Whyte T130C R (2019) – první dojmy | Velký skok vpřed!

Se stroji britské značky Whyte jsme se letos setkali již několikrát. Jedním z prakticky prověřených zástupců ostrovní inženýrské školy byl mnoha tituly ověnčený trailový švihák Whyte T130. V červnu jsme přitom zkoušeli „dosluhující“ verzi roku 2018, která před časem dostala nástupce, jenž nepředstavuje pouze evoluci této modelové řady, ale skok o několik pater dál!

Teoretickou stránku inovací jsme si snad dostatečně popsali v článku, který představuje největší meziroční změny a úpravy na strojích Whyte, modelovou řadu T130, jež prošla kompletní „rekonstrukcí“, nevyjímaje. Co je tedy nového? Ve stručnosti skoro vše krom jména, velikosti kol 27,5“ a plus mínus základní koncepce. Zdvihově sice zůstává T130 zhruba na svém, ke 130 mm zadní stavby přibilo „jen“ 140 mm na vidlici, jinak je vše nové!

Rám, zadní stavba (inspirována modely s vyšším zdvihem), kompletně jiná je geometrie, podstatným způsobem narostla šíře pneumatik (z 2,3“ na 2,6“) a tak by se dalo pokračovat detail za detailem.

reklama

Od pohledu jiný kalibr

Člověk ani nemusí pročítat všechny poznámky týkající se změn na konstrukci či výbavě nového modelu Whyte T130, stačí jej vyndat z krabice, sestavit, prohlédnout a hned je vám jasné, že tohle bude poněkud jiná jízda, než jak tomu bylo v případě jeho předchůdce. Pokud to předem shrnu definicí, která mi v průběhu aktuálně dvou dní strávených v sedle novinky T130 (2019) vířila v hlavě, pak lze mezigenerační rozdíl popsat asi takto:

„Zatímco původní Whyte T130 byl rychlým a výkonným trailovým kolem, které se díky své geometrii cítilo jako ryba ve vodě na vyhlazených lajnách trailcenter a při troše snahy zvládalo i drsnější terén, nová generace T130 je skoro až jeho opakem! Miluje rozbité cesty, strmé sjezdy, ostré zatáčky a nevybíravé zacházení a k tomu jako bonus přidává i velice slušné výkonnostní parametry.“

Nová generace T130 je prostě jiná, nechci říkat nutně lepší, protože někomu by mohl více vyhovovat koncept předchozího ztvárnění, mně ale tento poslední počin sedl neskutečně dobře již po prvních pár zatáčkách na mých důvěrně známých trailech. Taková jistota, rychlost, suverenita, komfort a efektivita při šlapání, to člověk nezažívá každý den!

Jednou z méně nápadných změn je přeuspořádání popisů na rámu, kdy se název modelu přemístil na horní trubku, označení značky zase putovalo klasicky na spodní rámovou trubku. 

Zatímco předchozí model měl vzpěry přímo napojené na tlumič, novinka využívá řešení s pomocnou vidličkou, jaké najdeme u zdvihově vyšších modelů. 

Klasikou u značky Whyte zůstává v rámu integrované stahování sedlovky, které ale vyžaduje citlivé zacházení, jelikož po přílišném utažení může nastat problém s volným pohybem teleskopu. 

Nekouknu se do tabulek a nekouknu!

Když jsem před nějakými dvěma týdny dával dohromady již zmiňované představení nových a inovovaných strojů Whyte 2019, neměl jsem tehdy k dispozici podrobné tabulky geometrie, pouze pár základních údajů, které jsem ale do doby, než se ke mně nové T130 dostalo v plně hmatatelné formě, úspěšně zapomněl. Věděl jsem, že se jeho geometrie od poslední generace výrazně liší, nakolik radikální to může být skok, mě vlastně ani nenapadlo.

Každopádně zcela záměrně jsem se před jízdou do tabulky geometrie nedíval, abych se nenechal ovlivnit čísly a mohl zcela nezaujatě vnímat kolo a zkoumat jeho ovládání.

Konstruktéři Whyte si potrpí na detaily, proto je gumou potažená i část zadní vidlice těsně vedle převodníku. 

Ostatně konstrukce rámu směřovaná k použití výlučně jediného převodníku je patrná na tom, jak těsně „olizuje“ zadní stavbu.

Teď už vím…

Tabulku s geometrií jsem si nyní již samozřejmě našel a jen zírám. Nebo spíš začínám chápat, co že jsem to terénu doposud zažíval. První efekt, který člověk zaznamená, je hodně položená vidlice, čemuž odpovídá úhel 65,6° (T130 2018 – 67°).

Člověk si také snadno všimne skutečnosti, že je přední partie více natažená dopředu, dále od jezdce (prodloužený reach). Přidejte k tomu i prodlouženou zadní stavbu (ze 420 na 430 mm u T130 2019) nebo třeba objemné pláště Maxxis High Roller II/Rekon (27,5×2,6“) a vyjde vám z toho neskutečně stabilní parník, který projede s prstem v nose lecjakou pasáž, do níž se s plnou vervou člověk obvykle vrhá jen v sedle zdvihově výrazně vyspělejších strojů.

Takováto stabilita na rovině, v rychlosti, v rozbitém sjezdu i na pomalých trialových pasážích je, minimálně u trailbiku na 130 mm, něčím skoro až neuvěřitelným. Teď si možná říkáte, jestli té stability a stabilizačních prvků není až moc, „aby to vůbec zatáčelo!“ Nebojte, o dostatečnou pohotovost řízení se stará upravené předsazení korunky vidlice (offset), kdy se ze standardních 44 mm u 27,5“ vidlic dostáváme na 37 mm.

Tento posun sice paradoxně prodlužuje stopu předního kola (trail), což by mělo vést k ještě vyšší míře stability, fakticky ale mění rozložení sil na vidlici, zkracuje páku mezi osou sloupku řízení a osou předního kola, díky čemuž řízení reaguje bez výrazných ztrát a prodlev. Netvrdím, že takovýto přístup k podobě řízení je „černobílý“, že je toto jediná správná cesta a vše ostatní by mělo být zapomenuto, tak tomu rozhodně není. Přesto jsem si v průběhu dosavadních dvou dní v sedle Whyte T130C R říkal:

Pokud má aktuální vlna nízkých a dlouhých kol („Slack and Low“) k něčemu směřovat, pak by cílem mohlo být právě ovládání Whyte T130.

Třeba jen pro eliminaci závitů v rámu bylo vybráno řešení Flat-Mount pro uchycení třmene (s adaptérem) zadní brzdy.

Jak již bylo zmíněno, konstrukce zadní stavby určená pro jediný převodník nedělá kompromisy, což dokazuje i úctyhodná šíře hlavního čepu!

Chce to rychlost a optimální sklon

Osobně jsem si nikdy příliš nepotrpěl na absolutní soudy a nehodlám s tím nyní začínat, jen vám chci demonstrovat, nakolik jiné a snad i lepší může být řízení, pokud se k němu přistoupí „jinak“. Pravdou je, že takto poskládaná geometrie se nejlépe projeví s dostatečnou rychlostí, kdy stačí celé kolo jen zlehka naklápět do zatáček a ono pak samo řeže obloučky jako poctivě vykrojené carvingové lyže.

Oproti jiným „delším“ kolům mi ale připadá, že u T130 není potřeba dosáhnout nikterak závratné rychlosti, abyste si tento efekt užili, s čímž souvisí i to, že se v nižších rychlostech obvykle nechová nikterak nepředvídatelně. Pouze je potřeba přijmout nastolenou hru výrazné stability a kolo do pomalejších a více utažených zatáček razantněji poklápět.

Když si pak ale třeba najdete zatáčku, kde jindy složitě odhadujete rychlost, abyste udrželi nastolený oblouk a nepřestřelili možnosti vlastních plášťů, můžete s T130 zapomenout na zbytečné starosti. Stačí to rozjet, naklopit a pak už jen držet. Tak jistě a spolehlivě T130 krouhá většinu zatáček.

Nová generace Whyte T130C R (2019) obouvá solidní papuče v rozměru 27,5×2,6″ na obou kolech. 

Vzadu najdete relativně nevýrazný Maxxis Rekon, zato vepředu je nádherně zubatý Maxxis High Roller II. 

Limity jsou (snad) jen v hlavě

Samozřejmě, najdou se situace, kdy se řízení zdá být až příliš strnulé, kolo v zatáčce dlouhé a někdy snad i neposlušné. Ale to je hodně o přístupu a schopnosti naučit se využívat jeho potenciál než o jeho faktických chybách. Včera, při mé druhé testovací jízdě, jsem třeba narazil na situaci, kde jsem se necítil příliš komfortně, jelikož jsem se musel potýkat s ostrými, značně utaženými, a navíc často i strmě padajícími zatáčkami.

Někdy jsem měl pocit, že se do těch pomalejších a více zavřených nedokážu správně poskládat. Jindy na mě dolehla potřeba zalehnout řídítka v utaženém oblouku padajícím pod strmým úhlem dolů, což mi prostě nedělá dobře. V takovém místě bych se potřeboval schovat za vyšší zdvihy, což ale opět není problém tohoto kola, ale spíš zásek v mojí hlavě.

Jinak mi připadá, že limity toho, co lze ještě pokořit s tímto strojem a co už by bylo lepší nechat zdvihově vyšším modelům, se hledají docela těžko. Ano, extra rychlé a extra rozbité sekce vyžadující odpružení s výrazně větším apetitem nebudu ani počítat, to beru jako zcela logický limit. Z hlediska techniky, řízení a stylu ovládání budou ale faktické limity nové generace Whyte T130 ležet nejspíš dost daleko za těmi, které mám obecně zakořeněny ve své hlavě.

Skoro začínám přemýšlet nad tím, jestli ve fabrice někdo nevyměnil nápisy. Tohle je přeci nový RockShox Pike?!

Není, jedná se o RockShox Revelation, a jedna z mála věcí co to dokazuje je osa Maxle postarší koncepce. 

reklama

Dnes hlavně o ovládání…

Ano, dnes jsem se nechal poněkud unést povídáním o řízení a geometrii Whyte T130 a zcela opomněl další aspekty jízdy, jako je odpružení, funkce výbavy atd. Na to ale bude ještě dostatek prostoru v rámci plnohodnotného testu, který rozhodně nehodlám přeskočit. Pokud bych se měl alespoň slůvkem zmínit o kvalitách odpružení, pak můžu opět hlavně chválit.

Chválu si zaslouží již jen vidlice RockShox Revelation RC se 140 mm kroku, který je de facto převlečen do kostýmu modelu Pike. Tedy využívá nejen jeho vnější kostru, ale i mnohá vnitřní řešení (DebonAir, Charger Damper atd.), díky čemuž byste neuhádli, že nejde o Pike, pokud by mu někdo vyměnil polepy.

Se zadní stavbou se to má tak, že se drží tradice značky Whyte, snaží se nabídnout maximum aktivity a vnímavosti, přitom je ale i pod silovým šlapáním krásně pevná, tuhá a jistá. Pro Whyte vcelku typické je i vyladění tlumiče, který s velkou chutí proběhne celým zdvihem, přitom ale z celkového pohledu nepůsobí, že by se zadek zbytečně propadal, narážel tvrdě na doraz nebo ztrácel jistotu v přírodních pumpách a houpácích.

Whyte T130C R (2019) je přehlídkou dostupných, přesto funkčních dílů z rodiny SRAM NX Eagle, které zastupuje třeba i ocelový jednopřevodník. 

Brzdy SRAM Guide T jsou dalším z „ekonomických“ komponentů, na kterém se naštěstí finanční úspora po funkční stránce prakticky neprojevuje.

„Lacinější“ je také samotné řazení SRAM NX Eagle, což poznáte na velké páčce z plastu. Funkce je ale solidní a dostatečně přesná.

Ještě je co zkoušet

Tolik tedy k dnešnímu popisu prvotních dojmů, i když jsem je pojal podrobněji, než jsem měl původně v plánu. Tak jako tak je stále co na tomto kole zkoušet a zkoumat, stále otevřené jsou možnosti jak si s ním hrát, či kam jej ještě vytáhnout. Proto dnešní popis uzavřeme s tím, že bude ještě prostor prozkoumat nové T130 a jeho projev více do detailu.

Foto: Štěpán Hájíček

Přehled nových modelů, jejich výbavy a cen se připravuje na domácím webu www.whyte.cz, specifikace a další údaje je přitom již dnes možné najít na stránkách www.whyte.bike

Ještě na jaře tohoto roku by málokdo uvěřil, že se technologie SRAM Eagle 1×12 propadne až na úroveň sady NX. Stalo se, funguje to, tak proč si stěžovat?

Whyte nejenže má svůj osobitý přístup k řadě detailů, rád je rovněž vybavuje vlastním logem, třeba jako tuto prachovku.

Líbí se vám článek? Podpořte nás na vaší sociální síti. Díky