LAPIERRE Zesty AM 327 – TEST

LAPIERRE Zesty AM 327 – TESTKe svému „tajnému“ obdivu vůči strojům Lapierre Zesty a Spicy jsem se již párkrát veřejně přiznal. Proto jsem byl potěšen, když se nám nejnovější kousek Lapierre Zesty AM (model 2016) dostal pod ruce, abychom si s ním užili na Gardě a pak ho ještě chvíli potrápili v Čechách.

Přesněji, na Gardě s námi byly hned dva stroje Zesty AM 327 (2016), jeden ve velikosti M, druhý L. Jeden pro „malého“ Kubu, druhý pro „velkého“ KUBU. Já sám na gardských kamenitých vápencových trailech trápil jiné kolo (Specialized Stumpjumper FSR 650b), Zesty, pochopitelně v menšímu eMku, jsem se pak věnoval pár dní po návratu. Každopádně za pár dní v sedle tohoto stroje jsem objel a zažil celkem dost, a také jsem stihl vytvořit i něco fotek a sestříhat kratší video…

Stejný a přesto jiný?

Vzhled nové Zesty je tak trochu tajemný, či záměrně matoucí. Když jsem ji viděl poprvé na veletrhu Eurobike, koukal jsem na ni, věděl jsem, že je něco jinak, chvíli mi ale trvalo, než jsem si uvědomil, co důležitého se změnilo. Je to jako hra „najdi deset rozdílů“. Ono jich je zde ale meziročně mnohem víc.

První, co mě trklo do oka, byla absence pomocného nástavce, který ještě letos (modely 2015) spojoval tlumič s horním ramenem zadní stavby. „Konečně je tahle divná věc pryč,“ říkal jsem si při bližší obhlídce. Sice chápu, „proč to tam bylo“ – aby se do rámu snáze vešel košík na lahev – moc mě ale neoslovovalo zpracování tohoto nástavce. Když jsem dospěl k tomuto bodu, začalo mi docházet, že:

Tady něco nehraje!

„Jak mohli vypustit ono raménko a nechat tlumič stále dostatečně vysoko, aby se pod něj vešla lahev?“ A v tom mi to došlo!!! Lapierre Zesty i Spicy měly doposud tlumič opřený o spodní trubku, nyní je na Zesty tlumič uchycen nahoře, tak jako u mnoha současných strojů se systémem obecného typu „Swing Link“ (horní rameno vertikálně zavěšené na horní trubce).

LAPIERRE Zesty AM 327 – TEST

Naštěstí je ale Lapierre stále Lapierre a systém OST+ je OST+, proto se krom tohoto „stěhování národů“ nic jiného z klíčových prvků neměnilo. Zadní stavba je stále poctivým „nezávislým čtyřčepem“ (čep pod patkou, tzv. Horst Link dělí vidlici na dvě části), takže by se měl lehce změnit snad jen průběh chodu zadní stavby, nikoliv její základní princip či charakter funkce. Pro doplnění, Spicy 2016 lpí v tomto směru na tradicích značky Lapierre a za cenu „hrbu“ na horní trubce opírá svůj tlumič stále o trubku spodní.

Krom tohoto „zásadního průlomu“ zůstává vše ostatní podstatné na svém místě. I když vám při bližším ohledání nejspíš dojde, že nový rám byl konstruován zcela od nuly, od čistého listu papíru, pouze s ohledem na tradice a zvyklosti této modelové řady. Chybět zde proto nemůže bytelná zadní stavba, rozměrné patky, karbonový spoiler chránící přehazovačku, a tak dále.

Novinky Ghost, Lapierre, Salsa, Knog, Cratoni 2016Na testovaném kousku Zesty 327 AM karbonový chránič aktuálně nebyl, ale našel jsem alespoň tuto fotku z prezentace novinek Lapierre 2016 a dalších značek, kde je dobře vidět, jak vypadá.

Tam, kde kmitají tvoje nohy…

Další změna, o kterou se stavitelé Lapierre při práci na nové generaci strojů Zesty a Spicy snažili, bylo zúžení horních vzpěr v místě, kde kmitají vaše nohy. To se povedlo tak napůl. Vzpěry jsou na Zesty ve svém středu skutečně viditelně ohnuté směrem dovnitř, i tak jsem si ale o ně občas štrejchnul patou. Šlo ale spíš jen o letmé dotyky, které zanechaly lehké stopy psané hranou černé podrážky mých bot Five Ten Freerider Contact, než cokoliv iritujícího, či rušícího jezdecký klid a soustředění.

A poslední teoretické upřesnění. Rodina modelů Lapierre Zesty se zhruba před rokem a půl rozrostla na několik modelů s různým průměrem kol, s různým zdvihem a zaměřením. To bylo pro rok 2016 zrušeno, vše se sjednotilo na parametru 27,5“ a zjednodušilo na dvě samostatné řady. Zesty XM se spíše sportovním charakterem a zdvihy 130/120 mm (P/Z) a testované Zesty AM, tedy pokračovatel původní rodové linie s hodnotou odpružení 150 mm nad oběma koly.

LAPIERRE Zesty AM 327 – TESTOriginální kryt zadní vidlice, který zároveň slouží jako navigace vnitřkem taženého ovládání přehazovačky.

Zesty = zabiják s civilním povoláním

Na Lapierre Zesty dob ne až tak dávno minulých jsem měl rád jeho zabijácký charakter, který se na druhé straně snoubil s poměrně civilním projevem, když mu člověk vyšel vstříc, v klidu seděl a rytmicky šlapal. Snad nikdy nezapomenu, jak jsem jásal z kola, které celkem hravě vystoupalo na kopec a cestou dolů mě skoro zmrzačilo, jak bylo aktivní, agresivní a hnalo mě do stále vyšších a vyšších rychlostí a těžších sekcí. Nádhera! Až takto vražedný projev ale bohužel ustoupil trochu stranou již u předchozí generace (test Lapierre Zesty 314 – 2013), a ani aktuální novinka Zesty AM 327 (model 2016) se ke kořenům vysloveně nevrací.

LAPIERRE Zesty AM 327 – TEST

Neříkej hop, dokud ses neodrazil…

Ono to vlastně není až tak horké, jak to možná z předchozího odstavce vyznívá. Neříkám sice, že bych Zesty AM 2016 jednoznačně poznal, kdybych si na ni sedl se zavázanýma očima, určitě by ale byla v mém užším výběru ve hře: „Hádej, na čem to sedíš?“ Několik věcí je zde totiž dost charakteristických i přesto, že se nová generace Zesty tváří opět o něco civilněji než dříve.

V první řadě je to rozhodně posed a pozice za řídítky, kdy vás nejspíš v první chvíli napadne: „Sakra, já myslel, že si beru M a ne L!“ Je to trochu nadsazené, vím, ale vážně to působí, jako byste měli v ruce větší rám, než co říká nálepka označující velikost na sedlové trubce. Už rám velikosti M je totiž poměrně dlouhý – horní trubka 610 mm – což ještě umocňují do ruky příjemná řídítka LAPIERRE Nico Vouilloz Signature v rozměru 760 mm. Navrch i poměrně tlusté gripy Lapierre. Pro úplné doplnění představec je zde dlouhý 60 mm a je stejný u velikosti M i L. Když už jsem je měl vedle sebe…

Lapierre Zesty AM je zkrátka po všech stránkách velké kolo. Neskromný není jen posed (moje orientační měření ukázalo zcela standardní hodnotu 52 cm, což osobnímu pocitu příliš neodpovídá), ale pocitově i rozvor a zadní stavba. Přesnou hodnotu rozvoru jsem, pravda, nikde nenašel a zadní stavba měří standardních 430 mm, proto je to vážně celé více o pocitech než o exaktních číslech. Tak jako často celá cyklistika 😀

LAPIERRE Zesty AM 327 – TESTDva šroubečky na zadní patce normálně drží výše zobrazený karbonový spoiler (chránič přehazovačky). Zajímavý je vývod řadícího lanka z vidlice a celkově robustnost této partie.

Jistý až běda

Dojem „velkého“ kola mě možná zprvu trochu šokoval, nebo mě alespoň lehce překvapil, pak mi ale došlo, že tak je to vlastně u Lapierre Zesty normální. Je to část jeho charakteru a rodinného dědictví. Pocitově spíše delší posed je ve výsledku poměrně příjemný, nezpůsobí vám bolení za krkem a paradoxně vás ani nebude omezovat při ovládání kola. To mají na starosti již zmiňovaná, „konečně pořádně široká“ a dobře do ruky padnoucí řídítka. Jen ty tlusté gripy jsem si radši vyměnil…

Převážně pocitově delší rám (délka horní trubky není jen pocit…) má velkou výhodou ve výjezdech, kde je Zesty až překvapivě sebevědomé, tedy pokud na to máte nohy a plíce. O „sportovních genech“ jsem se chtěl rozepsat až někde dál, pravdou ale je, že utáhnout do kopce 14,68 kg Zesty vel. M nebylo rozhodně zadarmo. Zesty AM 327 je ale základní model, tak jí to hned na tomto místě odpouštím. Alespoň z tohoto kola nemáte pocit, že ho zlomíte už při seskakování z obrubníku.

Ale zpět k výjezdům… Najednou se mi živě vybavilo, jak jsem v létě 2014 jezdil na Lapierre Spicy 327 (2014) a byl jsem ohromen, co vše se s ním dalo vyjet. Podobné to bylo nyní se Zesty AM 327. I zde to chtělo „klidnou sílu“, ale nikoliv „temnou stranu síly“, rozumné tempo a správné dýchání a pak se stoupalo, stoupalo a stoupalo… Třeba až na Maturitu (vyhlášený technický výjezd na hradiště Šance u Točné u Prahy).

LAPIERRE Zesty AM 327 – TESTTlumič je zase „konečně“ spojen napřímo s horním vahadlem systému OST+. Nosné čepy jsou poměrně masivní a vše drží pohromadě zjevně díky rozpěrkám v čepech.

Nahoru pot, dolů slzy

Ano, slzy! Slzy štěstí a radosti! Cestou nahoru se člověk musí vážně ždímnout a když zrovna nemáte najeto nebo máte jen blbý den a plíce i nohy stávkují, tak radši slezte a kolo na kopec vytlačte. On vám zadek sice pomůže, kolo bude jisté a nebude se zvedat a i starý Nobby Nic s novým jménem Tough Tom (zřejmě levnější varianta nového Nobby Nicu), vám rád podá pomocnou ruku.

Naopak nahoře, když se správně rozdýcháte, zasunete sedlo do rámu (100 mm u KindShocku CRUXi překvapivě stačí), zažijete tu správnou divočinu ve stylu Lapierre s vůní francouzského venkova a chutí francouzského vína. Nebo bůh ví co konzumují konstruktéři Lapierre v Dijonu, když kreslí svá kola. Naštěstí jim Nico Vouilloz dýchá na záda, snad ne alkoholové výpary, aby jejich „žabožroutská“ kola pořádně fungovala.

LAPIERRE Zesty AM 327 – TESTObjímka se zobáčkem na se sedlovce bývala kovová. Nyní se jedná o gumový kroužek, funguje ale stále stejně. Stačí zobáček vyrovnat s nulovou hodnotou sagu, usednout do sedla a zkontrolovat, zda jste v doporučeném (šrafovaném) rozsahu. Prosté, snadné, účinné!

Dolů je to slast!

Tedy zejména pokud máte rádi rychlost, strmé padáky a jiné hard-core divočiny. Vzhledem k již popisované stabilitě, do které se promítá i úhel hlavy 66,5°, je celkem jasné, že Zesty není super obratným a super živým kolem, ale rozhodně to není žádný nudný a strnulý patron. Zkrátka jen potřebuje pořádné terénní výzvy, strmé skalky a nebo vyšší rychlost, aby bylo vidět, zač je toho Lapierre.

Já jsem se na Gardě na mnoha místech divil, „Jak to, že kluci na těch Zestynách sjedou taková pekla (třeba trail 601 téměř od shora dolů) a přitom jejich teleskop chodí jen 100 mm, když já se svými 125 mm na sedlovce mám strach a ještě si dávám sedlo ručně dolů.“ A pak jsem to pochopil. Najednou, jako by v sedle pociťovaná délka rámu nebyla, nebo alespoň nebyla problém, najednou veškerá stabilita řízení hrála v můj prospěch a i s minimalistickým zdvihem sedlovky jsem bez zbytečného váhání či nervozity pokořil mnohdy obávaná a technicky nebo psychicky náročná místa.

Poměrně schopné byly v tomto směru i zmíněné pláště Schwalbe Tough Tom, i když stejně jako původní varianta Nobby Nic fungovaly dobře jen za určitých podmínek. Hlavně tedy tam, kde se měly do čeho zakousnout. Naopak když přišly na pořad dne kamenité traily, skalky nebo kořeny, měl jsem místy pocit, že je jejich směs spíše tvrdší než měkčí. Paradoxně k tomu mě vícekrát překvapilo, jak se jejich vzorek, především na asfaltu, deformuje, jak se špunty ohýbají, až u toho „skřípou námahou“.

LAPIERRE Zesty AM 327 – TESTHorní vzpěry se směrem dozadu plynule rozšiřují, což je takový rukopis značky Lapierre. Poctivě vypadají mohutné patky a poměrně účinný je i chladič destiček v obou třmenech.

250 psi je prostě moc!

Jezdit se ale s těmito plášti dalo, nebyl to vyložený horor, i když se mi hned dvakrát stalo, že jsem je cvaknul v nejnešťastnější chvíli, když jsem zrovna spěchal na vlak. Ale to už je život a taky důvod, proč jsme na obou strojích Zesty obutí rovnou vyměnili, než jsme se pustili do velkých věcí na Gardě. Zpět ale k tématu, jelikož nás čeká ještě důležitá kapitola odpružení. Tu, bohužel, začnu kritikou. Ne až tak kola samotného, jako tlumiče Fox.

Kluci američtí totiž, zřejmě inspirování RockShoxem a jeho rozšířením vzduchové komory DebonAir, přišli s vlastním objemovým tunningem – novou verzí tlumiče Fox Float EVOL (Extra VOLume), o němž již párkrát byla řeč. Lapierre Zesty AM bylo zatím druhým kolem s tímto tlumičem co jsem testoval, respektive před dokončením tohoto testu jsem jich zkusil ještě několik. Ze všech mám víceméně stejný dojem, snad jen vyjma nejvyšších modelů Fox Factory s úpravou Kashima. Vše totiž začíná u tlaku, kde to u EVOLů skáče skoro vždy, bez ohledu na kolo a systém, na 250 psi, což je hrozně moc!!!

Přijde mi hodně už když se tlumič fouká okolo 200 psi a tady je 250! Hovoříme o jezdci s hmotností cca 85 kg i s výbavou. Pomalu už přestávám měřit sag a u nových kol na Foxu dávám standardně 80 psi dopředu a 250 psi dozadu. Teorie je taková, že větší vzduchová komora = aktivnější a lineárnější krok. V praxi mi to tak ale nepřijde. Nebo jde možná jen o zpracování, mám ale pocit, opakovaný, že právě Fox EVOL poněkud kazí dojem z nejnovějších fullů.

LAPIERRE Zesty AM 327 – TESTPotížista! Tlumič Fox Float EVOL řady Performance dle mého brzdí zadní stavbu v rozletu. Rozhodně bych jej zkusil vyvložkovat a takto snížit počáteční hodnotu tlaku. 250 psi při 85 kg jezdce je prostě moc!

Stále se umí zhoupnout

Pojďme ale už konečně více konkrétně k našemu Lapierre Zesty AM 327. U něj mi přišlo, že je zadek, jak to má u Lapierre být, ve svém výchozím stavu poměrně aktivní. Už jen změření sagu pomocí ukazatele na sedlovce a nálepky na horní levé vzpěře zadní stavby ukazuje, že je zde počítáno se spíše větším zanořením než obvykle. Poctivých 30 % sagu, i o něco víc. S tímto nastavením vyrážím do akce a čekám luxus Cadillacu jak jsem to měl u Lapierre vždy rád, ale ono to není až tak žhavé.

Na začátku chodí zadní stavba poměrně jemně, zdatně sekunduje vyšším přítlakem ve výjezdech a slušně zobe menší výmoly na přejezdech. Když přijde větší příčná nerovnost, nebo terénní vlna, s velkou chutí se více zhoupne. Na druhé straně mi připadalo, že je konec možná i o něco stabilnější než u Zesty a Spicy historicky býval. Vzpomínám, jak Mikuláš v Krušném testu Spicy 327 chodil stále po dorazech, což se zde rozhodně nekoná.

Co mi ale vadí možná i víc, za což viním hlavně tlumič, protože podobný jev jsem zaznamenal i u jiných kol s touto jednotkou, je o něco slabší akce ve střední části kroku. Neříkám, že je zadek vysloveně tupý, jakoby ale makal pořádně jen když ho k tomu nutíte silnou, nikoliv když se jen ve středním tempu vlníte krajinou. Takový foxácký projev – trocha citlivosti z kraje, pak chvíli nic a pak slušná akce při velké akci! Docela rád vyvracím modly, mezi něž se Fox obecně považuje, přitom teď jako by mi sami dávali do ruky náboje.

LAPIERRE Zesty AM 327 – TESTTabulky hovoří o délce zadní stavby 430 mm, opticky to ale vypadá, že je mezi zadním kolem a sedlovkou místa na rozdávání…

Na druhé frontě? Setrvalý stav!

Když nic jiného, tak je projev odpružení minimálně vyvážený, jelikož Foxka 34 vepředu je na tom podobně. Dřív ale, než se k ní dostaneme, mě nechte vyslovit teorii, že pokud by se tlumič vyměnil za starší generaci Foxu, nebo za základní RockShox Monarch RT, případně pokud půjdete nejsnazší cestou objednáte si vložky a necháte si velkou komoru tlumiče zmenšit, měl by být, minimálně dle mého očekávání, projev zadní stavby mnohem vyrovnanější a minimálně do půlky lineárnější a aktivnější. Aby to bylo správné Zesty s „povahou zabijáka“ jak to mám rád.

A teď už k té vidlici… I když co víc k ní říct. Základní citlivost na začátku a pocitová aktivita při zkoušce nasucho nejsou zlé. Citlivost z kraje kroku je solidní i v reálu, jinak je ale znát, že třicetčtyřka, podobně jako její hubenější kolegyně, potřebuje dostávat pořádně za uši, aby se správně rozpohybovala. Na Gardě to nebyl problém, ale v lesích kolem Prahy bych byl radši za více akce. Na druhé straně ale chválím její poměrně progresivní chod, díky čemuž se s mnohem větším nadhledem daly sjíždět i značně náročné technické a hlavně strmé pasáže.

LAPIERRE Zesty AM 327 – TESTFoxka 34 Float se k tomuto kolu rozhodně hodí. Je krásně pevná a robustní a navíc i poměrně stabilní v technických sjezdech. Osobně by mi nevadilo, kdyby byla i o něco aktivnější…

KOMPONENTY

Vidlici a pláště jsme probrali již celkem zevrubně, takže co nám ještě zbývá? Třeba sedlovka KindShock CRUXi. Jestli to správně chápu, pak se jedná o levnější variantu klasického LEVa, jednoduché základní „montážní“ provedení. Ovládací páčka je zcela klasická, jak ji známe u sedlovek KindShock, snad jen oproti vyšším či starším variantám není kovová, ale celá plastová, což dohromady ničemu nevadí.

Co mě naopak poněkud iritovalo byl tvar zámku sedla a jeho řešení s „ozubenou kolébkou“, navíc jakoby otočenou zadkem dopředu. S jejím „převráceným“ vzhledem se holt musíte smířit, stejně jako s faktem, že nastavit sklon sedla není úplně snadné (nekonečné povolování a utahování dvou šroubů na střídačku). Navíc jsou zoubky, které se starají o jistotu usazení a zabraňují pootočení, poměrně velké.

LAPIERRE Zesty AM 327 – TESTVypadá to, jako by ten zámek někdo otočil, ale bohužel, takto je to správně…

To má na jedné straně přínos v tom, že dobře utažený zámek takřka nemáte šanci strhnout a sedlo pootočit dozadu, stinnou stránkou věci je, že na vysloveně jemné nastavené sklonu sedla můžete rovnou zapomenout. Já jej radši nechal tak jak bylo, i když bych si jej o pár úhlových vteřin rád natočil.

Co se naopak týká funkce, pak nemám větších výhrad. Tedy až na to, že tahle sedlovka není žádný rychlovýtah z mrakodrapu Burdž Chalífa (828 m), spíš si dává hodně načas. Jinak je ale její chod plynulý, nikde nedrhne, ovládání je pohodlné, vůle minimální, fixace ve zvolené poloze bezproblémová a jistá a nastavitelnost výšky plynulá. Když si tedy odmyslíte možné trápení s nastavením sedla, nebudete se dívat na zámek a vystačíte si se zdvihem 100 mm, což mi u Zesty AM paradoxně nevadilo, zaslouží si KS CRUXi palec spíše nahoru.

LAPIERRE Zesty AM 327 – TESTPáčka dálkového ovládání má standardní KindShock tvar, je tedy příjemná do ruky a dobře se ovládá, i když je celá z plastu. Čemu to ale vadí?

Shimano mix

Poslední komponentovou poznámku věnujme řazení Shimano v mixu Deore/XT či brzdám Deore, které se schovávají za univerzálním logem Shimano, kódové označení BRM615. Klasické řazení ve skladbě 2×10 se u nových kol pomalu stává raritou, stále ale funguje a stále má široký rozsah převodů, který se prostě hodí. Jednoznačně kladně hodnotím nasazení menšího převodníku s 22 zuby, díky němuž jsou i náročné výjezdy se spíše těžším kolem minimálně zvládnutelné.

Na druhé straně bych ale byl pro použití menší velikosti velkého převodníku, jelikož utáhnout 36 zubů velkou pilu se mi při hromotlucké stavbě Lapierre Zesty AM 327 dařilo spíš jen na rovinách či v lehčích výjezdech po asfaltu. Jinak jsem musel opakovaně hledat optimální kombinaci převodů a házet řetěz na převodnících až příliš často nahoru a dolů. Ale zvyknout si na to lze a každý navíc preferuje jiný styl jízdy.

A konečně brzdy Shimano BRM615, alias Deore. No, prostě vděčná klasika. Sice to místy vypadalo, že zbytek destiček zůstal na Gardě, i tak jsme ale byli ve výsledku spokojeni jak se silou, tak i se stálostí výkonu pod velkým zatížením (brzdy nevadly ani na Gardě). A o hezky čitelné modulaci se snad u Shimana ani nemá smysl rozepisovat. Za sebe bych měl pár připomínek k tvaru atd., ale to už bych se jen opakoval.

LAPIERRE Zesty AM 327 – TESTMenší převodník s 22 zuby přijde ve výjezdech rozhodně vhod. Velký by si ale vystačil s 34 zuby, protože utočit zde „třicetšestku“ není úplně snadné.

Praktické poznámky

Vše důležité, řekl bych, jsme probrali již v odstavcích výše. Na samotný závěr bych dodal snad jen tolik, že stroje Lapierre Zesty a Spicy jsou běžně vybaveny drobným karbonovým spoilerem, který chrání přehazovačku, což se nezřídkakdy hodí. Avšak ani na jednom z testovaných kousků tento doplněk nebyl. Buď je už někdo dříve urazil, nebo je radši sundali, aby se v rámci testování nekradly. Bohužel jsme v Česku. Nebojte se, k novému kolu ale své křidélko dostanete a pokud vezmete své Zesty někam mezi šutry a skály, budete za něj jistě rádi 😀 A když už jej někde urazíte, tak není problém jej vyměnit a ani cena není nijak závratná.

LAPIERRE Zesty AM 327 – TESTLapierre Zesty AM 327 je jediný model této řady, který není vybaven inteligentním odpružením e:i Shock (standardní součást výbavy u Zesty AM 427, 527, 827 a Ultimate), pro jeho instalaci je ale plně připraven.

Lapierre Zesty AM 327 – závěr

Je to hezké, že si určité značky stále drží svůj osobitý charakter, ať již třeba po stránce vzhledu, tak hlavně s ohledem na jízdní projev a celkový charakter svých strojů. Lapierre Zesty AM je toho jasným důkazem. Je to kolo, u něhož bych sice očekával ještě o něco aktivnější a živější projev zadní partie, nejspíš to ale jen trochu kazí tlumič, kterému by s největší pravděpodobností prospělo vyvložkování (použít tokeny a snížit základní tlak). Na druhé straně je ale rukopis Lapierre a rodová příslušnost ke klanu „Zestyjů“ jasně patrná z ovládání tohoto stroje.

Kola Lapierre Zesty nikdy nebyla stavěna jako šedé konzumní tuctovky. Jsou to biky s výrazně vyhraněným charakterem, který nemusí sednout každému. Pokud máte rádi spíše jistější a stabilnější kola, s nimiž se nemusíte bát sjet ani vyhlášené technické pasáže, pak byste u Zesty AM měli být jako doma. Základní verze 327 sice není žádné peříčko a dostat ji na kopec stojí něco sil, i když je její odpružení poměrně efektivní, v průběhu stoupání se ale můžete o to víc těšit na cestu dolů, protože ve sjezdu Zesty AM teprve ožije skutečně naplno. Navíc se zde drží hesla „čím víc, tím líp!“

Více o tomto kole najdete na webu
www.lapierre-bike.cz
Lapierre-logo
Aktuální cenu a dostupnost si ověřte na e-shopu
www.mojekolo.cz
MojeKolo

Líbí se… Dalo by se zlepšit… Pro koho?
Pocitově sice delší posed, zato ale jistý úchop již jen díky širokým řídítkům (760 mm)
Kolo je sice těžší, při soustředěném šlapání je ale znát, že je zadní stavba efektivní a dobře přenáší sílu jezdce na zadní kolo
Odpružení ve výjezdech účinně pomáhá s přítlakem zadního kola
Vysoká stabilita řízení, kterou oceníte zejména ve strmých sjezdech a v technických pasážích
Při vyšších rychlostech a v těžším terénu aktivní odpružení, které je ale zároveň dostatečně stabilní
Dostatečně lehký nejlehčí převod (22/36 zubů)
Přes drobné připomínky hezky fungující teleskopická sedlovka KS CRUXi
S vyšší hmotností se musí člověk popasovat
Na danou třídu a kategorii pocitově delší posed – pouze otázka zvyku
Na náš vkus až příliš silné a navíc měkké gripy
Pláště Schwalbe Tough Tom (vzorek původního Nobby Nicu) nejsou špatné, jejich směs ale není zrovna nejměkčí, navíc tyto pláště mají hodně slabé boky, proto byly příčinou několika defektů.
Lapierre Zesty AM 327 si asi nekoupí žádný výletník, ale ani žádný maratonec, který zatoužil po vyšším zdvihu. Zesty AM cílí poměrně jasně na jezdce, kteří se vyžívají v technicky náročných sjezdech, stejně jako v rychlé a divoké jízdě z kopce s vědomím toho, že na kopec „se už nějak vyškrábu“. Vyšší varianty, neřkuli karbonové modely, by jistě k tomuto charakteru přidali i chuť po výkonech ve výjezdech, jelikož stoupat Zesty rozhodně umí. Základní varianta se tak více hodí pro mladého buřiče s dostatkem energie, vyšší modely by zase mohly dobře padnout do ruky zkušenějším jezdcům, jež hledají jistý a stabilní stroj, který s nimi zdolá všechny velké výzvy a doveze je všude tam, kam budou potřebovat.

LAPIERRE Zesty AM 327 – TEST

LAPIERRE Zesty AM 327 (2016)
Rám ALLOY Supreme 6
Vidlice Fox Float 34 Performance (150 mm)
Tlumič Fox Float DPS EVOL 19×51 mm
Zdvihy P/Z 150/150 mm
Řazení Shimano Deore (2×10)
Přehazovačka/Přesmykač Shimano XT Shadow+/Shimano Deore
Kliky Shimano Deore (36/22 zubů, délka 170 mm S / 175 mm M, L, XL)
Pláště Schwalbe Tough Tom K-Guard (27,5×2,25″)
Náboje/Ráfky Formula DC51/Mavic EN321
Řídítka Lapierre Nico Vouilloz Signature (760 mm)
Představec Lapierre Nico Vouilloz Signature
(60 mm M i L)
Brzdy Shimano BRM615 (disky 180 mm)
Hmotnost 14,68/14,78 kg (vel. M/L“ bez pedálů)
Délka posedu (orientační – špička sedla/osa řídítek) 52 cm (vel. M)
Tlaky – odpružení (jezdec 85 kg, včetně výbavy) Vidlice/tlumič – 80/250 psi
Cena 79 999 Kč (model 2016) – www.mojekolo.cz

Kde se (také) testovalo

Lapierre-Zesty-AM327-2016-mapa

Lokalita: Praha 4 a 5, okolí Radotína a Černošic
Délka výletu: 53 km (včetně přejedu vlakem)
GPX data: www.cykloserver.cz

Foto: Štěpán Hájíček

Líbí se vám článek? Podpořte nás na vaší sociální síti. Díky