Ghost FRAMR 6.7 – Čím víc kopec, tím víc radost! (TEST)

Je to vážně paráda dostat do ruky po čase zase poctivé enduro se vším, co k této kategorii patří, a snad s ničím navíc! Alespoň pokud pominu fakt, že jsem stále ještě nepropadl vábení pružiny… Co mě ale těší především je skutečnost, že Ghost FRAMR nemá velká kola, ale jede čistě na středním průměru, což nemusí být handicap ale naopak benefit!

Ono hodně záleží na úhlu pohledu, způsobu jízdy, stylu uvažování a také na terénu a tratích, kde se pohybujete nejčastěji. Případně na výšce postavy. Já sám jsem narostl tak nějak normálně (180 cm), tedy až na moje pověstné kratší nohy. I proto mám menší kola rád, jelikož si připadám, že jsem zde skutečným pilotem, a nikoliv jen pasažérem, který se sotva drží řídítek a místy skoro až vlaje za svým kolem!

Navíc nový Ghost FRAMR, jehož zásadní omlazení bylo odhaleno loni zjara, dostal do vínku nejen na řadě míst zesílený, či uhlazený rám, ale také poměrně radikální geometrii v moderním stylu „slack and low“, na níž je třeba si chvíli zvykat! Zároveň je třeba pochopit, že čím více z kopce si to namíříte a čím větší diktát pojedete, tím lépe bude toto kolo fungovat a vy budete nejen spokojenější, ale snad i rychlejší, než byste si dopředu vůbec pomysleli.

Ghost FRAMR 6.7, jakožto prostřední ze tří modelů této řady, má přitom takříkajíc vše, co byste od poctivého moderního endura postaveného pro závodní účely chtěli. Něco takového jsem již ostatně naznačoval v úvodu…

Když to ale vezmeme kus po kusu – Vidlice Fox 36 se 170 mm zdvihu a tlumením GRIP 2, pružinový tlumič Fox DHX2 Coil s přiměřeným počtem koleček regulace útlumu, výkonné brzdy Magura MT Fifty4 (4 pístky vepředu / 2 vzadu), a více než dostatečně agresivní a zároveň odolné obutí Maxxis (DHF / DHR II) se směsí 3C Maxx Terra a dokonce s nekompromisní ochranou DD (Double Down). Přihoďte vodítko a bashguard od E*Thirteen a máte před sebou komplet vybavení, s nímž se již zítra můžete postavit na start nejednoho (nejen) lokálního endura!

reklama

Periskop nahoru, dolů!

Pokud jde o obecnou teorii týkající se Ghostu FRAMR 6.7, myslím si, že byste mohli být výše uvedeným dostatečně saturováni, pokud ne, zkuste zabrousit na začátek textu – Ghost FRAMR 6.7 | První dojmy –, kde jsem se v úvodu rozepsal snad trochu víc. Nyní již nechme všech zobecňujících příkras a pojďme k praktickým postřehům, kde se to bude, nejspíš vcelku často, hemžit odkazy na poměrně specifickou geometrii tohoto kola a další jeho osobité prvky.

Začít přitom můžeme hned teď konstatováním, že ač je rám z celkového pohledu poměrně dlouhý, kupříkladu rozvor u vel. M činí 1217 mm, není podobně dlouhý jeho posed. U něj je to spíše naopak. K vysvětlení poslouží dalších pár údajů z tabulky geometrie. Předně sedlový úhel 76°, který vede k nikterak extrémní, ale naopak k dosti umírněné délce horní trubky 596 mm (stále vel. M).

Proč tolik čísel hned v úvodu? To jen aby bylo jasné, že vás toto kolo nebude natahovat v rozsahu sedlo-řídítka jako skřipec, ale naopak vás nejspíš zaujme svým poměrně krátkým kokpitem. V některých okamžicích jsem si skoro až říkal, že radši nebudu vyjíždět bez chráničů, abych si neomlátil kolena o řídítka a řazení, ale zase tak dramatické to rozhodně nebylo.

V principu stačí rychlý pohled z boku, abyste si všimli, jak moc je vidlice položená (64,5°).

Dnes již klasický prolamovaný tvar hlavové trubky, který má kořeny u modelů Ghost Riot – malá připomínka Ghost Riot LT 6 LC, rok 2015.

Tvar hlavy navazuje na ostřeji řezané profily hlavních trubek, které jsou v této partii, pro vyšší pevnost, svařeny v jeden mohutný blok. 

Co je nízko, to snadno zalehnu

Pravdou je, že jsou rozměry kokpitu hodně kompaktní, což ještě podtrhují výrazněji zvednutá řídítka Ghost (šířka 780, zdvih 35 mm). Jenže jako v mnoha jiných případech, jde i zde hlavně o zvyk. V mém podání to byla otázka pár hodin v sedle a už jsem si připadal jako doma. Kratší rámy s kompaktním kokpitem mi obecně sedí, proto jsem ani v sedle Ghostu FRAMR rozhodně nestrádal, naopak si rychle jeho setup oblíbil.

Příjemným zjištěním pro mě bylo také to, že i přes vysoký zdvih vidlice (170 mm), zmíněné vyšší zvednutí řídítek (35 mm) a na danou třídu a velikost rámu zcela běžnou délku hlavy (110 mm), jsem měl poct, že jsou řídítka obecně spíš níž. Tedy, že nejsou v nebi jako u mnohých enduro devětadvacítek, na nichž jsem poslední dobou jezdil a které jsem testoval (viz kategorie Testy kol).

Pro mě, šílence, který si skoro vždy dává představec až hlavě a všechny podložky nad něj, je toto velká výhoda, protože díky takovémuto rozložení je pro mě o mnoho snazší cíleně zatěžovat předek, což mají kola s výrazně položenou hlavou rozhodně ráda!

Ghost z určitých licenčních důvodů v určitých státech nemůže používat své jméno na vlastních komponentech, proto se vymyslela přesmyčka GND51. 

Při určitém druhu zápisu vypadá GND51 na první pohled jako GHOST, jinde se ale zkratka GND nikterak zásadně neskrývá!

Lepší tvrdě, lépe ještě tvrději!

Oslím můstkem se rovnou teleportujme do oblasti ovládání, které je slušným svérázem národního trailolovu! V tomto směru, pokud nemáte osobní zkušenost s koly, které mají spíše delší rozvor a výrazně položenou hlavu (zde 64,5°), pak nečekejte, že se za řídítky Ghostu FRAMR budete cítit jistě a sebevědomě hned „na první dobrou.“ Nebo jak se to vezme. Hodně záleží, kam svého „Frejmra“ na první výstřel vytáhnete…

Pokud to budou prosté lesní traily s několika málo techničtějšími úseky, pak se připravte na prvotní rozčarování z toho, že bude potřeba „lovit přední kolo po trailu.“ Výrazně položená hlava a z toho plynoucí „chopper efekt“ znamená, že se řízení, a s ním i celý stroj, poměrně snadno zvrtnou z přímého směru do jednoho či druhého náklonu. Udržet tak v prvních chvílích řídítka čistě rovně, nebo s Ghostem plynule projíždět jemné obloučky, může být docela problém. Ale nebojte, všechno se s časem poddá!

V druhém případě, pokud sebe ani kolo nebudete na první výstřel šetřit a vyrazíte rovnou do pořádné divočiny na ostré technické traily plné rychlých, strmých a rozbitých úseků, pak se nejspíš proces vzájemného sbližování urychlí, jelikož jak se potvrdilo i mě osobně, čím hrubší je terén, čím ostřejší je tempo a čím strmější jsou svahy, tím se Ghost FRAMR cítí lépe a jeho pilot jakbysmet*.

*Dopředu se omlouvám, ale toto tvrzení se bude nejspíš ještě párkrát opakovat…

Čím by byl dnes moderní rám, kdyby neumožňoval vnitřní vedení kabeláže?

U Ghostu FRAMR jsem přitom našel toto zajímavé vyústění ukryté pod opticky krásně uhlazeným můstkem. Alespoň při běžném pohledu shora. 

Pokud zalistujete třeba na test Ghostu SLAMR X, tak na stejném místě najdete opticky výrazný kříž, tzv. X-Yoke. 

Pomni, abys nezapomněl… Zatočit ty kokso!

Abych nezapomněl na ještě jeden „nováčkovský“ efekt v případě, kdy čerstvě usedáte do sedla Ghostu FRAMR poslední generace. Tím, jak je hlava položená, rozvor dlouhý a extra krátká není ani zadní stavba, působí Ghost FRAMR při prvních jízdách jako nesmyslně dlouhý parník, s nímž je docela problém vejít se do rychlejších a více utažených zatáček. Přesto i v tomto případě lze použít uklidňující frázi: „Nebojte, to povolí!“

Jo, povolí, ale možná to nebude hned! Když si totiž vybavím prvních několik jízd na trailech, které znám tu dobře, tu výborně, tak jsem měl vlastně opakovaně problém vejít se do řady více utažených zatáček. Později se to ale dost srovnalo a já si začal s Frejmrem krásně rozumět a užívat si, co jeho radikální geometrie umožňuje a nabízí. Tedy zejména mimořádnou stabilitu v rychlosti, či ve strmých až skoro kolmých pasážích.

Často také platí, opět zopakuju jednu frázi ze svých „prvních dojmů“, že mnohdy v kritických místech stačí dostat za hranu, či za jinou překážku přední kolo a zbytek se už nějak sveze. Ono to možná zní banálně, ale kouzlo tohoto efektu tkví v tom, že jakmile je již přední kolo za hranou, není možné, či alespoň rozumné, daný manévr stornovat!

Navíc, díky délce kola jako takového se mnohdy stane, že ve chvíli, kdy se vaše tělo dostává k oné hraně, a tedy do posychologicky krizového bodu, je přední kolo již kus za touto sekcí, vy tak jen s úlevou vydechnete a dole si říkáte, „Vždyť to byla úplná brnkačka… Chci víc!“

Zesílené horní rameno, v porovnání se starší generací modelů FRAMR či SLAMR, známe již poměrně dobře z dříve testovaných Ghostů. 

Oproti starším modelům je ale trochu jinak zpracovaný můstek spojující nohy horních vzpěr, …

…který již tak těsně nelýže zadní pneumatiku a je také o něco robustnější. 

Neodlepit, radši přilepit!

Než se posuneme dál, rád bych se ještě vrátil k jednomu poznatku, který souvisí se zatáčením a ovládáním a vlastně nepřímo navazuje na výše řečené. Rozklíčoval jsem totiž zajímavý efekt. Velký pozor je třeba si dát na různé skopičiny na klikatých trailech. Typicky, když si chcete na nějaké hrance či kořenu potáhnout přední kolo a zahrát si na „striptéra“, jak praví Pepa Dressler, když vysvětluje základy zvládání dropů.

Pokud tak učiníte na víceméně rovném trailu, nestane se nejspíš vůbec nic. Tedy v případě, že se vám podaří delší a těžší předek vůbec uzvednout. Pokud se ale k něčemu podobnému odhodláte na klikatém trailu, může se vám stát, mě se to stalo mockrát, že vás zaskočí délka Frejmru, respektive výrazné předsunutí předního kola! Výsledek? Snadno se ocitnete v situaci, kdy se jen těžko narvete do následující zatáčky!!!

Skutečně, X-krát se mi přihodilo, že jsem si někde radostně potáhl předek a poté, co přední kolo konečně dopadlo zpět na zem, bylo již na kraji zatáčky, nebo si rovnou mířilo ven po tečně! V těchto situacích pak byl docela boj dostat kolo zpět pod kontrolu a zlomit jej do směru, kam jsem chtěl pokračovat a nikoliv, kam si usmyslelo moje (přední) kolo že pojede!

Ne zcela tradičně, ale rozhodně prakticky je řešené uchycení vedení na rámu. U hadice zadní brzdy pevným okem s asistencí ochranné samolepky. 

Překvapením pro mě bylo také upevnění bovdenu přehazovačky, který rovněž spoléhá na pevná šroubovaná oka. Palec hore!

Co z toho tedy vyplývá?

Myslím si, že závěr je poměrně jasný. Ghost FRAMR 6.7 rozhodně není nudný patron, ale zároveň to není žádný neposedný Janek, který by chtěl a musel skotačit na každém kořínku. Lépe uděláte, když si skákání a jiné libůstky necháte na poctivě vyšejpované skoky s dostatečně dlouhým a rovným dopadem.

Mnohem více se mu líbí soustředěná jízda s oběma koly pevně přilepenými k zemi, kdy vám takový styl jízdy stonásobně vrátí ultimátní jistotou a stabilitou. Když si třeba vzpomenu, jak jsem v tempu vjel do koryta potoku, který býval před přívalovými dešti běžným trailem, a kolo neuhnulo z vytyčené stopy skoro ani o milimetr! Mazééééc!!!

Abych ale úplně nezazdil obor vzdušné akrobacie. Ano, Ghost FRAMR si moc nelibuje v přizvedávání předního kola, to již bylo řečeno, ale pokud budete mít tempo, vhodný obraz a potřebný „skill“ (což mě trochu chybí), nechá se od země odlepit poměrně snadno, ve vzduchu působí slušně vyváženým dojmem, a hlavně následný dopad, je-li pilotně zvládnutý, je jako do naducané peřiny po babičce!

Tlumič Fox DHX2 Coil není rozhodně žádný drobeček, naopak vyplňuje velkou část vertikálního prostoru v rámovém trojúhelníku. 

Teď mi schválně někdo poraďte, skutečně se jedná o „nemetrický“ rozměr 216×63 mm, nebo si jen nikdo nedělal starosti s přepsáním tohoto údaje?

Takové věci normálně neříkám, ale… „Chtěl bych lockout!“

Peřina, duchna, matrace, žehlička, mecháček… Tato a další synonyma bychom mohli a měli použít, pokud otočíme list a podíváme se na výkony odpružení, které jsou vskutku parádní! Již mockrát jsem zmiňoval, že nejsem vysloveným zastáncem pružin, ale ok, když už je vinuté pérko na kole, ať je pořádně otevřené a maká „O 106“ jako na Ghostu FRAMR 6.7.

Trošičku mě mrzí, že v rozpočtu, který byl vymezen pro tento konkrétní model, nezbylo trochu víc prostředků pro identický tlumič z vyšší kasty… Jmenovitě by se mi líbil tlumič Fox DHX2 z vrcholné třídy Factory. Proč? Nejsem rozhodně žádný cyklistický snob, o čemž snad dostatečně vypovídají moje osobní kola z posledních let, ale v tomto případě… Prostě by se mi líbilo, kdyby měl tlumič dostupná všechna čtyři kroutítka systému RVS (LSC, HSC, LSR, HSR) a hlavně páčku pro výjezd – Climb Switch!

Důvod je poměrně prostý. Ač je zadní zavěšení postaveno velice dobře a jeho kinematika je nanejvýš účinná, tak pokud necháte kompresi (LSC) více otevřenou, abyste si vychutnali maximum z aktivity a vnímavosti své pružiny, stane se vám občas, že zadní stavbu ve výjezdu „nechutně“ rozvlníte.

Není to sice nevyhnutelné pravidlo, jež by vás stíhalo při každém výjezdu, ale pokud se sejde určitý sklon, těžší převody a spíše pomalejší kadence šlapání, rozvlní se zadek jako při bouřce uprostřed otevřeného oceánu! Pokud se tak stane, je lepší podřadit (je-li kam), nebo prostě seskočit a tlačit – energeticky úspornější varianta!

Ghost u modelu FRAMR využívá aktuálně poměrně standardní fintu směřující k vyšší efektivitě šlapání, tedy že u svého čtyřčepu staví horní rameno do výrazně nahoru skloněné pozice. Vedlejším efektem je zároveň to, že lze použít maximálně dlouhý tlumič pro lepší chod v těžkém terénu. 

Tlumič Fox DHX2 z řady Performance ELITE využívá v zásadě stejnou vnitřní architeklturu jako vyšší modely, jeho možnosti nastavení jsou ale omezeny na tlumení LSC a LSR.

Již před pár lety jsem na jednom prototypu Ghost viděl v místě horního oka kuličková ložiska, proto mě trochu zaráží, že je zde klasické kluzné pouzdro a nikoliv třeba moderní trunnion mount?!

I přesto kopce rád!

Tak, a teď to celé ještě uvést na pravou míru. Je pravda, že jsem zažil řadu situací, kdy se sešly ony výše popsané faktory, hlavně sklon a pomalá frekvence šlapání, načež bylo skutečně lepší slézt a tlačit. V mnoha jiných případech, kdy se mi dostávalo převodů (převodník z mého pohledu nesmyslně velký – 34 zubů) to ale bylo zcela o něčem jiném. Při ideální kadenci působil zadek, i přes přítomnost hodně otevřené pružiny, velice pevně a jistě a Ghost FRAMR stoupal, seč jezdci síly stačily.

Mnohdy jsem až zíral, jak ochotně se celé toto soukolí šine směrem k horizontu, přestože nepatří zrovna mezi lehkou váhu (15,6 Kg, vel. M, bez pedálů), či nakolik srdnatě se pere s technickými výjezdy. I když zde mě často limitovala těžší skladba převodů (na svém kole mám rovněž SRAM Eagle, ale s převodníkem 30 z.!).

Pokud by měl člověk k dispozici právě zmíněnou možnost přitvrzení tlumiče, nebo pokud by si naladil převody podle sebe, pak se není třeba obávat ani této vyšší váhy a pružiny pod zadkem. V principu stačí jen najít tu správnou frekvenci šlapání, nepřehánět to s tempem a pak nejspíš budete žasnou co vše, a v konečném důsledku jak snadno, dokáže tato mašina vysuptět směrem nahoru.

*Jako třešničku na dortu k tomu přihoďme skutečnost, že je díky ostrému úhlu sedlovky (76°) jezdec posunut výrazněji vepředu, těžištěm více uprostřed kola, díky čemuž lze s nadhledem zvládat i prudké technické stojky! Jen na to mít převody…

Ještědská sjezdová trať byla na většině míst pro Ghost FRAMR jako voda na jeho mlýn! Ostatně voda zde vlastně trochu chyběla, jelikož to snad bylo poprvé, kdy jsem tento úsek jel za sucha! 

reklama

A když letím dolů?

Při cestách z kopce dolů vyznívá hodnocení odpružení jako pohádka tisíce a jedné trailové euforie. Výkonný tlumič s vinutou pružinou sám o sobě svede mnohé, ve spojení s kvalitně navrženou čtyřčepovou zadní stavbou je to pomalu jako koncert symfonického orchestru. Vychutnat si tak můžete nejen vysoce pohotový a pohodový začátek kroku, ale také jistý a výkonný střed.

Jedním dechem musím dodat, že i přes absenci pokročilých systémů a obvodů samostatně nastavovaného tlumení, nepůsobí Fox DHX2 jako neukázněný puberťák, ale spíše jako uvědomělý mileniál v nejvyšším stupni nasazení. Na jedné straně tak maká od rána do večera, aby splnil přísné limity svého šéfa, na straně druhé se chová zodpovědně a zbytečně se nepropadá do opiových večírků, z nichž by jej na druhý den museli vytáhnout jiné „neoficiální“ medikamenty, podobně jako ve filmu Vlk z Wall Street.

Zkrátka a dobře, na jedné straně vnímáte příjemnou akčnost až lehkou divokost pružiny, na straně druhé se nemusíte prát s její těžko zvládnutelnou živelností. Tu totiž nejspíš účinně krotí dobře navržená kinematika, která „rozjeté péro“ dokáže někde na úrovni poslední třetiny kroku přibrzdit a dotlumit její rozlet do stabilního a jistého dorazu. Tvrdý náraz na dno kroku jsem snad ani jednou nezažil! Za mě tedy parádní sladění tlumiče na straně jedné a konstrukce zadní stavby na straně druhé. Jen to zamykání občas chybí…

Na zajímavě tvarovaný a samostatně navařený blok u středové partie upozorňuji poměrně často, zde bych separátně poukázal na prohnutí sedlové trubky…

Limit 120 Kg včetně kola a výbavy… Vejdete se? 🤩

Lišák rozhodně nezklame

Přemýšlím, jestli má vůbec cenu se podobně epicky rozvášňovat nad vidlicí Fox 36 Performance Elite s tlumením GRIP 2, kterou jsem jednak již několikrát jezdil a hodnotil, jednak tuším, že ji i vy máte „načtenou“ nebo dokonce projetou v reálném terénu. Ale aby se neřeklo. Již posledních pár let nemůžu na adresu této rodiny Foxů říci křivého slova, až jsem to u stejných vidlic dělával svého času s železnou pravidelností.

Poslední generace ale celkové hodnocení výrazně obracejí, jelikož se i Lišák naučil něco o vnímavosti z kraje zdvihu. K tomu mu pomůže pravidelné (uživatelské) domazávání silikonem (případně Fork Juicem), k čemuž pak přidává svou osvědčenou akčnost a zejména výtečnou funkci pod maximálním zatížením.

Výsledkem je, že Fox 36 chodí velice slušně již na začátku, velice dobře při středním zatížením a vskutku výborně se projevuje, když mu začnete pořádně nakládat a šlapat mu na krk! Vlastně se to dokonale hodí k charakteru tohoto kola. Čím víc za uši dostává, tím víc ze sebe dokáže vydat!

Velkou poklonou na závěr této sekce může být konstatování, že bych se dnes již nezdráhal, pokud bych měl na dosah kolo, které je osazené vidlicí Fox 36! *Zatím jsem se vždy radši přiklonil k variantě na RockShoxu.

Svého času mi vadilo, když se Fox vytasil s černou barvou vnitřních nohou, ale už jsem si zvykl. Mnohem rychleji jsem si ale zvykl na parádní chod nové generace 36, která mě baví slušným začátkem a skvělým výkonem při vyšším zatížení.

Možností nastavení je u vidlice o něco víc než u tlumiče. Asi už to znáte – nahoře komprese, modrá HSC, černá LSC.

Dole se zase pod ochrannou čepičkou (dobrý nápad) skrývá dvoustupňové ladění odskoku – LSR/HSR.

reklama

KOMPONENTY

Oranžový Ghost FRAMR 6.7, který si hoví hezky ve středu nabídky této řady, je poměrně hezky osazeným kolem. Jak by také ne, při aktuální ceně 84 990 Kč. O jeho odpružení, které zajistila značka Fox, jsme si toho řekli již více než dost. Pojďme tedy dál, kde může být tradičním prvkem, na který se zaměřujeme rovněž mezi prvními, pohon. V tomto případě řazení SRAM GX Eagle 1×12, které většina z nás dobře zná, či jej alespoň dobře znáte z našich recenzí.

Rozebírat jeho základní vlastnosti tedy nemá smysl, na co bych ale rád (opakovaně) upozornil, je osazení odolných klik Truvativ Descendant 6K poměrně velkým převodníkem s 34 zuby. Ano, v tomto bodě je to hodně o osobním pohledu, o zvyku, síle nohou, stylu šlapání atd. Pokud mi tedy odpustíte malé osobní pošťouchnutí, tak moc nechápu, proč je zde zrovna 34 zubů. Nebo asi chápu – je to závodní kolo a člověk potřebuje co nejtěžší převod, aby to mohl pálit z kopce dolů skutečně naplno! To ale u mě úplně nefunguje…

Mě osobně více zajímá, co s kolem vyjedu, než jak rychle jej rozjedu z kopce dolů na nejtěžší převod, přičemž v tomto ohledu jsem byl do značné míry omezen. Na druhou stranu, na svém osobním kole Lapierre Zesty 4.0 FIT jsem měl také větší převodník, okamžitě jsem proto investoval něco málo přes 1000 Kč, pořídil si originální Eagle placku o velikosti 30 zubů (já vím, jsem úchyl) a nyní jsem dokonale spokojený. Proto, kdo by trpěl podobnou deviací, stačí tak málo a problém je pryč!

Co bych naopak pochválil a ocenil, je přítomnost vodítka a bashguardu od E*13. Samotné vodítko není u Eaglu zrovna nutné, i když – je to závodní kolo –, ale ochrana pod převodníkem se rozhodně hodí, jelikož s tímto kolem má člověk tendenci jezdit hodně tvrdě a moc jej nešetřit!

Pokud jde čistě o vodítko, to bych si třeba i odpustil, závoďáci za něj ale budou nejspíš rádi! Já sám tleskám hlavně za přítomnost spodního bashguardu, který mi nejednou pomohl, či mi jen dopřál pocit ve stylu: „Kláda přes cestu? To neřeš!“

Oproti jiným vodítkům jsem zde ani jednou nezaznamenal, že by někde něco drhlo, či škrtalo! Zřejmě dobrý oddíl a navíc dobře seřízené z výroby!

Na fotkách to bohužel moc nevyzní, ale zkuste zaostřit na nosnou část vyrobenou ze silnějšího plechu z výrazně lesklou povrchovou úpravou! 

Brzdy Magura MT Fifty4 (203/180 mm)

Dalším bodem na Shindlerově seznamu mohou být brzdy Magura MT Fifty4, tedy o něco dražší varianta v porovnání s těmi, které byly přítomné na nedávno testovaném Ghostu SLAMR X. Princip a základní myšlenka jsou zde ale stejné – tedy mohutný čtyřpístkový třmen vepředu a menší, snad i lehčí, dvoupístkový vzadu. Každopádně i tato varianta používá ve výchozím stavu nedělené destičky (dvě v předním třmeni), nikoliv čtyři, jedna pro každý pístek, jak tomu bylo a snad i nadále je třeba u Magur MT7.

Co se také liší oproti Thirty2 na Slamru, je tvar a materiál páky (nikoliv těla). U levnější verze byla samotná páka plastová a tvarově poměrně příjemná. U vyšší verze Fifty4 je kovová (hliníková) a překvapivě ještě o něco širší. Právě ještě výraznější profil páky mě zaujal asi ze všeho nejvíce, alespoň na první dojem, až jsem si chvíli říkal, zda už to není moc? Po čase jsem si ale zvykl a už to dále neřešil.

Vtipné naopak bylo, když jsem přecházel zpět na svoje kolo, kde mám brzdy SRAM G2 RSC, jejichž páky mi najednou přišli až moc hubené! Holt zvyk je železná košile!

Z hlediska výkonu, dávkování či ovládání nemám tentokrát k Magurám žádné zásadní výhrady. Krok těchto brzd byl poměrně pevný, nebyl tolik magurácky houbovitý, nástup brzdné síly byl dost razantní, ale na to si člověk zvykne, výkon pak více než dostatečný. Jen zadní brzda občas lehce změkla, jindy zase Magury trochu ztvrdly, ale to byly jen poměrně malé výkyvy, které nebylo třeba nijak zásadně řešit, či je dále korigovat novým nastavením páky samotné.

Vzdálenost páky u brzd Magura se sice nastavuje šroubkem, naštěstí ale s luxusním přístupem.

Rozumím tomu správně, že má vidlice Fox 36 ve standardu úchyt PM pro kotouče průměru 160 mm, když třeba RS Revelation počítá rovnou se 180 mm?!

Originální koncept úchytu zadního třmene, který se vzadu opírá přímo o osu kola, je dalším z pozůstatků v mnoha směrech revolučního modelu Ghost Riot. 

Pláště Maxxis Minion DHF/DHR II, 3C MaxxTerra, DD (27,5“x2,5“/2,4“ – P/Z)

Poměrně zajímavým kouskem, který se hned tak nevidí, byly také pláště. Tedy vzorky Maxxis Minion DHF a DHR II jistě všichni dobře známe, ale ne každý den se s nimi člověk setká v zesílené verzi s ochranou DD (Double Down), tedy v podstatě v DH variantě! Nevím, zda to není nějaká chiméra či jiný osobní blud, ale opakovaně jsem měl pocit, že je přední Minion DHF ve verzi DD snad ještě zubatější a agresivnější než v jiném provedení! Jako by jeho figury byly vyšší, než u obvykle nasazovaných variant?!

Možná je to jen zdání, každopádně na jistotu záběru a přilnavost na hlíně, na kamení či na kořenech, se člověk mohl rozhodně spolehnout a zároveň se nemusel tolik bát, že by pláště zničil, prorazil, či řízl. I když víme dobře, že zničit se dá vše! Takto obrněné, i když vybavené dušemi, vydržely Maxxisy Minion se mnou opravdu hodně a ani jednou se nestalo, že bych musel něco měnit, lepit či jinak opravovat!

No řekněte sami, nepřipadá vám vzorek plášťů Maxxis Minion DHF (27,5×2,5″) ve verzi DD ostřejší než normálně???

Směs 3C Maxx Terra je zlatá klasika, ochrana DD patří spíše mezi DH modely!

Pěkná sbírka medailí, jako u kvalitního vína, je také na zadní pneumatice…

Kokpit + sedlovka

Poslední díly do naší komponentové skládanky již proběhněme v cuku-letu. Vyšší lomená řídítka od Ghostu, skrývající se pod značkou GND51 (Ground Fiftyone – licenční a legislativní záležitost), rozhodně hezky padnou do ruky a 40 mm představec také není ničím, co by vám zásadně kazilo výhled.

Jak někdy brblám na přílišnou tvrdost 35 mm silných „větví“, tak zde jsem ten pocit snad ani neměl. Naopak jsem byl rád za extra jisté spojení s kolem, které bylo o to fajnovější, že u tohoto stroje Ghost standardně nasazuje příjemně tvarované gripy Ergon.

Těsně vedle gripů, přesněji u toho levého, najdeme také páčku sedlovky Kind Shock LEV Integra, které jsem naměřil poctivých 150 mm zdvihu. Již dříve jsem v pár testech vychvaloval tvar a řešení páčky KS Southpaw a připomenout to musím i zde. Neříkám, že na trhu není řada jiných kvalitních páček, ale zrovna tuto řadím mezi ty uživatelsky přívětivější.

Co se chodu sedlovky týká, pak je to v zásadě klasika, tedy pozitivní klasika produktů Kind Shock. Solidně jemný a hladký krok a bezproblémová fixace. Jen místy sedlovka trochu zapružila a také je lepší za ní netahat, pokud je zasunutá. Nemá to úplně ráda. Provozní vůle jsou také minimální, krok 150 mm rozhodně dostačující, ale pochopitelně, kdo by chtěl a měl u svého rámu prostor, ten jistě ocení i delší teleskop!

Páčky KS Southpaw mi byly sympatické již od první chvíle, kdy jsem se s nimi setkal a nic se na tom nemění ani po letech. 

Na samotné sedlovce není nic zázračného, prostě osvědčená klasika, která funguje! Jen bacha, radši za ní moc netahejte, když je zasunutá!

Jedna praktická maličkost – páčku zadní osy lze povytáhnout a pootočit jak potřebujete, jako byste pracovali s očkovým klíčem nasazovaným na tisícihran.

Ghost FRAMR 6.7 – závěr

Jak tedy shrnout všechny poznatky o poslední generaci Ghostu FRAMR? Za sebe musím říct, že se přerod do nové éry rozhodně povedl. Jak byl původní FRAMR (test redakčního stroje) příjemně universálním AM, či enduro strojem, tak je nejnovější generace v mnoha směrech dotaženou, zocelenou a pro moderní dobu dobře připravenou enduro zbraní!

To poslední řečené je asi nejdůležitější. Ghost FRAMR v současné podobě odmítá většinu kompromisů a míří přímo na závodní tratě. Není to sice kolo, s nímž byste měli problém užít si lehčí AM či enduro traily, zároveň je ale v jeho sedle s každým kilometrem jasnější, že tento bike to má rád pěkně zostra!

Nejen jeho výbava – vidlice Fox 36, pružinový tlumič, či sjezdové pláště –, celková lehce vyšší hmotnost, ale také geometrie směřují jasně k tomu nejdrsnějšímu terénu, jaký dnešní enduro nabízí. Je sice pravda, že jsem si po pár týdnech na FRAMR dost zvykl a byl s ním schopen absolvovat i „normální věci“, aniž bych kupříkladu honil přední kolo po trailu sem a tam. Zároveň jsem ale stále jasně cítil, že čím drsnější terén se před nás postavil, a čím strmější sekce byla naší další výzvou, tím jsme se oba cítili lépe, a hlavně více sehraní!

Jako jeden z posledních společných tripů jsem vzal Ghost FRAMR na Ještěd, kde jsem si tento vrchol vyjel několikrát (bez lanovky) a pak se vždy s chutí vrhal dolů. Zdejší terén, sklon a náročnost tratí to byla přesně voda na mlýn Ghostu FRAMR 6.7!

Text a foto: Štěpán Hájíček

reklama

Ghost FRAMR 6.7 – základní údaje

Cena: 84 990 Kč
Hmotnost: 15,6 kg (vel. M, bez pedálů)
Průměr kol: 27,5“
Zdvihy: 170/165 mm
Kokpit (řídítka/představec): 780/40 mm
Sedlovka (zdvih): 150 mm
Tlaky (vidlice): 70 psi (jezdec 85 kg s výbavou)

Více o tomto kole najdete na webu ghost-bikes.cz, případně na mezinárodních stránkách ghost-bikes.com 

PLUS

  • Aktuální FRAMR má poměrně specifický posed, spíše kratší díky hodně vzpřímené sedlové trubce, ale to konec konců nevadí ani v delších výjezdech. Naopak je velice příjemné, že i přes delší rozvor je kokpit krásně kompaktní, sedlo není zbytečně daleko od řídítek, a proto se s kolem velice snadno pracuje.
  • Svůj čas a zvyk potřebuje také ovládání, které vsází na značně položenou vidlici a opět spíše delší rozvor. Zprvu člověk „loví“ přední kolo po trailu a hůře se skládá do více utažených zatáček. Později ale zjistí, jak moc stabilní a jisté je řízení Ghostu a s jakou jistotu krouhá rychlé zatáčky, zejména pokud se do toho správně opřete.
  • Velké plus a velký palec nahoru za vidlici Fox 36 – díky tlumení GRIP2 nabízí velice příjemný začátek, umí být rozumně stabilní, a hlavně nabízí skvělý výkon v náročných rozbitých sjezdech.
  • Pochválit musím také pružinový tlumič Fox a celkově zadní stavbu za to, jak dokonale žehlí terén a s jakým klidem se vyrovnává i s velkými překážkami! Tedy, že si i přes přítomnost pružiny zachovává slušnou přirozenou progresivitu.
  • Vedle výkonu zadního odpružení stojí za to vyzdvihnout i přirozenou efektivitu celé zadní stavby. Člověk si sice musí najít vhodné tempo a frekvenci šlapání, aby nerozvlnil tlumič, pak ale vyjede často víc, než by si vůbec byl pomyslel.
  • Pochvala patří stavitelům tohoto kola také za silné, odolné, a hlavně jisté pláště Maxxis DHF/DHR II s ochranou DD
  • I přes mojí počáteční nedůvěru musím vyzdvihnout rovněž brzdy Magura MT Fifty4, zejména za jejich sílu, jistotu a razantní nástup, kdy zmíněné vlastnosti dost často přijdou ke slovu!
  • Díky také za přítomnost bashguardu, který ochrání převodník v případě, že to zostra narvete přes ostrou hranu! Mě se to stávalo v maximálním jezdeckém rauši docela často!

MÍNUS

  • Jedna z věcí, co mi trochu vadila, byla chybějící páčka pro možnost zmrazit, či přiškrtit chod jinak dosti aktivního tlumiče Fox. Jde sice jen o určité situace, kombinace rychlosti a frekvence šlapání, kdy se zadní partie více rozhoupe, se zamykáním by se tomu člověk ale snadno vyhnul.
  • Osobně bych také nasadil menší převodník, ale to je dosti individuální záležitost, kterou si doladí každý sám.
  • Vyšší hmotnost bych neviděl jako zásadní handicap, už jen proto, že přes patnáct kilo má i řada jiných kol, a přitom ani nemají pružinový tlumič. Vzhledem k bytelnosti rámu, pancéřovaným plášťům a celkové neohroženosti bych 15,6 Kg nehodnotil jako problém (patří toto vůbec mezi negativa?).
  • Kratší posed nemusí vyhovovat každému, případně by mohlo pomoci zkusit větší rám, pokud by vám bylo za řídítky těsno. Jak to u tebe dopadlo Andreo?
  • Specifická geometrie vás možná na začátku překvapí, až zaskočí, ale pokud ji dáte šanci…
  • Jinak mě vlastně nic zásadního nenapadá, jen nezapomenout, že je Ghost FRAMR primárně závodní speciál, a nikoliv kolo pro výletníky!