UVEX Jakkyl hde – test helmy „dva v jednom“

Nemusíme si nic nalhávat, jelikož je naprosto zřejmé, že módu přileb 2v1, tedy s možností snadno připojit a odpojit chránič brady, odstartoval naplno model Bell Super. UVEX se svou odpovědí v podobě modelu Jakkyl hde docela dlouho otálel, a když už své řešení představil, čekalo se, kdy dorazí reálně na trh.

Čekání je naštěstí u konce, UVEX Jakkyl hde je již delší čas v prodeji a já osobně si jej mohu užívat, testovat a zkoušet již od jara tohoto roku. Jakkyl hde je ostatně moje první osobní helma 2v1 v pravém slova smyslu. V redakci sice máme Bell Super 2R, ale přiznám se, že mně osobně příliš nesedí, proto jsem na enduro závody vozil vždy spíše postarší Cratoni Shakedown. I u ní lze bradu sundat, ale potřebujete k tomu nářadí, což na závodech není zrovna praktické. Proto jsem na závody často vozil helmy dvě!

Začínáme ve Finále!

Svoje zkušenosti s Uvexem Jakkyl hde jsem letos odstartoval poměrně velkolepě, jelikož jsem jej dostal jen pár dní před odjezdem do Finale Ligure, kde se konala prezentace nových strojů Cannondale Jekyll a Trigger. Jak příhodné již jen kvůli podobě jmen, že? V letošním roce jsem pak příliš enduro závodů, kde bych takovouto helmu využil naplno, příliš nenavštívil, ale i tak se příležitost pro uplatnění brady našla.

Primárně jsem možnosti Jakkylu hde užil na jarním Blinduru (report), později zase v létě na Mistrovství České republiky v Enduru – Enduro X Race, Sušice 2017 (report). V mezidobí UVEX Jakkyl hde střídám s již dříve představenou a podrobně testovanou helmou Giro Chronicle, ve většině případů ale jako prostý „enduro kokos“ bez chrániče brady. Ostatně vždyť to je přece smysl těchto helem, ne?

Při tréninku slouží jako prostá trailová helma, při výjimečných příležitostech a hlavně na závodech ji snadno proměníte v integrálku!

UVEX Jakkyl hde – poctivý kus helmy!

Jakkyl hde není rozhodně helma pro žádné troškaře, čemuž odpovídá i její cena. Samostatně ji najdete třeba na e-shopu koloshop.cz za 3 149 Kč a jako kompletní set s bradou, tedy UVEX Jakkyl hde, po slevě za 5 999 Kč! Za své peníze byste ale měli dostat přilbu, která nedělá žádné kompromisy, a to zejména na postu ochrany a bezpečí vaší hlavy.

Poměrně robustní je již samotná helma, která v testované velikosti 56 – 61 cm váží poctivých 428 g, samotná brada pak přidá dalších 227 g navíc. V konečném součtu máte poměrně vzdušnou integrálku s hmotností 655 g, jak ukázala moje váha. Tyto údaje se přitom až překvapivě přesně shodují s továrními (435 g helma, 650 g komplet).

Zmínit bychom snad měli i fakt, že se na trh postupně dostává, tuším, že již třetí generace této přilby. Moje osobní, zde představená a testovaná patří ke generaci druhé, kdy je na štítku uvedeno datum výroby 05/2016. Nejnovější kousky doznaly přitom jen určitých dílčích změn.

Meziroční změny UVEX Jakkyl hde

Trochu jiné a pevnější by měly být úchyty popruhů vzadu u upínacího mechanizmu, které se u mé helmy občas vyvlékají. Dílčího vylepšení se dočkalo polstrování vrchu hlavy a čelenky v přední části. Vyměněny byly šroubky držící štítek – kovové střídají původní plastové. V neposlední řadě byly nahrazeny původní drobné šroubky montované zevnitř a spojující díly na konci chrániče brady za pevnější nýty protažené skrz na skrz.

Tkaničky v helmě? Ne, lanko Boa!

UVEX Jakkyl hde je helma, která je velice zajímavá a nabitá nápady již sama o sobě, i když si tedy odmyslíme přídavný chránič brady. Abych co nejdřív navázal na vzkaz v mezititulku, pak vězte, že UVEX u modelu Jakkyl nahradil svůj klasický upínací systém IAS za pokročilou variantu využívající služeb patentovaného kolečka Boa známého především ze sportovních bot a treter.

V principu je vše stejné jako u klasického řešení Uvexu známého pod označením IAS (existuje několik variant jako třeba IAS 3.0 a 3D), pouze s tím rozdílem, že je původní mechanizmus nahrazen právě kolečkem Boa. S tím tedy souvisí i nahrazení klasické plastové pásky vlascem, jakým známe právě z treter. Vlasec, či lanko přitom vybíhá z upínacího mechanizmu po obou stranách, prochází přes jeden vodící prvek a nakonec mizí v čelence, kde je pod polstrováním skryté očko (pevná kladka) okolo nějž se lanko otáčí a vrací zpět.

Celý tento mechanizmus lze posouvat nahoru a dolů, konkrétně ve třech stupních, kdy je třeba vycvaknout a znovu zapojit jistící čepy, které drží jak samotný stahovací mechanizmus na temeni hlavy, tak i vodící prvky po stranách ukryté pod bočním polstrováním.

Hluboko zakopané kanály!

Helma jako taková je poměrně objemná, vysoká a také dost hluboká. Její vnější skelet je spíše plný než děrovaný jako ementál. Konkrétně zde najdete 14 ventilačních otvorů, kdy pro nasávání jich slouží pět spíše střední a menší velikosti. To ale v principu ničemu nevadí, jelikož UVEX Jakkyl vsází na systém třech hlubokých kanálků vedoucích vzduch skrz helmu od předních nádechů k zadním výdechům.

V praxi to znamená, že ač je tato helma hodně uzavřená a plná, tak až překvapivě dobře větrá. Tedy za podmínky, kdy se pohybujete rychlostí alespoň 10 km/h. Odhadem! Pokud se člověk plazí do pomalého výjezdu, nebo kolo tlačí, začne se vám uvnitř dělat docela brzy dost teplo. Pak ale stačí, když se trail na chvíli stočí směrem dolů a „průvan“ v helmě rázem vyžene horký vzduch ven a nažene dovnitř hromadu příjemně chladivého vánku.

S Uvexem Jakkyl jsem kupříkladu jezdil letos v květnu na Gardě, kde jsem si helmu na dlouhé výjezdy po opuštěných horských cestách tradičně věšel na řídítka, jinak jsem byl ale mile překvapen. Trochu jsem se totiž bál, že se zde moje myšlenky upečou dřív, než je stihnu vtisknout do monitoru svého počítače! Nestalo se, protože jak jsem říkal, již při drobném pohybu je vzduch příkladně hnán skrz helmu dovnitř a ven!

reklama

Hledí nahoru, hledí dolů!

Vzduch se do helmy poměrně snadno dostává i přes rozměrný štítek, který nemá žádné předem specifikované polohy, ale hýbe se s určitým odporem nahoru a dolů ve spíše standardním než jakkoliv mimořádném rozsahu. Osobně jej vozím lehce přizvednutý, díky čemuž již jeho směrové kanálky neženou vzduch přímo do dvou čelních ventilačních otvorů, ale on si i tak cestu najde, pro změnu pod štítkem.

Vzhledem k tomu, že se vzadu na helmě nachází plastové očku pro zajištění gumy velkých MX brýlí bych čekal, že bude štítek více pohyblivý, abyste si pod něj mohli dát i ony brýle. Asi by se tam vešly, ale nebude to tak snadné jako u jiných konkurenčních modelů.

Co se mi z hlediska designu na helmě UVEX Jakkyl líbí, jsou barevně odlišené otvory, které ale nejsou lemovány gumou, jak to někdy vídáme, ale jen plastem s lehce hrubším povrchem. Rozhodně chválím aplikaci více stupňů technologie Inmould (tzv. Multi Inmould) už jen proto, že u helem, které nemají krytý spodní lem pevnou skořepinou mi přijde, že se právě tato oblast poměrně rychle omačká a otluče.

Vtipným a vcelku praktickým doplňkem jsou boční záslepky, které umístíte tam, kam se přidělává chránič brady. Jejich prostřednictvím se efektivně skryjí instalační otvory a zejména v případě mojí pestrobarevné varianty „Red-Petrol mat“ přidáte červený kontrastní prvek na modrý spodní lem helmy.

Se zubama, nebo bez zubů?

Co se samotného chrániče brady týká, tak ten je tvořen středně silným skeletem s řadou ventilačních otvorů a dýchacím drátěným náhubkem v přední části. Zevnitř najdete decentní polstrování a dvě velké výstelky dosedající na tváře a lícní kosti. Nahoře jsou dva větší kovové háčky, které se zasadí do helmy, vzadu pak u mé helmy barevně odlišené otočné prvky, kterými se vzájemné spojení zajistí.

Brada jako taková je z vrchní i spodní strany lemována „gumovou bužírkou“, aby nikde nezůstaly ostré hrany a člověk tak byl v maximálním komfortu. Instalace a odpojení brady jsou věcí cviku. První pokusy je lepší trénovat před zrcadlem, potřebné pohyby a polohu jednotlivých klíčových prvků si ale člověk snadno osvojí a po chvíli není problém bradu během minuty nahodit nebo sundat i přímo v terénu.

Jen je důležité nezapomenout na přilbě záslepky v instalačních otvorech (jak jsem to řešil na první RZ jarního Blindura), nebo být celkově ve stresu, když vám časomíra odpočítává posledních pár vteřin do startu. Osobně si mnohem raději nandávám samostatně helmu a samostatně bradu, než celé oblékat jako integrálku.

Jednak mi v tomto směru lehce překáží moje trošku větší uši, jednak mám pak často problém neshrnout si dovnitř upínací mechanizmus, nebo, když se povede jej správně udržet, dostat pak na správné místo boční popruhy. Znám lidi, kteří bradu z Jakkyla hde skoro nesundávají, mě ale sedí spíše tento složitější postup.

Lépe sedí v plné zbroji…

Osobně jsem si UVEX Jakkyl hde oblíbil více při použití v plné zbroji než jako samostatný „kyblík“. Ale jako vždy je to hodně o zvyku, o tvaru lebky, očekáváních každého jedince apod. Zkrátka a dobře, když uděláte z Jakkyla integrálku, není třeba jej zbytečně utahovat, protože již díky velkým výstelkám na tvářích drží na hlavě velice jistě a je tak i dost příjemný. Vše se tak nějak lépe rozloží do plochy a vy si užíváte velice slušný komfort.

Když pak ale bradu sundáte, zjistíte, že je samotná helma poměrně tvrdá a takřka nepoddajná. Člověk si sice může snadno nastavit polohu upínacího systému a další věci, na nějaké zásadní rozmazlování nadstandardním komfortem ale zapomeňte. Svým způsobem to nemusí být vysloveně na škodu, jelikož díky tomu helma sedí na hlavě až neskutečně pevně a jistě, ale proti jiným, co běžně používám, to je prostě rozdíl. Zejména při prvním usazení na hlavu.

Už v tomto směru je znát, nakolik je UVEX Jakkyl pevný a jistý. Při pokusu stisknout jej z boku se totiž nehne ani o milimetr. Pokud můžu srovnávat v rámci jedné značky, pak je moje letitá helma UVEX Quattro Pro i dnes o poznání komfortnější než téměř nový Jakkyl. Ale jak říkám, zvyknout si na to lze a pak si budete s radostí pochvalovat, jak jistě sedí na hlavě.

Co by se dalo zlepšit

V tomto směru možná lehce pomůže vylepšení nejnovější generace, které by mělo mít upravené polstrování přední čelenky, s nímž by se mohlo dostavit i více komfortu. Nebo by bylo fajn vypůjčit si technologie značky Mavic a instalovat pod polstrování ještě tlumící pěnu. Ale to bych chtěl už asi moc.

Zůstaneme-li ještě v lehce kritickém režimu, pak bych zmínil, že mě zprvu docela trápil vyšší tlak na spáncích. Což ale u mé šišaté a spíše široké než ploché hlavy není ničím až tak výjimečným. Když jsem pátral po příčinách, našel jsem výše zmiňované kladky na konci přední čelenky, okolo nichž se otáčí lanko systému Boa.

Tento prvek je sice poměrně plochý a schovaný pod polstrováním, avšak v případě, kdy je vám helma v tomto místě skoro až těsná, jej cítíte docela výrazně. Naštěstí jsem si s postupem času buď zvykl, nebo si to celé prostě sedlo a omačkalo se a dnes o tomto místě skoro ani nevím.

Co mě baví

Na druhé straně mě baví, jak funguje upínání systému Boa, i když v něm vlastně nevidím až takovou revoluci jako třeba u bot. Příjemné je, jak je ovládací kolečko velké a i při plně zapuštěné poloze zadní části dobře přístupné. Utahovat jej lze skutečně snadno, přesně a po jemných polohách, k povolení jej stačí zlehka otočit proti směru hodinových ručiček.

Rozhodně příjemná je přezka se zubatkou pod bradou, UVEX Monomatik, díky níž upnutí pod bradou snadno povolíte jednou rukou, stejně tak si můžete nastavovat, jak moc má být pásek stažený. Vítaným bonusem je polstrování, které celou přezku kryje a zároveň lze pod něj snadno smotat volné konce pásků, aby nikde zbytečně netrčely.

Bezproblémové je též případné nastavení přezek pod ušima FAS, které snadno povolíte a zase zajistíte. Jen popruhy jako takové by mohly být utkány z trochu jemnějšího vlákna. Takto jsou dost pevné, tvrdé a někdy se mi stává, že mě lehce řežou do ucha, proto je musím opakovaně rovnat. Ale nic dramatického.

UVEX Jakkyl hde – závěr

Jak bylo zmíněno hned v úvodu, helmu UVEX Jakkyl hde vozím již dobře půl roku, vzal jsem si ji s sebou do Finale Ligure, na Gardu a rovněž mi dělala společnost na několika enduro závodech. Zde přitom vidím její nasazení jako jednoznačně nejsmysluplnější. Zkrátka klasický princip helem 2v1. Lehčí otevřená helma na transfery s možností ji rychle a bez zbytečných prodlev proměnit v téměř plnohodnotnou integrálku nejen kvůli pravidlům, ale zejména pro svou ochranu.

Tento typ helmy se pochopitelně hodí i pro jezdce, kteří střídají běžné lesní traily a ostré nasazení v bikeparku, a tak bychom mohli pokračovat. V případě Uvexu Jakkyl hde vidím jako velké plus vysoký stupeň ochrany, a to jak v podobě s bradou, tak i bez brady. Jakkyl je již při první osobní zkušenosti pevný a odolný.

Samostatná helma je sice poměrně tvrdá a nekompromisní i po nasazení na hlavu, to ale zcela náležitě kompenzuje jistotou usazení za jízdy. Její vyšší hmotnost v základním stavu 428 g (větší velikost 56 – 61 cm) sice v terénu do jisté míry poznáte, ale vzhledem k jistotě usazení to není nijak obtěžující. Hodně dobře je přitom vyřešené odvětrání, kdy se člověk sice při pohybu rychlostí chůze dost zahřeje a zapotí, stačí se ale trochu rozjet a vnitřní větrací kanálky udělají své.

Systém instalace brady na základní část helmy možná není nejdokonalejší na světě, práci s ním si lze ale rychle osvojit a mně osobně již nečiní problémy si chránič brady opakovaně sundávat a nandávat před a po každé rychlostní zkoušce. UVEX Jakkyl hde rozhodně není tuctovou helmou, rozhodně není za hubičku, pokud ale hledáte komplexní ochranu své hlavy pro trailování, enduro závody či řádění v bikeparku,  pak stojí za to o něm minimálně přemýšlet.

UVEX Jakkyl hde – základní údaje

Cena: 3 149/5 999 Kč (Jakkyl/Jakkyl hde – ceny na koloshop.cz)
Hmotnost: 428 + 227 = 655 g (helma + brada = komplet, boční záslepky 17 g, vel. 56 – 61 cm)
Velikosti: 52 – 57 cm, 56 – 61 cm
Ventilace: 14 otvorů
Upínání: BOA 360
Konstrukce: Multi Inmould

Více informací na mezinárodním webu: www.uvex-sports.com

PLUS

• Pevná konstrukce – vysoký stupeň ochrany
• Plný tvar
• Promyšlený systém ventilačních kanálků – kvalitní chlazení při pohybu nad cca 10 km/h
• Komfortní upínání kolečkem Boa
• Nastavitelná přezka pod bradou Monomatic (s polstrováním)
• Možnost výškového nastavení upínacího mechanizmu
• Boční záslepky pro použití helmy bez chrániče brady
• Po prvním nácviku snadno připevnitelný chránič brady
• Vysoký komfort a pocit komplexní ochrany v režimu integrální helmy

MÍNUS

• Celkově dost tvrdá helma potřebuje nějaký čas na zvyk – méně komfortu
• Štítek se pohybuje v relativně malém rozsahu, obvykle to ale stačí
• Zprvu mě tlačily kladky systému Boa v místě spánků, později to přestalo
• Popruhy jsou poměrně tvrdé a občas řežou do uší

Foto: Štěpán Hájíček / Kubajsz Fišer / Barbora Berdychová / Cannondale (Ale Di Lullo)