reklama

reklama

NUKEPROOF Megawatt 297 Carbon RS & SRAM Eagle Powertrain | TEST

Když na začátku října loňského roku odtajnil SRAM svůj nový, výrazně osobitý, ale také poměrně unikátní a s celým svým Eagle ekosystémem provázaný pohon – SRAM Eagle Powertrain – učinil jej zároveň značně exkluzivním, když jej poskytl pouhým 4 výrobcům kol na celém světě! Já měl přitom tu čest víc než důkladně prověřit jeden z nich – Nukeproof Megawatt 297 Carbon!

Celá story ohledně kola samotného, ale i ohledně nového systému SRAM Eagle Powertrain, je vlastně docela zamotaná. Už jen nejbližší budoucnost značky Nukeproof je tak trochu ve hvězdách, proto by se mohlo zdát, že bude tento test možná až „bezpředmětný“. Ale je tomu skutečně tak?

Neřekl bych! Jednak je Nukeproof Megawatt 297 Carbon (představení) kolem nanejvýš zajímavým už jen z vlastní podstaty, navíc se po světě, po Evropě, ale i v ČR pohybuje pár kousků (u nás doslova pár), které si lze reálně pořídit a… Možná to někdo pojme jako čistě sběratelskou investici, možná si naopak bude užívat této exkluzivity a raritnosti kola, jakých je na světě nanejvýš pár desítek a další už možná ani nebudou…

Do toho připočtěte exkluzivitu samotného pohonu SRAM Eagle Powertrain, který aktuálně najdete „na palubě“ pouhých několika značek (Propain, Nukeproof, Transition, GasGas) a hned se zase na stupnici exkluzivity posouváme výš a výš! Přidejte k tomu fakt, že Nukeproof Megawatt, ve své karbonové verzi, je a nejspíš na dlouho bude jediným kolem se systémem SRAM Eagle Powertrain, který bude možné v ČR reálně potkat, prohnat, vlastnit!!! Chcete o něm vědět víc?

Nukeproof Megawatt 297 Carbon RS na pozadí Krk…

reklama

Uděláme dohodu, jo?

Vlastně jsem docela dlouho přemýšlel nad tím, jak tento test celkově pojmout? Informací, postřehů a poznatků k tomuto kolu mám tolik, že bych si s nimi vystačil na celý román, ale kdo to bude číst, že? Pojďme se proto domluvit, že se v této části pokusím dostatečně zevrubně popsat dojmy ze samotného kola Nukeproof Megawatt 297 Carbon a jen lehce se dotknu nového pohonu SRAM Eagle Powertrain s tím, že čistě k němu se ještě časem vrátíme.

Jinou zajímavou rovinou tohoto testu, kterou bych rád ještě úvodem zmínil a vypíchl, je skutečnost, že karbonový Megawatt je vůbec prvním strojem značky Nukeproof (snad není posledním), který se mi dostal do ruky. Na kola této značky jsem se těšil již dlouho, ale dlouho se nedařilo dostat se k jakékoliv testovačce… Není to tak, že by mi z BIKEPORN.cz nechtěli žádný NKPRF půjčit, jen byl o tato kola vždy takový zájem, že jakákoliv testovačka zmizela (k zákazníkovi) dřív, než se dostala ke mně na praktickou prověrku.

Tohle kolo bude… MEGA!

Portfolio značky Nukeproof mám, díky různým prezentacím a představením (připomeňme třeba karbonový sjezďák Nukeproof Dissent Carbon 290/297) vlastně docela načtené, jen praktických zkušeností se zatím nedostávalo.

Přebírám si proto Megawatt a jako první zastávku na své dosti neortodoxní testovací tour volím Bike Park Peklák, který ještě z větší části spí. V té době ještě doznívala zima a na hlavním svahu byl… Sníh! Pár dní před mojí návštěvou se zde údajně ještě lyžovalo, v lese už ale žádné bílé fleky nebyly, takže se pár míst na svezení našlo.

Základní nastavení proběhlo bez zásadních záseků. Řídítka, posed, tlaky v odpružení, nastavit tlumení, zapnout motor, naladit pár základních parametrů přes AXS appku (např. Google Play) a jede se!

První dojmy? Potřebuju si v hlavě srovnat, že tohle je fakt VELKÁ, alias MEGA mašina. Zdvihy 170 mm nad oběma koly, vepředu masivní RockShox ZEB (pro velké eBiky za mě snad nejlepší možná vidlice), vzadu zbrusu nový Rock Shox Vivid! Do toho moje oblíbená mullet (MX) koncepce, tedy s menším zadním kolem… Jo, tohle bude jízda!

Jen co se trochu poznáme…

Moje úvodní zjištění a prvotní postřehy jsou… Lehce šokující! Nukeproof Megawatt Carbon vážně není žádný drobeček! Nebavím se ani tak o celkové hmotnosti (24,55 kg, bez pedálů, vel. M), která plně odpovídá této eMTB kategorii, jako spíš o jeho posedu, reakcích, projevu. Tohle kolo je prostě poctivý kus techniky. Do kopce se zdá, dle prvních dojmů, že Megawatt nebude zrovna vrchařský speciál, myšleno hlavně posedem a celkovým rozložením hmoty, mullet koncepcí atd. Praxe mě ale měla ještě přesvědčit a odhalit mi svá skrytá tajemství…

Mnohem zajímavější je pocit ve chvíli, kdy se dostávám poprvé na kopec a následně to s rozvahou a respektem pouštím poprvé dolů. Nukeproof Megawatt Carbon je i tady VELKÝ, ale jen v tom nejlepším slova smyslu. Ani se vlastně moc nesnaží maskovat skutečnost, že je navržen a postaven jako mullet, jelikož od začátku máte pocit, že máte v ruce ostrou a (všeho)schopnou motorku, ne jen „nějaké kolo“!

Kupříkladu celkově vyšší pozice rukou, více v rámu „utopené tělo“ jezdce, kompaktně působící zadní stavba, a naopak značně masivní vidlice… Do toho pocit, už po prvních pár metrech a pár prvních muldách, že odpružení Megawattu sežere fakt vše, co se mu postaví do cesty!

Zvykám si, ani nevím jak!

Kdo mě už trochu zná, možná by mohl zpozornět u konstatování, že je Nukeproof Megawatt Carbon 297 pocitově snad i kratší, s patrně vyšším předkem a nijak přehnaně nataženou zadní partií. Už jen kola s výše posazeným úchopem a tímto specifikem dotčeným ovládáním mi obvykle moc nevoní, ale tady to bylo celé jinak! Je to otázka rozložení hmoty, masy materiálu v rámu (baterie + motor), posedu, geometrie, rozdílné velikosti kol? Já bych řekl, že to bude vše dohromady, protože já jen žasl!

Skutečně, jako by vše hrálo ve prospěch pocitu neohroženosti, snad až jezdecké nesmrtelnosti. Masivní vidlice RS ZEB (kolikrát ji ještě zmíním?!), výrazně položená hlava (63,5°), ale také rozumně dlouhá zadní stavba (447 mm). Navíc, díky menšímu zadnímu kolu, i celkově kompaktní dojem z celého stroje. To vše mi dávalo neskutečná křídla! Respektive čím těžší, prudší a šílenější úseky mi terén nabídl, tím víc jsem si to užíval. A Megawatt? Tvářil se, že se u toho ani nezapotí…

Na vyslovené extrémy nemám… Dost vysokou pojistku!

Jasně, trochu sám sebe zbrzdím vzpomínkou na pár míst, kde jsem naopak vyměkl a nešel do úplných extrémů. Ale to bylo často i tím, že jsem na 110 % nevěřil sám sobě, že jsem měl taky docela strach zahodit někde do kamení kolo za bratru „300 táců“, a tak podobně…

*Nebudu se vymlouvat na počasí, ale sucho a prašno, oproti aktuální situaci v lese, v době testu fakt nebylo!!! Každopádně všude tam, kde jsem se cítil pilotně dostatečně odhodlaně, jsem prostě nechápal, co tohle kolo dělá, co dokáže, jak jistě a sebevědomě působí!

reklama

Čím mě tak okouzlil?

Sám musím dost přemýšlet nad tím, v čem se skrývá kouzlo Nukeproofu Megawatt Carbon 297? Ona to bude celá řada často již zmíněných nebo naznačených prvků. Už jen specifický posed a geometrie přináší jezdci pocit výrazně vyššího „prahu tolerance“ k extrémům. K tomu přidejte již zmiňovaný úhel hlavy 63,5°, vidlici RockShox ZEB, krásně přilnavé pláště WTB Vigilante, silné brzdy SRAM Code ULT Stealth…

Vtip je každopádně v tom, že Megawatt vlastně není jen velká mrcha, co to umí pustit kolmo dolů a tím to hasne! V žádném případě. On se totiž velice dobře chová i na méně náročných tratích, v méně extrémních situacích, kde si stále zachovává klid, rozvahu a jistotu, přitom ale není strnulý, naopak dokáže být snad až překvapivě hravý, čilý, ochotný bavit se i bez pekelných výzev.

Svým způsobem opačným extrémem byla situace, kdy jsem Nukeproof Megawatt Carbon proháněl doma za barákem. Našel jsem mu sice pár ostrých a pořádně strmých sekcí, ale přesuny mezi nimi probíhaly obvykle po lehčích trailech. I tady se, také díky motoru, dalo slušně blbnout, kravit, užívat si. Člověk ale zároveň cítil, že se v takových podmínkách začíná Megawatt poněkud nudit. Jakmile mu byl ale naservírován pokrm alespoň trochu kořenitý, kamenitý, s přijatelným sklonem k extrémismu, hnedle bylo více radosti v kurníku.

Miluju Butter Cups!

Párkrát už jsem zmínil a poklonil se klíčovým prvkům odpružení. Tedy nejvyšší verzi vidlice RockShox ZEB Ultimate, ale také nejnovějšímu tlumiči RockShox Vivid Ultimate. Obě tyto jednotky, ve spolupráci s rámem, kinematikou zadní stavby a dalšími přidruženými elementy, mě mimořádně nadchly! Začněme vidlicí!

ZEB je prostě kus! Je velký, hřmotný, mimořádně konstrukčně tuhý, na eBiky jako stvořený! Zároveň je jeho nejnovější a nejvyšší varianta luxusně funkční. Líbilo se mi, jak krásně, jemně a citlivě ZEB zobal už i drobounké kamínky, přitom si dokázal udržet předvídatelný a stabilní projev ve středním rozsahu, ale také dostatek progresivity na konci kroku. To vše ve spojení s obrovskou porcí aktivity a snaživosti všude, kde to jen člověk chtěl a potřeboval.

Jako pověstné třešinky na dortu se do této hry vkládaly i drobné tlumící elementy uvnitř vidlice (tzv. Butter Caps) o jejichž smysluplnosti, zejména u takto masivní vidlice, by mohl někdo pochybovat. Jenže mně přišlo, že zde plní svou roli snad ještě lépe a svědomitěji než u menších a lehčích vidlic RockShox?!

Když to totiž drtíte plnou parou mezi šutry a kořeny, nežere vaše odpružení jen velké údery, ale musí se poprat i s intenzivní zásobou jemných opakujících se vibrací, které krásně pohltí právě Butter Cups! Alespoň dle mého dojmu a mého soudu. Člověk sice snadno otupí a dle hesla „na lepší se snadno zvyká“ přestane tento přínos postupně vnímat, pokud ale máte v mezidobí možnost sednout si i na jiné kolo…

Co tvůj zadek? Netrpí příliš?

Podobně úžasné, nadšené a rozjásané může být i hodnocení funkce a projevu celé zadní stavby, kterou má pod patronací opakovaně zmiňovaný RockShox Vivid poslední generace. S jeho nastavením jsem neměl větší potíže, využil jsem své osvědčené postupy a dobral se snadno a rychle k extra aktivnímu projevu, jaký mám rád. Někdo by možná přidal na rychlé kompresi, nebo si utáhl hydraulický doraz, ale s těmito prvky ať už si naloží každý dle svého uvážení.

Mě se líbil maximálně aktivní projev, jaký se mi zde podařilo naladit, přitom zadní stavba nebyla rozhodně měkká jako houba a netáhla se za mnou jako žvýkačka přilepená k podrážce. Naopak makala přesně tam, kde jsem to chtěl a kde to bylo potřeba. I v této části se musím hluboce poklonit vnímavosti z kraje zdvihu, stejně jako celkové kultivovanosti projevu a více než dostatečné progresivitě, díky níž jsem se s hranicí dorazu potýkat skutečně nemusel!

Přestože jsem se s kontrolním kroužkem na pístnici nikdy nedostal těsně k dorazu, měl jsem pocit, že je krok zadní stavby skoro až nekonečný. Rychlé ostré hrany, větší boule, tvrdší dopady… Vše bylo požráno, zpracováno a utlumeno s takovou jistotu a samozřejmostí, že jsem jenom němě zíral!

Co nám řekneš k pohonu SRAM Eagle Powertrain?

Základní dojmy z kola jako takového bychom snad měli probrané, tak jaký byl vlastně motor a celý pohon SRAM? Já asi stále nevím, jak ho vhodným způsobem zhodnotit.

Na jedné straně se mi celé řešení líbí už jen z toho pohledu, nakolik důsledně SRAM integroval všechny prvky dohromady, do jednoho skutečně uceleného ekosystému! Tedy jak bezdrátové řazení (zde i ovládání sedlovky), tak ovládání pohonu, funkce Auto Shift, Coast Shift, kontrolní displej atd.

Nanejvýš praktická mi přijde také integrace všeho do jedné aplikace, kdy si nastavujete funkci (logiku/směr) řazení, funkce jednotlivých tlačítek, ale i jeden z pouhých dvou režimů dopomoci (Range / Rally). Vše v jednom uceleném prostředí. To je hezké, příjemné a pohodlné. Co ně naopak mrzí je skutečnost, že displej na rámu (AXS Bridge Display) toho vlastně moc neukáže*.

Tenhle styl mi úplně nevoní…

S displejem je to vlastně jen drobnost, horší je, že mi příliš neseděl ani projev motoru samotného, jehož hardware (včetně baterie) pochází od Brose. SRAM to vše „pouze“ zabalil do jednoho uceleného balíčku spolu s pohonem, přidal vlastní kontrolní rozhraní atd. Prakticky třeba omezil režimy dopomoci na pouhé dva módy (Range & Rally), s nimiž by si ale v principu mohl nadšený eMTB jezdec nejspíš i vystačit.

Dost mi zde vadilo, že jsem si musel delší čas zvykat a snažit se pochopit kdy, jak a za jakých podmínek použitý motor nejlépe zabírá. V appce AXS jsem si oba režimy, po několika rozpačitých pokusech, „vyšrouboval na maximum“, což obvykle nedělám, ale ani potom se nedostavil vyslovený WOW efekt. Ono to jede, nejede to vůbec špatně, čísla na papíře jsou parádní (90 Nm, až 680 W výkonu), jenže papír je papír a realita je realita.

Hlavní problém, už jen sám pro sebe, vidím v tom, že se síla a výkon motoru řídí primárně otáčkami klik a nikoliv silou, s jakou se jezdec opírá do pedálů. Což je podle mě dost chyba. Trvalo mi proto poměrně dlouho, než jsem celému systému přišel dostatečně na chuť a než jsem se naučil správně řadit a točit nohama tak, abych dokázal z motoru vytěžit veškerý jeho výkon v místech, kde ho bylo skutečně zapotřebí. Aby to zabíralo, když chci, a ne kde nechci! Aby se dal výkon dávkovat a neprotáčelo se mi zadní kolo na každém kořenu či schodu apod.

Z mého pohledu proto systém SRAM Eagle Powertrain nejlépe fungoval ve výjezdech, které byly více otevřené a přehledné, kde se dalo plynule, svižně a kontinuálně točit požadovanou kadenci. Naopak pomalejší technické výjezdové úseky, kde bylo často třeba brzdit a rozjíždět se, mě obvykle dost brzy „poslaly k zemi“. Při vhodném stylu jsme toho sice vyjeli víc než dost, ale často to chtělo na různé „technické výjezdové špeky“ více pokusů než jen jeden!


reklama


KOMPONENTY


Nukeproof Megawatt 297 Carbon – závěr

Když se probírám svými vzpomínkami na kola z poslední doby, najde se jen málo takových, které by ve mně zanechaly až tak silný jezdecký dojem jako právě Nukeproof Megawatt 297 Carbon! Vlastně se dalo tušit, že půjde o výjimečné, exkluzivní, snad až ultimátní elektro-Enduro, přesto jsem byl zaskočen, zaražen, ohromen! První dojmy přitom byly poněkud rozpačité.

Kupříkladu dost specifický až svérázný posed a úchop ve výrazném „moto“ stylu se nakonec neukázal být překážkou, ale spíše prvkem, který vyžadoval trochu pochopení a vhodného přijetí, poté se jeho „zvláštnost“ začala projevovat spíše jako přednost než nedostatek.

Zásluhu na tom má zjevně celkově promyšlená konstrukce, či koncepce, kdy se zřejmě neroubovalo jedno na druhé, ale naopak se konstruktéři snažili jednotlivé prvky sladit co nejlépe k sobě, vyvážit je, dorovnat. Výsledkem je stroj, který v těžkém terénu často zvládá až nesmyslné výzvy, navíc s takovou jistotou a nadhledem, že jsem mnohdy jen žasl a na konci trailu chvíli stál a zíral s otevřenou pusou!

Nukeproof Megawatt 297 Carbon je skutečně velkou mašinou, ale skutečně dobře a účelně postavenou. Dominuje mu agresivní geometrie a masivní vidlice, ale také poměrně kompaktní a krásně tuhý rám s menším zadním kolem a celkově dosti výrazným, hlubokým a vyzrálým odpružením. S tímto neohroženým eBikem se člověk vážně skoro nemá šanci nudit, alespoň pokud mu naservíruje dostatečné terénní výzvy! A ty chvilkové nudné přejezdy? Ty lze nechat, i díky pohonu SRAM Eagle Powertrain, rychle za zády!

Text a foto: Štěpán Hájíček

PRO

  • Tohle kolo je prostě exkluzivní zboží, s nímž se vám bude stávat, že vás budou lidé zastavovat a ptát se „Tohle je fakt ten Megawatt s motorem SRAM?“
  • Moje oblíbené heslo praví, že v „Jednoduchosti je síla“, proto se mi tak moc líbil bílý lak a jen decentní chromované nápisy a loga
  • První dojem vás možná zarazí, člověk se zde cítí hodně jako na motorce, brzy ale zjistí, že to je sakra dobrá a skvěle fungující motorka!
  • Kratší a vyšší posed by mi jindy vadil, zde ale, asi i díky rozložení těžiště, vše krásně zapadalo jedno do druhého.
  • Vyšší úchop, hodně položená hlava, dobře rozložená hmota kola, skvěle fungující odpružení = tak výrazný pocit neohroženosti za řídítky jsem už dlouho neokusil!
  • Přes veškerou svou neohroženost je Megawatt, zřejmě díky menšímu zadnímu kolu a kompaktnímu a tuhému rámu, i velice dobře ovladatelný. V nedostatečně náročném terénu se sice trochu nudí, jak mu ale nabídnete trochu akce a vzrušení, nenechá se dlouho pobízet.
  • Přes úvodní nedůvěru jsem postupně přišel na to, jak co nejlépe vytěžit výjezdové schopnosti tohoto kola a pokořit i poměrně náročná místa směřující k nebi!
  • Ze systému SRAM Eagle Powertrain se mi nejvíce líbí „integrace“ všeho dohromady – řazení, pohon, ovládání, jednotná aplikace atd.
  • Velká poklona patří odpružení RockShox i kinematice zadní stavby. Vše robustní, výkonné, spolehlivé i jemné a komfortní zároveň!

PROTI

  • Kolu samotnému nemám příliš co vytýkat. Hledejte ostatně chyby na top-modelu prestižní značky?!
  • Omezení jsem nacházel spíše v pohodnu SRAM Eagle Powertrain, jehož projev se mi úplně nelíbil (projev motoru) a k plné spokojenosti jsem se nedostal ani po delším hraní si s nastavením jednotlivých režimů
  • Docela zvláštní mi přijde systém automatického řazení AutoShift, který může být funkční na „cyklostezce“, ale v členitém terénu? Tam by potřeboval „šestý smysl“
  • Když už je na kole kontrolní displej, bylo by fajn, aby uměl zobrazit i nějaká jízdní data (např. rychlost, nebo třeba aktuální čas)
  • Více „kritiky“ si nechám na samostatné hodnocení pohonu SRAM