Shimano XT 2016 (2×11 / 1×11) – v sedle
Na rovinu říkám, že mám radši SRAM než Shimano, nebo alespoň jejich produkty, to ale neznamená, že bychom chtěli nebo měli Shimano ignorovat. A co rozhodně ignorovat nelze je nová sada Shimano XT, která konečně umí 11 převodů s kazetou v rozsahu 11-42 zubů!
Tuhle sadu jsme si osobně zkusili již na dvou kolech, Ghost Lector 3 LC (test po víkendu) a Giant Reign 27,5 1.5 LTD (test vydaný včera), takže s ní již máme svoje zkušenosti. A to jak s verzí 1×11 (Giant Reign), tak i 2×11 (Ghost Lector), kde figuruje také dosti revoluční a v zahraničních médiích značně vychvalovaný přesmykač nového typu Side Swing.
Primárně se zde budu opírat o zkušenosti se sadou 2×11, s kterou jsem mám osobní zkušenost, připojit pak můžeme drobné postřehy od Mikuláše z jeho nového dlouhodobě testovacího Reignu. To krom jiného znamená, že zkušenosti s novou sadou Shimano XT budeme sbírat celoročně a možná se tak dozvíme něco zajímavého i z hlediska dlouhodobého provozu, z pohledu údržby či seřizování atd.
Giant Reign 27,5 1.5 LTD (Shimano XT 1×11)
Co vše se změnilo?
Základní teoretickou část můžu lehce zkrátit, jelikož původní představení sady Shimano XT 2016 najdete v samostatném článku. Velkých novinek není tolik jako těch malých. Drobné estetické změny se dotkly třeba řadících páček, kdy je velká páčka pro řazení směrem nahoru plně kovová, respektive je taková tenčí, lehčí, přitom však pevnější a zajímavě ozdobená protiskluzovými důlky.
Ukazatel zařazeného převodu již není standardní součástí, ale volitelnou výbavou, a abych nezapomněl, nové řazení bude kompatibilní s úchyty Shimano I-SPEC II a také I-SPEC B-type, takže jej bude možné kombinovat s nejnovějšími i se staršími brzdami Shimano. Na brzdy se podíváme někdy samostatně, k čemuž využijeme Mikulášův Giant Reign.
Ghost Lector 3 LC (Shimano XT 2×11)
Přehazovačka
Těmi nejdůležitějšími prvky, kde se inovovalo největší měrou, jsou přehazovačka, kazeta a přesmykač. V případě přehazovačky se Shimano zjevně inspirovalo SRAMem a jejich systémem X-Horizon, i když ne až tak doslova. Zatímco u SRAMu 1×11 funguje paralelogram přehazovačky čistě v rovině horizontální a o kopírování pastorků se stará vyosená kladka, Shimano zde kombinuje starý a nový způsob.
Jejich paralelogram není horizontální, má naopak blíže k původní „šikmé“ konstrukci. Raménko přitom bylo vyoseno po vzoru SRAMu a neotáčí se tedy na stejném čepu jako horní rolnička, jak tomu bylo doposud. Rolnička je nyní nad bodem otáčení, aby kladka lépe kopírovala profil kazety, což je hezky vidět na následujícím obrázku a videu. Z praktického hlediska musím poznamenat, že na jedné straně není přehazovačka Shimano XT nové generace zrovna hezká, osobně mi přijde dost ošklivá, ale funguje.
Nechybí u ní systém pro kontrolu stálého napnutí řetězu, Shadow Plus druhé generace (či snad třetí?), který se aktivuje/deaktivuje velkou plastovou páčkou. Cíleně jsem to nestudoval, ještě se na to podívám, ale je-li to pravda, tak se předpětí oné „třecí spojky“ nemusí nastavovat vnitřně, ale drobným imbusem přístupným hezky z venku. Oproti prvotní variantě, kde bylo potřeba použít speciální klíče, a druhé, kde se imbus nacházel po krytem, je toto zásadní praktické vylepšení.
Další praktický postřeh na závěr této sekce. Můj „milovaný“ SRAM 1×11 je sice super, ale když měníte délku řetězu, nebo když změníte velikost převodníku, je třeba přehazovačku pečlivě doladit šroubkem, který řídí vzdálenost horní rolničky od kazety, což je někdy docela „vopruz“. U Shimana, zřejmě díky šikmému paralelogramu a potřebě spolupráce s jedním, dvěma či až třemi převodníky, toto neexistuje. Halelujááá!
Kazeta 11-42 zubů
Kazeta je prostě kazeta. Profily pastorků se lehce zúžily, kazeta celá je lehounce vyosena směrem k výpletu, proto se podařilo vměstnat 11 převodů na klasický drážkový ořech, kam se na druhou stranu nevejde menší pastorek než je 11 zubů. To mně osobě až tak nevadí, hlavně, že je zde konečně originální 42 zubák! Jedenáctková kazeta, která by měla stát asi polovinu toho co nejlevnější SRAM GX 11s, v reálu se ale dá sehnat za podobné peníze (viz komentáře na konci článku), je víceméně celá ocelová, jen největší pastorek je hliníkový.
reklama
Error, group does not exist! Check your syntax! (ID: 4)Přesmykač Side Swing
Další radikální inovací je přesmykač zcela nového typu Side Swing, který není podmínkou použití nové sady Shimano XT v jiném setupu než 1×11, je ale vítaným bonusem. Díky vedení ovládacího lanka zepředu, nikoliv okolo středu nebo seshora, jsou lanko i bovden podstatně kratší, je zde méně ohybů atd. Přesmykač samotný díky přesunu svého mechanizmu dopředu a na bok uvolnil hromadu místa zadnímu kolu a pomáhá složitějším konstrukcím rámů poskládat vše dohromady. Třeba u kol GT Sensor, Force a Helion 2016 je to učiněné požehnání z nebes.
Cvakám si ani nevím jak…
Dříve, než jsem sám měl tu čest povozit se s novou jedenáctkou od Shimana, jsem na inovovanou sadu XT slyšel různé názory. „Přesmykač Side Swing je sice ošklivý jako noc, ale chodí neskutečně! Jestli něco může vrátit do hry systémy řazení 2x cokoliv, pak je to právě Side Swing.“ Ale zaslechl jsem i toto: „Jedenáctka Shimano XT? Tak na tu bacha! Je sice mnohem dostupnější než SRAM 1×11, SRAMu ale po stránce funkce nesahá ani po kotníky. Řazení je hrubé, tupé a rozhodně není tak přesné…“ Tak na to si musím udělat vlastní názor!
Usedám tedy za řídítka Ghostu Lector a jdu řadit. Tohle kolo je taková raketa, že na přesmykač došla řada až později, ovládání přehazovačky mě ale baví! Tedy jak v čem. Dost mi zde chybí malý zobáček na menší odřazovací páčce, který zde byl zřejmě kvůli ovládání ukazováčkem, mně ale vyhovoval pro ovládání palcem. Menší odřazovací páčka je tedy kompaktnější a já si musím na její tvar zvykat a odbourat to věčné hledání onoho zobáčku.
Když jsem se ale na tu samou věc zaměřil ještě jednou a podrobněji, v rámci testu dalšího Ghostu (SLAMR 5), zjistil jsem, že onen zobáček tu vážně dost chybí. Nejen tedy pro ovládá palcem, ale především pro ovládání ukazováčkem. Když totiž řadicí páčky nastavím tak, abych měl velkou pohodlně v dosahu palce, zjišťuji, že na malou ukazováčkem takřka nemám šanci dosáhnout! Takže stejně řadím (odřazuji) palcem, což mně osobně sedí, mnoha lidem by to ale mohlo vadit…
Hlavní řadící páčka, ta velká co posouvá řetěz po kazetě nahoru, to je ale jiná písnička. Nebo spíš stále ta stejná, stejně slastná, co Shimano hraje už řadu let. Padne hezky do ruky, díky důlkům neklouže a s dlouhoprstými rukavicemi ani nestudí do palce.
A teď to přijde!
Co se také změnilo je chod samotného řazení jeho odstupňování. Namísto jemného cvakání – jako by jednotlivé polohy uvnitř těla řazení skládali švýcarští mistři hodináři – to najednou vypadá, že jsou v malém plastovém těle ukrytí fousatí trpaslíci z Pána Prstenů, kteří svými palicemi a sekerami buší do „skály“ ozubeného mechanizmu.
Na první dojem je to docela šok i pro mě, milovníka řazení SRAM Trigger, které mi vždy připomínalo hamr z expozice krušnohorského hornictví. Nové Shimano XT ale jako by šlo ještě o kus dál, což musí být pro majitele XT 2015 a starších vydání vcelku stresující. Mně se to ale vlastně líbí a líbilo se mi to tím víc, čím déle jsem na kole jel. Jednotlivé polohy prostě byly o dost výraznější a jejich zapadnutí bylo zároveň doprovázeno patrnou zvukovou a hmatovou odezvou. Proč ne? Není to už sice až tak japonsky samurajské, ale v terénu to prostě funguje!
Navíc jsem neměl problém s tím, že by řazení mělo tendenci dělat něco jiného než chci já. Jedno pořádné cvaknutí a řetěz hned naskočil nebo seskočil tam, kam měl. Jinak klasika Shimano. Nahoru se dá, při uvolněných vazech v palci, zařadit najednou až o tři převody (hodně teoreticky i o čtyři). Dolů je to jako u 2015, po jednom, až po dvou převodech.
Tady je ale také malá velká změna. Ostřejší polohy jsou patrné i na odřazovací páčce, což má své výhody i nevýhody. Nevýhodou je pocitově větší odpor, než se páčka pohne a poloha přeskočí. Výhodou je, že při odřazování palcem se vám už nejspíš nestane, že byste shodili řetěz nechtěně najednou o dva pastorky dolů. Už první krok je dost ostrý, za ním je velká mezera a pokud chcete „cvaknout dolů“ najednou o dva převody, musíte víc zabrat. A jedna perlička nakonec. Ukazováčkem lze odřadit jen po jedné poloze, ne po dvou, jak tomu bylo dřív. To jsou změny…
Side Swing neznamená swingers párty!
Tohle vše je tak nějak přirozená evoluce, u přesmykače ale jakoby Shimano objevilo nový světadíl. SRAM na to šel chytře – když se jim nelíbilo jak jejich přesmykače fungují, rovnou je vyřadili s tím, že majitelé levnějších sad „to nějak vydrží s klasikou“. Shimano ale bylo vždy tak nějak „lidovější“, proto po představení Side Swingu v sadě XTR a XT pustilo tuto technologii, tedy spíše konstrukci, volným pádem snad do všech MTB sad. Za což Japoncům tleskám a klaním se v pase, doslova v asijském stylu.
Jak a proč vznikl Side Swing jsme si už řekli, hlavní motivací přitom bylo, krom zjednodušení vedení a vytvoření více místa pro zadní kolo, hlavně ulehčení jeho kroku. A to se vážně povedlo! Tedy… Při zkoušce na sucho na zemi nebo na stojanu si nejspíš řeknete, podobně jako já, že to až takový rozdíl není. Rozdíl ale poznáte hlavně za jízdy. Jestli je chod přesmykače lehčí o 5, 10 nebo 15% vám neřeknu, nemám digitální senzory v palci, ale rozdíl tam je.
Přesněji největší rozdíl mi přišel v tom, jak řetěz nabíhá na větší převodník a trochu i jak padá zase dolů. Už žádné „cvak, chrrr, vrrr, brr“ a je to tam, ale „cvak, bum, prásk a hotovo.“ Je to takové digitální, nebo jak to popsat? Když mají kliky přiměřenou frekvenci otáčení, stačí jen lehoulince povolit tah, cvaknout a dříve než se váš palec vrátí zpět, je řetěz na velké pile. Pak zase brnknete o menší odřazovací páčku a bum, řetěz je dole. Paráda!
Shimano XT 1×11
Vím, sliboval jsem vám pohled i na Shimano XT 1×11, ale je to vlastně potřeba? Zadek funguje stejně jako v případě popisované sestavy 2×11 a předek, tam se nic neřadí. Shimano, pravda, rezignovalo na různě široké zuby u samostatných převodníků (Narrow-Wide), nikdo ale neříká, že si nemůžete koupit OneUp, Wolf Tooth, Absolute Black či jak se všechny ty alternativy jmenují.
Na Mikulášově Reignu jsou ale originální kliky Shimano XT a jejich originální symetrický převodník, snad i proto je zde (ne)nápadné vodítko MRP. To je ostatně prvek, který se až nápadně často vyskytuje i na kolech XC majstrů ze Světového poháru, kteří vozí Shimano XTR 1×11, často jen s kazetou 11-40 z, chudáci!
Shimano XT 2016 – závěr
Přestože jsem toho slyšel před osobní zkušeností s Shimanem XT 2016 o této sadě víc než dost, nenechal jsem se odradit, nebo přesvědčit a vlastně ani nemohl. Když je tahle sada na nějakém testovacím kole, tak ji přece nebudu sundávat a měnit za SRAM jen proto, že Shimanu nefandím, stejně jako nefandím Spartě ani Slávii. To už jsem snad pro Kometu nebo Baník pič… 😀
Nenechal jsem se tedy zviklat slovy věčných pochybovačů, ani nanebevynašečů a udělal si vlastní názor, který je veskrze pozitivní. Jak jsem psal, stále mi chybí onen drobný zobáček na malé odřazovací páčce, jinak se mi ale líbí jak to celé chodí. Je sice potřeba si zvyknout na tvrdší a ostřejší chod řazení, to mně osobně ale spíš sedí, než by mi to vadilo. Vzadu to běhá hezky čistě a přesně a to na všech 11 pastorcích. A vepředu? Máte-li více jak jeden převodník, úřaduje Side Swing téměř dokonale! Nic jiného bych už pro 2x cokoliv nechtěl!!!
Na druhou stranu neříkám, že bych kvůli tomu byl ochoten vyměnit SRAMácké 1×11 za japonské 2×11, větší rozsah převodů je fajn, ale jednoduchost a čistota systému 1×11 je pro mě nenahraditelná. I proto bych se u osobního kola nikdy nechtěl vracet na dva převodníky, ať už je přesmykač sebelepší, mechanický, hydraulický nebo elektrický. Otázku 1×11 SRAM nebo Shimano bych pak asi řešil hlavně pohledem skrz peněženku, takže…
Nicméně pro ty, kdož ale stále věří na 2x cokoliv, stejně jako pro stavitele kol a jejich levnější modely, je Shimano a jejich nový Side Swing přesmykač dostupný od XTR po Deore, jasnou cestou vpřed. Je to takové světlo na konci tunelu vícestupňového řazení…
Foto: Štěpán Hájíček, Vadym Shapoval, Shimano
