Rocky Mountain Instinct 970 MSL – TEST

Tato kanadská značka a její kola typicky dekorovaná javorovým listem mě vždy fascinovala. Miloval jsem výstřední ETSX, nechal se uhranout „zabijákem v masce“ (Slayer), ale nebyl jsem si moc jistý, když se začala ubírat současným směrem. Až osobní zkušenost s Instinctem mě opět přesvědčila, že o kolech Rocky Mountain se vyplatí snít!

Co se mi na moderní podobě Rocky Mountain nelíbilo? Upřímně to, že Kanaďané začali, tak jako mnoho jiných značek, ve velkém protlačovat konvenční koncept zadní stavby „s tlumičem nahoře.“ Ano RM Element vlastně vždy využíval toto řešení, proto bylo na co navázat, přesto jeho poslední verze s tlumičem nepřirozeně „ztopořeným“ v rámu mi zrovna do oka nepadla.

Co se to tam dole děje?

Už jsem zmínil, že se mi líbil starý „virtuál“ ETSX, na kterém jsem kdysi chvíli jezdil a fungoval skvěle. Stejně tak jsem si zamiloval neskutečně aktivní projev přepákovaného jednočepu modelů Slayer. Dodnes si vzpomínám, jak jsem si před lety na Gardě v rámci tamního festivalu půjčil Slayer SXC s pružinovou Foxkou 36 vepředu a vzduchovým Foxem vzadu, při cestě nahoru skrz tunely jsem musel tlumič zamknout, jak se to houpalo, když jsem se ale otočil a vracel kolmo dolů k hladině jezera, nechápal jsem, co se mi to pod rukama a nohama děje!

Pak zasáhl vývoj

Jenže pak přišel Altitude s téměř klasickým čtyřčepem (tlumič rovnoběžně se sedlovkou) a stejnou „konvenční“ cestou se později vydal i Slayer. To jsem ale ještě přijal tvrzení, že se jedná o moderní pokračování řešení ETSX, protože čep na zadní vidlici (nikoliv na vzpěrách) se posunul až nad osu kola. A pak se i u Altitudu tlumič přestěhoval nahoru, přišel také 29“ všeuměl Instinct a nejvíc mě dostalo, když jsem si nastudoval, k čemu že je ten systém Ride 9, který obě tato kola používají…

Devatero cest do pekel horoucích

„Devět volitelných poloh uchycení tlumiče, devět různých nastavení geometrie a projevu zadní stavby? Kdo tohle z normálních lidí bude řešit?! To je zase spíš devět způsobů, jak se dostat do pekel a kolo totálně rozladit…“ To jsem si myslel, dokud jsem na nového Rockyho neusednul. Nerad měním názory a už vůbec ne o 180°, když to ale jinak nejde a když vám realita bez ostychu nafackuje!!!

Abych to zkrátil…

RM Instinct je bomba, pecka, raketa, šílenství… Miluju ho a zamilovali si ho okamžitě i kluci z redakce, kterým jsem ho na chvíli půjčil. No, na moc dlouho jsem ho z ruky nedal… Jasně, stojí šílených 149 990 Kč, ale zase je o čem snít! Navíc, kdyby na to došlo, pak takový Instinct 950 na hliníku za 86 990 není na poměry „kola snů“ až tak nedosažitelným strojem. A to má ještě levnějšího, i když už celkem kompromisně osazeného brášku Instinct 930 za 76 990 Kč.

Povím vám pohádku

Test tohoto kola vezmu trochu jako pohádkové vyprávění, ostatně ono není vůbec jednoduché popsat jeho vlastnosti, když máte možnost na devět způsobů změnit jeho geometrii a chování. Jelikož ale nebylo až tolik času a jelikož vlastně ani není nutné střídat všech devět poloh, abyste se Instinctu dostali na kobylku, postačí, bude-li se náš příběh točit okolo třech základních částí. Nezvěme si je pracovně FR, Trail univerzál a XC klasika.

Do lesa s tabletem…

Díky miniaplikaci na adrese ride9.bikes.com snadno zjistíte, pro co se ta či ona poloha nastavení tlumiče nejlépe hodí. Ono to lze vlastně shrnout tak, že měníte-li polohu předního oka tlumiče v podélné rovině, mění se základní úhly. Měníte-li ji v rovině vertikální (na výšku), upravuje se projev zadní stavby v závislosti na hmotnosti jezdce. Stačí tedy pochopit tuto logiku a nemusíte si do lesa brát tablet, pokud hodláte s kolem v průběhu vyjížďky experimentovat.

Zlatou střední cestou

Jak už jsem psal, svůj záměr vyzkoušet maximum z možných projevů Instinctu jsem si zjednodušil tím, že jsem se rozhodl držet se ve střední linii. To totiž odpovídá střední hmotnosti jezdce, což si snad při svých cca 80 Kg mohu dovolit. Proto jsem měnil pouze základní úhly. Oko vepředu = FR. Oko uprostřed = Trail univerzál. Oko vzadu = XC.

Ukradl masku bráchovi

První den, kdy jsem Rocky Mountain Instinct vytáhl do akce, jsem nelenil a nastavil „nejdrsnější“ set-up (FR) – úhel hlavy 67,67° a sedlovky 73,67°. Od oka jsem vyladil sag, ujel pár metrů a byl v šoku. „To kolo je hrozně krátké, řízení nějak moc položené, ale jak je to lehké, tak se s tím dají dělat strašné věci!“ Ano, FR až DH povaha ovládání na lehkém trailovém kole s velkými obručemi mě vážně šokovala.

Nechápal jsem, jak takto fakticky i v ruce lehoučký bike, který se snadno překlápí ze strany na stranu, umí bezhlavě létat z kopce dolů. V první chvíli, na prvních sjezdech, jsem si dokonce myslel, že mě to kolo vážně zabije. Že to je větší „magor“ než jeho brácha s maskou – model Slayer!!!

Ale pak se mi to začalo líbit…

A to hodně, hodně mooooc! Musíte si zvyknout na tu šílenou kombinaci neskutečně tuhého rámu, lehkých kol a takto položené geometrie. Navíc v kombinaci s vysokými 29“ ráfky ZTR Arch, které obuté do plášťů Continental Mountain King 2,2“ působily při pohledu přes řidítka nezvykle hubeně. Měl jsem pocit, že už jen kvůli kolům musí být celek vratký jak pramice na rozbouřeném moři. Ale vlastně není, jen vás zkrátka nebrzdí gyroskopický efekt velkých těžkých setrvačníků, proto si můžete s řidítky i s celým kolem dělat, co se vám jen zachce.

Propadnete peklu, nebo vám narostou křídla!

Jakmile ale tuto hru přijmete, propadnete jí a to zcela. Tedy alespoň tehdy, nahrávají-li podmínky aktuálně brázděného terénu takto extrémní povaze vašeho kola. Onen první den, kdy jsem řádil v okolí vykopávek hradiště Závist (v Praze nad Zbraslaví), mi tento projev vážně sedl. Naplno jsem si užíval rychlé sjezdy a kolmo, bez přemýšlení o ideální stopě, drtil strmé skalky. Velká kola, 130 mm zatraceně aktivního odpružení nad oběma koly a extra stabilní geometrie zde byly tím, co mi dávalo křídla.

Z vraha mistrem barového pultu

Když jsem ale sjel až dolů k řece a měl v plánu vydrápat se zpět na hřeben, nelenil jsem a nastavil střední polohu uchycení tlumiče, která pak na kole docela dlouho zůstala. Nutno podotknout, že pak bylo třeba znovu upravit sag a odskok. Ubrat asi 10 psi v tlumiči a povolit kolečko odskoku o jednu polohu. Rocky Mountain Instinct s hlavou položenou jen 68,5° se tak rázem proměnil z masového zabijáka v poměrně decentního chlápka za barem, který svým šarmem a barmanskými schopnostmi přitahuje pozornost dam v celém lokále.

Trail univerzál

Instinct se ve střední poloze systému Ride 9 znatelně zklidnil. Jeho posed se srovnal, už nepůsobil natolik vyhraněně krátkým dojmem, i ovládání bylo výrazně předvídatelnější a rozložení hmotnosti se začalo blížit ideálu 50/50. Bez řečí jsme spolu zdolali i ta nejtěžší stoupání a technické výjezdové sekce včetně míst, kde jsem poslední dobou často rezignoval. Velká kola, lehký rám a aktivní odpružení zkrátka dělají divy. Následně jsem se cestou dolů do Károvského údolí královsky bavil, užíval si stále dostatečnou porci stability, přitom však mnohem civilizovanější projev řízení.

Takhle mi to můžete zabalit

Pokud zas jednou budu trochu předbíhat událostem, mohu již v tomto místě konstatovat, že pokud by Instinct neměl mít možnost úpravy geometrie, pak by tato střední poloha měla být tou, kterou bych si přál zafixovat. Na kole jsem ji totiž nechal docela dlouho a neměl pocit, že by bylo potřeba něco měnit. Střední pozice zůstala nezměněna i po většinu našeho výletu do Českého ráje, kdy jsem až nakonec, z touhy ještě jednou zažít ten pocit pomatení smyslů, přehodil tlumič znovu dopředu (FR).

XC = nuda

Abych tuhle storku alespoň rámcově uzavřel a dostál vlastnímu předsevzetí vyzkoušet všechny tři základní polohy Instinctu 970 MSL, nelenil jsem a na konci našeho rájovského výletu přepíchl oko tlumiče do polohy maximálně vzad (hlava 69,3°). A dojem? Docela nuda! Takový normální, nijak zvlášť vyhraněný XC projev (tedy ve srovnání s tím, co RM předváděl v předchozích dvou stavech). Tak zas imbus 4 mm do ruky, povolit šroub, vyndat a pootočit jeden pár kamenů vpravo a druhý vlevo. Šup ho tam zpět a opět tu máme „pana univerzála“!

Odpružení – jak tohle dokázali?

Rocky Mountain Instinct se skutečně vymyká mnoha pravidlům, a proto i koncept tohoto testu mi trochu protéká mezi prsty, ale snažím se probrat vše podstatné. S ohledem na funkci odpružení bych v první řadě rád zmínil, jak jsem sám sobě vysvětlil, „čím to je, že je ten zadek tak tuhý, když na horních vzpěrách není žádný spojovací můstek?“

Ono je to do očí bijící

Díky tomu, že je tlumič uchycen přímo do vzpěr a nikoliv upíchnut v rameni, vzniká tímto spojením přirozený spojovací můstek. A to skutečně silný! Zadruhé – když zapátráte v českém PDF katalogu Rocky Mountain nebo na webu bikes.com, zjistíte, že Rocky Mountain využívá unikátní kónická kluzná pouzdra ABC™ (Angular Bushing Concept), která jsou dobře o půlku lehčí než kuličkové „průmysly“, údajně snazší na údržbu (stačí jednoduše rozebrat, vyčistit a namazat) a snad až o 50% tužší v krutu.

Jako liška při honu

To ale mluvíme o konstrukci a skutečnosti, že kolo i s otevřeným tlumičem peláší jak liška při honu poté, co vypustíte psy. Stejně tak ale zadek i krásně žehlí. Možná není absolutně nejcitlivější ze všech, ale vnímavý je i tak dost a dost. Zároveň je příkladně aktivní ve středním rozsahu a navíc se mi nestalo, že bych ho „propálil“ až na doraz. A to jsme si v Českém ráji náramně užívali, poskakovali, a tak vůbec. Ostatně snad poprvé jsem měl pocit, že kolo „s tlumičem nahoře“ je opravdu aktivní a práce zadku je skutečně znát. Nepracuje tak nějak mimochodem, jako jiná podobně koncipovaná kola.

Kam se mi propadly nohy?

Zároveň se mi nestávalo, že by se zadní stavba propadala do zdvihu, což nebývá u tzv. swing linku (řešení s raménkem zavěšeným na horní trubce) nijak výjimečnou záležitostí. Ano, občas se to vzadu trošku víc zhoupne, ale nic, co by vás snad mělo vyhodit ze sedla či rozhodit soustředění a kopírování zvolené stopy. On se i takový Ghost Cagua 6550 s tzv. rock linkem (horizontální rameno) uměl pěkně zhoupnout až k dorazu. Prostě klobouk dolů. Nevěřil jsem, že to jde, ale inženýři z Rocky Mountain prostě umí!!! A kdyby to občas na vás bylo až moc aktivní, vždy můžete sáhnout po páčce dálkového ovládání a přiškrtit tlumič Fox.

KOMPONENTY

Zas jednou brzdy Shimano XT. Skoro to vypadalo, že jsou úplně nové a ze začátku se dvakrát nechytaly. V jednom místě jsem skoro nedobrzdil před zatáčkou a stromem. Nebo na ně jen někdo kápl trochu oleje? Umastil kotouče? Kdo ví… V průběhu testu se naštěstí rozbrzdily.

Překvapilo mě řazení – nikoliv funkcí, ale skutečně radikálním skokem mezi převodníky systému 2×10, tedy 36 a 22 zubů. Ale k Instinctu se to hodilo a nejlehčí převod 22×36 byl skutečně lehoučký, opravdový kašpárek, zoufalec, babička atd. I proto se dalo vyjet naprosto vše. K tomu se navrch přidal ještě plastový rockring na klikách Race Face Turbine, který mi párkrát zachránil (ochránil) zuby, když jsem přejížděl padlé kmeny.

Pláště Continental „Folding“ Mountain King 29×2.2“. Už jsem psal, že vypadaly až nepřirozeně tenké, ale fungovaly dobře. Lehoučký celek nebrzdily a jistoty záběru měly na rozdávání ve výjezdech, ve sjezdech i v zatáčkách. A to hovoříme jak o hlíně, tak i o písku a pískovci v Českém ráji. Nevím čím to, že jsem byl z těchto gum trochu nervózní, když byly nasazeny na Turneru Sultan 29.

Postřehy z praxe

Brzdy, řazení, dálkové ovládání sedlovky a ještě k tomu i zamykání tlumiče, to už je slušná změť kabelů! A skutečně, ovládací centrum je poněkud prolezlé změtí černočerných hadů a hadic. Mnoho z kabelů sice mizí za hlavou v rámu, ale stejně je toho tu moc. Osobně bych se zbavil dálkového ovládání tlumiče, který je pod horní trubkou, a proto by se jeho páčka CTD ovládala snadno i za jízdy. Pokud bych měl být důsledný, tak bych zrušil přesmykač a příslušné řazení – nasadil sadu 1×10 či 1×11. Pak by to bylo hezky vyrovnané – vpravo ovládání zadní brzdy a přehazovačky, vlevo přední brzda a teleskopická sedlovka.

Rocky Mountain Instinct 970 MSL – závěr

RM Instinct je kolem, které skutečně a hluboce prověří vaše bikové instinkty. Nejsou to dvě kola v jednom, ale minimálně tři, nebo snad devět?! Těžko ho zařadit jinam, než do říše snů a pohádek. RM Instinct zkrátka dokáže být takovým, jakého si jej budete přát. Pokud ale svým projevem nemá zapadnout v davu, dejte mu volnost a nedělejte z něj XC šviháka. Případně jen dočasně. Největší zábava je s ním tehdy, když mu popustíte uzdu a položíte hlavu. To se pak otevřou stavidla jízdní zábavy naplno a vy se nestačíte divit, jak rychle se s vámi ten svět točí. Instinct je zkrátka kouzelník, který u mě prvotní nedůvěru během okamžiku otočil v totální nadšení. Wow, takových kol po světě vážně moc nejezdí!

Rocky Mountain Instinct nám zapůjčil český dovozce
společnost Term (term.cz)

Kde jsme testovali

Kompletní popis našeho výletu do Českého ráje

Foto: Štěpán Hájíček & Jakub Douda (fotoJD.cz)