RB Bandit 290 – uživatelská recenze (Tomáš Mastík)

25.9.201828.9.2018 Štěpán Hájíček žádný komentář 29", Čtenářský test, RB, Test, Test kola, Testy, testy kol

O kolech značky RB se vždy vedly vášnivé diskuze jak na internetu, tak i naživo. Někteří nemůžou tuto značku vystát za její strohý účelný design (např. striktně kulaté trubky), případně jí vyčítají i to, že často ignoruje aktuální „módní a konstrukční trendy“ (vnitřní vedení apod.). Ale konec konců ať má každý svůj názor.

Text a foto: Tomáš Mastík

K tomu všemu občas kolují světem domácího cyklosvěta i zvěsti o praskajících rámech a jiných hrůzách se stroji RB spojených. Pravdivé? Těžko říct! Zastánci naopak milují a vyzdvihují třeba i to, co ostatní kritizují – přímočarý vzhled či precizní řemeslné zpracování se smyslem pro detail.

Navíc je zde možnost zvolit buď jednu ze standardních konfigurací, případně částečnou, nebo naopak zcela individuální specifikaci vybraného modelu včetně laku, jména na rámu apod. V praxi to dopadá tak, že co kus od RB, to originál. Pokud vám stačí „rohlíky na krámě“, je to vaše volba, kdo chce něco jedinečného, ten má u RB dveře rozhodně otevřené!

Varování: Publikovaný text je subjektivní názor autora a obsahuje parafrázované názory „internetových odborníků“ spolu se spoustou překlepů a gramatických chyb, jež snad byly v průběhu redakčního zpracování zachyceny…

reklama

Sheriff ! We’ve got new Bandit in the town…

Jak jste nejspíš uhodli, patřím do druhé skupiny lidí, přičemž společnost mi po většinu letošního roku dělá RB Bandit 290. Rozhodl jsem se tedy své dojmy shrnout a „hodit na papír“ a ve spolupráci s redakcí BikeAndRide.cz je předložit k nahlédnutí i vám všem.

RB Bandit 290 je třetím kouskem z rodiny celoodpružených Banditů, zdvihově nejmenší (120/120 mm), průměrem kol naopak největší (29“). Jeho další sourozenci Bandit 675 (160 mm) a Bandit 475 (140 mm) stojí na 27,5″ kolech a vyšších zdvizích (redakční stroj RB Bandit 675 / test RB Bandit 475).

Už jen letmý pohled do tabulek Bandit 290 předurčuje k pohodovému celodennímu brázdění trailů křížem krážem republikou a na prohánění enduristů na uhlazených trailech dnes tolik populárních trailcenter.

Jak se na tom sedí

Posed je příjemně trailově vzpřímený, zásluhu na tom má i reach 456 mm ve velikosti rámu XL (21“). Kokpit již tradičně u RB zastávají komponenty Race Face buď z řady Ride, nebo vyšší Turbine. Řada Ride je dostatečná, navíc její příznivá cena nebrání pozdějšímu upgradu kokpitu, pokud tedy již v začátku nepřistoupíte k výrazné individualizaci.

80mm představec klasicky otáčím směrem dolů (-6⁰) a putuje o 2 podložky blíže k hlavě. Jeho zajímavostí je vybrání, které v zadní části odhaluje hlavovou trubku, ne nepodobné řešení představci z vyšší řady. Rovná řídítka o délce 710 mm považuji za dostatečná. Delší by se nemusela vejít na lokální traily, navíc jak říká kamarád: „rovnější jsou sexy“. Gripy osazuji klasické ESI.

Poslední součástí je sedlo WTB Volt Sport, které mě při prvním setkání lehce vyděsilo svým syntetickým povrchem. „Gumové sedlo?“ říkal sem si, že to bude očistec! Ale opak je pravdou. Žádné připékání se nekoná a dokonce jsem objevil jednu výhodu oproti koženému sedlu a to, že mokré sedlo tolik neklouže. Jinak je dostatečně pohodlné a nastavení sklonu není problém ani s kruhovým zámkem sedlovky – stačí použít momenťák, nebo hrubou sílu.

Rám

Rám je klasický design RB, prostý jakýchkoliv příkras, jednoduché kulaté trubky a pěkně prohnutá horní rámová trubka, společný znak pro celou rodinu desperátů. Barvu jsem neřešil, rám celý v brutalfinishi (protože co jiného u RB?), jen vahadlo jsem si vybral v matné černé, aby ladilo s vidlicí a komponenty.

Už při první ukázce rámu se rozběhla polemika (hlavně na internetu) kolem úhlu hlavové trubky, který je 69 stupňů. „To je XC hlavovka“, „To bude nestabilní koza“, nebo třeba „RB stále neumí 29“, či „vypadá to jako z nouze ctnost“. To všechno byly reakce při pohledu do tabulek.

Ale co ostatní kola ve srovnatelné kategorii?

Rock Machine Blizzard 70-29 – 69° (redakční test)
Ghost SL AMR 5 AL – 68°
Cube Stereo 120 HPA Race 29 – 68,5°
Canyon Neuron AL 6.9 – 69,3°(redakční test Neuron 9.9)

…ano, najdou se i výjimky, ale většina výrobců se v této kategorii drží někde na úrovni 68°-69°. Když pomineme zbytečnou polemiku kolem geometrie, která je věcí individuální, navíc by se měla u Banditu 290 mezigeneračně ještě změnit, tak za zmínku určitě stojí nádherné odlehčené horní raménko tlumiče společně s odlehčeným dolním úchytem. Demontovatelný frézovaný úchyt přesmykače je pak jen třešničkou na dortu.

Osazení

Moje kolo vychází ze specifikace BASE, ale díky nekonečné možnosti přehazovaní komponentů je v některých ohledech spíše podobné specifikaci TEAM. Je to prostě dokonale individuální mix komponentů. O jednotlivých komponentech pak info níže.

Pohon

Pohon je celý od Shimana, řada Deore 2018 v nádherné černé. Řada je to střední třídy, a tedy jako dělaná pro ideální poměr cena/výkon, proto je i použitá na mém kole. Převody 2×10 koriguje přehazovačka stejné řady ale už vybavená třecí brzdou, která opravdu pomáhá regulovat bouchání řetězu u zadní stavbu.

Řazení je po prvotním seřízení přesné a rychlé, Shimano páčky jezdím celý svůj bikerský život, takže mi vyhovují, ale stejně pořád nechápu, proč je zde možnost řadit jak k sobě, tak i od sebe jednou páčkou (menší odřazovací). Asi aby je každý ovládal tak, jak je zvyklý. Řazení a brzdy pak sdílí jedinou objímku, o níž se zmíním později.

Kola

Kola jsou kombinací ráfků Remerx WER 523 a nábojů Novatec D791SB-15. Z ráfků od Remerxu jsem měl na začátku trochu strach, všichni jsme slyšeli a viděli praskající špice u modelů Viking a Magic, u kterých to práskalo jak na západní frontě. Ale Remerx se poučil a ráfky WER 523 zatím slouží skvěle. Kola jsou navíc určená pro ostřejší zacházení, takže toho dost vydrží.

Jako mínus lze brát vyšší hmotnost (580 g přední) a také by mohly být ráfky o pár milimetrů širší (23 mm vnitřní šíře). Třeba 27 mm by nebylo od věci, ale ty mělo RB v nabídce až nějaký čas po mojí objednávce. Na druhou stranu jsou to velmi robustní kola, která snesou mnoho a při běžném bikovaní se na jejich „enduro“ hranici jen tak nedostanete. Navíc vás jistě potěší i parádně hlasitým ořechem.

Pláště

Momentálně je Bandita obutý na pláštích WTB Ranger 29×2,25“. Pláště jsou to rychlé a dobře se odvalující s překvapivě jistým vzorkem na okrajích. Za sucha drží výborně, ale jakmile se dostanou do mokra, ideálně jílovité bahno Jižní Moravy, tak je rázem všechna jistota pryč. V takové situaci musíte pořádně snížit tlak, abyste zase byli pánem situace.

Rangery jsou pláště spíše z kategorie „drsné XC“ než Trail/enduro. Možná by jim pomohl přechod na bezduše, každopádně až je sjedu, půjdou z kola a na jejich místo nastoupí klasické Schwalbe Nobby Nic.

Brzdy

Brzdy jsou stejné řady jako řazení, tedy Deore, zakusují se však do 180mm kotoučů z vyšší řady, konkrétně Shimano SM-RT81M Ice Tech (pokud nevíte, tak jsou to ty se sexy černým středem). Výkon mají dostatečný pro kontrolovanou agresivní jízdu, dobrou modulaci a jistý chod. Jen na začátku lehce tápaly – než se zajely desky.

Jedinou nevýhodou, na kterou navíc narazíte už při prvním nastavovaní, může být sdružená objímka pro brzdy a řazení. Moc nechápu její důvod, jestli byl záměr ušetřit místo na řídítkách nebo zmenšit počet potřebných inbusů? Možná že jsem sám, ale prostě chci mít jiný sklon brzdové páky a řazení. Navíc, kdyby ta možnost byla, tak by se na řídítka určitě i lépe poskládaly páčky od sedlovky a lock-outu vidlice…

Sedlovka

Na správný trailbike patří také teleskopická sedlovka, proto z nabídky RB konfigurátoru osazuji sedlovku Pro Koryak se 120 mm zdvihu z produkce Shimana. Sedlovka mechanicky ovládaná lankem částečně vedeným vnitřkem rámu (mizí v sedlové trubce). Tento kousek sice patří do levnější kategorie, příjemným překvapením je ale její lehký chod a čistá funkce. Zkrátka a dobře ji lze jednoduše zasunout, vysunout, nebo zafixovat v libovolné poloze.

Jelikož mám převody 2×10, tak páčka nahrazující řazení přesmykače nepřipadala v úvahu. Zvoleno tedy bylo klasické Up-down řešení, které se však muselo popasovat s řazením/brzdou, protože zde zavazela zmíněná jednotná objímka.

Problémem u prvních Koryaků byla prodleva mezi vysunutím sedlovky a zaaretováním do pevné pozice. V RB tento problém vyřešili tím, že prostě odstranili na konci sedlovky plastovou záslepku, přes kterou chodil bovden a sedlovka se tím pádem aretuje okamžitě bez jakékoliv prodlevy. Jak prosté!

Výrazně odlehčené horní rameno je dnes již standardním prvkem všech Banditů.

„Někdo to rád s přesmykačem“, proto je zde možnost připojení příslušného nosníku, navíc ve stylovém frézovaném designu.

Tlumič a zadní stavba

Srdcem a základní součástí každého fullu je tlumič, takže když jsem viděl možnost nasadit Rock Shox Monarch RT3, volba byla jasná. Jak napovídá číslovka 3 v názvu, tlumič disponuje třemi možnostmi nastavení kompresního tlumení – Open/ProPedal/Lock. Nevím jak ostatní, ale já je dost aktivně využívám všechny!

Hlavně možnost ProPedal je skvělá na šlapavých trailech, tedy při jízdě po rovině, kdy člověk neztrácí výkon z důvodu pohupovaní, zadek i tak pobere všechny kořeny a nerovnosti s naprostým přehledem.

V praxi to dopadá tak, že „Lock“ udělá z kola vcelku agresivně jedoucí stroj pro asfaltový přesun, „ProPedal“ vám umožní pohodlný, ale přitom svižný výjezd na kopec a pak nastoupí „Open“ a s nímž to můžete s přehledem poslat kolmo dolů po (české) dálnici do pekla, protože tlumič ve spojení s virtuálním zavěšením a velkými koly pobere i ty největší prasárny.

Momentálně jezdím tlak 215 psi a přijde mi optimální. Právě tento tlumič se 3 možnosti byl i jeden z argumentů v mém rozstřelu RB vs. Rock Machine Blizzard 70 29/Ghost SL AMR 5, které nabízejí tlumič 2polohový. Pokud otevřete tlumič úplně, máte pocit jako by se kolo přikrčilo a zadek se do terénu víc přisál. Jinak tlumič zdvihem neplýtvá a nechává si vždy dostatečnou rezervu k dorazu pro krizové situace.

reklama

Vidlice

Tlumiči v hýčkání jezdce zdatně pomáhá i vidlice RockShox Reba RL-R, taktéž disponující zdvihem 120 mm. Dle mojí dosavadní zkušenosti je příjemně citlivá a aktivní s možností zavření Lock-outem při asfaltových přesunech. Myslím, že o Rebě se nemá moc cenu rozepisovat, je to stálice a podrobný rozbor kroku už byl popsán mnohokrát.

Zkrátka vidlice dělá přesně to co má, navíc disponuje dnes už povinnou 15mm pevnou osou. Jediné, co lze zvážit jako upgrade do budoucna, je instalace tokenů do vzduchové komory, které by snížily občasné nepříjemné zanořování, třeba při prudkém brzdění.

RB Bandit 290 – celkový dojem

Můj dojem z kola po půl roce a 1000 kilometrech je, že se jedná o příjemný a všestranný trailbike, který umí být mrštný a svižný. Hlavně na uhlazených singlech v Jedovnicích se jedná o extrémně návykovou a zábavnou jízdu.

Není to žádná enduro mašina, proto pokud to v kalupu pošlete do totálního kořenového mordoru, tak se dostaví pocit nejistoty. Ucítíte, jak kolo znervózní a lehce vám naznačí, že tohle je už na něj moc. Ale žádný strach, nevykopne vás hned ze sedla, spíše vás podrží, a pak zase můžete upalovat dál.

Pro mě je Bandit 290 hlavně společníkem na dlouhé toulání se po přírodních trailech, kdy nemusím řešit, jestli překážky na cestě vyjedu nebo sjedu. Jisté ovládání i při minimální rychlosti a velká míra efektivity přenosu energie na zadní kolo bez zbytečného houpání je prostě něco, čemu snadno podlehnete.

Pokud se vám Bandit 675 jeví jako příliš velká bestie a Bandit 475 vás odrazuje menším rozměrem kol, pak by Bandit 290 mohl být ideálním kolem.