Whyte T-130C R (2019) – Nový nejen vzhledem!
Když jsem na jaře tohoto roku dostal na test dnes pomalu doprodávaný model Whyte T-130 (2018), již dopředu jsem věděl, že na mě po prázdninách bude čekat jeho inovovaná verze. Cílem bylo porovnat obě generace a zaměřit se na výraznější změny mezi nimi. Jenže to jsem ještě netušil, jak velký skok Whyte T-130 mezigeneračně udělá!
Vcelku mnoho o rozdílech a posunu nejnovější verze tohoto zábavného trailového fullu od ostrovních inženýrů Whyte zaznělo již v popisu mých prvních jízdních dojmů, kde jsem se rozplýval především nad charakterem a kvalitami jeho řízení. Mé nadšení nadále přetrvává, jen mě vlastně mrzí, nakolik je člověk přizpůsobivý tvor. Po nějakém čase si jezdec i na takto „převratné“ pojetí ovládání zvykne, což sice jeho kvality nikterak nesnižuje, pouze se člověk připraví o původní „WOW efekt!“. Škoda…
Ale vraťme se k tématu a připomeňme ve zkratce co se změnilo, ať se poté můžeme plně soustředit na podrobný popis jízdních vlastností této naprosto parádní trailové hračky.
Nové je…
Skoro vše! Stejné je vlastně jen jméno a zadní zdvih 130 mm zakódovaný v názvu. Ten ale nově doplňuje 140mm vidlice (dříve 130 mm), zcela nový je rám, přepracovaná je zadní stavba nesoucí jasné stopy inspirace modely S-150 a enduro stroji G-XXX a nová je samozřejmě také geometrie. Zde zásadní rozdíly definuje zejména úhel hlavy 65,6° a předsazení korunky vidlice (offset) zkrácené ze standardních 44 mm u 27,5“ kol na 37 mm. Samozřejmě, jiné je také obutí, kdy relativně standardní šíři střídají „skoro-pluska“ v rozměru 27,5×2,6“!
Bližší rozbor posunu geometrie jakož i celkový popis nové generace Whyte T-130 najdete v představení nové kolekce Whyte 2019.
reklama
To vše již bylo řečeno…
Zažitou tradicí u mých testů a recenzí je začínat s popisem posedu a ovládání, dnes mám ale pocit, že bych se jen opakoval. Právě specifické řízení jsem rozpitval, myslím si že více než dostatečně, v popisu svých prvních jízdních dojmů v sedle Whyte T-130C R. V průběhu dalšího zatěžování a pokoušení tohoto stroje jsem přitom neobjevil nic zásadně nového v porovnání s tím, co již bylo řečeno ve výše zmíněném článku.
Ale abych vás nenutil za každou cenu přeskakovat sem a tam. Whyte T-130 je kolem, které v modelovém roce 2018 mělo jasně znatelný sportovní nádech, ten ale již tehdy díky specificky pojaté geometrii sváděl k výraznému trailovému dovádění. Nové ztvárnění modelu Whyte T-130 se od původního konceptu poněkud vzdaluje, jelikož na první místo svých zájmů klade nespoutané trailové řádění, které korunuje velice slušnou efektivitou.
Určitým pozůstatkem z původního modelu je lehce delší posed, díky němuž se i za širokými řídítky cítíte jako na kole, s nímž se dá objet i maraton, pokud o to budete stát. Přitom ale stačí zasunout sedlo a rázem se vám otevírá nekonečná krajina volnosti a jízdní nespoutanosti, stejně tak i chutě poprat se s náročným terénem a posouvat postupně kupředu své pilotní schopnosti.
Botičky do sucha i do vodičky
Nemalý podíl na jistotě a suverenitě tohoto Whytu v náročném terénu mají na svědomí také kola obutá do značně objemných plášťů (27,5×2,6“), navíc s krásně zubatým Maxxisem High Roller II na předku (vzadu Rekon+), nasazená vcelku překvapivě na poměrně běžných trailových ráfcích WTB ST i29. *Kdo to radši užší, tomu stačí zainvestovat do nového obutí…
To je jedna strana mince, tou druhou je geometrie, kde celkový charakter definuje již vícekrát vyzdvihovaný úhel hlavy 65,6°, ale také offset vidlice 37 mm, prodloužený reach (456 / 480 mm – M/L), či lehce delší zadní stavba (430 mm). Že se opakuju… Sorry jako!
Specifikem může být i níže položený střed (330 mm), který má ale jeden „neblahý“ efekt v tom, že se mnohem častěji než jindy dostávají pedály do kontaktu se zemí. Zejména při přejíždění vystupujících kamenů či kořenů, nebo při jízdě po členité vrstevnici zaříznuté do prudkého svahu. Proto je rozhodně prozíravé nasadit na konce klik ochranné plastové botky, které tento exponovaný díl alespoň částečně ochrání.
Jinak ale musím řízení na tomto kole jen chválit, jelikož jsem mu naprosto podlehl. Zprvu jsem měl sice pocit, že je přední kolo nějak příliš daleko od mého těla, ale to je jen pocit. Zvyknout si je potřeba i na skutečnost, že do pomalejších ostřejších zatáček je třeba si více nadjíždět, nebo to dříve zlomit, aby se celé kolo s rozvorem 1193 mm (vel. M / 1222 mm u L) do oné zatáčky vlastně vešlo. Ale to vám brzy bude připadat naprosto automatické a nebudete se s tím muset vůbec zaobírat.
Zakousne se a nepustí!
Parádní je naopak chování Whytu T-130 ve vyšším tempu, kde nízký delší rám a položená vidlice vytváří až neskutečný základ jistoty a stability vedení směru. Do zatáček pak stačí svůj stroj jen lehce nahnout, načež se patřičným způsobem naklopí, opře se a oblouk vykrouží z takovou jistotou a nadhledem, že vám to zprvu možná až vyrazí dech.
Nejspíš vzhledem k tomu, že se T-130 nepohybuje na velkých kolech, ale na středním průměru, nezaznamenal jsem zde, jako u vícero 29“ strojů s obdobně koncipovanou geometrií, pocit neklidu v nižších rychlostech. Situace je u T-130 přesně opačná. I v nízkých rychlostech, strmých sjezdech a na technických až trialových skalkách je Whyte T-130 díky geometrii i díky širokým a hrubým plášťům krásně jistý a suverénní.
Někdo možná bude zprvu bojovat s lehce delším rámem, díky němuž mi připadá, že musíte trochu více potáhnout předek, když se třeba odpichujete na hraně dropu, to je ale opět pouze otázka zvyku a přístupu. Každopádně takto jistý a suverénní trailbike postavený tak jak jej člověk vyndá z krabice (oproti sériovému kolu je zde jiná pouze sedlovka), člověk nepotkává zrovna každý den.
Možná, že podobně jisté a sebevědomé budou brzy všechny trailbiky, zatím mi ale připadá, že se Whyte T-130 přeci jen trochu (trochu víc) vymyká z konvenčního průměru dané kategorie.
Kam tě až pustí?
Dobře mířenou trefou je podle mého názoru u tohoto stroje také výběr a nastavení odpružení, jelikož obě jednotky fungují zcela parádně, navíc jako hezky sladěný a harmonický celek. Skutečnost, že vepředu figuruje „pouze“ RockShox Revelation RC zastírá fakt, že tato vidlice v této specifikaci přebírá většinu konstrukčních a funkčních charakteristik modelu RockShox Pike.
Z nového Piku pochází vnější nohy, z toho o málo staršího pak zase systém tlumení Charger Damper, obecnou novinkou mezi vidlicemi RockShox roku 2019 jsou vylepšené vzduchové komory DebonAir. Jediným chudším prvkem tak je pouze rychloupínací pevná osa Maxle Lite se svým ne zcela dokonale vyřešeným systémem dotahování. Ale to je vážně jen detail.
Podstatné je, jak tato vidlice chodí a že chodí vskutku krásně. Už jen v rámci základního ladění zaznamenáte její hladký krok, který vám dá vzpomenout na nejlepší modely značky RockShox. V terénu si pak člověk může užívat nemalého komfortu, ale hlavně vysoké aktivity a slušné jistoty.
RockShox Revelation se nenoří víc, než na co by byl člověk běžně zvyklý, přitom běhá „O 106“! V těžším terénu a na rozbitých rychlých úsecích sice můžete narazit na jeho limity, stále nabízí „jen“ 140 mm zdvihu. V jejich rámci ale dělá to nejlepší, co dokáže, aby jezdci zpříjemnil jízdu a svou funkcí podpořil pocit jistého ovládání celého kola.
Musí přežít Anglii!
V hodně podobném duchu se projevuje i zadní stavba, která u strojů Whyte již tradičně dbá na prvotní dojem a prvotní citlivost. Nezávislý čtyřčep, kvalitní a zatraceně důkladně utěsněná ložiska navržená tak, aby obstála i v britském věčně uplakaném a blátivém počasí, stejně jako jemně pracující tlumič RockShox Deluxe RT, rovněž s komorou DebonAir, jsou zárukou toho, že si v sedle Whytu T-130 budete připadat jako v bavlnce.
Jezdci zvyklí na své vysoce efektivní a „utažené“ sportovní stroje sice možná budou zprvu překvapeni tím, nakolik se dokáže zadní stavba zhoupnout, když se člověk jen tak veze, šlape v klidu v sedle a u toho přejíždí menší a větší překážky. Jenže ono pak stačí přepnout v hlavě svůj vlastní program, přeskočit z „flákacího“ do „sportovního“ režimu, opřít se do pedálů a jen zírat, jak jistě a ochotě vystřelí Whyte T-130 vpřed.
Tedy abych byl zcela upřímný a spravedlivý, starší T-130 s jiným rámem a jinou výbavou bylo kolem, které si v podstatně větší míře řeklo o jezdcovo výrazné sportovní nasazení, nová generace T-130 je v tomto směru o dost mírnější a klidnější.
Pohodová cesta na vrchol
Tento bike vás velice ochotně doveze na vrchol a pokud se budete dostatečně snažit, tak budete až žasnout, nakolik efektivní a jistá může být jeho zadní stavba při záběru, přestože je jinak totálně rozmazlovací. Stejně tak je možné, po zakousnutí se do představce, zdolat se slušnou jistotou i vyhlášené stoupací pasáže.
Při tom všem cítíte jasnou odezvu na pedálech, zároveň však můžete zaznamenat, že zadní stavba nespí, ale svědomitě tlačí zadní kolo k povrchu, kupříkladu i když stoupáte po kamenných lesních schodech, na jaké člověk občas narazí třeba na Kokořínsku.
V této souvislosti se ale hodí dodat, že vzhledem k výrazně hravějšímu a technickému zaměření a také třeba vzhledem k nasazení výrazně většího obutí, není Whyte T-130 vysloveným rychlíkem. Na přesunech se pohybuje snadno, ochotně a zlehka, nemá ale v sobě chuť vysloveně závodit a bojovat o vrcholové prémie či spurtovat na ceduli! Tedy pokud není řeč o technických disciplínách typu „kdo vyjede výš“!
Přitvrdit lze vždycky!
Co se projevu zadní stavby v terénu týká, mohli bychom v jejím popisu použít mnohé z hodnocení vidlice RockShox Revelation. I proto si spolu obě jednotky od jednoho výrobce tolik rozumí. Jak již bylo zmíněno, komfortu si zde člověk užije více než dost, stejné je to i z akcí.
Whyte ostatně velice rád svá kola a jejich odpružení koncipuje tak, aby byla zadní partie maximálně aktivní a nápomocná. Člověk by až občas zapochyboval nad tím, zda je vzadu přivoláno k práci jen 130 aktivních milimetrů. Je ale pravda, že v rychlých rozbitých pasážích poznáte, že nesedláte enduro na 160 mm, ale trailbike na stotřiceti!
Dalším typickým rysem Whytů je rovněž ochota aktivně využívat kompletní zdvihový potenciál, tedy nenechávat si přehnaně velkou progresivní rezervu na konci pístnice. Naopak, přestože to většinou z pozice jezdce není příliš znát, alespoň ne v negativním slova smyslu, najdete kontrolní gumičku na tlumiči až překvapivě často v těsné blízkosti rysky označující faktický konec kroku.
Jen zcela výjimečně, snad jen na mém oblíbeném kontrolním mega-houpáku jsem zaznamenal trochu nervozity v dolní úvrati (v plné kompresi) dané tím, jak se zadní stavba zhoupla až na svůj konec. Ale to byl ostatně jen tento jeden kritický moment.
Ostatně vývojáři z Whytu tvrdí – a já s nimi v tomto směru bezezbytku souhlasím – že je lepší navrhnout lineárnější systém, který lze úpravami tlumiče zprogresivnit (tokeny – vložky do vzduchové komory), než postavit koncept výrazně progresivní, jenž k větší linearitě jen těžko přinutíte!
KOMPONENTY A VÝBAVA
Karbonový Whyte T-130C R je vlastně prvním kolem, kde jsem si mohl vyzkoušet a osobně osahat nejnovější a zároveň nejdostupnější řazení z rodiny SRAM Eagle 1×12, tedy sadu NX, a to v její nejčistší možné podobě. Rozdílů oproti dražším sadám ale z hlediska funkce příliš nezaznamenáte. Zprvu mi sice trochu vadil o něco méně přesný chod hlavní řadící páčky, která je oproti rodině SRAM GX a vyšším plastová, nikoliv kovová. Sám jsem ale zíral, jak rychle jsem na toto „nedopatření“ byl schopen zapomenout.
Určitý čas jsem si říkal, že do svého hodnocení přidám doporučení vyměnit řazení SRAM NX za GX, ale nyní bych sám za sebe snad jen zkusil sehnat jako samostatný díl kovovou řadící páčku ze sady GX a tuning by byl hotový! Jinak nemám nejmenších výtek (až na společnou objímku brzdy a řazení – vysvětlím u fotky). O jeden zub zmenšený rozsah kazety (11-50 z. namísto 10-50) skoro nemáte možnost postřehnout a zbytek prostě funguje tak, jak jsme u SRAMu zvyklí – VÝTEČNĚ!
Pláště Maxxis HR II, Rekon
Pokud jde o macaté obutí Maxxis (2,6“), pak jsem byl s přední pryží High Roller II maximálně spokojený. Můžete se totiž spolehnout jak na její vysokou oporu při prostém přenosu síly v pří mém směru (brzdění), tak i jistotu a chuť zakousnout se do podkladu v zatáčkách či v náklonu obecně. Jak jsem měl dříve s gumami koketujícími s Pluskovým rozměrem „neshody“ právě v jistotě bočního vedení, tak zde nemůžu říct ani popel. Prostě to funguje, jede a drží jako klasický High Roller II, díky rozměru a velkým vystouplým špuntům snad ještě lépe!
Vzadu nasazený Rekon zas až takovým premiantem rodiny Maxxisů není, alespoň v mých očích. Při celkovém hodnocení ale musím uznat, že mě tentokrát nikterak nezklamal. Ve vysloveně těžkém a drolivém terénu nemá sice natolik jistý záběr, jak by si člověk přál, snadno se utrhne, ale jako praktická a všestranná guma na zadní kolo, která má pomoci snížit valivý odpor a zajistit dostatek trakce ve výjezdech, svou roli plní svědomitě.
Brzdy SRAM Guide T
Guide T je základní montážní model s nejjednodušší možnou konstrukcí. Nemá sice kolečko pro snadné nastavení vzdálenosti páky od řídítek, naštěstí jsem jej tentokrát nepotřeboval, disponuje klasickou dělenou objímkou se dvěma šrouby, jinak ale za svými dražšími bratry nikterak výrazně nezaostává. Mohl bych se zde rozepsat o charakteristických rysech brzd SRAM Guide, ale věřím, že s nimi již mnozí máte vlastní zkušeností, proto nebudu zbytečně nosit dříví do lesa.
Sedlovka BikeYoke Revive 160 – není součástí standardní výbavy
Jednou specialitou v komponentové sestavě u testovaného stroje Whyte T-130C R byla sedlovka BikeYoke Revive 160 (stejnou mám na svém kole RM Blizzard), která zde nahrazuje standardně montovaný KS LEV Integra (zdvih 125 mm u velikosti S a 150 mm u M/L a XL + páčka Southpaw). BikeYoke je zde přitom proto, jelikož se dovozce kol Whyte stal i českým zástupcem značky BikeYoke – viz představení novinek Whyte 2019 + Panzer + BikeYoke.
Pokud bych měl hodnotit sedlovku Revive 160, bude to vcelku jednoduché. Její páčka si snadno najde tu správnou polohu, já ji mám radši blíže u gripu, její chod je naprosto jemný, plynulý a spolehlivý. Fixace kdekoliv, zablokování směrem dolů stoprocentní, minimální tendence k roztahování při zvedání kola za sedlo, a tak dále. Navíc je zde možnost, pokud se sedlovka zavzdušní, ji jedním pohybem páčkou či imbusem odvzdušnit a je vyřešeno. Na mém kole k tomu ale nebylo za celý rok potřeba přistoupit. Za mě velká spokojenost – mohu jen doporučit!!!
reklama
Whyte T-130C R (2019) – závěr
Shrnout jízdní postřehy ze sedla Whytu T-130 by mohlo být až neskutečně snadné. Ač se snažím vyhýbat absolutním soudům, tak je za mě nové T-130 jedním z nejlepších a nejzábavnějších trailbiků, jaký jsem za poslední dobu vyzkoušel.
Nebude nejspíš nejrychlejší, k tomuto titulu se jistě dopracují jiní adepti, ale rozhodně má potenciál maximálně potěšit všechny, kteří mají rádi technické MTB, přitom ale nežijí a nejezdí v místech, kde by bylo nutností velké enduro. Povedená geometrie, která je jistá a stabilní nejen v rychlosti, ale i v pomalých strmých sekcích, vysoce aktivní a snaživé odpružení a prostupnost zvyšující objemné pláště, to jsou jednotlivé ingredience tohoto nanejvýš voňavého guláše!
Další, co mě osobně těší, je fakt, že Whyte v této kategorii nepodlehl vábení velkého průměru, přestože se poptávka trhu zdá být v tomto směru jasně zaměřená. Vyšší prostupnost velkých kol zde přitom částečně kompenzuje větší objemem plášťů, které také pomáhají s komfortem a díky velké styčné ploše i s jistotou ovládání.
Díky menšímu průměru jsou ale kola tužší, navíc se na jejich základě podařilo vyladit geometrii k takové podobě a k takovému vyznění, nad nímž se musím jen rozplývat. Možná je to jen tím, nakolik tento styl mě osobně sedí, ale co si budeme zastírat, produktové hodnocení je vždy věcí více či méně ovlivněnou individuálním posouzením.
Text a foto: Štěpán Hájíček
Whyte T-130C R (2019) – základní údaje
Cena: 94 990 Kč
Sedlovka BikeYoke Revive 160: 9 854 Kč | Vložka do pláště Panzer 27,5″: 1 430 Kč/ks
Hmotnost: 14,47 kg (vel. M, bez pedálů, v zad. Kole vložka Panzer)
Tlaky (vidlice/tlumič): 85/150 psi
Kokpit (řídítka/představec): 780/40 mm
Šířka pneu (ráfky WTB i29): cca 62 mm
Více o tomto kole najdete na mezinárodním webu www.whyte.bike, české ceny a další informace hledejte na stránkách www.whyte.cz
PLUS
- Lehce delší posed, který nebrání delším výletům a sportovnějšímu snažení, zároveň však poskytuje dostatek prostoru pro jisté ovládání
- Specificky vyladěná geometrie, kde je hlavním pravidlem vysoká stabilita (platí pro vysoké rychlosti i pomalé strmé sjezdy)
- Ovládání, kdy stačí kolo jen zlehka naklápět a ono se samo pokládá do oblouku
- Vysoká jistota a stabilita v zatáčkách daná, krom výše zmíněného, i vhodným rozložením těžiště
- Širší pláště (2,6“) zde rozhodně nejsou na škodu – pomáhají s trakcí, komfortem i s prostupností, jsou přitom stále dostatečně jisté, zbytečně se nedeformují a dobře drží v náklonu
- Zejména přední Maxxis High Roller II je krásně jistý a spolehlivý při brzdění i v zatáčkách
- Vidlice RS Revelation zdědila mnoho po modelu Pike, s nímž sdílí i krásně jemný krok, tedy vysokou citlivost, dostatečnou akci a potřebnou jistotu
- Zadní partie v sobě snoubí nemalý komfort a vysokou aktivitu (zejména s ohledem na hodnotu zdvihu 130 mm), zároveň dokáže být i příkladně efektivní, když je potřeba opřít se plnou silou do pedálů
- Sada SRAM NX Eagle 1×12 funguje i přes své základní zařazení zcela jistě a spolehlivě, trochu jiná odezva velké plastové páčky je věcí zvyku
- Nad rámec běžné výbavy použitá sedlovka BikeYoke Revive 160 nabízí parádní rozsah, zejména ale oslní jemnou a bezproblémovou funkcí
MÍNUS
- Spojená objímka brdy a řazení posouvá páčky do polohy, kde na ně jen těžko dosáhnu, proto bych byl radši za dvě samostatné objímky a možnost zcela individuálního nastavení
- Pozor při utahování sedlovky, systém integrovaného stahování „Inter grip“ má dost velkou sílu a může, při přehnaném utažení, zhoršovat chod teleskopu.
- Ať si lámu hlavu sebevíc, tak mě žádná další, byť jen dílčí kritika na adresu tohoto kola nenapadá
C
