Steppenwolf Tundra 9.0 – Dvě hodiny s bavorským stepním vlkem!

Některá kola potřebují delší čas, než si na ně člověk zvykne, jiná vám padnou do ruky prakticky okamžitě. Právě takový pocit ve mně zanechal, již po dvou hodinách, Steppenwolf Tundra 9.0! Karbonový e-bike s pohonem Avinox, který jsem měl možnost krátce vyzkoušet během prezentace společnosti Cyklomax / Apache 2027.

Jak už jednou zaznělo právě v reportáži z letošní prezentace Cyklomaxu:

Německý Steppenwolf není žádným nováčkem cyklistického trhu. Historie této značky totiž sahá až do poloviny 90. let, přičemž její současná podoba je výrazně spojená s nástupem moderních elektrokol. Pro nás jsou asi nejzajímavější karbonové celoodpružené eMTB modely Steppenwolf Tundra a novější, vyššími zdvihy vybavený Steppenwolf Tycoon (*slíbeno na test v průběhu podzimu 2027).

Obě tyto řady dnes spojuje zejména využití pohonných systémů Avinox M2S, které Steppenwolf kombinuje s vlastními karbonovými rámy a moderní geometrií. Na českém trhu značku zastupuje společnost Cyklomax, díky níž jsem měl příležitost vyzkoušet si Tundru přímo v terénu v průběhu jejich babí-letní prezentace.

Více o značce Steppenwolf, novinkách Apache 2027 a dalších produktech z nabídky Cyklomaxu najdete v reportáži z prezentace.

Steppenwolf Tundra 9.0 – Poctivý AM/Enduro základ s Avinoxem M2S

Do rukou se mi, na oné akci, dostal Steppenwolf Tundra 9.0 modelového roku 2026. Konkrétní kousek ale, oproti původní sestavě, dostal do vínku novější motor Avinox M2S, jenž v rámu nahradil původní Avinox M1, s nímž se Tundra 9.0 větší část roku 2026 prodávala. Energii pak tento motor čerpal tradičně z plně integrované baterie o kapacitě 800 Wh.

Testovaný kousek, i přes svůj prémiový karbonový rám, se zdvihy 160/160 mm a s 29“ koly, představoval dostupnější, přesněji základní variantu této řady. Výbavu tvořilo mechanické řazení SRAM Eagle 70 Transmission, čtyřpístkové brzdy Magura MT5 a kompletní odpružení SR Suntour. Přesněji robustní vidlice Durolux 38 EVO a na pohled „titěrný“ tlumič Suntour Edge EVO.

Na papíře tedy žádné luxusní komponentové šperky, ale i tak zcela funkčně poskládaný celek, který by měl zvládnout i náročnější trailové, AM či Enduro ježdění. Doplňme ještě, že jsem zkoušel velikost M, tedy mnou preferovanou, i proto mi toto kolo sedlo jako ulité.

Jako doma hned po usednutí

Na testování Tundry jsem měl necelé dvě hodiny, jelikož jsem jezdil v rámci zmíněné prezentace Cyklomaxu, nedaleko Týniště nad Orlicí. Bylo proto potřeba neblokovat kolo příliš dlouho, ať se dostane i na další zájemce. Každopádně v té době naplno pulzující Babí léto nabídlo famózní klima a okolní lesy zase dostatek prostoru pro několik výjezdů, sjezdů i kratší svezení po místních trailech.

Už první metry přitom přinesly řadu pozitivních dojmů. Steppenwolf Tundra na mě zapůsobila jako mimořádně příjemný, přirozený a intuitivně ovladatelný bike.

Pozitivní náladě za řídítky jistě pomáhá i „nenásilný posed.“ Pozice v sedle je totiž komfortní, vyvážená a skoro až dokonale neutrální.

Zajímavé bylo bezprostřední srovnání s modely Apache Eagle (test 6/2026) a novým Hornetem (test snad na jaře 2027), které jsem si na stejné akci také krátce osahal a projel. Oba Apache mají poněkud jinak rozloženou pozici jezdce, s níže usazeným středem a relativně výše položenými řídítky. Výsledkem je trochu výraznější „chopper efekt“, který naopak u Steppenwolfu nenajdete.

Krotká geometrie, čitelné řízení

Podobně pozitivní dojem, jako byla poloha za řídítky, ve mně zanechala také geometrie a celkové ovládání kola. Tundra nepůsobí přehnaně dlouze ani není extrémně položená, přesto nabízí dostatek agility i stability zároveň.

Rám je pocitově o fousek kratší, rozhodně ale není malý či zdrclý. Hlavový úhel je dostatečně položený, aby kolo působilo jistě při rychlejší jízdě z kopce a nebálo se strmých svahů. Zároveň však nejde o žádný radikální enduro speciál, který by potřeboval „první kosmickou rychlost“, aby začal přijatelně fungovat a zatáčet.

Nejvíce mě Tundra 9.0 bavila ve výjezdech a v plynulejších sjezdech. Nahoru působila vyváženě, stabilně a jistě, dolů zase nabídla dostatek živých reakcí, ale také odhodlání a ochotu pustit se i do náročnějších úseků.

Jednu slabší stránku jsem přece jen zaznamenal. V pomalých a výrazněji utažených zatáčkách působila trochu těžkopádněji, ale nebylo to zároveň nic dramatického. Dost možná jen otázka zvyku. Více by nejspíš napověděla delší praktická zkušenost, případně by mohla pomoct výměna řídítek (mám tendenci nasazovat hodně široká…).

Podvozek SR Suntour? Překvapivý „budget choice“

Ještě předtím, než jsem si převzal toto kolo k testu, hlodala mi v hlavě otázka: Nakolik se osvědčí levnější odpružení od SR Suntour? Jeho jméno zkrátka nemá až takový zvuk jako Fox nebo RockShox? Ale zase možná lepší (už jen na papíře) statnější vidlice SR Suntour Durolux 38 než třeba hubeňoučký RockShox Psylo, kterému se snažím spíš vyhýbat…

Ostatně Durolux 38 EVO zaujme právě svou robustní konstrukcí s průměrem vnitřních nohou masivních 38 mm. Už jen díky tomu byla tato vidlice ukázkově pevná, jistá a pomáhala s přesnou navigací předního kola. Z hlediska samotného chodu bych si s jejím nastavením rád ještě trochu pohrál, nicméně už v podobě, v jaké jsem ji převzal a v rychlosti u auta nastavil, fungovala solidně a nedávala důvod k zásadním výhradám.

Podobně schopná byla i zadní stavba s klasickým čtyřčepem a jednoduchým tlumičem SR Suntour Edge EVO. Při šlapání zůstávala celá zadní partie příjemně klidná, ve výjezdech aktivně pomáhala udržovat optimální přítlak a při „palbě“ z kopce nabízela dostatek citlivosti, potřebné aktivity i solidní oporu a progresy.

Celkově jsem měl pocit kvalitně sladěného podvozku, který nemá potřebu ohromovat nějakou „hvězdnou aurou“, ale jednoduše dělá co je jeho hlavním posláním – pruží a požírá nerovnosti!

Avinox M2S – High-end klasika (aneb povíme si příště)

Výše v textu už párkrát zaznělo, že jako pohonný systém byl, u konkrétního testovaného kola, nasazen dnes asi nejvíce žádaný Avinox M2S. V rámci mého „časového okna“, vyhrazeného na svezení, jsem přitom neměl moc prostoru pro důkladné hrátky s jeho nastavením. Proto jsem vlastně, po jeho spárování s telefonem, hodil vše do továrního režimu, udělal pár dílčích osobních úprav a víc neřešil.

Jako již tradičně jsem se dočkal příjemně tichého chodu, mimořádné síly a při dobře zvoleném režimu i hezky a dostatečně citlivě dávkovaného výkonu, který Avinox M2S rozdává na všechny strany!!!

Další podrobnější povídání k Avinoxu M2S bych si radši nechal na samostatný článek plánovaný v průběhu podzimu, do něhož můžu zahrnout i aktuální a detailnější poznatky ze sedla Pivot Shuttle AMPd.

Stepphenwolf Tundra 9.0 – Sympatický AM/EN univerzál

Po necelých dvou hodinách v sedle Steppenwolf Tundra 9.0 ve mně tento stroj zanechal jednoznačně pozitivní dojem. Až mě překvapilo, jak snadno a rychle jsme si vzájemně padli do oka i do ruky!

Vyvážený a komfortní posed, neutrální a dobře čitelné ovládání, dostatek stability a překvapivě dobře fungující odpružení SR Suntour (a další výbava) tvoří celek, který si na nic nehraje. Steppenwolf Tundra nepůsobí jako vyhrocený stroj pro specifické podmínky, ač třeba jen pohled na masivní vidlici SR Suntour Durolux 38 EVO může naznačovat něco jiného.

Naopak se jedná o nanejvýš vstřícný eBike oscilující někde na hranici All-Mountain a Endura, s nímž si lze užít hromady zábavy pří cestách nahoru i dolů. Delší testování by samozřejmě napovědělo víc, každopádně už tato letmá ochutnávka ukázala, že Steppenwolf umí postavit velmi příjemné a funkčně vyvážené eMTB, a to i v dostupnější specifikaci.

O to víc se těším na plnohodnotný test Steppenwolf Tycoon, jenž by měl být již na hranicích ČR, tedy na cestě do mojí testovací garáže…

Text a foto: Štěpán Hájíček

Více o kolech Steppenwolf: steppenwolf-bicycles.com

Dováží a zastupuje: www.cyklomax.cz