EVIL The Following – na první dotek!

Našima rukama projde v průběhu roku řada různých kol domácích i světových značek. Nemálo z nich se točí dokola, jelikož s jejich dovozci/výrobci máme úzké vztahy, sem tam přibude něco nového! „Něčím novým“ je i značka EVIL! Tedy nikoliv ve světě, ale hlavně u nás v Českých zemích…

Lidé, již se zajímají o dění na světové scéně MTB, značku EVIL jistě dobře znají, přestože její historie není nikterak sáhodlouhá. Pokud jsem pátral správně, tak zatím nedosáhla ani jedné dekády. O původu a kořenech Evilu si do příště nastuduji více, slibuji!

Pokud někdo z „našeho okolí“ dělal poslední dobou značce EVIL pořádnou reklamu, pak to byl Filip Polc (facebook), který poslední roky sbíral jedno prvenství v rámci městských DH závodů za druhým. Jeho parťákem v cestách po těchto závodech, často pořádaných v jižní Americe, je Tomáš Slavík (Ghost), ale to sem vlastně nepatří.

Jak již bylo zmíněno, značka EVIL, okolo jejíhož stánku brousím již pár let na veletrhu Eurobike, si konečně našla českého zástupce, či spíše oni si našli EVIL. Ale o tom teď také nechci hovořit. Důležité je, že si kluci z Blanska, kteří stojí za projektem EVIL BIKES Czech (facebook), našli cestu k nám na BikeAndRide.cz, pozvali mě k sobě domů a nabídli mi možnost okusit Blanské traily a také jeden ze strojů EVIL!

V pátek v Blansku jsme hlavně jezdili…

…takže vlastní mám jen jednu fotku z úvodu!

Zbytek vyřešíme studiovými snímky.

Není peklo jako peklo

V průběhu naší seznamovací konverzace jsem si nějak zafixoval, že se budu vozit na 29“ monstertrucku EVIL The Wreckoning (kombinace 29“ a 161 mm zdvihu), když jsem ale dorazil na místo, stál přede mnou výrazně lehčí švihák – EVIL The Following. Rovněž devětadvacítka, ale s „pouhými“ 120 mm kroku zadní stavby. Proč ne? Kategorie rychlých, obratných a všestranných trailbiků s velkými koly začíná poslední dobou stále silněji vřít, bublat a přetékat zájmem ze strany bikerů i výrobců.

Odpovědí pekelníků z EVILu je právě model The Following, který nabízí fixních 120 mm nad zadní osou, přitom ale díky „hardwarové“ možnosti úpravy geometrie skrz zavěšení „Delta System“ hravě zvládne vidlice se 120 a 130 mm, v extrému až se 140 mm kroku! I proto dokáže zaujmout řadu různých rolí a úloh.

Bylo mi kupříkladu řečeno, že si již jeden zákazník z ČR objednal The Following v čistě závodní úpravě, tedy 120/120 mm, pevná sedlovka, lehká kola a štíhlé, rychlé pláště s tím, že jej bude používat na závody MTBO. V podobné konfiguraci by se toto kolo mohlo postavit i na start jakéhokoliv maratonu, ale údajně s ním pár lidí brázdí i XC okruhy!

Evil Bikes – The Following from Evil Bikes on Vimeo.

Z opačné strany říše zla

Blíže opačné straně temného pekla, odkud tyto stroje pochází (místo zrodu je americký Seattle, který je kolébkou i pro Microsoft, Tesla Motors, Starbucks atd.), se nachází kolo, které jsem sedlal já. Obuté do plášťů Maxxis Minion DHF 29×2,3“, obohacené vidlicí Fox 34 se zdvihem 140 mm, teleskopickou sedlovkou a v mém případě i volnými pedály. To už zavání pořádnou bikovou divočinou!

S takto vybaveným EVILem… Stop! Pozor!!! Ještě jsem zapomněl, že skrze systém přepákování Delta System lze měnit geometrii, primárně ve dvou rovinách – „High“ a „Low“. Něco podobného jako se řeší u YT Jeffsy, nebo Santa Cruz Hightower, jen v poněkud jiném provedení (u Evilu je potřeba povolit 8 šroubků). Ale smysl a cíl je stejný – zvolit si ostřejší, efektivnější pozici, nebo naopak více uvolněnou a stabilnější geometrii.

Můj Following byl vyladěn do slušného extrému, posazen do polohy „Low“, což z něj, spolu se 140mm vidlicí Fox, činilo hodně zvláštní mašinku, které jsem musel chvíli přicházet na chuť. Už po vyjetí z garáže a po projetí prvního přibližovacího trailu jsem si musel rovnat posed. Kupříkladu posunout sedlo hodně dopředu, jelikož jsem měl pocit, že sedím snad až za kolem (za zadním kolem…)!

EVIL The Following – v pekelném odstínu „Gunmetal“

Jedno z kouzel EVILu The Following se skrývá v tomto systému přepákování DELTA

Podstatná je ale také masivní konstrukce a rozměrná pevná osa hlavního čepu

Poladit, nastavit, vystřelit!

Když jsem si prošel tímto prvotním individualizačním martyriem, začalo se mi v sedle EVILu docela líbit. Vtipný byl už jeden z prvních strmých výjezdů, kdy se kluci hecovali, kdo to dá! Já neměl žádné ambice, bolely mě nohy a moje tělo se snad ještě ani nezahřálo, jen jsem to chtěl zkusit… A ono to jelo, jelo a jelo! Až jsem byl najednou nahoře a musel se klukům omlouvat, respektive to hodit na ně, že mi dali do ruky nesmyslně dobré, lehké a výkonné kolo.

Jedním ze základních jízdních poznatků, týkajících se funkce zadní stavby, kterou navrhl a zkonstruoval Dave Weagle, tedy člověk stojící za systémy DW Link (Ibis, Pivot, Turner), Split Pivot (De Vinci, Salsa) a právě Delta Systém (EVIL), je jeho obrovská efektivita! Když jsem se na systém využívající masivní karbonové jednočepové konstrukce a decentního hliníkového přepákování podíval z boku, bylo mi to hned jasné. Jeden čep, posazený těsně nad převodník = tah řetězu blokuje pohyb zadní stavby.

A taky že ano! Když jsem to pak cíleně zkoumal a zkoušel, zjistil jsem, že i při plně otevřeném tlumiči vystřelí EVIL po ostrém záběru do pedálů zprudka a pohotově jako hardtail! Vzpomenete-li si na staré jednočepy Santa Cruz, modely Superlight a Hackler, pak byste si mohli udělat přibližnou představu, jak ostrý je EVIL. Podobně ostrý byl i Giant NSR, ale vlastně i nedávno testovaný Intense Tracer.

Pro změnu geometrie je potřeba rozpojit „kočičí tlapičky“ spojující trojúhelník přepákování, uvolnit a otočit jazýček propojující celý pákový mechanizmus se zadní stavbou.

reklama

Vždyť to jede jako silnička…

Když trochu předběhnu časový sled svého vyprávění, pak vám můžu prozradit, že poslední výjezd, který jsme absolvovali, vedl čistě po silnici. Načež jsem nahoře směrem k udýchaným kolegům ve zbrani prohlásil, že nechci na nikoho dělat ramena, nastupovat a ujíždět, jen mám prostě pocit, že to do kopce „Jede jako silnička!“ S Enve koly by to člověk pochopil, ale zase na tom byly obuty Maxxisy Minion DHR!

Každopádně The Following frčí jako brněnský drak, až vám přechází zrak! Nebo spíš vašim soupeřům! Ale sranda je s tímto kolem také dolů. Přiznávám rovnou, že jsem se s EVILem The Following musel chvíli rovnat i co se ovládání ve sjezdech týká, ale nakonec jsem jej asi pochopil.

Extra položené základní úhly, jak už o nich byla řeč výše, se ve sjezdu projevovaly i neprojevovaly tak, jak bych čekal. Nebyla to až tak děsivá a tupá motorka či monster truck, jak bych si původně myslel. A to hodnoty úhlu hlavy s vidlicí se zdvihem 130 mm činí 66,8° (Low) alternativně 67,4° (High). Se 140 mm vepředu jsem mohl být někde kolem 66°.

Řada jednotlivých partií rámu i zadní stavby je skutečně masivní, přitom měl testovaný kousek jen necelých 12 kg!

Zalehni a přikrč se!

Nevím, jestli je to dáno krátkou zadní stavbou (430 mm), specifickým předsazením korunky vidlice (tedy kratší stopu kola), extra tuhým rámem, či superlehoučkými koly Enve, ale když se do toho člověk cestou dolů pořádně opřel, byl EVIL The Following najednou až nečekaně živý!

Naprosto bezprostředně reagoval na moje pokyny, okamžitě zatáčel, nadlehčoval se, odlepoval se, uhýbal či se trhal do smyku, když jsem na to jen pomyslel. Vážně jsem si na to musel dost zvykat, o to víc, že den před ním jsem drtil Specialized Enduro Comp 29, což je extra stabilní tank s obřími pásy (myšleno kola 29“).

Ale zvykl jsem si a začal se tím bavit. Zjistil jsem, že při potlačení „stařeckého třasu rukou“ lze The Following hravě udržet a ukormidlovat i ve značně strmých sekcích, přitom na těch mírnějších reaguje jako kolo s výrazně menšími koly. Někdy až moc rychle, ale na něco podobného jsem si stěžoval i u YT Jeffsy.

K dispozici jsou dvě barvy – Gunmetal

A testovaná zelená!

Drtím, brzdím, zatáčím

Když jsem našel dostatek klidu a jistoty v řídícím centru EVILu The Following, začal jsem si to pořádně užívat. Místy jsem se tedy spíše jen sunul ze svahu, když se trail zlomil zákeřně dolů, jindy jsem ho ale ždímal pěkně zostra a připadal si jako King Of the Mountain (ne, Stravu nemám!). Taková to byla paráda.

Zároveň jsem se snažil vnímat, jak a kdy funguje zadní odpružení, ale na to nebyl v tom fofru moc prostor. Bylo znát, že má zadek k dispozici jen 120 mm kroku, je tedy o něco tvrdší a tužší než přední 140mm Foxka 34 Factory. Tím ale neříkám, že by bylo kolo nepohodlné nebo tupé, to ani náhodou.

Na svých 120 mm zdvihu chodila zadní stavba hezky a už se moc těším, až si někdy půjčím EVILa se zdvihem alespoň 151 mm (The Insurgent – 27,5“), hravou potvůrku na 131 mm (The Calling – 27,5“) nebo mimořádný tank The Wreckoning (29“ a 161 mm)! Ale to sem asi nepleťme…

Více mysli, méně brzdi!

Možná je to jen určitá autosugesce, možná také ne. Zejména na prvním trailu, kde jsem se soustředil hlavně na „přežití“, jsem měl pocit, že zadní stavba poměrně výrazně tuhne při stisku páky zadní brzdy. Klasický efekt jednočepového zavěšení. Nechci toto řešení nijak shazovat už jen proto, že jednočepů maskovaných za mnohem složitější systémy je dnes na trhu celá řada. Zcela spontánně mě napadá Cannondale Habit SE nebo naposled zkoušený Scalpel-Si, u nichž to člověk už vlastně ani neřeší…

Neřešit jsem se to naučil i u EVILu, kdy jsem o celé záležitosti tiše přemýšlel při přejezdu z prvního trailu na druhý a poté jsem se soustředil, abych na brzdách zbytečně a hlavně panicky nevisel! Snažil jsem se jen kontrolovat rychlost a destičkami, skrze páku a třmen brzdy, jen lechtat kotouč. A fungovalo to, pocit zavírání odpružení se brzy rozplynul jako pára nad hrncem.

Poslední bod, co mě napadá a co mi vyvstal aktuálně na mysli, souvisí s tím, co jsem nastudoval o filosofii zavěšení Delta System. Týká se jeho naladění, k čemuž slouží „delta“ přepákování, respektive s progresivitou. Pravdou je, jak to ukazuje demonstrační video, že jsem měl skutečně pocit tří fází projevu zadní stavby.

Na přejezdu (rovina, výjezd) je zadní partie maximálně tuhá a efektivní. Ve středním rozsahu je 120 mm Delta systému slušně aktivních a na konci se nezdá, že by zadní stavbě chyběl dech. Zde se tedy potvrzuje prohlášení o cílené vyšší progresi konce zdvihu, a tedy i pocitu bezedného kroku. Tedy alespoň v rámci kategorie, kam může kolo se 120 mm zdvihu patřit. I když jsem vlastně neměl pocit, že by deficit dvou centimetrů kroku zadní stavby vůči vidlici byl někde výrazně patrný!

EVIL The Following – shrneme si to příště!

To bude asi lepší, jelikož jsem na tomto kole strávil skutečně jen pár hodin, navíc na trailech, kde jsem v životě nejezdil, a tak nechci šířit světem žádné absolutní pravdy, když je nemám čím podložit a podepřít… Kluci z českého EVILu mi ale slíbili, že dostanu jedno a třeba i více kol časem na poctivé vyzkoušení a otestování, takže se těšte, že si v roce 2017 o těchto mašinkách počtete více!


Základní data čerpejte na mezinárodním webu – evil-bikes.com

Více o strojích prodávaných u nás na facebooku EVIL BIKES Czech

Foto: Štěpán Hájíček (úvodní) / EVIL BIKES

EVIL The Following – geometrie

Líbí se vám článek? Podpořte nás na vaší sociální síti. Díky
  • Josef Behounek

    Kristova noho tak toto je krasa!

  • Roman

    Myslim, ze i ta cenovka bude dabelska.

  • Sunshine 29

    Tahle 29″ by mi do garáže směla. Stejně jaku Undead a všechno od nich 🙂
    Konečně zase něco pěknýho mezi Špešly a Gianty…

    • I my jsme rádi za příležitost dostat se k takovýmto vyvoněným kouskům 😀

  • Tony Tony

    nadhera,,,cenovka bude pocitam nekde mezi santou ibisem a podobnyma lahudkama,,,ale insurgent bych si moooc rad projel

    • Jo, cena rámu někde kolem stovky, rozumné kolo řádově za sto-pade. Za exkluzivitu se holt platí, nehledě na to, že k těmto cenám člověk snadno přiblíží i u méně kultovních značek…

    • Jarys Pánek

      Tony, Insurget i s dopravou vyjde na 92 000 Kč, za tyto peníze dostaneš rám, tlumič a hlaváč. Testovací kus v Lku a žluté zrovna stojí vedle mě. V případě zájmu se můžeme domluvit a někde spáchat test ride. Kdyžtak piš na jarys@evil-bikes.cz . Jarys z Evil Bikes Czech