RB Bandit 475 – test domácího trailbiku

Velký Bandit je naším věrným parťákem již delší čas a v redakci s ním panuje maximální spokojenost. O to více jsem se těšil na důkladnou prověrku menšího brášky, RB Bandit 475, kterého jsem již letmo prověřil začátkem tohoto roku. Tehdy jako předprodukční verzi, nyní ve finální podobě!

Těsně před prázdninami nastala ona dlouho očekávaná příležitost pro osobní seznámení s jedním z nejnovějších „derivátů“ velkého Bandita 675, jak tato kola výstižně označil jeden čtenář v rámci diskuze. Ony totiž stroje Bandit 675 a 475 nejsou samy. Třetím do party je devětadvacítka RB Bandit 290 se zdvihem 120 mm, která se veze na stejné konstrukční vlně jako dva modely na středních kolech se zdvihem 140, respektive 160 mm.

Bandit 290 přitom rozhodně neminul oblast našeho zájmu. Pokud se zadaří, tak i tuto novinku bychom měli ještě letos prověřit na vlastní kůži a povědět vám poté, jestli nový koncept zadního odpružení chodí stejně dobře s menšími i velkými koly. Zpět ale k Banditu 475, k prostřednímu derivátu rodiny desperátů.

Lko dobrý, Mko pecka!

Jak jsem zmiňoval v úvodu, s RB Bandit 475 jsem měl tu čest již na začátku tohoto roku. Byla to ale trochu jiná zkušenost. Měl jsem na něj tehdy jen dva dny, jednalo se o větší rám (L) než je můj ideál (M) a šlo o kolo se specifickým osazením „co dům dal“. Zajímavé bylo tehdy přímé srovnání s velkým Banditem 675. Na našem redakčním stroji jsem totiž dojel do RB centra, sedl na Bandit 475, abych se dva dny na to zde zase otočil a odjel tentokrát na vlastním kole, tedy na větším Banditu.

Tím vším bych chtěl především naznačit, že jsem tentokrát věděl, co mě čeká, ale vlastně ne až tak doslova. Čekal na mě Bandit 475 velikosti M s relativně běžnou výbavou blížící se „katalogové“ sestavě Team, tu s většími, tu s menšími úpravami. Tedy primárně s vidlicí SR Suntour Epixon, která se ukázala jako jedna z mála slabin tohoto kola, či s řazením Shimano SLX 1×11 atd.

Co mě naopak mile překvapilo hned ze začátku byla funkce zadní stavby s tlumičem RockShox Monarch RT3 ve svém středu. Pár dní před tím, než jsem si půjčil Bandita 475, jsem se vozil na Koně Hei Hei Trail, která stejně jako RB chodí na 140 mm, ale projevem jsou tato kola jako nebe a dudy! Nechci se pouštět do hlubšího srovnání, ale přesně tam, kde je Kona sportovně tvrdá, je Bandit trailově aktivní a super komfortní. Obě kola mě bavila, každé ale trochu jinak…

Nejdůležitější na konec! Nebo na začátek?

Trochu převracím svůj zažitý scénář, ale nedá mi to jít do toho hned ze začátku! Už jen proto, že zadní stavba na RB Bandit 475 ani v nejmenším nezapře původ u svého velkého enduro bratra. Na poměry dané třídy je totiž příjemně živá a akční. V první chvíli jsem musel krotit sám sebe, abych na asfaltu nesahal na páčku blokace, což jinak běžně radikálně odmítám!

Ani zde to vlastně není nutné, když ale přesedáte z ostré zbraně jako je Kona Hei Hei Trail na takto komfortní kavalec, chce to prostě chvíli času na přizpůsobení a uvelebení se. Zvyknul jsem si brzy, zklidnil jsem svůj jízdní styl, méně dupal a více točil nohama. Druhý kopec a bylo to tam! Myslím stabilní a jistá odezva na šlapání, která se dostaví i s odemčeným tlumičem. Ale samozřejmě, pokud si chcete užít ostrou sportovní jízdu, možná vám bude více sedět, když si tlumič lehce přiškrtíte ve středním režimu Medium, nebo jej pro jízdu ve stoje zcela zavřete.

Proč bych ale já osobně něco takového dělal? Zejména, když RB Bandit 475 i s plně otevřeným tlumičem poslušně uhání vpřed přesně podle toho, kolik síly a energie do něj investujete. V tomto osazení možná není nejrychlejším trailbikem světa, ale zároveň není ani žádný lenoch. Když se totiž chcete trochu nebo i víc zmáčknout, dá vám rozhodně možnost k seberealizaci.

Smyčka v čase – posed už zase!

Opusťme ale na chvíli tuto oblast a zkusme se vrátit na začátek, abychom nezapomněli na posed a ovládání. V prvním případě bych pozici za řídítky označil za klasicky trailovou až lehce šmrncnutou do endura. Z mého podhledu jsem měl pocit, že jsou řídítka lehce výš, než bych možná čekal, nikoliv ale zbytečně v nebi. Podložky jsem přitom okamžitě přesunul nad představec, jak je mým dobrým zvykem. Každopádně lehce vyšší polohu rukou beru spíš jako výhodu pro jisté ovládání a stabilitu než cokoliv jiného.

Z celkového rozložení těla jsem měl zároveň pocit, že sedím jakoby více v kole než nad ním, což mi opět dávalo pocit jistoty, zejména v místech, kde se trail zlomil ostře dolů. Kdyby člověk moc chtěl, asi by z Bandita vykřesal i sportovnější pozici za řídítky, otázkou zůstává, zda je to vůbec potřeba? Mně se sedělo i jezdilo dobře a bavilo mě, že kolo velice dobře stoupá a nanejvýš ochotně klesá!

Do posedu a následně i řízení přitom do jisté míry zasáhla vidlice SR Suntour Epixon, která sice na papíře nabízí 140 mm zdvihu, v reálu při nafoukání podle hmotnosti jezdce a pocitu postupně klesla až na nějakých 130 mm. Nevím přesně jak je tato vidlice konstrukčně vysoká (běžná vzdálenost osa > horní okraj korunky), například v porovnání s kousky od RockShoxu, z pohledu jízdního projevu jsem ale neměl pocit, že by mi onen centimetr na vidlici nějak zásadně chyběl. Tedy jak co se týká posedu, tak i ovládání.

Trailbiky mi prostě sedí!

Pokud jde o ovládání jako takové, tak jsem se v sedle RB Bandit 475 cítil od začátku jako doma. Už prvotní verze Bandita 475 velikosti L, co jsem jezdil na jaře, mě hodně navnadila, aktuální Mko mě pak dorazilo a nadchlo! I přes pochybnosti, co se optimální výšky vidlice týká (viz předchozí odstavec) jsem měl pocit, že je hlava příjemně položená (tabulka hlásí 67°), kolo je krásně stabilní, jisté a přitom se snadno ovládá.

Bandit 475, ať už chcete či nikoliv, hodně připomíná většího brášku Bandit 675, právě i po stránce řízení. Zejména rozumným mixem klidu a stability – včetně náročných strmých úseků – a přívětivé hravosti. Bandit 475 není přehnaně živý, či snad vratký, naopak při přechodu ze zatáčky do zatáčky potřebuje sebevědomé vedení rukou pilota, jehož příkazy pak ale poslouchá bez odmítání a zcela okamžitě.

Zcela záměrně jsem si s menším rámem (M) projel svá oblíbená místa v Prokopském údolí, stejná, jaká jsem jel zkraje roku na předprodukčním Lku. Cílem bylo zjistit, zda velikost rámu či osazení změní něco zásadního na sebevědomí tohoto kola. Nestalo se. S menším i větším Banditem, s jednou i druhou vidlicí, s hrubším i jemnějším obutím, stále jsem měl pocit, že jsem pánem situace a že si cestou dolů můžu dovolit skoro vše, co mě jen napadne.

Už jen díky přiměřeně jisté geometrii a stabilnějšímu odpružení, které nezmizí celé pod rukama, když se jen podíváte na přední brzdu, se s trailbiky obecně mnohem snáze jezdí strmé trialové sekce než na robustních endurech. Ta mají totiž radši, když to s nimi pálíte dolů na plný plyn, nikoliv, když si chcete vychutnat přesné hledání stopy předním kolem při rychlosti opatrné chůze důchodce na přechodu.

Mecháček lesní

Přestože se použitá vidlice SR Suntour Epixon snažila a v určitých místech na mě dělala dojem slušného výkonu, krok se zadní stavbou udržet rozhodně nedokázala. Minimálně s tlumičem RockShox Monarch je zadní partie náramně jemná, až je třeba si na to při šlapání chvíli zvykat. Jak jsem to už vlastně popisoval:

Kinematika použitého závěsu hovoří jednoznačně ve prospěch jezdce, minimálně v případě plynulého šlapání. Pokud se ale v sedle houpete a škubete nohama, houpat se bude i tlumič!

Když tuto oblast konečně opustíme, můžeme se vrhnout do hlubokých vod chodu zadní stavby a nechat se hýčkat jemnými i výraznějšími vlnkami jeho projevu. Přestože RB nepoužívá na čepech tlumiče kuličková ložiska (jako třeba Giant), ale klasická kluzná pouzdra, je vše vyladěno ke skutečně parádní citlivosti.

Citlivý je nejen začátek, kdy má člověk skoro pocit, že tlumič reaguje snad i na popadané jehličí, nezahálí rozhodně ani zbytek kroku. Stačí se do toho více opřít, pustit brzdy, uvolnit uzdu jezdecké fantazii a už se vezete. Tedy houpete. Zadek maká o106 a vy máte místy pocit, že je vzadu snad i o něco víc, než jen 140 mm. Střední rozsah je totiž krásně aktivní, přitom jsem ale neměl nikde pocit, že by se pode mnou kolo při ostrých manévrech zbytečně nořilo, bortilo, či se žvýkalo.

Banditům je obecně vytýkána až přílišná progrese na konci kroku a také zde se mi potvrdilo, že dostat tlumič k dorazu není vůbec snadné. Mně to ale jako nevýhoda nepřipadá. Akce si člověk od zadní stavby užije víc než dost, do zdvihu se nepropadá a když dojde na tvrdé nárazy, můžete si být jisti, že i ony budou účinně utlumeny a nepůjdou natvrdo do tlumiče, potažmo do rámu. Mně vyšší progrese zadní stavby nevadí, já jsem za onu rezervu na konci pístnice rád, je to taková moje psychologická pojistka.

Epixon – sto třicet? Ani to ne!

Vrátíme-li se obloukem k vidlici SR Suntour Epixon, pak musím znovu zopakovat skutečnost, že její reálný krok se po nafoukání na odpovídající sag pohyboval někde kolem 130 mm. Nikoliv 140 mm jak hovoří tabulka. Tedy alespoň pokud bereme v potaz délku odhalených vnitřních nohou.

V reálu se do hry navíc zapojuje ještě elastomer, který funguje jako až příliš účinný doraz (bottom-out). Pokud neskočíte z dvoumetrové skály na předek, pak se kus gumy, který je schovaný ve vzduchové komoře, skoro nehne a krok vidlice tak reálně končí někde u 100 – 110 mm, což je dost škoda. I když možná lepší, než kdyby se vidlice přehnaně propadala a vy museli balancovat na předním kole při každém silnějším stisku přední brzdové páky.

Už jsem také zmínil, že ve středně náročném terénu, při rozumně ostré jízdě, fungoval Epixon přes všechny moje výtky vlastně poměrně slušně a schopně. Byl docela citlivý a ve svém aktivním rozsahu i dost snaživý. Při ostřejším stylu jízdy a zejména pak v členitějším a silně rozbitém terénu ale bylo znát, že svými schopnostmi a reálným rozsahem na celek nestačí a příliš neodpovídá plnému potenciálu Banditu 475.

Neříkám, že je to úplně mizerná vidlice, to rozhodně není. Vhodná by mohla být pro jezdce, kteří řeší každou korunu a kteří chtějí Bandit využívat více ku sportovní a rekreační podobě cyklistiky. Ostatní, kteří jej budou neustále vnímat a využívat jako malého bratra Bandita 675, by si měli přišetřit a na post vidlice nasadit nějaký sofistikovanější a celkově výkonnější kousek. Z nabídky konfigurátoru RB alespoň RockShox Revelation RL.

KOMPONENTY

Koukneme-li na další komponenty, je to víceméně klasika, kterou asi nemá smysl dlouze dokola rozebírat. Nejzajímavějším kouskem je jednoznačně sedlovka PRO Koryak, kterou jsme si ale již popsali dříve v samostatném článku (první teleskopická sedlovka Shimano – PRO Koryak). Z rodinky Shimano zde byla přítomná ještě sada SLX v konfiguraci 1×11.

To na jedné straně chválím, jelikož přesmykač a dvě placky mě už nebaví tahat sebou do lesa, natož pak ovládat. Rozsah převodů zrovna této sady ale není nikterak oslňující. V principu mi ale stačil, jen jsem se do toho ve výjezdech musel o něco víc opřít. Možná bych nasadil menší převodník, abych dosáhl na lehčí převody, nebo naopak vyměnil kazetu za verzi XT s rozsahem 11-46 zubů a byl bych v zásadě spokojen.

Výměnu by si zasloužilo i řazení SLX, které mě opět ve své jedenáctirychlostní podobě dost „obtěžovalo“ nesmyslně dlouhým krokem jednotlivých poloh. Kvůli tomu se dost těžko řadí více převodů najednou. Nechci se opakovat s řečmi o vykloubeném palci nebo nekonečném cvakání po jednom stupni. Nakonec jsem si celkem zvykl, ale stejnak bych doporučil investovat do páček ze sady XT, které chodí o několik řádů lépe a nestojí nesmysl.

Poslední bod, který si zaslouží alespoň letmou zmínku, představují brzdy Shimano SLX. Ty mě naopak znovu mile překvapily. Už podruhé se mi stalo, že jsem trochu bojoval s krokem zadní brzdy, která tu a tam měkla, to ale byly spíš jen chvilkové stavy. Zkracování a prodlužování kroku brzd už beru jako vcelku přirozenou věc, u Shimana SLX to navíc nejsou nějak zásadně velké výkyvy.

Naopak se mi líbí krátký chod páky, když si ji tak člověk nastaví krásně přístupným a dobře ovladatelným kolečkem. Jistý je i celkový výkon, rozumná je modulace a když na to přijde, dokáží být tyto brzdy i poměrně ostré. V případě větší zátěže by se jim dalo pomoci třeba ještě větším kotoučem, výměnou destiček apod.

RB Bandit 475 – závěr

Za sebou mám již mnoho zkušeností s „velkým“ Banditem 675, který trvale obývá naší redakční garáž. Před dvěma lety jsem zkoušel Bandit HT 27,5“ a nyní jsem si konečně střihl další dostaveníčko se středním Banditem 475. Už mi chybí jen Bandit 290. Celkově přesto musím říct, že mě celá rodinka Banditů baví a varianta na 140 mm není výjimkou. Myslím si, že se podařilo postavit hodně příjemný a dosti všestranný trailbike, který umí být mrštný a svižný, přitom z něj ale jednoznačně čiší výrazné trailové, až lehce enduro zaměření.

RB Bandit 475 může být parťákem pro dlouhé výpravy, kde vám nabídne solidní míru efektivity a jistého přenosu energie na zadní kolo, přitom vás bude hýčkat nadstandardní mírou komfortu a jistotou ovládání. Naopak, pokud je pro vás Bandit 675 až příliš tučným soustem a hledáte kolo podobně schopné, přitom však lehčí a svižnější, může RB Bandit 475 zaujmout i tuto roli.

S hrubším obutím, kratším a širším kokpitem, výkonnou vidlicí, potenciálně i se 150 mm kroku nad předním kolem, lze univerzálního sportovce či cestovatele snadno přetavit v nenasytného žrouta trailů a polykače technických sekcí. Podobný potenciál najdete i u jiných kol této kategorie, RB Bandit 475 má ale tu výhodu, že díky možnosti individuální konfigurace při nákupu lze od začátku zvolit požadovanou sestavu a neřešit následnou výměnu a prodej nevyhovujících dílů.

Text a foto: Štěpán Hájíček

---

RB Bandit 475 – data

Hmotnost: 13,73 kg (vel. M, bez pedálů, *ve vyobrazeném osazení)
Kokpit (řídítka/představec): 740/65 mm
Tlaky (vidlice/tlumič): 70/150 psi (jezdec 85 kg)

RB Bandit 475 – cenová osa

RB Bandit 475 (rám s tlumičem): od 25 240 Kč
RB Bandit 475 Base: od 46 296 Kč
RB Bandit 475 Team: od 51 443 Kč
RB Bandit 475 Race: od 72 503 Kč

Více o tomto kole najdete na webu www.rb-bike.cz

*tabulku specifikace tentokrát neuvádíme, jelikož se kola RB objednávají přes konfigurátor, kde si lze  snadno navolit vlastní výbavu

PRO

• Příjemný a komfortní posed s jistým nadhledem
• Stabilní a jistá geometrie
• Jistota i ve strmých sjezdech a na trialových skalkách
• Přirozené a okamžité reakce na pokyny jezdce
• Mimořádně citlivý chod zadní stavby = vysoký komfort
• Aktivní projev zadního odpružení – téměř pocit delšího kroku
• Dostatečná progrese, jistota při tvrdých dopadech
• Solidní efektivita odpružení
• Pocit jisté odezvy, lehké jízdy a svižné akcelerace (záleží i na výbavě)
• Kdo by chtěl tvrdší projev při šlapání, ten si může přivřít tlumič

PROTI

• Vidlice SR Suntour Epixon nedosahovala výšky odpovídající zdvihu 140 mm
• Reálná délka kroku vidlice byla jen něco přes 100 mm
• Koncept řazení 1×11 má za mě pochvalu, poněkud omezený je zde ale rozsah převodů a hlavně krok páček je nepříjemně dlouhý – ideálně výměna za páčku XT (11 speed)
• Nic zásadního mě již nenapadá!