vsází na takřka bikové obutí, když do světa vyráží na pláštích WTB Ranger Deal v rozměru 29×2,0“ (700x50c), zatímco Ghost Endless Road Rage vsází na standard Road Plus. Tedy menší průměr (650b) a buclaté hladké pláště WTB Byway TCS 47-650 (650x47c).
Každé z těchto kol jde zkrátka svou vlastní cestou, proto má třeba i na webu ghost-bikes.com svou vlastní kategorii, což je ale ve výsledku trochu matoucí a člověku se pak hůře tato kola hledají. Každopádně když už je řeč o různých pláštích a průměrech, připomeňme, že dříve testovaný Ghost Violent Road Rage nejde ani jednou z těchto cest (jak se to vezme), ale spoléhá na klasický CX parametr (WTB Cross Wolf 700x32c).
Díky tomu tedy máme před sebou jeden typ kola, jednu modelovou řadu, která se nabízí se třemi různými parametry kol (nebo minimálně plášťů).
Z toho si nelze nevybrat! Pokud naopak neutonete v záplavě možností!
Ghost Fire Road Rage 6.9 LC
Všichni, kdož sledují dění na našich sociálních sítích, zejména na Instagramu, jistě zaznamenali, že oranžový Ghost Fire Road Rage 6.9 LC se zde objevuje již delší čas. Stalo se totiž, že jsem se po testu CX varianty Ghost Violent Road Rage do tohoto stroje zamiloval, až jsem se rozhodl, že nastal čas vyměnit svůj starý, věrný a oblíbený CX „všechnolet“ Lapierre CX Alloy z roku 2014 za nové karbonové žihadlo.
Dětský vozík již tahat za kolem nemusím, dětská sedačka putovala na rodinnou tažnou elektro mulu (shodou okolností také Ghost), tak proč si neudělat radost? Původně jsem měl přitom vybraný stříbrný model CX řady Ghost Road Rage 4.8 LC, pak se ale pohnula mlýnská kola osudu a mně najednou doma přistál oranžový Ghost Fire Road Rage 6.9 LC! Navíc pár týdnů před jeho oficiálním představením!
Chvíli jsem na něj s povislou čelistí zíral, zjišťoval, jestli nedošlo k „chybě v překladu“, zda je tohle kolo vážně pro mě a pak už jen zářil štěstím. Původně vybraný Road Rage 4.8 jsem stejně chtěl přezout na něco širšího a přemýšlel jsem nad tím, nakolik složité bude zbavit jej jednoho převodníku a přesmykače. Najednou jsem to nemusel řešit! SRAMácké 1×11, řazení a brzdy SRAM Apex, přehazovačka SRAM Rival, velké tlusté gumy a…
Co je tady jinak?
Zatím jsem vlastně jen lehce naznačil, že CX stroje řady Ghost Road Rage a jejich gravel bratři nemají tak úplně stejný rám. Rozdíl je jednak v přítomnosti celé řady šroubků a úchytů pro brašny všeho druhu (na gravel modelech Fire a Endless Road Rage), jednak v konstrukci zadní stavby.
Už zadní partii Ghostu Violent Road Rage jsme vyhodnotili jako překvapivě komfortní, gravel verze stejného modelu jdou ale v tomto ohledu ještě o kousek dál.
Stačí soustředěný pohled z boku a odhalíte nejen prohnuté štíhlé vzpěry, ale rovněž lehce do tvaru luku prohnuté nohy zadní vidlice. U CX verzí jsou tyto partie striktně rovné! Vývojáři se zkrátka rozhodli, že cestovatelé a dobrodruzi jistě oželí pár procent tuhosti a razantnosti a rádi je vymění za pár procent komfortu. Pod což se jako uživatel právě takového kola rád podepíšu!
Výkonu padlo na oltář komfortu naštěstí jen nepatrné množství!
Nemám úplně detailně nastudováno, zda se mezi jednou a druhou rodinou strojů Ghost Road Rage mění i další parametry zadní stavby, zda je u gravel modelů o něco víc místa pro pneumatiku, myslím, že už CX model Road Rage je v tomto směru dost velkolepý, ale možné to je. Přeci jen narvat do CX rámu 29“ pláště šířky 2.0“, to se vám u většiny konkurence jen tak nepovede.
S jídlem roste chuť… Ale pak přijde dieta!
Jak jsem již zmínil, původně vybraný CX model Ghost Road Rage jsem měl v plánu obout na něco krapet širšího, rozhodně jsem neměl ale na mysli nic natolik velkého jako prakticky bikové dvoupalce u Fire Road Rage! Jak jsem měl tedy původně v plánu své kolo na postu plášťů (objemově) upgradovat, tak jsem u oranžového šviháka zvolil opačný postup – downgrade. Zkrátka a dobře, v jednom i druhém případě mi přišlo jako ideální přejít na kompromis, moje oblíbené všestranné pláště Maxxis Rambler 700x40c.
Že to jde aplikovat jedním i druhým směrem, na jednom i druhém typu stroje Ghost Road Rage, vám asi dojde po chvíli. Ony totiž devětadvacítky nejsou, alespoň co do průměru, ničím jiným než trekingovými ráfky 28“, či CX/silničním průměrem označovaným nejčastěji (metricky) jako 700c (mm). Rozdíl je tedy mezi těmito kategoriemi vlastně jen ve stavbě ráfku, jeho odolnosti a šířce.
S instalací Ramblerů na užší CX ráfky mám již zkušenost ze svého staršího stroje, hodit ty samé gumy na širší ráfek mého nového žihadla Ghost Fire Road Rage přeci nemůže být problém?! Pro doplnění, na tomto kole jsou použity ráfky WTB XC i25 622×25 mm. A také, že to problém nebyl, jen by se možná hodilo pořídit tak akorát široké duše, jelikož původní bikové 29“ šly do Ramblerů trochu hůř vtěsnat, ale dostal jsem je tam!
Alespoň jednou na balónech
Celou tuto anabázi s plášti jsem chtěl podstoupit proto, abych měl ryzí gravel univerzál, kolo, které když trochu přifouknete, tak ochotně letí i po silnici a když mu uberete něco tlaku, pak vás s radostí povozí po lesních cestách a místy i po (téměř až) MTB pěšinách. Než jsem ale přistoupil k výměně obutí, neodolal jsem nutkání vyzkoušet si své nové kolo alespoň jednou s originálními balóny, na nichž je postaveno z výroby.
Využil jsem tedy příležitosti a volné chvilky při jedné víkendové zastávce na naší chatě na Vysočině a v neděli v podvečer, před cestou domů, jsem vystřelil do okolních luk a lesů, abych zjistil, co vše se dá s berany a 29“ projet a nakolik to jede, nebo nejede?
Co mě zaujalo, očekávatelně, byl neskutečný komfort, jakého se člověku při použití dvoupalcových plášťů na pevném gravel biku dostane. Od rozbitých okresek, přes hrbolaté lesní cesty, až po postupně zarůstající lesní stezičky opepřené nejedním kořenem, kamenem či výmolem. Není to jako na biku s odpruženou vidlicí, ale na poměry štěrkoletů je to vážně paráda!
Člověk se s takovými balóny cítí nejen jako v bavlnce, zároveň si užívá obrovské jistoty i ve volném terénu, až má chuť zkoušet těžší a těžší věci. Aby z toho ale nebylo MTB s berany?!
Všestrannost nadevše
Tohle byla moje první zkušenost s Ghostem Fire Road Rage v originálním osazení. V terénu, na prachu, v trávě či na štěrku byly velké pláště učiněným požehnáním. Pravdou ale je, že výbušnosti a raketových reakcí CX varianty Violent Road Rage můj stroj s tímto obutím ani zdaleka nedosahoval. Žádná velká slast to nebyla ani na asfaltových přejezdech, kde to stále slušně jelo, ale člověk prostě nemohl čekat lehkost a svižnost na jakou je u jiných CX či gravel strojů zvyklý.
Chvíli poté, po návratu domů, jsem proto přistoupil k výměně obutí a udělal jsem dobře. Kompromisní rozměr 700x40c mi přijde tak akorát. S trochu nižším tlakem se nemusím bát vydat se i mimo zpevněné cesty a štěrkové dálnice, i když opatrnosti a pozornosti je nyní třeba o něco víc než na dvou palcích. Zároveň moje kolo o jeden až dva levely ožilo, zrychlilo a dostalo ten správný náboj, jaký byste od stroje na takto krásném karbonovém rámu a s pevnými osami čekali.
Důkazem jeho aktuální všestrannosti budiž jeden víkend v Brně a jeho okolí, kdy jsem své kolo skoro nedal z ruky. Vezmu to chronologicky:
Pátek – Cesta k Mikulovu na kamarádovu oslavu narozenin (autem)
Sobota – Přejezd do Brna s dvojicí kamarádů na silničních kolech (cca 50 km, jeden měl hrazdu a druhý pekelný aero speciál!)
Neděle – Výlet s rodinou a kamarády na traily v Mariánském údolí (místy docela divočina), večer s kamarádem Gravel ride s prvky solidního MTB!
Pondělí – Přesun vlakem do Kobylí, od vlaku do Čejkovic (cca 15 km) na jednu pracovní akci, po obědě návrat do Brna (přibližně 60 km, improvizačně podle mapy, první 2/3 kombinace cyklostezky/turistické značky, poslední třetina víceméně asfalt a cyklostezky).
To vše na jednom jediném kole, bez výměny obutí, pouze s občasnými úpravami tlaku v pláštích! Jestli tohle není důkaz všestrannosti, pak už nevím…
Jak se na něm jezdí?
Až do tohoto bodu jsme se točili okolo obecného popisu mého nového kola a vyprávění o zážitcích s ním. V závěru bych rád doplnil něco praktických postřehů, abychom se alespoň okrajově přiblížili k formě klasické recenze, i když v poněkud odlehčené verzi. Ono se mi toto kolo vlastně již docela obtížně hodnotí, jelikož jsem s ním strávil mnoho času, absolvoval řadu rozličných výletů a prožil nemálo dobrodružství. Hodně jsem si na něj zvykl, vyšel mu vstříc, zautomatizoval si jeho ovládání. Ale pojďme to alespoň zkusit.
Tradičně začínám posedem, který mi přijde, že se drží více sportovního ducha svých CX bratří. Rozhodně neuskakuje nikam do podoby až přehnaně krátké a vzpřímené pozice za řídítky, jak se s tím lze občas setkat u cestovatelsky orientovaných gravelů. Představec jsem si přitom nechal otočený dolů, aby to vypadalo dostatečně sportovně, podložky zůstaly pod ním (2 cm). Při takto nastaveném posedu nikterak netrpím, kolo lze slušně ovládat i v terénu a na silnici mi nechybí pocit patřičného „zalehnutí“. Při úchopu dole v oblouku už vůbec ne!
reklama
Živý, hravý, hlavně můj…
Z pohledu ovládání jsme, pokud si to správně vzpomínám, CX variantu Violent Road Rage hodnotili jako o něco živější stroj, který lze sice poslušně udržet v přímé linii i v rozbitějším terénu, zároveň ale krásně svižně a pohotově reaguje na potřeby změny směru. Hodně podobné je to i u Ghostu Fire Road Rage. Ten rozhodně není žádným ztřeštěným mustangem, kterého by člověk otěžemi krotil zuby nehty, je ale příjemně hravý a pohotový.
Když je potřeba zatáčet, tak na nic nečeká a uhýbá přesně tam, kam jej namíříte. V rychlejším oblouku, což je patrné zejména na silnici, pak drží velice poslušně, s klidem a jistotou si lehá do náklonu a bez řečí se zase vrací zpět. Člověk tak nad řízením nemusí vůbec přemýšlet. Když chce, může si jen tak odložit ruce na příjemně plochou horní stranu řídítek, točit nohama a vnímat krásu přírody, nebo naopak vše vzít pevně do rukou a roztančit lesní slalom!
Celkový projev ovládání ale rovněž souvisí s nasazenými plášti a použitým tlakem. Konkrétně když jsem si střihl svou vůbec první jízdu s velkými balóny (29×2,0“), bylo znát, že větší styčná plocha pneumatik do jisté míry brání otáčení předního kola, podílí se tedy na posílené stabilitě vedení. Zato v situacích vyžadujících změnu směru jízdy je potřeba o trochu silnějšího impulzu, aby kolo učinilo, co po něm jezdec žádá.
A to ostatní?
Zbytek jízdních vlastností již, s vaším dovolením, shrnu lehce zkratkovitě. Tuhost rámu je, i u této komfortnější verze, skutečně výtečná. S užšími a lehčími plášti jede Ghost Fire Road Rage krásně a zlehka, máte-li přifouknuté gumy, tak se nebude bránit ani občasným spurtům. Super raketové nástupy jako na Violent Road Rage s ním člověk sice nezažije, to by musel vyměnit obutí a kola, ale i tak se často rozplývám nad faktem, jak hezky moje kolo jede, jak ochotně stoupá a bez řečí si drží vyšší tempo.
Z hlediska komfortu pak hodně záleží… Ano, opět na obutí, tlaku v pláštích atd.! Rám tohoto kola se rozhodně snaží, přičemž lehce tužší vidlici a poddajnější zadní stavbu člověk obvykle snadno vyrovná nižším tlakem v předním plášti. Na rozbitých silnicích a lesních cestách je to prostě nádhera, v členitějším terénu a na lesních pěšinách již narazíte na fakt, že máte pevný rám a stále relativně hubené gumy. Ale to je v pořádku, vždyť to není MTB HT, ale gravel!
Výbavička
Když se tak podívám a zamyslím nad výbavou mého stroje, musím zmínit, že mě občas vadí sedlo WTB Silverado Race, které se mi ale nechce měnit, protože je opatřeno logy Road Rage a ke kolu parádně ladí. Obvykle si na něj po chvíli zvyknu, ale to je vlastně dost individuální záležitost. Doplním ještě, že výška sedla se ladí inbusem skrytým zespoda ve spoji horní a sedlové trubky. To sice znamená trochu horší přístup, ale oproti jiným integrovaným zámkům tento funguje velice dobře. Stačí mu totiž jen pár otočení pro povolení i utažení a hlavně drží, nepovoluje se a sedlovka nezajíždí. Třikrát SLÁVA!!!
Co mi hodně sedí jsou kotoučové brzdy SRAM Apex s MTB úchytem typu PM a MTB průměry disků 180/160 mm (P/Z). Jsou docela tvrdé, ostré, ale zase krásně stabilní a jisté. Člověk si na jejich projev musí chvíli zvykat, ale pro mě je lepší svírat v ruce pevný kámen než rozměklý banán!
Poslední zmínku věnujme řazení SRAM Apex/Rival v sestavě 1×11. Vepředu je převodník s 34 zuby, vzadu MTB kazeta 10-42. Někdo by mohl namítnout, že jsou převody posazeny až příliš „do lehka“, ale mně osobně to naprosto vyhovuje. Díky tomu vyjedu vše, co si vymyslím, ve výjezdech obvykle netrpím, na rovině pak jen zřídkakdy narazím na limity nejtěžšího převodu.
Ano, při výletě s kamarády silničáři jsem se při občasných spurtech nebo v rozjetých vláčcích udržel tak do 40 km/h, dál už jsem to prostě neutočil! Ale jak často člověk něco podobného zažívá na gravel biku? Kapitolou samou pro sebe může být i ovládání SRAM DoubleTap, na které si člověk prostě musí zvyknout. Když jsem ale v rámci několika dní vystřídal starší páčky Shimano 105 a nejnovější SRAM Apex, zíral jsem, jak moc přesné a rychlé řazení mám na svém novém kole.
Ghost Fire Road Rage 6.9 LC – závěr
Takový je tedy náš společný aktuální příběh, můj a mého štěrkoletu Ghost Fire Road Rage 6.9 LC, na nějž usedám vlastně častěji, než jsem si vůbec představoval a dopředu plánoval. Už můj starší CX speciál Lapierre jsem měl rád (nechcete jej někdo – cenu domluvíme), ale nový Ghost Fire Road Rage 6.9 LC mě neskutečně láká a svádí pokaždé, když okolo něj jenom projdu.
Možná je to jeho výrazně oranžový lak, možná ladné křivky, masivní vidlice, nápadně nenápadný design, hravost, nebo prostě jen naše maximálně pozitivní společné zážitky. Tohle kolo mě prostě baví a věřím, že tomu tak bude ještě dlouho.
Text a foto: Štěpán Hájíček
Ghost Fire Road Rage 6.9 LC – základní údaje
Cena: 67 990 Kč (Endless Road Rage 73 990 Kč)
Hmotnost: 9,82 / 9,28 kg (originální pneu / Maxxis Rambler 700x40c – vel. M, bez pedálů)
Kokpit (řídítka/představec): 440/90 mm
Více o tomto kole najdete na webu www.ghost-bikes.cz případně na mezinárodních stránkách www.ghost-bikes.com
