Cannondale Jekyll & Trigger – velké odhalení! #1

Všichni, kteří sledujete naše sociální sítě (Instagram či Facebook) jistě víte, že jsem vás minulý týden „obtěžoval“ řadou momentek z Itálie, zejména z oblasti Finale Ligure. Aby bylo jasno, nejel jsem tam na dovolenou, ale za prací, jelikož právě zde byly odhaleny stroje Cannondale Jekyll a Trigger ve své nejnovější podobě!

Akce to byla výtečná, jak místem, počasím, lidmi, organizací i koly samotnými. Osobní zážitky z cest vám ještě rád popíšu v samostatném článku, nyní bych se chtěl věnovat zejména kolům jako takovým. Trigger a Jekyll jsou stroje, které již poměrně dobře známe a oba jsme je v jejich současné podobě testovali (Test Cannondale Jekyll 4 – 2015 | Test Cannondale Trigger 4 – 2015).

Obě tyto platformy, které byly, jsou a vždy budou nepřehlédnutelné díky „šílenému kosmodromu“ v podobě tlumiče Fox DYAD, jsou s námi již slušných pár let. První zmínky o těchto kolech jsem u nás na webu našel z roku 2012, kdy jsme testovali jednu z prvních generací Cannondale Jekyll a ve stejném roce jsme představili Trigger 27,5, konkrétně model roku 2013. Takže slušných pět let, alespoň v podobě, v jaké si je dobře pamatujeme. *Jekyllova historie totiž sahá o mnoho let dále do minulosti.

Dobrý voják Jekyll!

Asi není třeba popírat fakt, že modely Jekyll a Trigger si novou podobu rozhodně zasloužily a bylo tedy jen otázkou času, kdy tento okamžik přijde. Trigger je přitom kolem, které, za oněch zhruba pět let své existence, neustále hledalo samo sebe, své nejvhodnější zařazení a své vlastní místo na slunci.

Naopak Jekyll poslední generace měl v tomto ohledu mnohem jasněji, jelikož od začátku útočil na pozice enduro speciálu. Tedy i přesto, že při pohledu na pět let starou variantu vypadá tehdejší Jekyll, vnímáno dnešní optikou, dost komicky! Je tomu tak zejména díky přítomnosti vidlice Fox 32 (novinka používá Fox 36), tehdejšímu posedu a geometrii, ale také díky směšně vyhlížejícímu trojpřevodníku. Zdvihy to mělo slušných 150 mm, stejně si ale říkám: Na tomhle jsme jezdili?

Malá připomínka starých časů…

Cannondale Jekyll 3 (2012)

Jekyll se samozřejmě za posledních pět let změnil, posunul a vyvinul, což potvrzuje kousek testovaný v roce 2015. Když si ale na toto konkrétní kolo vzpomenu, stále mám pocit, že se jednalo o enduro ze „staré školy!“ Jerome Clementz na něm sice ukořistil slušných pár medailí v rámci EWS a na mnoha dalších enduro závodech po celém světě včetně titulku mistra světa v roce 2013 (Jerome Clementz – výsledky), čas radikální změny byl ale nevyhnutelný.  

Jeho výbava jednoduše poslední dobou přestávala stačit světové konkurenci, proto se poslední roky intenzivně pracovalo na nové generaci Jekyllu, která by nabídla zejména moderní geometrii a celkově omlazené a vylepšené jízdní vlastnosti.

Cannondale Jekyll 275 4 (rok 2015)

Protáhnout, zkrátit, položit a zaříznout!

Starší Jekyll mě, i přes otravný tlumič DYAD, jehož přílišnou složitost uznali i zástupci značky na prezentaci nové generace, vlastně bavil a dost mi seděl. Byl poměrně krátký, a tak nějak více posazený na zadní kolo. Novinka v podobě Jekyllu 2018, můžeme-li ho tak nazývat, přestože si Cannondale moc na modelové ročníky nehraje, je o dost jiná, modernější, závodnější, extrémnější.

Celkem logicky a očekávatelně se prodloužila přední část rámu (horní trubka u vel. M 609 mm, dosah [reach] 447 mm), zkrátil se představec a tak podobně. Bez větší změny zůstala délka hlavové trubky (115 mm u vel. M), podstatně se ale hnul úhel hlavy a délka zadní stavby. Hlava padla o dva stupně (z 67° na 65° | oproti naposled testovanému Jekyllu – 2015) a zadní stavba se scvrkla o rovné 2 cm (z 440 mm na 420 mm). Jak je toto možné?

Poslední dva údaje by vám měly vyrazit dech! Povedlo se? Úhel hlavy 65° možná ne, ale délka zadní stavby pouhých 420 mm je ve světě 27,5“ enduro strojů něčím zcela výjimečným a skoro bych i věřil prohlášení, že se jedná o nejkratší zadní vidlici ze všech kol na trhu! Jak moc se pletu?

Cannondale Jekyll 1

Vyosení = cesta spásy!

Zcela zásadní a klíčovou roli ve zkracování zadní stavby hraje konstrukce dobře známá z modelů Cannondale F-Si (test) a Scalpel Si (praktické představení). Stejně jako u těchto dvou kol je i u Jekyllu (platí i pro nový Trigger) posunut zadní náboj o 3 mm směrem ven, tedy dále od podélné osy kola a s ním je posunuta i řetězová linka. Narozdíl od F-Si a Scalpelu Si byl ale použit širší náboj standardu Boost (148 mm), díky čemuž nedochází k posunu na straně pohonu o pouhé 3 mm vůči standardu (142 mm), ale hned o 6 mm!

Výsledek? Tužší zadní výplet díky rovnoměrnějšímu sklonu paprsků na obou stranách je vlastně jen bonus. Tím nejdůležitějším je rozšíření prostoru okolo klik a napojení zadní stavby na rám, díky čemuž bylo možné posunout zadní kolo více dopředu (na hodnotu 420 mm délky zadní stavby), aniž by to znamenalo kompromisy v síle, konstrukci či pevnosti zadní kyvné vidlice.

V rámci prezentace jsme byli několikrát upozorněni, že řada konkurentů ve snaze zkrátit zadní stavbu sahá po různých řešeních v podobě zploštění zadní vidlice v oblasti pod převodníkem (účinné, ale dost těžké řešení), či se smíří s jejím oslabením zrovna v tomto důležitém pevnostním bodě. Cannondale Trigger a Jekyll ale díky konstrukci Asymmetric Integration (Ai) nic takového nepotřebují­*.

*Výjimkou je základní Trigger s dvojpřevodníkem, který se snaží vytvořit dostatek místa pro řazení.

Ostatně stačí se podívat na zadní vidlici Cannondale Jekyll ze všech stran a je patrné, že je zde stále spousta prostoru okolo pláště (i při použití obutí Maxxis v rozměru 27,5×2,5“). Zároveň jsou nohy zadní kyvky již od pohledu příkladně robustní a bytelné.

Cannondale Jekyll s jedním převodníkem se může pochlubit skutečně robustní zadní vidlicí.

Všechny důležité údaje jsou přehledně sepsány na sedlové trubce.

U F-Si a Scalpelu Si je vyosení zadního náboje o dost patrnější, zde je potřeba sledovat detaily.

Nebyl by to Jekyll…

Kdyby se nedokázal proměnit v Hyda! Nejnovější generace nechce být výjimkou, přestože jeho tvůrci nechtěli spoléhat na řešení natolik komplexní a složité jako byl tlumič DYAD. Proto nový pojem, který bychom se měli naučit skloňovat, zní Cannondale/Fox Gemini! Respektive ještě důležitější slovíčko je „Hustle“ (v překladu shon, ruch, hemžení…).

Abych vám to dostatečně vysvětlil. Gemini je systém integrovaný do tlumiče Fox Float (či Float X, dle modelu), které vymyslel a stvořil Cannondale, jeho partner Fox jej poté přepracoval, vylepšil a vypiloval do finální podoby. V principu se jedná o přídavnou vzduchovou komoru, kterou dálkovým ovládáním z řídítek otevíráte/zavíráte. A to zcela nezávisle na tlumení jako takovém, či poloze páčky zamykající (nebo alespoň brzdící) celou pružící jednotku (ProPedal se tomu říká již jen v rámci odborného žargonu).

K dispozici jsou přitom dva režimy – „Flow a Hustle“. Flow je asi jasně odvoditelný, tedy plně otevřená stavidla chodu zadní stavby, maximálně velká hlavní komora v tlumiči a nikterak nebržděný chod odpružení s maximálním rozsahem 165 mm (145 mm u modelu Trigger).

Fox Float X EVOL s komorou Gemini

Z druhé strany vypadá tlumič víceméně standardně.

Tuto ovládací páčku nemám moc rád. Těžko se hledá už jen její optimální poloha.

Hustle baby, hustle!

Druhá možnost je režim Hustle, kdy jedním pohybem, pomocí dobře známé páčky Fox, deaktivujete kdykoliv za jízdy část hlavní vzduchové komory, čímž se změní chod a celkový projev zadní stavby.  Její krok klesne zhruba o 20 %, tedy na hodnotu přibližně 130 mm. V souvislosti s tímto nám přitom bylo okamžitě vysvětleno, že Hustle mód není zamýšlen jen jako režim pro výjezdy, ale spíše jako sportovnější, efektivnější jízdní režim.

V praxi, o které si řekneme více v samostatném článku, to funguje tak, že přepnete páčku do Hustle módu, hlavní komora se rázem zmenší a tlumič se postupně jakoby napumpuje. Díky tomu se lehce zvedne střed a celé kolo se nastaví do polohy vhodnější pro šlapání a výjezdy. Zároveň se ale nic nezavře ani nezamkne a zadní partie je stále schopna velice slušné akce (osobně vyzkoušeno).

Snahou tvůrců komory Gemini tedy bylo jednak zlepšit schopnosti kola při přesunech a v technických výjezdech (na asfaltu můžete použít Hustle mód a ještě si tlumič zamknout), zároveň nabídnout jezdci efektivnější režim pro úseky, kde je na rychlostní zkoušce potřeba intenzivně šlapat, houpat se či intenzivně manévrovat.

Tlumič Fox Float X EVOL je na modelech Cannondale Jekyll 1 a 2. Verze 3 a 4 mají klasickou variantu Float EVOL bez expanzní nádobky.

Nech se vystřelit!

Se šlapáním to asi bude všem jasné, ale to ostatní? Bylo nám to vysvětleno na jednoduchém příkladu. Nejen na trailech ve Finale se najdou místa s velkými boulemi či terénními vlnami, případně s klopenými zatáčkami. Velký lesní pumptrack nebo něco jako rychlebské Superflow po italsku. V takovém místě se hodí kolo ve spodní úvrati pořádně prošlápnout, aby vás to vystřelilo nahoru na bouli nebo ven ze zatáčky.

Při použití režimu Flow ale hrozí, že se zadek propadne, zejména díky svému převážně lineárnímu kroku. Zato když aktivujete Hustle mód, bude zadní partie tužší, vy se v těchto G-outech nebo v zatáčkách můžete více opřít do pedálů a využít správně nasměrovanou kinetickou energii, aby vás vystřelila, kam jen budete potřebovat.

Osobně jsem to zkusil párkrát a pak to nechal být, jelikož lovit za jízdy při rychlém střídání překážek v neznámém terénu potřebnou ovládací páčku by nebylo rozumné. Využít to ale na místech, která člověk zná, by mohlo přinést pár setin či snad i vteřin k dobru! Když už jsem zmínil rychlebské Superflow, tam by zrovna mělo smysl jet jej celé v Hustle módu.

V utažených zatáčkách na hladším povrchu se Hustle mód rozhodně hodí!

Za oponou, pod oponou…

Zatím jsme se věnovali jen několika důležitým charakterovým rysům nového stroje (strojů), faktem přitom zůstává, že se díváme na zcela nová kola, která nabízí o mnoho víc, než jen upravenou a vylepšenou geometrii či nový tlumič. Mimochodem ten lze ladit pomocí speciálního adaptéru a gumových pásků, jež krok za krokem snižují objem hlavní komory a budují více progresivní krok. Základ by měl být přitom veskrze lineární, aby se dal charakter projevu zadní stavby co nejlépe a co možná nejsnáze ladit právě na tlumiči.

Vložka do vzduchové komory Gemini.

Gumičky pro postupnou redukci objemu – vyšší progresivitu.

Zajímavým faktem, který byl na prezentaci zmíněn tak nějak mimochodem, je, že se konstruktéři nesnažili nový Trigger ani Jekyll nějak zásadně odlehčit, jelikož již současné generace těchto strojů byly dostatečně lehké a pevné. Výjimečně jsem tedy neslyšel nic o XX% nárůstu tuhosti a XX% poklesu hmotnosti. Vývoj se soustředil zejména na ovládání, kompaktnost, bytelnost, všestrannost, spolehlivost a jednoduché nastavení.

Nikdo se zároveň nesnažil ušetřit tu a tam pár gramů na výbavě, proto jsou i specifikace jednotlivých modelů poskládány maximálně prakticky, tedy s poctivým osazením, včetně poctivého obutí. Jak zaznělo po jednom dotazu: „Pokud bude někdo chtít lovit gramy, ať si na kolo dá klidně papírové pláště! My jsme ale chtěli postavit naše kola tak, abyste si na ně mohli sednout a jet a výměnu jednotlivých dílů řešili až ve chvíli, kdy budou opotřebované intenzivním provozem.“

Cvakáme, cvakáme…

Nejen na kafe a pivko se za námi zastavil Mark Weir (WTB profil)!

Vršíme kostičky lega

Než uzavřeme kapitolu týkající se primárně modelu Cannondale Jekyll nové generace, pojďme poukázat ještě na několik zajímavých vylepšení, či jen praktických prvků přítomných na tomto stroji. V první řadě stojí za zmínku nasazení plně karbonového horního ramene zadní stavby na všech modelech, včetně Jekyllu 4 s jinak hliníkovým rámem. Karbon najdete i na postu chrániče spodní trubky, který lze snadno sundat a vyměnit. Jiné značky v takovém místě používají gumu, Cannondale věří pevné skořepině uhlíkového kompozitu.

„Jen si s tím zkuste třísknout o stůl,“ naváděli nás při prezentaci!

Elegantní, funkční, osvědčené a praktické jsou čepy LockR s vnitřní rozpěrkou, které používají i stroje sesterské značky GT. Důvodem je úspora hmotnosti, zjednodušení konstrukce a navýšení tuhosti pohyblivého spoje. Módní nezbytností je dnes vnitřní vedení kabeláže, zde s poměrně chytrými porty, kdy můžete kabely vstupující do rámu zajistit, aby vevnitř nedrnčely.

Poslední, a tak trochu vtipný bod: „Nenapadlo nás, že něco takového budeme někdy prezentovat jako velkou výhodu a inovaci, ale je to tak. Naše nové modely Cannondale Jekyll a Trigger byly konstruovány s tím, aby bylo možné upevnit do rámu košík a vložit do něj lahev s vodou! A to u všech velikostí!!! Ano, zdá se to komické, ale podívejte se okolo a zjistíte, že mnohá konkurence tuto možnost nenabízí!“

Jerome Clementz již na novém Jekyllu!

Karbonové horní rameno (u všech modelů Jekyll a Trigger)

Vstup kabeláže do rámu s pojistným šroubem.

Spodní karbonový kryt rámu a výstup vedení.

 

reklama

Cannondale Jekyll Carbon 1 – MOC: 209 999 Kč

Cannondale Jekyll Carbon 2 – MOC: 169 999 Kč

Cannondale Jekyll Carbon 3 – MOC: 112 999 Kč

Cannondale Jekyll 4 – MOC: 84 999 Kč

Cannondale Trigger – postavte mu vlastní pódium!

Již v úvodu jsem se snažil (ne)taktně naznačit, že se Trigger za dobu své dosavadní existence dost dlouho hledal, až se vlastně solidně ztratil! Začínal jako sportovní trailová raketa se zdvihem 120 mm (rok 2012), objevil si i v podobě ultimativní 29“ verze jako Trigger 29er s vidlicí Lefty SuperMax a zdvihem 130 mm, načež se jeho poslední podoba tvářila jako drsný trailbike na 140 mm (test Cannondale Trigger 4 MY 2015). Ve skutečnosti se jednalo spíše o menší a maličko odlehčenou verzi Jekyllu.

Nic ve zlém, s posledním Triggerem jsem si užil dost srandy v Krušných horách, ale pravdou je, že jestli potřeboval Jekyll posunout vpřed, Trigger potřeboval nakopnout! Dle tabulkových hodnot to možná bude vypadat, že zůstal i nadále ve stínu většího bratra, po praktické zkušenosti s oběma koly ale musím smeknout nad tím, jak podobným, a přitom svébytným kolem dokáže být.

Hned s několika kolegy jsme se shodli, že Jekyll je dokonalé kolo na těžké enduro tratě a závody, Trigger je ale strojem, s nímž by člověk, zejména v české kotlině, objel minimálně 90 % všeho, co ho zláká a napadne! Tak moc mě tento bike oslovil, i když jsem si po výjezdu na kopec a popisu toho, co nás čeká cestou dolů, dělal trochu starost, jestli se budu na Triggeru cítit alespoň z půlky tak jistě jako na Jekyllu. A stalo se, o tom ale ještě v samostatném článku.

Nejlevnější Cannondale Trigger Carbon 3

Cestou stejnou ubírá se…

Jsem si vědom, že jsem starší Trigger o pár řádků výše docela pomluvil a vytýkal mu, jak moc napodoboval svého většího bratra, což v mnoha směrech dělá i jeho nejnovější generace. V tomto bodě ale musím říct, že si Cannondale Trigger bere to nejlepší, co se vymyslelo pro model Jekyll! Respektive, abych byl spravedlivý, postavme to tak, že obě kola sdílejí klíčové konstrukce, technologie a nápady, které byly vymyšleny pro obě platformy zároveň!

Přijmeme-li výše zmíněné jako prostý a ve své podstatě kladný fakt, pak můžeme popis zajímavostí přítomných u modelu Trigger výrazně zkrátit. Zkrátit jej jako jeho zadní stavbu, která i zde dosahuje unikátní hodnoty 420 mm. Opět je to díky angažmá konstrukce Asymmetric Integration (Ai) a spojení s Boost nábojem zadního kola (148 mm).

Hodně podobně jako u Jekyllu byla upravována geometrie, která rovněž spojuje již zmíněnou kratší zadní partii s delším předním trojúhelníkem (horní trubka u vel. M 602 mm) a kratším představcem. Ten ale není až tak superkompaktní jako u Jekyllu, jelikož Trigger má být více jezdivý. Tomu odpovídá i úhel hlavy 66°, tedy o stupeň strmější než u Jekyllu. Že je stále oba srovnávám…

Nejvyšší model Cannondale Trigger Carbon 1

Jeden je víc než dost!

Tento jeden stupeň se jeví býti dostatečným rozdílem s ohledem na odlišné cílení obou modelů, zároveň se ale jedná o hodnotu, o níž se nedá říct, že by byla výsledkem kompromisu. Jen se podívejte kolem sebe, kolik kol obdobného zdvihového apetitu využívá podobné hodnoty? Náhodnou sondáží jsem objevil, že pod úhlem 66° skloněnou hlavu najdeme i u kol Rock Machine Blizzard, která by se ale měla měřit spíše s Jekyllem, jelikož nabízí zdvih poctivých 160 mm nad oběma koly!

Trigger si při úhlu hlavy 66° vystačí se 150 mm kroku vepředu a 145 mm vzadu.

To jen na okraj a jako připomínku výjimečných vlastností tohoto kola o jehož reálném projevu si ještě řekneme. Pojďme ale dále, ať se v tom neztratíme. Další na řadě je tlumič Fox, který i zde obsahuje extra komoru a dálkové ovládání systému Gemini. Tedy opět možnost volit Flow mód pro plný výkon a maximální volnost odpružení, nebo Hustle pro jeho zkrocení ve výjezdech a v místech, kde se vám hodí stabilnější a jistější odpružení.

Princip fungování je naprosto stejný a cíl tohoto řešení také. I když jak se to vezme. U Jekyllu to lze chápat tak, že se díky Hustle módu můžete snáze vyhrabat ze zapadlého údolí zpět na hřeben, nebo si jen lépe zapumpovat třeba na Superflow. U Triggeru je to malinko jinak. Už jeho základní charakter je poměrně slušně efektivní, s Hustle módem se ale kolo ještě o něco více narovná, přiostří a zrychlí.

S přiškrceným krokem můžete využít až 115 mm vertikálního pohybu zadní osy v místech, kde člověk nepředpokládá výrazné nerovnosti, naopak potřebuje kolo dokonale cítit v rukách a v nohách. Hustle mód na Triggeru by vás jednoduše měl vystřelit nahoru na kopec, nebo by vám měl umožnit proletět v rychlosti Singltrek pod Smrkem a hned na to si šňupnout brutální kamenité enduro lajny kousek za čárou na polské straně Jizerských hor. Samozřejmě po přepnutí na Flow!

Také Cannondale Trigger využívá tlumič s komorou Gemini. 

Tlumič Fox Float najdete jen u modelu Trigger Carbon 3, Fox Float X pak u modelů Trigger Carbon 1 a 2.

Karbonové horní rameno je víceméně stejné jako u Jekyllu, rozlišovacím znakem je prodloužená část horních vzpěr před napojením.

Drobnosti vysoké hodnosti

Už jsme u toho znovu. Nový Trigger rozhodně není jen o nové geometrii, tlumiči a nových barvičkách. Je to kompletně nový bike, který dle mého názoru udělal výrazně větší vývojový skok než Jekyll. Každopádně pokud bych chtěl být důsledný, můžu vám povídat znovu a dokola o čepech LockR, o kompozitním horním rameni o prostoru na láhev apod.

Nechci se ale zbytečně opakovat. Zajímavější mi připadá skutečnost, že zatímco Jekyll nabídne tři karbonové varianty a jednu základní hliníkovou (všechny vybavené řazením 1x), Trigger bude, alespoň prozatím, spoléhat čistě na karbon. Zajímavý je postup materiálů, technologií a výbavy. Trigger Carbon 1 totiž nabídne plně kompozitní základ, včetně zadní stavby určené pouze pro řazení 1x. Trigger Carbon 2 již spoléhá na hliníkovou zadní partii a přestože je osazen sadou SRAM X01 Eagle, mohl by teoreticky nést i přesmykač.

Do třetice Cannondale Trigger Carbon 3 je vystavěn na stejném základě jako „dvojka“, oproti ní je ale vybaven řazením Shimano (SLX/XT) v sestavě 2×11. Je to v celku pochopitelné, i když musím uznat, že na obrázcích i při reálném pohledu to vypadá, že jsou zde dvojpřevodník a přesmykač něčím nepřístojným. Sundat řazení, smyk a jednu placku je ale úkon na pár minut a s kazetou 11-46 zubů se žít rozhodně dá i při jediném převodníku.

Škoda jen, zejména pro českého zákazníka, že Trigger (zatím) nezná variantu „4“ na čistě hliníkovém základu, která by v našich končinách mohla být jistě dobře prodejná.

Čepy LockR jsou nejen funkční, ale i elegantně zapracované do rámu.

Hliníková zadní stavba (Trigger Carbon 2 a 3) lehce ustupuje možnosti použít druhý převodník.

U vrcholné verze Cannondale Trigger Carbon 1 je ale zadní vidlice o poznání bytelnější a bez kompromisů.

Více až příště…

Tímto bodem končí naše více než výživné povídání o teoretických novinkách, výhodách a přednostech inovovaných modelů Cannondale Trigger a Jekyll. Pokud vás tato kola nadchla, neváhejte naladit další článek popisující moje první dojmy z pobytu v jejich sedle!


Více informací, včetně cen, geometrií apod. najdete na stránkách www.cannondalebikes.cz, či na přímo těmto modelům věnované mikrostránce ((Cannondale Jekyll / Cannondale Trigger).

Foto: Štěpán Hájíček / Cannondale (Ale Di Lullo)

Cannondale Trigger Carbon 1 – MOC: 209 999 Kč

Cannondale Trigger Carbon 2 – MOC: 169 999 Kč

Cannondale Trigger Carbon 3 – MOC: 112 999 Kč

Cannondale Jekyll – geometrie

Cannondale Trigger – geometrie

Zapnout Hustle mód a pořádně se do toho opřít! Cannondale Trigger Carbon 1

Líbí se vám článek? Podpořte nás na vaší sociální síti. Díky
  • Milos Cihak

    Jsou krásný, to jo. Ale myslím,že Mondraker Dune a jeho Forward geometry má dost podobné parametry…

    • Koukám na to, hlavu bys na 65° asi mohl položit, ale zadní stavba u Mondrakeru je 430-440 mm, což je dost rozdíl proti 420 mm. Ten rozdíl je znát, věř mi 😉

      • Milos Cihak

        Ty jo zkusil bych si to rád…Dune jezdím a jsem nadšený. S hlavou v základu (66%), ale jestli je Cannon ještě obratnější a dejme tomu s podobnou stabilitou MND, tak to musí být úlet…

      • Crazy M

        Kurňa to je „věda“ :DD Haldy čísel 🙂 Nic nevím a jezdím ale jak to tu čtu jsem si šel změřit tu zadní stavbu na svého Stumpa a hele, taky 420mm 🙂 Hurá, jsem světový :DD Bohužel o úhlu hlavy nic nevím a ejhle, žiju :DD

        • Jen počkejte jak dám dohromady ty jízdní dojmy… Už se to chystá, do rána by to mělo být komplet!

        • PravdaBoli

          Takovych kol se stejnou zadni stavbou je vic, akorat nekdo se z toho zase snazi udelat neco extra , bud kazdy kopiruje clanky od druhych nebo si nezjisti fakta asi tak…

          • A kolik kol má asymetrickou zadní stavbu a řetězovou linku posunutou o pár milimetrů ven?

          • Vlající Střapec

            …no tak třeba Spešl to tak měl už před mnoha lety. 🙂

  • Pavel

    Zajímavé je, že Cannondale nebyl schopen vyvinout v požadovaných zdvizích /alespoň na Triggera ve 150mm/ svoji Leftynu – dle jejich dřívějších reklamních vyjádření nejtužší vidlici na trhu.

    • Lefty tam není hlavně proto, jak mi bylo řečeno, že se celké kolo stavělo ve spolupráci s Foxem (tlumič Gemini), proto tam chtěli mít i Fox vidlici, aby došlo k požadované souhře na obou frontách. Ale jo, s Lefty by to bylo HUSTÝ!

    • Josef Behounek

      Leftynu se 160mm maj uz dlouho…

      • Ano, ale tady by to chtělo 170 mm. Jednoduše na to asi není marketingová vůle. A představte si tu cenu při dvojnásobné ceně vidlice! Upřímně Fox 36 je asi lepší a když si tam představím RockShox Lyrik a Super Deluxe (nebo i Coil) 😉

        • Josef Behounek

          Kanon mám rád právě z důvodu toho že jdou proti proudu a léta letoucí nabízejí vidlici lefty Samozřejmě jsou dva tábory jedni to nesnášejí druzi to miluji. Teď koukám že se to začíná měnit a konkrétně ten Fox 36 není vůbec vůbec špatný, ale nejak to neni ono, vizuálně myslím. Zajímavé je že Kanon jako jediná firma šla svým směrem (třeba to krásné přepákování modelu moto) a stála si za svým. Dnes už máme defuckto Mainstream – Rock Shox a Fox na vsech kolech…Kde je třeba zašla sláva Marzocchi, vozil jsem Bombera, Manitou živoří i když se objevují i jiný hráči na trhu Cane Creek, Bos, Ohlins. Marketing? Když se podívám na Megakoncern Sram kolik všech značek pohltili, jak to vedou a jak svým megalomanstvym vlastně diktují všem okolo, nemám z toho dvakrát dobrý pocit, proto byla a je pro mě ta lefty tak výjimečná a tomuto kolu by slušela. Takze dost bylo keců Jdu si pohladit svoje RB575 s Auronem od Milana, jak bylo na tomto serveru v minulosti testováno a jsem za to moc rád, ze jste mi dali tipa a že se alespoň trochu budu vymykat. Peace

          • Josef Behounek

            Jo a ještě něco diktoval jsem to do telefonu a neměl sílu dělat korekce tak prosím sorry a styl

  • Josef Behounek

    Kanon bez lefty neni kanon :o(

    • Mě tam Lefty chybí jen morálně… Fakticky jsem rád za klasický teleskop!

  • Roman

    Škoda, že to nebyl před rokem. Za ty peníze, bych ho asi volil místo RB Bandit 675. Vypadá parádně, tak třeba na příští sezonu.