FOX 36 Float FIT RC2 Kashima – TEST

Před pár dny jsme se s vámi podělili o plnohodnotný test fascinujícího stroje CANYON Strive CF 8.0, díky němuž jsme měli možnost blíže se seznámit se zbrusu novou vidlicí Fox z řady 36. Ta je sama o sobě velice zajímavá, proto se jí věnujeme v samostatném článku.

(Ne)potřebuje představení?

Foxka 36 sama o sobě není ničím novým, jelikož tuto řadu „lišáckých“ vidlic vídáme zejména na FR strojích a těžkých endurech již nějaký ten pátek. Fox ale tuto oblíbenou „brutální jednokorunku“ pro rok 2015 od základu překopal. To proto, aby se vymanila ze své FR škatulky a byla zajímavějším kouskem i pro mnohé enduro jezdce a závodníky, což se zjevně daří.

Fox tuto vidlici o něco odlehčil, přičemž se hovoří o údaji 1,9 – 1,95 kg. Jedním z míst, kde se šetřilo, byla i osa, která po letech zcela rezignovala na rychloupínací systém a naopak se vrátila k šroubovanému spojení! Imbus je ale potřeba použít nejen k tomu, abyste osu do vidlice zašroubovali, dále je třeba utáhnout čtyři malé šroubky, které osu jistí. Tak nějak jsem si říkal, že tato DH konstrukce již snad jednou provždy vymizela ze světa běžného MTB, ale chyba lávky…

Co se vnitřní konstrukce týká, tak i zde by mělo být mnoho nového, včetně sytému tlumení FIT už nevím kolikáté generace. Nikde se o tom oficiálně nepíše, ale dle mého selského rozumu použil Fox obdobný plně uzavřený olejový systém s pryžovým měchem jako se nachází v útrobách jednoho z hlavních konkurentů RockShox Pike.

20 nebo 15 mm?

Docela zajímavým faktem je, že nová Foxka pobere jak 20mm pevnou osu, tak i dnes mnohem častěji používanou patnáctku, a to díky originálním adaptérům, které ale potřebují poměrně pečlivé usazení, když je do vidlice vkládáte. Zatím sice nepadlo slovo o standardu Boost 110* (osa 15×110 mm namísto současných 15×100 mm), ale vlastně by stačilo vyrobit druhou sadu vložek, prodávat je samostatně a budete zase trendy.

Každopádně už jen možnost měnit osu, potažmo náboj, standardu 15 mm a 20 mm je docela slušným lákadlem. Výměna sice není z nejsnazších, ale i tak můžete tuto vidlici používat pro různé účely nebo různé výplety. Vtipné ale je, že lidé u Foxu sami tvrdí, že rozdíl v tuhosti mezi 15 a 20mm pevnou osou je nějakých 8%!

Návod na přestavbu vidlice Fox 36 z 20mm osy na 15mm

FOX 36 RC2 – Converting to 15mm Axle from FOX on Vimeo.

Tak často chodil s vědrem pro vodu, až…

Canyon Strive CF jsem za dobu testu mnohokrát převážel autem a vždy jsem se pral s otázkou, zda vyndávat nebo nevyndávat přední kolo. Normálně předek sundávám a kolo se pak do vozu krásně vejde. V případě Canyonu jsem ale vždy radši přerovnal vnitřek, složil sedačky a bike strčil do auta celý. Zvolouš ale se svojí Alfou nic podobného udělat nemohl, proto se musel pokaždé prát s imbusy.

A že to není jen tak povolit a utáhnout čtyři šrouby a osu (vše naštěstí na jeden imbus 5 mm). Utahovat se musí hezky na střídačku, aby to celo správně drželo. A tak jsme šroubky utahovali a zase povolovali, až to před poslední jízdou udělalo křup a najednou byl jeden šroubek vejpůl! A to jsem jej utahoval s citem rukou… Tohle vše proto, aby se ušetřilo nějakých 40 g!!!

Luxusní povrchová úprava Kashima coat pro hladší krok…

Rychloupínací alternativa

Není proto divu, že se již našla parta kalifornských aktivistů, kteří vyrobili vlastí kit pro přestavbu této plně šroubovací osy na rychloupínací – Fox Q36R Kit. Nevím jak vy, já bych pro svůj komfort pár gramů klidně obětoval. Se šrouby ať se perou závodníci či spíše jejich mechanici, běžní smrtelníci nechť mají alespoň možnost si vybrat, nebo alternativní set dokoupit. Snad se toto mé volání donese až k uším pánů z Foxu! Halóóóó…

Přestavba osy na Q36R

Utaženo, jede se!

Konstrukce a manipulace s vidlicí ale není tím jediným, s čím bychom si měli dělat hlavu. Se šrouby už se člověk nějak popere, důležitější je, jak vidlice funguje v terénu a nutno říct, že funguje vážně hezky. Asi bych jí úplně nesrovnával s Pikem nebo naším aktuálně oblíbeným Mattocem od Manitou (Pike má k Foxu relativně blízko, Mattoc je ale jiná váhová kategorie…), avšak na to, jak to u Foxu poslední dobou haprovalo s citlivostí apod., je chod nové třicetšestky vážně parádní.

Netvrdím, že je to konstrukcí či vidlicí jako takovou, jelikož takovéto bytelné kousky nikdy nebývaly máslově jemné hned od začátku zdvihu. Ani nová Foxka 36 není kandidátem na titul „nejcitlivější vidlice roku“. Tak tomu v této třídě snad ani být nemá. Nebo ano? Primární citlivost obvykle zaručují pláště, o zbytek se stará vidlice. K jejímu dobru bych přičetl počáteční slušnou stabilitu, díky čemuž se při šlapání v sedě přední část kola nehoupe jako zaoceánský parník.

Do nohou vidlice jsou vloženy originální adaptéry pro osu 15×100 mm

Komfortní jízda za hranou

Když však překonáte počáteční hranku, začnou se konečně dít věci. Stačí jednotlivý středně velký kořen nebo kámen a najednou to vepředu „sykne“ a vidlice překážku bez řečí zpracuje. Pak přijde série překážek a onen zvukový dechový doprovod se ozve znovu, tentokrát však s mnohem vyšší frekvencí, což jen dokazuje, jak lišák hezky zobe. Zkrátka je to tak, že střední, velké a největší překážky polyká Foxka jakoby nic. Tedy tak, jak se na enduro vidlici se 170 mm zdvihu sluší a patří.

Nejvíce jí sedí jedete-li hezky v tempu rozbitým terénem a ona může pracovat uvolněně a v plném rozsahu. Hovořím primárně o stavu, kdy jsem kolečka kompresního tlumení (Low a High Speed) nechal víceméně plně otevřená. V takovémto nastavení – asi se není čemu divit – se ukázalo, že přirozená progresivita této vidlice není bůhvíjaká. Prostě další vzduchovka s poměrně lineárním krokem.

Padá a padá

U Foxu 36 tomu sice není až tak, že by s každým silnějším stiskem brzdy nebo s každým větším kamenem letěla až dolů k dorazu. Na druhé straně ale nelze pominout fakt, že jízda na brzdách ve strmém svahu znamenala úbytek dobře půlky zdvihu pouhým působením gravitace. Možná to tak má být, možná také ne! Naštěstí tu pro takovéto případy jsou regulační prvky kompresního tlumení. Když tedy na pořad dne přišly strmější padáky a pomalé technické sjezdy, začal jsem s nimi vydatně experimentovat.

Ovládací prvky patrony FIT RC2 jsou snadno přístupné. Low Speed kompresi jsem proto občas ladil i za jízdy v rámci přesunů od trailu k trailu.

Nebo jinak!

První pokus se zvýšením tlaku s cílem dosažení vyšší stability se mi moc nevyplatil, jelikož pak vidlice ztratila část ze své citlivosti a aktivity, aniž by se to pozitivně odrazilo na její stabilitě. Vrátil jsem se tedy k původnímu tlaku (70-80 psi, 85kg jezdec s výbavou), ten jsem dokonce lehounce snížil, zato jsem ale utáhl kolečko nízkorychlostní komprese. Z celkového rozsahu asi 20 kliknutí mi pro většinu situací stačilo 8-10 poloh a na vyloženě extrémní padáky jsem kompresi utahoval skoro nadoraz.

Takový postup jsem aplikoval na pár trailech, až jsem nakonec skončil u kompromisu zhruba polovičního utažení kompresního okruhu pro nízkou rychlost. A výsledek se dostavil takřka okamžitě. Na sucho se rozdíl nezdál být nijak patrný, za jízdy ale stabilita na brzdách rozhodně stoupla. Snad to nebylo jen placebo! Konečně jsem tak měl v ruce vidlici, která se zbytečně nebořila, když jsem se šoural mezi drolícím se kamením téměř kolmo dolů, přitom jsem se ale mohl spolehnout na to, že jakmile pustím brzdy, bude hezky a čistě běhat nahoru a dolů.

Kolečko odskoku je šikovně skryto pod šroubovacím kovovým víčkem, aby neutrpělo zbytečné škody při ostrém provozu…

FOX 36 Float FIT RC2 Kashima – závěr

Ač možná nejsem z nové Foxky zcela unesen, rozhodně ji nemohu ani výrazně hanit. Rozhodně není nejcitlivější na světě, svou roli ale plní spolehlivě. Oprostím-li se od složitosti instalace předního kola, musím říct, že nová třicetšestka plní vše, co byste od vidlice této třídy a tohoto jména čekali. Je krásně pevná a bytelná, v členitém a rozbitém terénu dokáže být příkladně aktivní a když si pohrajete s útlumem komprese, blýskne se i slušnou stabilitou při jízdě na brzdách. Navíc po utažení High Speed komprese jistě hravě zvládne i mnohé letecké manévry a ne zcela dokonalá přistání…

Na dnešní dobu a poměry v třídě enduro je Foxka 36 možná až zbytečně mohutná, i když dnes je enduro spíš sjezdem na malých kolech, proto jí to snad ani nemůžeme vyčítat. Na to, že se původně jednalo o čistý FR model dnes zvládne mnohem víc. Stále se jedná o slušné kladivo na čarodějnice, když se postavíte na vrchol kopce a zahledíte se zpříma dolů. Přitom se ale jedná o kousek, který vás nebude zásadně brzdit cestou nahoru. Možná se nám tu tedy rodí nový standard, nový etalon tvrdého či těžkého endura.

Chceš vyndat kolo? Povol šroubky 1, 2, 3, 4 a pak teprve osu!

Zvolouš protáhl Canyon a Foxku na kopci nad Všenory! Jen bacha na ten magnetický strom u dopadu…

Lepší utáhnout Low Speed kompresi, než se člověk pustí do ostrých padáků a přírodních houpáčků.