ORBEA Rise LT (2025) – Vítané posilnění | TEST
Díky nedávno zveřejněnému článku o klíčových vylepšeních a inovacích u nové generace lehkého eBiku ORBEA Rise (LT) již o tomto kole jistě něco víte. Ve zmíněném textu probíraná teorie ale rozhodně není jen plácáním do větru, jelikož se nový Rise i v terénu ukazuje jako kolo, jemuž jeho mezigenerační upgrade pomohl dostat se tam, kam možná od začátku mířil.
Doufám, že moje úvodní slova nebudou svádět k myšlence, že byla předchozí generace Orbea Rise špatná, nebo snad „nedostatečně dopečená“. Ano, měla své slabiny a specifika, díky nimž se mi na ní nejezdilo rozhodně špatně, ale celou dobu jsem si říkal, že mi u ní něco chybí.
Podobný pocit možná měli také inženýři značky ORBEA, jelikož novou generaci Rise, už jen po optické stránce, posílili (přidali žebro mezi sedlovou a spodní trubku), pohráli si s nastavením motoru (Shimano EP801 RS), lehce odladili geometrii, sáhli též na křivku zadního odpružení, nebo nabídli hned dvě verze – lehký Rise SL a drsnější Rise LT. Druhému navíc jako bonus přidali i velice praktický Flip-chip. Změn je tedy celá řada, jak už bylo popsáno v předchozím představení.
Pojďme tedy vyskočit do sedla, naladit struny začínajícího podzimu a prověřit, co nová generace Orbea Rise, navíc v celkově posílené verzi LT, dokáže!
Kolo, které mám na test
Ať si pro začátek uděláme jasno v tom, jaké kolo bylo podrobeno testu. Z titulku článku je zřejmá volba zdvihově vyšší verze Orbea Rise LT (160/150 mm), využívající motor Shimano EP801-RS druhé generace, ale také třeba větší ze dvou nabízených baterií (kapacita 630 Wh). Z hlediska další výbavy jde o jednu z vyšších konfigurací (M10), osazenou odpružením Fox Factory a prakticky kompletní sadou Shimano XT zahrnující jak řazení, tak i brzdy.
reklama
POSED – Nehledej v tom, co v tom není…
Nesnažme se objevit Ameriku a pojďme začít tradičně „od posedu“, nebo možná ještě lépe od velikosti rámu, který jsem měl na test. Opět to bylo větší „Lko“, které ale, jak jsem si vyzkoušel u předchozí generace, k mojí postavě (180 cm) sedí vlastně velice dobře. Sice bych mohl mít i menší Mko (doporučení 160-180 cm), nabídnuté Lko ale bylo naprosto v pohodě. Ostatně pro jednou se krásně vejdu mezi doporučené hodnoty výšky postavy (170-190 cm).
Co mě ale zprvu (zas a znova) lehce „trápilo“, byla vzhledově zajímavá a konstrukčně vcelku sofistikovaná sestava podložek pod a nad představcem, doplněná o přímý vstup kabeláže do hlavy. Osobně bych si vcelku rád snížil výšku úchopu (ubral něco z 2,5 cm podložek pod představcem), což by zde vlastně nebyl až takový problém… Jen bych potřeboval sadu vhodných podložek, ale nevadí. Už si pomalu zvykám.
Posed na nové generaci Orbea Rise LT byl (v základní poloze HIGH) vlastně dost příjemný. Délkou, na poměry Lkových rámů, převážně neutrální. Výškou úchopu pak, na moje zvyklosti, vlastně dost komfortní. Celkově rozhodně příjemný, dostatečně přehledný při navigování kola, ale také dostatečně efektivní pro pohodlné a jisté šlapání.
OVLÁDÁNÍ – Se základem v HIGH
O jeden odstavec výše jsem naťuknul „základní polohu HIGH“, kterou jsem, jakožto jednu ze dvou volitelných možností (HIGH/LOW), využíval po většinu času svého testování. V tomto nastavení (s úhlem hlavy 64,5°) je nový Rise LT totiž příjemně všestranný, zbytečně nevyhraněný, takový „všeho-schopný“.
Jeho řízení je v základu poměrně klidné a jisté, zároveň je ale celek více než dostatečně poslušný a hlavně ochotný rychle a bez zbytečných výmluv reagovat na povely svého jezdce.
Poloha HIGH se proto hodí na pohodové vyjížďky i pro místa s výraznější variabilitou terénu. Prostě, když nechcete nic moc řešit, víte, že vás na daném okruhu nečeká nic dramaticky náročného, poté zvolte HIGH a budete s největší pravděpodobností spokojeni.
Vše ostatní vyřeší poloha LOW (hlava 64°), protože když dojde na technické a strmější sekce, je v případě vyšší pozice znát určitá nervozita, nebo spíš částečná nejistota, trochu podobná jako u předchozí generace…
Drive it LOW!
Chcete změnu? Hoďte tam LOW! Úpravu geometrie vyřešíte během pár vteřin! Stačí vzít do ruky inbus (6 mm), povolit šroub u spodního oka tlumiče, načež si kolo svou vlastní vahou „sedne“ – geniálně jednoduché.
Návrat zpět na HIGH je maličko složitější, musíte „sladit své ruce“… Povolit šroub na vidličce tlumiče, nadlehčit (zvednout) celé kolo a šroub zase utáhnout. Ale i to si člověk snadno osahá a zmákne. Já takto měnil geometrii v rámci jedné vyjížďky (pro potřeby testu) asi 4x po sobě!
V „přikrčené“ poloze LOW se Rise LT dost změní, najednou se chová jako menší a lehčí enduro. Těžké strmé padáky i různé technické sekce v tu ránu zvládá s luxusní jistotu a nadhledem, který mi zde dříve chyběl. Ani jsem o tom možná nevěděl. V nižší pozici je řízení už hodně stabilní, místy až trochu vláčné, ale pro specifické „enduro“ situace to vlastně krásně funguje.
Když zvládnete, a navíc si parádně užijete, náročnější sjezd, lze i v poloze LOW začít stoupat zpět na vrchol. Pokud ale víte, že to nebudete vzápětí lámat znovu ostře dolů, hoďte si tam radši zase HIGH, jelikož v této konfiguraci se přeci jen lépe šlape a lépe se zvládají i prudší výjezdy.
ODPRUŽENÍ – Namícháno tak akorát
Když se nyní přehoupneme od ovládání k odpružení, zjistíme, že se v tomto směru Orbea do jisté míry držela podobného stylu jako u předchozí generace. Tedy, že i nová podoba, včetně varianty Rise LT, vsází spíše na aktivnější, vnímavější a citlivější projev. Zároveň ale musím uznat, že jsem si všiml deklarované úpravy křivky odpružení směrem k vyšší stabilitě.
Je totiž fakt, že mě předchozí podoba modelu Rise sice bavila svou citlivostí a aktivitou, někdy ale bylo toho „tance s ladně rozhoupanými boky“ snad až příliš! Také nové provedení Orbey Rise LT nabízí celkově vysoký standard citlivosti a aktivity, zároveň k němu přihazuje i vyšší míru progresivity, či celkové jistoty a předvídatelnosti. Vše se navíc podařilo sladit do příjemné rovnováhy s projevem vidlice Fox 36 Factory s inovovaným tlumením GripX*.
Díky tomuto projevu, ale také díky slibované navýšené tuhosti rámu (8 % přední část, 14 % zadní stavba), případně i díky agresivní poloze LOW, si nyní mnohem více užijete těžké úseky a… Nový Rise LT vás pustí rozhodně dál než jeho předchůdce!
*Nové tlumící patrony Fox GRIP X2, GRIP X a GRIP SL (04/2024)
POHON a jeho tovární i osobní nastavení
Poměrně dost marketingových slibů se „nalepilo“ také na inovovaný software pohonu Shimano EP801-RS druhé generace, který ale v zásadě zůstává tím, čím byl dřív. Nebo možná ne tak úplně. Lákavě vypadá nabídka originálních profilů RS a RSPlus, fakticky jsem ale skončil u toho, že jsem si vytvořil profil vlastní, bez větších omezení. To je vlastně také mezigenerační výhodou.
Starší Rise vás totiž v možnostech nastavení nepustil dál jak na 60 Nm točivého momentu, zato nyní si lze snadno naservírovat i plných 85 Nm, čehož jsem s nadšením využil. Svoje režimy jsem si nastavil docela vysoko tak, abych mohl většinu času jezdit s režimem TRAIL (cca 78 Nm) a jen výjimečně sahal na BOOST (85 Nm).
Pro běžné přesuny i pro hrátky s členitým terénem byla moje konfigurace režimu TRAIL zcela dostatečná, snad i ideální. Když byl ale přede mnou prudší kopec, nebo když jsem se jednoduše nudil na delším výjezdu, cvaknul jsem tam s oblibou maximální TURBO a vyletěl k vrcholu jako střela.
reklama
(Ne)stárnoucí Shimano EP801
Celkově je ale projev jednotky Shimano EP801 stále v mnohém specifický a poměrně svérázný. Třeba tím, že reaguje více na otáčky klik než na sílu na pedálech. Nástup jeho síly je, už při rozjezdu, rozhodně krásně pohotový, někdy vám ale naservíruje výkonu snad až zbytečně moc a pak je třeba jej krotit.
Člověk se proto musí více snažit, více o tom přemýšlet, jít svému motoru více naproti, aby z něj dostal to, co chce a kdy to chce. Rozhodně se nejedná o špatný systém, ale citlivostí a dávkovatelností za přední současnou konkurencí poněkud zaostává. Zároveň mě stále překvapuje, jak je i na dnešní poměry jednotka Shimano EP801 vlastně úžasně malá a také lehká!
Naprosto chápu, že je tento systém použitý jak zde, tak třeba i na kolech Cannondale Moterra SL. Třeba i proto, že Shimano dovoluje spojení s bateriemi třetích výrobců, což vám třeba Bosch nedovolí! Právě z toho těží jak Orbea, tak i Cannondale (a řada dalších), jelikož si nechávají vyrábět vlastní baterie na míru.
*Při studiu katalogu Orbea jsem si všiml, že základní model Rise LT s hliníkovým rámem používá jednotku Shimano EP600, všude jinde je ale EP801.
BATERIE a její výdrž
S výkonem a projevem kola poměrně úzce souvisí také baterie, přesněji zásoba její energie, energetický odběr motoru, prostě výdrž a dojezd. Z mého osobního pohledu jsem rozhodně rád za to, že v testovacím kole byl větší ze dvou volitelných akumulátorů (630 Wh, alternativně 420 Wh). Mohl jsem si alespoň dopřávat ten luxus, že jsem za mnoha situací vůbec neřešil nakolik „ekonomicky“ jedu, naopak jsem využíval tolik výkonu, kolik se mi zrovna chtělo.
Při kratších a středně dlouhých jízdách v okolí svého domova jsem se, i s tímto přístupem, opakovaně dostával na úroveň okolo 800 nastoupaných metrů za jednu vyjížďku s tím, že mi v baterii obvykle zbývalo ještě okolo 30-40 % kapacity. Jeden den jsem se pak pokusil vyždímat z kola maximum možného a dostal se na:
Vlastně jsem toho neujel tolik, kolik bych čekal, ale… Dostal jsem se zhruba na úroveň 1050 výškových metrů, potenciál by zde byl ale ještě o něco vyšší. Ten den bylo totiž docela chladno (max. 10 °C, ale spíš méně), terén byl celkově náročný, do toho jsem se zastavoval, rozjížděl a fotil, proto jsem se ani výkonově výrazně neomezoval.
Při trochu úspornějším provozu a lepších klimatických podmínkách (řádově nad 15 °C) věřím tomu, že bych se dostal bez větších problémů na 1200-1300 m převýšení, což je rozhodně luxusní hodnota! Minimálně v kontextu mých vlastních zkušeností a mého přístupu k eBikům.
KOMPONENTY
ORBEA Rise LT (2025) – závěr
Vlastně už když jsem si předem studoval parametry a pročítal seznam inovací nové generace strojů ORBEA Rise (SL/LT), začal ve mně sílit pocit, že se rozhodně mám na co těšit. Už předchozí Rise nebyl vůbec špatný, našly se ale chvíle, kdy mi u něho „něco“ chybělo. Nebyl třeba až takový drsňák, jak se někdy tvářil.
Naopak nová ORBEA Rise LT plní v tomto směru vše, co slibuje, nebo spíše snadno překonává očekávání, alespoň ta moje. Skoro mám pocit, jako by vývojáři z Orbea četli novinářské testy (i ten můj) a do značné míry podle nich přistoupili k inovacím této řady. Pochválit toho lze hodně!
Jednak je už od první chvíle cítit, že je nový rám tužší, pevnější a kolo celkově jistější a vyrovnanější, takové více odhodlané. Zároveň se ale neztratilo nic podstatného z jeho lehkosti, protože mnou naměřený údaj 20,7 kg (vel. L, bez pedálů), je při dané výbavě (včetně větší baterie) rozhodně parádní (starší Rise v testu vážil 19,93 Kg).
Hodně se mi také líbí nejen zmíněná vyšší tuhost rámu a jeho přesnější odezvy, ale i vyrovnanější a lépe čitelný projev odpružení. Vítaným bonusem je bez diskuzí nově přidaný a chytře řešený Flip-chip (pouze Rise LT), který se jednak snadno používá, jednak vám otevře zcela novou úroveň využitelnosti tohoto kola!
Jak mě tedy předchozí generace Orbea Rise bavila, ale donutila mě hledat si k ní trochu déle svou vlastní cestu, tak mě nový Rise LT přesvědčil o dost víc. Také jsem mu vlastně nepropadl hned na první seznámení. Čím více z jeho tajů se mi ale podařilo odkrýt, tím víc jsem si jeho vlastností považoval a užíval si je. Takže ANO, generační rozdíl je zde jasně patrný. Za mě tato novinka sází na stůj jedno eso za druhým! Odoláte jim?
Text a foto: Štěpán Hájíček
ORBEA Rise LT M10 (2025) – základní údaje
Cena: *Konfigurátor na webu orbea.com je hodně pestrý. S cenou lze začít na úrovni 139 990 Kč (hliník a výše karbon) a dostat se až na hranici 299 990 Kč i nad ni. Testované kolo (Rise LT M10) se nachází v cenové hladině cca 212 490 Kč
Hmotnost: 20,7 kg (vel. L, bez pedálů, baterie 630 Wh)
Kola: 29“
Zdvihy: 160/150 mm (verze Rise LT) | *140 mm (Rise SL)
Kokpit (řídítka/představec): 800/35 mm
Sedlovka (zdvih): 200 mm
Více informací: www.orbea.com
Do ČR dováží: VAVRYS
PLUS
- Díky nově doplněné vzpěře mezi sedlovou a spodní trubkou je rám (nejen) opticky tužší a pevnější.
- Rise LT díky pevnějšímu rámu o poznání lépe reaguje, v rozbitém terénu je jistější, řízení je přesnější.
- Mezigenerační úpravou prošla i křivka zadního odpružení, díky čemuž je použitý systém jak příjemně aktivní a citlivý, tak je i dostatečně stabilní a jistý, lépe čitelný.
- Velice příjemné, vyrovnané a všestranné je řízení v základní poloze HIGH.
- Za velký bonus považuju nově přidaný Flip-chip! Jednak se s ním geniálně snadno pracuje, jednak poloha LOW otevírá zcela nové možnosti, novou úroveň jistoty a stability v náročném terénu!
- Pochvalu zaslouží i nové možnosti nastavení motoru, kdy jsem využil prostor k sestavení vlastního profilu, a hlavně možnost vytěžit jeho plný výkon.
- Pochválit musím i možnost volby lehčí verze Rise SL a náruživější Rise LT.
- Praktická mi přijde možnost vybrat si menší a lehčí baterii, nebo větší s vyšší kapacitou (rozdíl v hmotnosti cca 1 kg). Případně lze nasadit volitelný range-extender.
- Velice slušná mi přišla „spotřeba“ použitého motoru Shimano, tedy potenciál vyždímat ze zabudované baterie více než solidní dojezd.
MÍNUS
- Trendy vstup kabeláže do hlavové trubky okolo představce je trochu nepraktický při potřebě ladit výšku úchopu. Systém podložek je ale dostatečně chytře řešený.
- Ovládání motoru je hodně minimalistické. Displej bych snad i oželel, ale kdyby zde byla alespoň možnost pomocí pár diod kontrolovat za jízdy stav akumulátoru?!
- Motor Shimano EP801 je stále krásně malý a lehký, svým projevem (dávkovatelností výkonu) ale poněkud zaostává za současnou špičkou.
- Přidané žebro na rámu je praktickým držákem, pokud chcete vzít kolo do ruky, zároveň ale umožňuje přístup k bidonu jen z jedné strany (z levé). V jednom toto řešení nahrává pravákům, v druhém zase levákům. Byl tohle záměr?
