reklama

Pondělní Videonálož BnR #9_2021 | Když tě šlapání (ne)baví!

Jedno okřídlené rčení tvrdí, že cyklistika je pouze jedna, ta ale, jak všichni dobře víme, má mnoho rozličných podob. A to i v případě, pokud se budeme držet primárně v terénu. Jaký je přitom základní pohyb, který jízdu na prakticky všech kolech spojuje? Šlapání, samozřejmě!

Jenže ono není šlapání, jako šlapání! Jsou kola a disciplíny, kdy je otáčení pedály naprostým základem, snad i pomalu tím nejdůležitějším cílem vaší jízdy. Zde by se jako příklad hodila silniční cyklistika, já ale slíbil, že se budeme držet hlavně v terénu, že?! Pokud toto pravidlo dodržíme, pak můžeme ukázat třeba na XC, i když i to je dnes v nemalé míře také o technice jízdy, nebo třeba na maratony.

Na druhé straně pomyslných vah mohou stát technické disciplíny jako je DH, ač tam je šlapání mnohdy také důležité, s endurem je to podobně, tak možná freeride? Není to vlastně jedno? Nemusíme se nutně chytat detailů a slovíček, jde o pochopení základní pointy a směřování mojí dnešní úvahy.

Šlapání jako radost / Šlapání jako nutnost

K čemu jsem se chtěl dobrat je fakt, že jsou kola, či druhy cyklistiky, u nichž se těšíte, že si krásně zašlapete, dáte si do těla, pokoříte vyhlášený kopec, budete bojovat se svým časem na Stravě, nebo s časy ostatních… Druhou stránku věci pak může představovat třeba „rekreační enduro“, kdy šlapání vnímáte v zásadě jako „nutné zlo“, jako pohyb, který vám pomůže dostat se na kopec, abyste to mohli pořádně rozbalit cestou dolů!

Já vím, rozhodně jsem výše popsaným neobjevil Ameriku, ani žádný jiný kontinent, spíš jsem jen chtěl nastínit směr mého dnešního zamyšlení. Někdy se mi prostě stává, že přijde sezóna ostrých kol, enduro speciálů a trail-biků, které mě maximálně baví. Občas mě ale přepadne únava z toho pomalého, vysilujícího šlapání, plíživého škrábání se k vrcholu na těžkém kole s hrubými plášti apod.

Jasně, motivace a vidina parádní zábavy cestou dolů mou lenost obvykle překonají! Často se mi třeba stává, že z plánovaného minima dvou až tří trailů to je nakonec kopců a trailů klidně i pět nebo víc, ale stejně… Ono pomalé, plíživé šplhání za dalším vrcholem je někdy vysilující skoro více psychicky než fyzicky. Zejména na notoricky známých výjezdech!

Co bych si dal ještě jednou!

Vše se přitom může obratem změnit, pokud zafouká nový svěží vítr a mně se do ruky dostane nějaké lehčí a rychlejší kolo! To je pak hned jiná. Jiné tempo, jiný pocit, zcela jiný rozměr šlapání! Z poslední doby třeba stačilo, když jsem měl možnost jezdit Norco Optic C3, což sice není, dle přísného dohledu digitální váhy, žádné vyslovené peříčko (14,7 kg, vel. L, bez pedálů), ale stejně! Jak tohle kolo krásně jelo a jak ochotně stoupalo!

Třeba jeden den, když jsem se s ním proháněl v lesích kousek za Prahou, jsem byl překvapen z toho, že jsem za pár hodin objel všechny své oblíbené traily dané lokality a pak najednou přemýšlel, že mám ještě čas a chuť jezdit dál: „Co bych si dal ještě jednou?“

Základem je pestrá „Strava“

Optic byl moc fajn a přitom, co dokázal předvádět cestou dolů, se to s ním nahoru na kopec stoupalo jako nic! Stále to je ale jen slabý odvar oproti tomu, když se teď posadím třeba na Yeti Arc s pevným karbonovým rámem a hmotností 12,9 kg (vel. L, bez pedálů). Ač má tohle kolo vepředu zubaté WTB Vigilante 29×2,5“ a vzadu extra balón WTB Trailboss 29×2,6“, pořád to jede, oproti mnoha jiným strojům, co jsem měl poslední dobou na test, jako skutečná raketa!

Na tomto biku, ale i na řadě jiných podobně lehkých a rychlých strojích, si čas od času uvědomím, že mě šlapání vlastně baví, nebo alespoň, že mě může bavit. Když se to správně sejde – kolo, kondice a nálada – pak je boj s gravitací i se svým vlastním tělem skutečně opojný! A to jsem se nepustil do úvah o tom, co s tímto tématem udělá třeba jízda na gravelbiku!

Zkrátka a dobře, pestrost a rozmanitost je dobrá nejen ve stravě, ale také na Stravě a obecně při sportu. Jasně, běžně asi člověk doma nemá 5 druhů kol, ale rozhodně je fajn mít alespoň dvě jako základ. Jedno těžší a bytelné do ostřejšího terénu a druhé lehčí a rychlejší pro rychlostní a silové vyžití na rovinách či v kopcích.

Sam Hill & The Nukeproof Giga; Gluttony is not a sin

Kdo jiný než Sam Hill prověří novinku Nukeproof Giga skutečně na 100 %!!!

Zajímavá hláška: „Filmed in Sam’s back yard“

CURRENT – Wyn Masters

Ostrovní Rock’n’Roll! Aneb Wyn Masters zase hrábnul do strun!

Riding Circles | Erik Hölperl

Nejen kruhy, ale i řada dalších geometrických útvarů je cílem Erika Hölperla.

Foto a story: www.pinkbike.com

Absolutely FURIOUS – Billy Meaclem

Bikové „Rychle a zběsile!“ 😎🤘🏻

RIDING OVER MY HOUSE SAM PILGRIM STYLE!! HOME RAMPAGE!

Takový menší domácí Rampage! Brendan Fairclough a Sam Pilgrim​!

My Trek Ticket-S Collection

Cam McCaul prochází svou sbírkou slopestylových rámů, které mu za jeho dosavadní kariéru dělaly společnost. Úctyhodná sbírka!!!

Loose Bolts And Bugs Under My Skin- Cam Ryan

U nás ve střední Evropě traily pomalu vysychají a na horách taje sníh, v Austrálii se teď ale slušně práší!!!

**CZECH MADE**

SHRED S KUBOU VENCLEM! Jak vypadá obvyklá vyjížďka jednoho z nejvšestrannějších bikerů v ČR?

„Pojezd se světovým freestyle jezdcem Kubou Venclem je vždycky zážitek a tentokrát tomu nebylo jinak! Protáhl mě po náročných trailech a byly i hecy na skoky a dropy.“

Vojta Bláha

NA LOVU SUCHÝCH TRAILŮ!

Michale, díky za inspiraci, abych věděl, kam vyrazit! 👍🏻😎

HODNOTÍME VAŠE DRŽKOPÁDY NA KOLE #1

„Děkujeme vám všem za dosažení 30. 000 odběratelů! Máme z toho obrovskou radost a každý odběr nebo jakýkoliv feedback na naši tvorbu je pro nás hnací motor! Jsme opravdu moc rádi, že náš YT kanál roste, tak moc rádi, že do naší tvorby přidáváme NOVÝ TYP VIDEÍ a představujeme vám naše BIKE O’Clock STUDIO!“

BIKE O’Clock