Canyon Neuron AL 9.9 SL – TEST

S koly značky Canyon jsem již dobré dva roky neměl tu čest se osobně potkat, ale i tak mám pocit, že je dobře znám. Neberte to zle, ale přijde mi, že Canyon před pár lety upekl jeden skutečně povedený a osobitý koncept, minimálně v sekci MTB fullů, který aplikuje napříč kategoriemi, staronový Neuron nevyjímaje.

Aby v tom bylo hned na začátku jasno. Ačkoliv se Neuron, minimálně dle svého jména, zdá být novým přírůstkem v nabídce Canyonu, vše je trochu jinak, než se zdá. Jde o čirý pragmatismus. Canyon Neuron není novou řadou, ale pouze přejmenovaným pokračovatelem rodiny Nerve, která přišla o své původní jméno kvůli vstupu této německé značky na americký trh. Prý tam Neuron vyzní lépe, než Nerve?! Kdo ví…

Nové jméno, původní receptura

S novým názvem ale nepřišly žádné zásadní změny. Meziročně se měnila hlavně výbava a skladba jednotlivých modelů. Rám je víceméně stejný jako byl u poslední generace řady Nerve. Ta již delší čas nabízí sportovní fully jak na parametru 27,5“ (zdvih zadní stavby 120 mm), tak i 29“ (zadní stavba 110 mm). Canyon Nerve AL 9.0 (27,5“) jsem přitom testoval v roce 2014. Jeho bratr na větších kolech a s novým jménem byl pro mě premiérou. Nutno říct, že s napětím očekávanou.

Jak rozeznat Neuron 29“ a 27,5“, aniž byste museli s lupou hledat označení plášťů? Jednoduše podle názvu, kdy devětadvacítky mají v číselném označení za tečkou devítku (9.9, 8.9 apod.), sedmadvacítky nulu (9.0, 8.0 apod.). Na kole jako takovém to poznáte podle siluety kol a rámu, nebo podle číslovky na horním rameni zadní stavby označující zadní zdvih v milimetrech (110 = 29“ / 120 = 27,5“).

Neuronů s velkými koly je poměrně dlouhá řada – šest, jestli dobře počítám. Testovaná varianta 9.9 SL se ale v několika ohledech vymyká zbylému spektru. Tedy vlastně v jednom konkrétním ohledu. Jako jediná sestava není vybavena řazením Shimano 2×11, ale spoléhá na SRAM, a to dokonce v konfiguraci 1×12, tedy Eagle! To mě osobně velice potěšilo, jelikož jsem až příliš zhýčkaný moderními výdobytky světa MTB a otravovat se s přesmykačem se mi chce čím dál tím méně!

Malá poznámka pod čarou. Když se někdy před rokem ptal jedem můj kamarád po doporučení ohledně koupě nového kola, skončili jsme po chvíli diskuze u Canyonu Neuron 29”. Tehdy jsem se mu snažil vysvětlit, že tři převodníky jsou překonané, dva jsou rozumnou volbou a nejlepší by byl jeden. Jenže v té době nabízel CANYON buď jen dvě, nebo tři placky. S ohledem na cenu a osobní nároky na dané kolo zůstal kamarád u třech, což mi dnes přijde jako slušné retro, přitom je to stále zánovní kolo.

Jinou zajímavostí je fakt, že v době, kdy více než kdy jindy platí heslo „plastic fantastic“, nemá Canyon v nabídce jediný Neuron na karbonu! V této řadě věří jen a pouze hliníku! Mně osobně to nevadí, ale… Asi chápu, že si karbon nechává pro závodní řadu Lux, i když na druhou stranu Spectral nebo Strive se nabízí jak ve verzi AL, tak i CF? Že by o karbonový Neuron nebyl zájem???

Kola CANYON využívají již pár let jednotný, originální a snadno rozpoznatelný designový styl.

Na pravé straně je přelepený vstup do rámu, který díky absenci přesmykače nemá aktuálně využití.

Canyon byl jedním z prvních, kdo se snažil designově napojit horní raménko na zadní vzpěry. Nenápadná číslovka pak udává hodnotu zdvihu v mm.

POSED A POZICE JEZDCE

Staršího a menšího bratra, Canyon Nerve AL 9.0 (27,5“) jsem v době, kdy jsem jej testoval (rok 2014), vlastně příliš nepochopil. Bylo to svižné a obratné kolo, jeho odpružení ale bylo, světe div se, na můj vkus až moc aktivní. I proto jsem se s ním za celou dobu testu nedokázal sžít na 100 %. Asi by mě tento bike bavil, kdyby měl vyšší zdvih (to by z něj byl Spectral), nebo naopak delší rám a tužší odpružení (Lux?). Oproti tomu Neuron 29“ začal již zkraje našeho soužití psát výrazně jiný příběh, příběh plný porozumění a vzájemného respektu.

Zkraje jsem byl sice překvapen poměrně krátkým posedem, než jaký bych čekal u obecně spíše sportovně laděného kola. Možná, kdybych to chtěl hrotit, mohl jsem otočit představec dolů, ale to se mi v konečném důsledku vůbec nechtělo. Už jen z principu!

Postupem času mi došlo, že jsem si zařazení a zaměření tohoto kola asi špatně vyložil. Na vysloveně sportovní vyžití má Canyon již zmíněnou řadu Lux, trailové radovánky si lze zase užít s modely Canyon Spectral. Starší Nerve, dnes Neuron, leží někde mezi. Není ani vyslovený spurter, ale ani trailová zbraň. Je to takové kolo pro radost, pro komfortní a přitom nadmíru svižné svezení.

Vraťme se ale k pozici jezdce, kde mě jako další aspekt překvapila sice hezky tvarovaná a k jezdci výrazně ohnutá řídítka (backsweep 9°), která ale měla na šířku pouhých 740 mm. Před pár lety bych řekl, že to je u této kategorie víc než dost, dnes bych na devětadvacítku, ještě se spíše kratším posedem, nasadil klidně 760 mm. Osobně bych se nebál ani lešenářské trubky délky 780 mm! Ale to už by chtělo vyzkoušet, případně zaříznout podle pocitu.

Ať je to jak chce, maličký, na délku i šířku skromný se zdá být kokpit i v případě, když zasunete sedlo. Nebo spíš o to víc! Najednou, jako by měl člověk v ruce jen malou lehoučkou hračku, která snad ani není kolem, ale jen klíčenkou, s níž si můžete točit na prstě! Nechci Canyon kvůli tomu hanit, neříkám, že se každé kolo musí držet nějaké univerzální receptury, jen se vám snažím popsat svůj pohled na věc a svoje postřehy. A také se snažím připravit si půdu pro další kapitolu a další hodnocení.

740 mm není málo, u tohoto kola by mi ale nevadilo použít podstatně delší „větve“. Každopádně tvar originálních řídítek Canyon H21 Flat CF je velice příjemný.

Ne vždy jsem byl z gripů Ergon nadšený, ale tato poslední generace je hodně příjemným styčným bodem.

Ani Fizik Tundra 2 není sedlem, které bych zrovna miloval. I v tomto případě jsem si na něj ale nemohl stěžovat.

OVLÁDÁNÍ

Z hlediska ovládání a řízení nemám ke Canyonu Neuron 9.9 SL vlastně žádné kritické připomínky. Již zmíněný celkově kompaktní rám se podílí na slušné agilitě a ochotě poslechnout jezdce vždy a zcela bez prodlení. Žádné znatelné „zpoždění“ dané přítomností velkých kol se nekoná. Neuron je v ruce hodně lehký, snadno se s ním manévruje, snadno se s ním poskakuje a člověk si s ním může hrát jakkoliv potřebuje.

Stability nabízí Canyon Neuron 9.9 SL vlastně také dost. Tedy už jen díky rozumně zvolenému úhlu hlavy 69,3°, který se nikterak nevymyká zažitým zvykům (najdou se kola stejné kategorie s úhlem nižším i vyšším). Stabilita vedení je přitom zásluhou i prosté přítomnosti velkých kol. Člověk se tak cítí jistě i v poměrně rozbitém terénu, řízení neplave a kola neodskakují. Jen je vhodné uvědomit si zavčasu, kam Canyon Neuron AL 9.9 SL patří a kam už ne…

Jako doma se cítí na běžných lesních cestách a hravých trailech, kde si s ním užijete moře zábavy a oceán jízdní dynamiky! Jak moc je Neuron rychlý, hravý a zábavný, tak přesně je narýsován rozsah jeho jízdního potenciálu.

Opakovaně se mi totiž stalo, že jsem pln nadšení vzal Neurona na stezky, kde obvykle drtím spíše trailová a enduro kola, načež mi naznačil, tu s větším, tu s menším důrazem, že „tady se už necítí ve své kůži.“ Poznat to bylo na nervozitě řízení, méně jistém záběru plášťů (zejména zadní Continental X-King někdy ztrácel na sebevědomí) a podvědomém pocitu křehkosti. Zažil jsem i pár lehkých krizovek, když jsem si vysloveně nedal říct a tlačil Neuron za hranu!

Možná by pomohla o něco širší řídítka, či hrubý vzorek i na zadní kolo, například Continental Mountain King jako je vepředu. Proč by to ale člověk dělal?! Rozumnější se naopak zdá udělat menší krůček zpět, vrátit se na stezky prosté vyslovených extrémů, skalek a strmých padáků a hned jste zase na vlně nespoutané zábavy a především rychlosti.

Při jednom „celodopoledním“ výletu jsem Neurona na chvíli půjčil kamarádům a jejich první reakce byla pokaždé: „Pane jo, ten Canyon ale jede!“

Continental Mountain King RaceSport 27,5×2,4″ je hodně příjemná a jistá guma, která vám slušně zvedne sebevědomí.

Vzadu obutý Continental X-King je sice rychlý a ve výjezdech slušně drží, za krále jistoty bych jej ale neoznačil.

Je to doba, co jsem naposled jezdil s koly Mavic a koukám, že svérázné nápady a netradiční konstrukce jsou této značce stále vlastní.

 

reklama

ODPRUŽENÍ

Když už jsem rozebíral vlastnosti ovládání v různě náročném terénu, můžeme hnedle navázat popisem odpružení, přesněji jeho funkce. Neuron AL 9.9 SL je, podobně jako snad všechny Canyony, co jsem měl zatím možnost zkusit, naladěn na poměrně aktivní vlnu. Stačí se rozjet, uhnout ze silnice na rozbitou pěšinu mezi stromy a jen žasnete, jak komfortní a aktivní dokáže být i takto malé odpružení.

Foxka 34 vepředu krásně a účelně dávkuje svých 120 mm kroku, zejména když je vyleštěná a příkladně namazaná. Zadní klasická nezávislá čtyřčepová stavba rovněž neváhá naservírovat jezdci na zlatém podnose všech 110 mm svého kroku. V porovnání s nedávno testovaným lehkým trailbikem Rocky Mountain Thunderbolt (27,5“, zdvih 130/120 mm – P/Z), je Canyon Neuron i při menším zdvihu o poznání komfortnější.

Potenciální nevýhodu představuje vyšší aktivita odpružení při šlapání, i když zde hodně záleží na zvyku, nastavení kola a stylu šlapání. Kdo chce, má možnost naladit si počáteční citlivost vidlice i tlumiče pomocí kompresních okruhů (páčky a přepínače pro jemné nastavení najdete na vidlici i na tlumiči), nebo dle situace přepínat vhodné režimy tlumení.

Já osobně jsem si jen lehce pohrál s tlaky, nic extra nezavíral a rychle se spokojil se specifickým projevem tohoto kola. Na prvním rande jsem z něj byl sice trošku rozpačitý až překvapený, při dalších sezeních jsme již fungovali téměř jako jedno tělo a jedna duše.

Kdo chce, může si na tlumiči ve třech krocích nastavit sílu účinku kompresního tlumení ve střední poloze.

Na vidlici lze podobným způsobem ladit citlivost pomocí černého kolečka a takto odladit odpružení k obrazu svému.

LINEARITA/PROGRESE

Jednou z mála věcí, které bych odpružení na Canyonu Neuron vytkl, je až příliš velká linearita, či dokonce degrese průběhu zadní stavby. Tedy vlastnost poměrně typická pro stroje Canyon. Nevadí mi, když při ostřejším průletu přes kořeny provětrám tlumič až k jeho dnu, což se mi povedlo mnohokrát, soudě dle gumičky často „spadlé“ až na konci pístnice.

Vadí mi ale, když vletím do více uzavřené zatáčky, nebo přírodní pumpy a zadní stavba celá zmizí v kompresi, kolo se rozvlní a já na pár setin zcela ztratím pocit kontroly. Stalo se mi to opakovaně na určitých, pravda trochu specifických místech, která ale jezdím často a s jinými koly zde až takové problémy nemám. Je to zjevně daň za komfort a aktivitu, kterou buď přijmete, nebo ne. Případně lze roti tomuto efektu bojovat a komoru tlumiče vyvložkovat, abyste dosáhli trochu větší míry progrese.

Za technickou zajímavost považuji, že Canyon u Neuronu nepoužívá tlumiče Fox řady EVOL, se zvětšenou negativní komorou, ale vývojově starší variantu, pouze s velkou hlavní komorou (LV). To ale ve výsledku chválím. EVOL tlumiče mi příliš nesedí, vyžadují moc velké tlaky, a přestože teorie pravý opak, jejich zvětšená negativní komora v praxi rozhodně neznamená vyšší vnímavost na začátku zdvihu. Naopak na Neuronu 9.9 SL použitý Fox Float Factory DPS LV chodí krásně jemně, a to od začátku až do konce! Tak proč řešit EVOL?

Canyon nasadil překvapivě tlumič Fox Float pouze ve verzi LV, nikoli nejnovější EVOL, za což jsem vlastně rád.

EFEKTIVITA

Na co bych rozhodně nerad zapomněl je efektivita jízdy na Canyonu Neuron AL 9.9 SL. Zmínil jsem sice, že je odpružení aktivnější a při šlapání má tendenci reagovat na pohyby jezdce, to ale obecně platí jen pro případy, kdy se na sedle vrtí sám jezdec, nebo když dupete do pedálů vestoje. Naopak při vyrovnaném jízdním stylu a při poklidném usazení je Neuron pod zátěží až nečekaně efektivní, jistý a stabilní.

Chvíli jsem hledal příčinu a pak ji našel v postavení hlavního čepu zadní stavby, který se nachází téměř přesně na úrovni jediného převodníku. Je to vlastně zajímavý paradox. Když jsem nedávno potkal kamaráda s jeho výše popisovaným Canyonem Nerve 29”, došlo mi, že tento rám byl původně navrhován pro pohon 2x i 3x.

I proto byl nejspíš hlavní čep posazen do úrovně prostředního převodníku (myšleno u řazení 3x). Tato poloha přitom v nejnovější konfiguraci 1x krásně odpovídá nasazenému převodníku (30 zubů). Je to štěstí, náhoda, nebo záměr? Nevím, ale funguje to parádně!

Snad bych ještě doplnil, že oproti jízdě v sedle se za jízdy ve stoje do hry často zapojí i zmiňovaná vyšší vnímavost tlumiče, proto se v takovém případě hodí tlumič trochu přiškrtit, či zcela zavřít relativně snadno dostupnou páčkou. I bez zamčení zadní stavby ale Neuron jede poměrně slušně vpřed, jelikož základní mechanická efektivita daná kinematikou zadního odpružení funguje i v takovémto případě vcelku solidně.

V každém případě má testovaný Canyon takový náboj, že jsem se s Neuronem AL 9.9 SL jednoduše nedokázal flákat. Lehkost, rychlost a chuť po ostrém tempu mě neustále hnaly vpřed a já se mnohdy až divil, jak moc jsem vyždímaný již po hodině či dvou v sedle!

Relativně vysoká poloha hlavního čepu koresponduje s horní hranou převodníku 30z.

Úchyt spodního oka tlumiče je poměrně decentní.

Naopak poměrně masivní je samotná zadní vidlice včetně silně skloněného spojovacího můstku.

KOMPONENTY

Příjemným překvapením pro mě byly po delším čase, kdy jsme se moc nevídali, pláště Continental. S jejich sportovními dezény mám všelijaké zkušenosti! Naštěstí zde byl vepředu Mountain King II Race Sport 29×2,4“ s ostrým vzorkem a kvalitní směsí, který mě podržel i v místech, kde jsem to skoro ani nečekal. Problém tomuto plášti nedělá hlína, kamení, ani kořeny. Je jistý, dobře vede, slušně se čistí a je také poměrně komfortní. Řada RaceSport evidentně za nejvyššími modely nijak zásadně nezaostává. Palec nahoru!

Zadní Continental X-King je o poznání méně agresivní, o to je zase rychlejší. Není ale tak jistý a všestranný jako MountainKing vepředu. Ostatně i zadní plášť byl tím, co mi párkrát připomnělo, kam toto kolo patří a kam už ne! I díky němu jsem pochopil, že je hloupost snažit se zdolat extra náročné sjezdy či traverzy, zejména na hrubém a sypkém podkladu.

Příjemně mě potěšila přítomnost kol Mavic, která jsem měl vždy rád, poslední roky mě ale míjela slušnou oklikou. Zde použitý set Mavic XA Elite byl příjemně pevný, jistý, lehký a při záběru dokonale tuhý.

Konstrukce kokl Mavic byla vždy překvapivá a originální. Co mě trochu zaráží je fakt, že vidím na šrouby držící kotouč.

Ploché dráty s přímou hlavičkou lze v případě poškození snadno vyháknout z náboje a vyměnit.

SRAM Eagle

K řazení SRAM nemám tradičně žádné výrazné výtky. Nadšený jsem byl o to víc, že jsem se mohl rozmazlovat sadou X01 Eagle s konceptem 1×12. Říkejte si co chcete, uznávám, že je Eagle prozatím nehorázně drahý (jistě ne na dlouho), ale je to jasná budoucnost sportovního MTB. Alespoň dle mého názoru.

Jestli mi u sad 1×11 chyběl tu a tam nějaký převod, u Eaglu se tak neděje. Nacházím zde dostatek opory pro rychlost na rovinkách i úlevy v delších táhlých, nebo naopak krátkých prudkých výjezdech. Eagle je prostě něco co chci, co snad jednou dostanu a co bych přál všem aktivním bikerům!

Jediné potenciální mínus, které stojí za zmínku, je potřeba více odlehčit řazení při přesunu řetězu na největší pastorek. Možná by stačilo přehazovačku ještě trochu poladit, pravdou ale zůstává, že se mi nejen na tomto kole zdálo, že na velikou 50zubovou rozetu neleze řetěz až tak snadno a přirozeně jako běhá po menších pastorkách.

Převodníky SRAM Eagle mají samy o sobě zajímavý tvar a široký, bytelně působící profil.

Kazeta s rozsahem 10-50 zubů vyžaduje použití velké spodní rolničky, která má sama o sobě 14 zubů.

SRAM Reverb / Guide R

Z komponentů rodiny SRAM mě trochu trápila sedlovka Reverb. Tedy hlavně morálně. Nedokážu specifikovat o jakou generaci se jedná, ale spíš tu starší, jelikož byla pomalá, pomalá a pomalá. Ergonomii ovládání snad brzy vylepší páčka 1x, ale jinak… Ano, Reverb fungoval, plnil svou roli, ale nebavil mě! V dnešní době je na trhu řada lépe fungujících sedlovek a Reverb už rozhodně není etalonem, jak tomu bylo před lety.

Poslední bod na programu, brzdy SRAM Guide R. Znám je dobře, mám je na svém kole a u tohoto kola jsem si potvrdil jednu věc. Ze začátku byly Guidy krásně pevné, pak ale postupně a vlastně dost rychle měkly. Řešil jsem, že bych je mohl odvzdušnit, dříve mě ale napadlo srovnat třmeny podle toho, jak si destičky a písty žádají, jak si vzájemně sedly.

A hle, jednoduchý mechanický zákrok na pár minut a zase byl zpátky poměrně krátký, pevný a jistý krok! Berte to jako radu pro případ, pokud se budete potýkat s něčím podobným u svého kola. Mě tento prostý postup pomohl již několikrát a dnes si již rovnám třmeny na testovacích kolech pokaždé, když se mi na chodu brzd SRAM Guide něco nezdá.

Brzdy SRAM Guide umí někdy potrápit, mnohdy ale stačí jen srovnat třmen.

RockShox Reverb je sice pěkný komponent, tato, evidentně starší generace, ale zrovna lehkým a rychlým krokem neoplývá.

Z čistě estetického hlediska jsem usadil páčku sedlovky na objímku brzdy. Po praktické stránce by ale bylo lepší zvolit samostatnou objímku a páčku natočit do příjemnější polohy.

CANYON Neuron 9.9 SL – závěr

Canyon Neuron poněkud „klame jménem,“ protože se pod novým označením neskrývá nikterak inovovaný nebo vylepšený rám. Proč by se ale mělo nutně měnit něco, co funguje?! A že Neuron funguje krásně. Bavilo mě, jak moc je toto kolo rychlé, pocitově lehké a jak snadno se s ním jezdí. To vše si můžete užít, aniž byste byli za řídítky nataženi jak na středověkém mučidle. Zde si naopak užijete hromadu komfortu, a to jak nastavením pozice jezdce, tak i prostřednictvím vysoce aktivního a pohodlí jezdce upřednostňujícího odpružení.

Canyon Neuron AL 9.9 SL je vlastně dost specifickým kolem. Na první pohled a dle tabulkových údajů byste možná čekali, že půjde o kolo postavené převážně pro výkonnostní pojetí jízdy. Jenže zde se hraje spíše na jízdní zábavu a rychlost je „pouze“ bonusem navíc. Neuron rozhodně není čistokrevný závoďák, ale ani trailová zbraň. Je kolem pro ty, kterým se líbí komfort blízký trailovým kolům, přitom je láká rychlost blížící se závodním speciálům.

Osobně si v jeho sedle nejlépe představím nadšeného MTB výletníka, který se nerad omezuje v ujeté vzdálenosti, nebo v náročnosti terénu, v žádném z těchto směrů ale nejde do vyslovených extrémů. Mohlo by to být dobré kolo pro člověka, který si rád občas střihne MTB maraton, není to ale jeho primárním cílem. Canyon Neuron je hlavně o radosti z jízdy, o svobodě pohybu a dalších pozitivních vjemech spojených s horskou cyklistikou.

Foto: Štěpán Hájíček

CANYON Neuron 9.9 SL – parametry

Cena: 99 999 Kč (cena se může měnit v závislosti na kurzu CZK/EUR)
Hmotnost: 12,45 (vel. M, bez pedálů)
Kokpit (řídítka/představec): 740/70 mm
Tlaky (vidlice/tlumič): 80/160 psi

Cenová osa

CANYON Neuron AL 9.9 LTD – 109 499 Kč
CANYON Neuron AL 9.9 SL – 99 999 Kč
CANYON Neuron AL 9.9 – 84 199 Kč
CANYON Neuron AL 8.9 – 72 999 Kč
CANYON Neuron AL 7.9 – 61 799 Kč
CANYON Neuron AL 6.9 – 50 599 Kč

Více o kolech Canyon najdete na webu www.canyon.com

PLUS

  • Pocit lehkosti a rychlosti
  • Okamžitá odezva na záběry do pedálů
  • Výtečná akcelerace
  • Až nečekaně vysoký komfort odpružení
  • Příjemně neutrální, nebo spíše lehce kratší posed
  • Solidní stabilita a prostupnost velkých kol
  • Hravost a okamžité reakce kola
  • Teleskopická sedlovka, i když to je dnes skoro zákon
  • Příjemně jistý a universální přední plášť
  • Sada SRAM Eagle 1×12
  • Klasický tlumič Fox bez komory EVOL
  • Komfortní ergonomické gripy Ergon
  • Kola Mavic – lehká, pevná, tuhá

MÍNUS

  • Překvapivě kratší posed
  • Spíše kratší řídítka
  • Až příliš lineární krok zadní stavby – méně jistoty v ostrých zatáčkách a na terénních vlnách, zejména v dolní úvrati (v ďolíku)
  • Na dnešní dobu poměrně pomalá sedlovka RockShox Reverb
  • V případě absence přesmykače trčí nevzhledně do prostoru kostka pro jeho upevnění

CANYON Neuron 9.9 SL – geometrie

CANYON Neuron 9.9 SL – vabavení

Líbí se vám článek? Podpořte nás na vaší sociální síti. Díky
  • Petr

    Hezký, ale zajímalo by mě srovnání Neurona 29 s Banditem 290.
    Budete testovat i toho třetího Bandita na velkejch kolech?. To by určitě zajímalo i nejenom mě:) Nikde o něm pořád nic není.:(

    • Na RB Bandit 290 se rozhodně chystám. Aktuálně se domlouváme na test Banditu 475, Bandit 290 by měl ale proběhnout určitě ještě tento rok.

  • Martin

    Sedlovka je určitě novější typ (B1), protože má nápis na pístnici, starší generace to neměla. Kolo je moc pěkný, ale určitě bych sáhl druhé nabízené barvě, ta černá matná je hrozná nuda. Jinak určitě bych vyměnil objímku na sedlovce, rychloupínák tady nemá smysl. Na kostičku na přesmyk bych dal horní vodítko, aby ta kostička tak nekoukala.

  • disqus_3RweN8SkgI

    U DPS to jemné doladění je pro Open mód (dle webu FOX). Pro prostřední mód to bylo u starších modelů.

    • Ok, díky za upřesnění. Bral jsem to automaticky podle starších generací.