GIRO Chronicle MIPS – dlouhodobý test helmy

Již dobře půl roku jezdím s helmou GIRO Chronicle MIPS, která se dostala na trh s příchodem modelového roku 2017 jakožto levnější varianta poměrně oblíbeného a dosti rozšířeného modelu GIRO Montaro. Ten byl pro změnu novinkou minulého roku, se kterou mě rovněž pojí dlouhodobé zkušenosti.

GIRO Chronicle se oproti Montaru snaží ušetřit kupříkladu použitím jediné skořepiny (Single In-mold), což znamená, že nemá extra chráněnou spodní hranu. Tato helma se rovněž oprostila od pogumované úpravy „výdechů ventilace“ v zadní části pro jistější držení velkých MX brýlí, využívá trochu jiné výstelky, jinak se ale tvarem a dalšími rysy Montaru hodně podobá. Výrazně příjemnější je cena a rozumná se zdá být i hmotnost 337 g (tabulková u velikosti M / 55-59 cm), respektive 350 g (reálná se štítkem). Loni testované GIRO Montaro (velikost L) ukázalo na našem vážícím zařízení 395 g!

Dnes již skoro povinnou výbavou helem značky GIRO je systém MIPS, o kterém bylo napsáno již mnoho. Ve zkratce se jedná o nezávislou vnitřní skořepinu, která přes výstelky dosedá na vaši hlavu. S helmou je spojená pomocí pružných čepů, proto je schopná nezávislého pohybu ve všech směrech někde v řádu 1 cm. To by mělo pomoci snížit následky pádu v případě, že nenarazíte hlavou do překážky přímo (minimální pravděpodobnost), ale s větší či menší mírou rotace. Toto řešení bylo inspirováno plovoucím uložením mozku v naší hlavě.

Ilustrační řez helmou se skořepinou MIPS.

MIPS jak jsme se s ním poprvé setkali v praxi u helmy Bell Super 2R MIPS.

Kšilt hail!

Součástí helmy je dnes, jak tomu velí poslední all-mountain trendy, výrazný a dlouhý štítek nazvaný P.O.V.™ Plus, který je s helmou spojen dvojicí šroubů. Při snaze o jeho zvednutí najdete tři poměrně jasné polohy, přičemž pohyb štítku nahoru a dolů klade docela odpor. To je v zásadě dobře, jelikož vám nebude skákat nahoru a dolů, neposune se, když jej uložíte do tašky a nebude dělat ani žádnou jinou neplechu.

Zvednout jej lze i dost vysoko na to, aby se pod něj vešly MX brýle, což jsem osobně nevyužil, ale jde to. Stejně tak jej můžete nastavit do pozice bez výrazné indexace, aby netrčel do nebe a zároveň vám nestínil ve výhledu. Takto velký štítek totiž bude vozit úplně dole jen málokdo. Hledání „mezipolohy“ chce jemnější zacházení a trochu trpělivosti, ale jde to, pak i zde drží solidně a jistě.

Štítek na helmě GIRO Chronicle MIPS je skutečně výrazný a dlouhý.

Na místě jej drží dva kovové šroubky s hlavou zalitou v plastu.

Koukám, že jsem měl štítek při focení trochu nakřivo 😛

GIRO Roc’n’roll páté generace

Stahování zajišťuje klasické kolečko, na jaké jsme zvyklí od řady dalších helem GIRO. Konkrétně systém Roc Loc® 5. Celý upínací mechanizmus lze přitom v zadní části snadno posouvat ve třech polohách nahoru a dolů, aby došlo k náležitě jistému usazení a přizpůsobení vaší ctěné hlavičce. Co mě celkem překvapilo, je velká plocha skořepiny MIPS a stejně tak i nadstandardní plocha polstrování. Oboje pokrývá velkou část vnitřní plochy helmy, tedy samozřejmě s ponechaným místem pro ventilační otvory Wind Tunnel™.

Když se podívám na loni zkoušené Montaro, tak to bylo v množství polstrování skutečně o hodně skromnější a skořepina MIPS byla výrazně více odkrytá. Je tedy otázkou, který přístup je lepší, jestli více odvětrání, nebo více polstrování pro potenciálně vyšší míru pohodlí a jistější usazení? Pravdou je, že komfort byl zřejmě u GIRO Chronicle MIPS stanoven za jednu z hlavních priorit, jelikož pocit s touto helmou na hlavě je nanejvýš příjemný.

Ovládací kolečko upínacího systému je na první pohled šikovně skryto.

Stahovací mechanizmus lze přitom snadno výškově upravit (3 polohy).

Přitom ale není zbytečně utopené a snadno jej vždy nahmátnete.

Na šišku i meloun

Osobně mám dost specifický tvar lebky, který si nikdy příliš nerozuměl s helmami GIRO. Moje kulatá a široká hlava vždy bojovala s vnitřním profilem preferujícím užší protáhlé lebky a tradičně jsem cítil silný tlak na spáncích. S každou další generací ale jako by tvůrci v GIRO na mě a mně podobné jedince mysleli více a více.

Slyšel jsem, že právě Chronicle MIPS sedí dokonale již na první vyzkoušení mnoha lidem s tenisákem místo hlavy, jako mám já! Ne, že bych tomu nevěřil, možná jsem jen příliš extrémní jedinec, ale já si musel trošičku zvykat a chvilku mi trvalo, než jsme si s helmou dokonale sedli. Stále je to ale velký rozdíl oproti Montaru, kde jsem si pro šířku mojí lebky a tlak na spáncích musel vzít velikost L, zatímco u Chronicle mi krásně padlo menší M.

Nechci vás zatěžovat svými osobními problémy, spíš bych vám chtěl ještě stručně popsat svůj malý předstartovní rituál. Helmu si nasadím a lehce stáhnu, přitlačím ze shora, porovnám a nechám být. Za chvíli ji ještě trochu dotáhnu a pak sedí dokonale. Asi jak trochu povolí výstelky, jak si vše sedne. Pak už si můžu jen libovat.

S Giro Chronicle MIPS při testování Rock Machine Blizzard 90-27

reklama

Plavání si nech na plovárnu

Co se mi hodně líbí je pocit jistého spojení helmy s hlavou, jistého usazení. U jiných modelů s technologií MIPS jsem narážel na pocit, že se skořepina až moc hýbe a helma na mojí hlavě tančila o fousek víc, než by mi bylo příjemné. U GIRO Chronicle MIPS jsem ale nic takového nezaznamenal. Když za ní člověk vezme rukou, cítí, jak se skořepina hýbe, jak v helmě účelově klouže. Tento pohyb je ale poměrně malý a hlavně za jízdy prakticky neznatelný.

Odvrácenou stranou pevného a jistého usazení, stejně tak i vysokého komfortu daného velkou plochou polstrování, je vyšší míra zahřívání a následného pocení hlavy. Tedy v případě pomalého pohybu. Za jízdy po rovině či z kopce vzduch poměrně slušně a ochotně proudí skrz helmu a ochlazuje vaši hlavu, i když to není žádný hurikán. Jakmile ale zpomalíte, cesta se zvedne k nebi a vy delší čas dupete do pedálů, začne se hlava více zahřívat a více potit.

Extra velká plocha výstelek znamená extra vysoký komfort…

…ale také trochu horší odvod tepla.

Vyždímat a jet dál

V parných letních dnech, nebo ještě hůř, když je teplo a vlhko, je nutné připravit se na to, že z vás pot poteče proudem. Osobně jsem s tímto faktem neměl nikdy příliš problém, ale je pravda, že se dřív jezdilo v XC ementálech a dnes se jezdí v uzavřených škopcích. Každopádně u Chronicle se mně osobně po dlouhé době opakovaně stávalo, že jsem tu a tam musel zastavit, přitisknout helmu k čelu a takto vyždímat nashromážděný pot z předních výstelek.

Řada lidí toto dělá zcela běžně, já s tím bojuji jen někdy. Ale jak říkám, záleží jak moc velké horko či vlhko panuje v lese, jak moc se člověk potí a jak moc se hýbe, či nehýbe. Konec konců „vyždímání“ helmy naučeným pohybem na vrcholu kopce, či v přestávce v jeho půli není žádným velkým neštěstím. Horší je, když nepoznáte moment, kdy je třeba k tomuto úkonu sáhnout a pak vám tečou kapky potu okolo očí, či ještě hůř otravují výhled pomalým stékáním přes brýle.

Tak nebo tak se vyplatí výstelky občas vyndat, vyprat a pořádně usušit. Prát byste je ale měli spíš v ruce, jelikož lepené spoje by nemusely vydržet teplo a máchání v pračce a vy byste pak museli kupovat výstelky nové. Naštěstí nejsou drahé (199 Kč – eshop.progresscycle.cz) a jsou běžně k dostání, stejně jako třeba náhradní kšilt, když jej zlomíte, nebo třeba šrouby, které jej drží. I ty se dají ztratit! Vím, o čem mluvím…

Klasická přezka pod bradou.

Rozumně dlouhé pásky, které zbytečně netrčí do prostoru.

Jednoduchá spona pro srovnání pásků pod uchem.

GIRO Chronicle MIPS – závěr

Helmu GIRO Chronicle MIPS používám intenzivně už dobře půl roku a zatím mě v žádném směru nezklamala. Líbí se mi její vzhled, líbí se mi jak hezky a jistě obepíná moji hlavu a jak spolehlivě sedí. S jinými modely GIRO jsem měl občas trápení v tom, že jsem je stále utahoval a povoloval, aby mi držely ve sjezdu, ale aby mě nesvíraly ve výjezdu. S GIRO Chronicle toto většinou neřeším, nebo spíš jen tak ze zvyku cvaknu kontrolně o jednu polohu před náročnějším sjezdem a dole, když si na to náhodou vzpomenu, zase upínací kolečko nepatrně povolím.

Líbí se mi, že Chronicle skutečně plně obepíná moji hlavu a já mám pocit, že jsem chráněný ze všech stran. Skořepina MIPS se v tomto případně zbytečně nehýbe a přilba je tak na hlavně skutečně jistá. Dlouhý štítek jsem si již zvykl zvedat trochu výš, ale nikterak to nepřeháním a výhled mám vždy čistý a nestíněný. Příjemné jsou také jednoduché pásky s jednoduchou sponou, které jsou poměrně měkké, netlačí, neřežou a zbytečně netrčí.

Pokud bych měl hledat na této helmě nějaké slabiny, tak snad jedinou výraznější je v mém případě vyšší míra pocení, kdy výstelky na čele občas nestíhají absorbovat pot a ten mi pak stéká do obličeje. Toto je zjevně dané větší plochou polstrování. Na druhou stranu GIRO Chronicle není v tomto směru mezi all-mountain a trailovými helmami žádnou výjimkou. V pevnějším a více uzavřením škopku se člověk prostě zpotí víc než v XC ementálu. To je realita!

Helma GIRO Chronicle MIPS představená a zhodnocená také formou video recenze!

GIRO Chronicle MIPS – údaje

Cena: 2 999 Kč (progresscycle.cz)
Hmotnost: 337/350 g (tabulková/ reálná, vel. M.)
Upínací systém: Roc Loc® 5
Konstrukce: In-mold, MIPS
Ventilace: 14 otvorů (Wind Tunnel™)
Doplňky: P.O.V.™ Plus polohovatelný štítek, Coolmax výstelky
Velikosti: Super Fit™ S (51–55 cm), M (55–59 cm), L (59–63 cm)

Více o této helmě najdete na webu www.giro.com, v ČR dostupné varianty a jejich ceny na eshop.progresscycle.cz

Foto: Štěpán Hájíček

GIRO Chronicle MIPS

GIRO Chronicle MIPS

GIRO Chronicle MIPS

GIRO Chronicle MIPS

Líbí se vám článek? Podpořte nás na vaší sociální síti. Díky
  • Martin Doubrava

    Musel jsem napsat. Mám Giro i když jiný typ, ale nejsem s tím asi po dvou letech spokojený a už bych si Giro nekoupil. Mechanismus Roc Loc 5 je k ničemu. Je to moc jemný mechanismus (aby se uštřil asi každý gram) a kolečko se ulomilo, rozpadlo se a již nejde opravit. Tím pádem helma na hlavě přestala držet. Vycpávky polstrování se při běžnám použití trhají. Zase tolik toho nenajezdím, ale tím spíš by to mělo víc vydržet.

    • Tak to mě mrzí. Já bohužel až takto dlouhodobou zkušenost nemám, každý rok měníme helmu za nový tip, aby bylo o čem psát, ale zatím mě žádná po roce, mnohdy dost intenzivního použití, nezklamala.