reklama

reklama

Rock Machine Riff 70s – S tepy na hraně | PŘEDSTAVENÍ

Jak prakticky zhodnotit kolo, které svým určením a provedením míří do trochu jiného koutu MTB, než jaký je mně samotnému vlastní? Zkusit najít alespoň pár průsečíků a z nich vytěžit maximum? Jo, to by asi šlo! A co mě pojí s kolem Rock Machine Riff 70s? V první řadě to bude pumptrack, kde by single-speed koncept mohl klidně vystřídat i chain-less!

Dobře, dobře! Zase takový machr na pumptrack nejsem, abych mohl jezdit na kole zcela bez řetězu, nebo? K čemu vlastně fakticky využívám jediný převod (s volnoběžkou samozřejmě, žádná festka) na kole jako je Rock Machine Riff 70s? Primárně to bude při potřebě přesunout se od parkoviště k samotnému pumptracku, sekundárně pak, když potřebuju nabrat rychlost na první boule. Dál už je to jen v rukách a nohách!

*Každopádně představa, že bych na kole neměl zapojený řetěz a kliky by se jen tak volně protáčely… To by taky nebylo nic moc, ač pro samotné pumpování už řetěz mířící na zadní kolo většinou vůbec nepotřebuju!

Jeden převod stačí, drahoušku!

Stejně tak je třeba dodat, že Rock Machine Riff není kolem jen a pouze na pumptrack, to bychom mu dost křivdili a slušně ho omezili. Jeho druhým klíčovým kolbištěm jsou dirty a skoky obecně, dále by to mohl být street atd. Všude tam se (alespoň) jeden převod hodí!

Pokud byste náhodou nechtěli z Riffu dělat univerzální streetové kolo, což by k jeho podstatě, už jen s nízkým a pevným ocelovým rámem, vlastně moc nesedělo, pak by byly jakékoliv další převody zcela zbytečné. Cílem je u tohoto stroje jednoduchost a čistá účelnost, čemuž jde právě jediný převod (32/15 z.) hezky naproti.

reklama

Dvě brzdy a šála kolem krku

Na druhé straně, pokud by měl být Rock Machine Riff 70s čistým dirtovým speciálem, stačila by mu v zásadě jen jedna brzda (zadní) s dostatečně dlouhou hadicí obtočenou jako šála rozevlátého umělce okolo jeho hlavy. Přesně takový „koncept“ zde sice najdete, k němu je ale přidána ještě brzda přední, která má pro změnu hadici šikovně protaženou skrz hlavu, abyste ve vzduchu mohli protáčet svá řídítka zcela dle libosti.

Použité brzdy Clarks Clout1 se 160mm disky sice nejsou žádnou velkou technologickou parádou, k drobné regulaci rychlosti na pumptracku, nebo k dobrzdění po dopadu skoku, ale rozhodně stačí. Když pak jejich páky při pár nepovedených dopadech náležitě „otřískáte“, nebude vás rozhodně mrzet, až je budete měnit za něco alespoň trošičku „luxusnějšího“.

Vřelý vztah a chladná ocel!

Už v úvodním článku, popisujícím moje vůbec první dojmy ze sedla Rock Machine Riff 70s, jsem zdůrazňoval, že se tento model, oproti prapůvodním plánům, postupem času přeorientoval z hliníkového základu na ocelový, což vlastně dává dokonalý smysl.

Klasická ocelová slitina Cr-Mo 4130 je zde jistě na místě, jelikož toho hodně vydrží, spíš se ohne, než by praskla a lze ji poměrně snadno opravit, když dojde na nejhorší.

Samotný rám je přitom (opět) krásně jednoduchý a přímočarý. Převažující striktně rovné trubky doplňují drobné výztuhy u hlavy, nenápadný asymetrický můstek horních vzpěr nebo naopak zajímavě pojatá podkova spojující středové složení a nohy zadní vidlice…

Co tam máte dál?

Hadice zadní brzdy tažená hezky po rámu, tady si fakt nikdo nehraje na přehnanou estetiku, jelikož praktická účelnost je u takového kola k nezaplacení! Dále můžeme zmínit stahování sedlovky* přímo navařené na šikmo zaříznutou trubku nebo posuvné zadní patky s praktickými napínáky Velobel, které se fakt nehnou, když je dobře utáhnete!

*Jestli mi na tomhle rámu něco dělalo lehce vrásky na čele, tak to bylo stahování sedlovky, nebo spíš jistota jejího usazení. Ono je zde sedlo spíše v roli bezpečnostního dorazu, jenže když vám sjede noha z pedálu, vy si klepnete zadkem o sedlo, a to s vyděšeným zapísknutím zajede o nějaký centimetr do rámu… Tady by asi pomohla třeba jen adhezní pasta, nic složitého.

Když se ještě na skůček vrátím k zezadu otevřeným posuvným patkám a napínáku, pak stojí za to připomenout, že se myslelo i na možnost náležitého posunu třmene zadní brzdy, který je usazen přes adaptér na oválných otvorech standardu IS.

Výbava praktická a čistě funkční

Když nyní opustíme rám, pojďme mrknout na pár prvků výbavy, které k celému konceptu také krásně pasují. Už od pohledu sympatická a do ruky dobře padnoucí jsou řídítka SPANK Spoon šířky 785 mm se zdvihem (rise) 40 mm, které ke kolu poutá stejnojmenný představec. Jeho středem prochází již zmíněná hadice přední brzdy.

Hodně příjemné, i bez rukavic, byly extra dlouhé gripy HERRMANS, jež snadno nahmátnete i těsně před dopadem. Zřejmě nejvýraznějším prvkem výbavy je nápadně stříbrná vidlice RockShox Pike DJ se 100 mm kroku, která je nejen elegantní, ale také účinně pomáhá tlumit tvrdé dopady a nárazy.

Alespoň drobnou zmínku si zaslouží sedlo Pivotal s originálním konceptem přístupu k zámku sedlovky, nebo také pevná 26“ kola, jakož i pláště RUBENA Scylla 26×2,25“. Jak se jedná primárně o XC vzorek, tak v podobě, v jaké bylo toto obutí využito na Riffu, plní perfektně svou roli na pumptracku a jistě se neztratí ani na dirtech.

Při správném tlaku jsou Scylly dostatečně pevné či odolné, stejně tak nabízí parádní spojení lehkosti a rychlosti odvalování s dostatečnou jistotou záběru. V mém případě zkoušené na hliněném i asfaltovém pumptracku.  

Hrábnout do strun!

Nebudu dělat ramena a tvrdit vám, že jsem Rock Machine Riff 70s pravidelně posílal do vzduchu… To fakt není můj šálek čaje. O to víc jsem mu ale zatápěl na pumptracku, kde mě tohle kolo neskutečně bavilo. Zprvu jsem čekal, že už jen koncept malého pevného rámu, 26“ kol, specifická geometrie a další aspekty pro mě budou určitou brzdou či překážkou, kterou budu muset překonat, ale nestalo se.

Lehkost a přímočarost rámu, vyváženost jeho koncepce, jistota řízení i skvělá odezva pociťovaná v rukách i nohách. Tady se nešlo vymlouvat na techniku, jelikož kdykoliv jsem začal zpomalovat, bylo to jen tím, že jsem nestačil s dechem, nebo mi jednoduše docházely síly!

Samotné kolo naopak hýřilo energií, která byla tak svůdná a lákavá, že jsem po dojezdu a odhození kola nejednou slušných pár minut vydýchával to zběsilé tempo a postupně nechával klesnout rozbouřenou sinusoidu srdečního tepu.

Rock Machine Riff 70s – závěr

Vlastně mě docela mrzí, že nemám schopnosti a dovednosti k tomu, abych Rock Machine Riff 70s prověřil i v letu, ale holt starého psa novým kouskům už jen těžko naučíš. I tak jsme si užili několik zábavných a nadmíru intenzivních pumpovacích seancí, které mi připomněly, jak moc mě to na boulích baví a jakou divočinu na nich lze rozjet, když k tomu má člověk správnou výbavu.

Na závěr můžu dodat, že pro mě osobně bylo toto setkání s Riffem sice velice zajímavou a osvěžující zkušeností, zároveň je mi ale jasné, že bych sám za sebe pro takové kolo našel jen minimum prostoru pro využití. Mnohem více bych ocenil třeba pevný Blizz TRL (test 03/2023), ale to už je jiná pohádka a jiná kategorie.

Co je také podstatné zmínit, je fakt, že krom testované vyšší verze Riff 70s nabízí Rock Machine i o něco levnější provedení Riff 50s, u něhož je rozdíl v laku (Hunter Green), dále pak hlavně v použité vidlici RST Slope Air, poté už jen v pár menších změnách na postu výbavy. V obou případech platí již jednou zmíněná 5letá záruka na ocelový rám vyráběný v jediné univerzální velikosti (13,5“).

*Na trhu najdete i základní Riff 30s pevnou vidlicí!

Text, foto, video: Štěpán Hájíček

Rock Machine Riff 70s – ceny

  • Rock Machine Riff 70s – 41 990 Kč
  • Rock Machine Riff 50s – 33 990 Kč
  • Rock Machine Riff 30s – 18 990 Kč