APACHE Eagle 2 Avinox | Na křídlech nové doby (TEST)

26.6.2026 Štěpán Hájíček

Domácí Apache k sobě letos přitáhl nemálo pozornosti, když světu představil zajímavě vypadající karbonová endura Eagle osazená nejnovějšími motory DJI Avinox M2S. Využil jsem proto tento stroj, abych zjistil, kam se Apache jako takový posunul a abych si konečně zkusil motor Avinox!!!

Je to až trochu paradox… Na to, kolik kol jsem měl za svou kariéru v ruce a kolik e-biků a různých „trendy“ systémů pohonu jsem zkusil, to byl zrovna systém DJI Avinox, který mi dlouhodobě unikal. Vtipné je, že jsem prakticky přeskočil celou první generaci Avinox M1 a rovnou se vrhl do náručí letošní novinky Avinox M2S díky možnosti otestovat Apache Eagle 2 Avinox.

Avinox M1 jsem si zkusil, ale jen na pár minut na testovací ploše veletrhu ForBikes, což se snad ani nedá počítat…

Nový orel z rodu Apačů

Domácí značka Apache není zrovna z těch, které by se na webu BnR objevovaly příliš často. Upřímně, jedna z mála příležitostí osahat si výtvory Apache se naskytla na konci roku 2023 v rámci představení a testování novinek Apache 2023/2024 v Českém Ráji. Tehdy mě dost příjemně překvapil all-mountain eBike APACHE Quruk Bosch 1, který bychom mohli, při troše dobré vůle, považovat za předchůdce aktuálního Eaglu.

Když se zaměříme na tuto letošní novinku, najdeme kolo, které má se zdvihy 170/160 mm vcelku solidní terénní ambice. Zaujme také fakt, že je postavené kompletně na 29“ kolech, což je v době všudypřítomných mulletů spíš výjimka než pravidlo.

Pokud se přitom podíváme více z blízka, najdeme, nejen u tohoto exempláře, ale u všech třech výbavových variant, shodný karbonový rám. Přesněji přední kompozitní trojúhelník doplněný o hliníkovou zadní stavbu. Vše je náležitě bytelné až dost masivní, aby bylo zajištěno, že tento stroj vydrží namáhání a podmínky, k nimž jeho výbava láká a svádí.

Masivní hlava, štíhlá trubka, pevné spoje zadní stavby…

Zaměříme-li se blíže na rám, pak bych upozornil kupříkladu na zajímavou, soudkovitě tvarovanou hlavovou trubku, na kterou plynule navazuje sympaticky štíhlá spodní trubka ukrývající 800 Wh baterii systému DJI Avinox M2S. Vcelku kompaktní je také středová partie nesoucí pohonnou jednotku, masivní a extra široká je naopak spodní část sedlové trubky.

Značně masivní se od pohledu zdá být i horní rameno, které přes pomocnou vidličku stlačuje tlumič. Co mě dále zaujalo je robustní provedení čepu u zadní osy (Horst Link), kde se materiálem také nešetřilo. Celkový dojem „čistokrevného endura“ lehounce „kazí“ montážní body pro stojánek (u levé patky), ale tím bych si hlavu zbytečně nezatěžoval.

Obecnou obhlídku bych ukončil připomínkou, že Apache Eagle 2 je vybavený nejnovějším motorem DJI Avinox M2S, který společně s pevně usazenou 800 Wh baterií nabídne točivý moment až 150 Nm (130 Nm základ / 150 Nm Boost) a výkon 1300 W.

Universální chopper recept

Svoje hodnocení obvykle začínám u popisu posedu, který v případě Apache Eagle vlastně dost dobře odpovídá tomu, jak kolo na první pohled vypadá a kam jej řadí jeho základní parametry. Mnou zkoušená velikost M (doporučeno pro postavy 165-175 cm) mi přišla naprosto v pohodě a plně odpovídající mojí „specifické“ postavě i mému zvyku jezdit právě Mka.

Na poměry zmíněné velikosti není Apache Eagle žádný vyslovený drobeček, i když malý a křehký není ani v jiných ohledech. Už jen první usednutí za řídítka dá jasně najevo, že toto je celkově větší enduro se spíše kratším a více uvolněným posedem, tedy s pozicí rukou situovanou spíš trochu výš. Zkrátka taková příjemná mašinka, která se nemá snahu tvářit jako sportovní štika, spíš jako terénní křižník, který si toho nedá dost líbit.

Řídítka vysoko, těžiště více vzadu

Když se teď dívám do tabulky geometrie, nacházím jako udanou hodnotu úhlu hlavy 64°, což docela odpovídá realitě i mým pocitům. I když občas bych si tipnul, že je zde hlava snad i trochu více položená, nebo tak alespoň působí. Možná je to dáno souhrou více okolností, třeba i tím, že se střed kola zdá být posazen relativně nízko, a hlavně těžiště je, dle mého pocitu a zkušeností, situované více „dole a vzadu“.

Výsledkem tedy není kolo, které by bylo (z hlediska těžiště) vysloveně vycentrované, spíš má lehčí předek a těžší zadek. Právě tento efekt, spolu s poměrně položenou hlavou, podporuje dojem v základu dost stabilního až lehce vláčného řízení, které je ale za běžných situací vlastně dost příjemné a uvolněné. Pokud však chcete z kola dostat „něco víc“, bude lepší, když se budete snažit svým tělem zatěžovat právě samotný předek, respektive cíleně rozkládat svou váhu na obě kola.

Když to vše sečtete a podtrhnete, dostanete kolo, které se v běžném a středně náročném terénu tváří dost jistě a sebevědomě, zároveň umí být, díky lehčímu předku, i rozumně reagující. Vláčnější „choppdr“ řízení se ale nezapře. V technicky složitějších podmínkách naopak můžete narazit na skutečnost, že pro vysloveně přesné ovládání ve vyšších rychlostech, nebo přesnou volbu stopy v pomalých strmých sekcích, je potřeba jít rámu trochu více naproti. Hrát si s těžištěm, cíleně zatěžovat nebo odlehčovat předek / zadek… Hledat zlatý střed.

Tvrdší, ale s jistou odezvou

Lehce specifický přístup si žádá také odpružení, které není vysloveně všestranně nastavené, ale má svá jasně daná specifika.

Budu-li více konkrétní, pak začnu u toho, že testovaný vzorek z větší části odpovídal výbavě Eagle 2, kde najdeme vidlici RockShox Domain Gold, tlumič RockShox Deluxe a dále třeba brzdy SRAM DB8 s 200 mm disky. Na jednu stranu dávám rozhodně palec nahoru za vidlici RS Domain, která používá masivní základní konstrukci převzatou z řady RockShox ZEB. Už jen díky nohám průměru 38 mm je vidlice krásně tuhá a jistá. V průběhu mého testu ale vysloveně máslově jemným krokem neoplývala.

Možná je to i tím, že v jejím nitru bylo pár tokenů, což sice nevím s jistotu, ale dle mého profesního odhadu… Každopádně Domain je super základ, osobně bych se podíval na jeho tokeny, případně bych časem zauvažoval o výměně tlumící patrony. Přesněji o upgradu na řešení z vyšších řad (Charger Damper). Rázem byste měli o dost lépe pracující a ve větším rozsahu nastavitelnou vidlici při relativně malé investici.

Zadní stavba ve shodě

Vcelku podobný projev jsem pozoroval také u zadní stavby, kde je sice použit dost jednoduchý tlumič RockShox Deluxe, bytelnost Domainu zde ale zdatně supluje masivní provedení samotného rámu a zadní stavby. V každém případě čistě projevem je zadní partie opět spíše pevnější, klidnější a stabilnější. Nemá tendenci vás přehnaně rozmazlovat, spíš čeká, co za divočárny jí nadělíte.

Docela by mě zajímalo, zda i v tlumiči nejsou náhodou nějaké tokeny? Nebo spíše – kolik jich tam je? Já si tipuju, že prázdná jeho vzduchová komora nejspíš nebude. Říkám to proto, že bych si dokázal představit o něco jemnější a aktivnější projev, zároveň ale uznávám, že projev a naladění podvozku je dost individuální záležitostí, proto zvolené nastavení rozhodně nebudu odsuzovat.

V tomto „rozložení sil“ totiž možná nemáte k dispozici tolik komfortu na začátku kroku, zato si můžete užívat jistou oporu při manévrování, a také stabilitu v těžkém terénu. Případně i dostatečnou rezervu při tvrdých nárazech. Jinak řečeno, i když Eaglu pořádně naložíte, tak se z toho na trsátka nerozloží a po dorazech vás vodit v jednom kuse rozhodně nebude.

DJI = Divoká Jízda Ilegály

Jednou z nejzajímavějších částí tohoto testu je jistě samotný motor DJI Avinox M2S, který pro mě i po této zkušenosti zůstává tak trochu záhadou. Na to, jak jsou z něj všichni okolo neskutečně odvaření a zahrnují jej samými superlativy, tak musím říct, že já, ani po této zkušenosti, vlastně stále nevím, co si o něm mám myslet?!

Ano, klobouk dolů před hmotností a kompaktními rozměry motoru i baterie! To je vážně zcela jiná dimenze proti tomu, co tady bylo „před DJI“. Fascinující je také síla a výkon takto nenápadné pohonné jednotky, už jen na papíře! Snad až pozoruhodné, nebo na druhé straně lehce matoucí, jsou až neskutečně široké možnosti individuálního nastavení, které je ale potřeba pořádně pochopit.

Po dobře dvou týdnech dost častého a intenzivního testování Apache Eagle a motoru Avinox M2S se stále nedokážu zbavit dojmu, že je tento systém až „zbytečně silný“! Rozhodně se našly situace, kdy jsem si jeho plný výkon naplno vychutnal a jen se nechal táhnout masivní silou vzhůru k nebi. Jenže právě takových momentů bylo vlastně docela málo…

Za běžných situací jsem totiž až překvapivě často bojoval s přemírou výkonu, který se mi ne vždy dařilo náležitým způsobem zkrotit. I proto se mi stalo, že mě kolo vícekrát „vyhodilo ze sedla“! Zpětně vzato uznávám, že to byla hlavně moje chyba, ale právě zde je klíčové ono nastavení, pochopení a vzájemná souhra trojúhelníku jezdec – kolo – pohon.

Když se ztratíš (a pak najdeš) v nastavení

Svým popisem a hodnocením výše rozhodně nehodlám Avinox M2S strhat a pošlapat, spíš se snažím své zkušenosti a zážitky s ním ještě jednou probrat v hlavě, pochopit, poučit se pro příště. Faktem je, že tento motor je svým projevem a možnostmi natolik jiný, že si k němu člověk prostě musí chvíli hledat cestu. Tím spíš, pokud je roky zvyklý na výrazně odlišný přístup konkurenčních systémů a výrazně jiné výkonové hladiny.

Já si přitom, v průběhu testu, prošel hned několika fázemi přijetí a odmítání systému Avinox M2S. Po prvních pár dnech v sedle jsem našel v menu možnost definovat si svoje vlastní režimy, díky čemuž jsem z původních 3+1 (Eco, Auto, Trail + Boost) udělal 5+1 (Eco, Auto, Sport, Torg, Trail + Boost). Jména i barvičky vlastních módů si můžete volit podle sebe, což je super. Výsledkem bylo, že jsem dost často a intenzivně přepínal střízlivější SPORT a ostřejší TORG u něhož jsem podpořil hlavně vysoký točivý moment.

Poslední dny testu jsem naopak svou strategii výrazně změnil. Předně jsem režim TRAIL vrátil na jeho tovární hodnoty, jen lehce upravil vybrané ukazatele a pak jezdil 90 % času právě s tímto módem. Hodně asi záleží, kde, jak a co člověk jezdí. Já mám rád spíše pomalejší technické výjezdy, kde je potřeba jemná manipulace a hlídání jistého záběru a rovnováhy. Avinox přitom kraluje spíše tam, kde vítězí „hrubá síla“.

Něco je zadarmo, zbytek chce více pokusů

Vtipné je, že některé z mých „hraničních“ výjezdů byly s Apachem a Avinoxem prakticky zadarmo… Jiné, pomalejší a technické jsem si musel najíždět klidně i několikrát, než jsem přišel na styl a způsob, jak je s tímto systémem efektivně pokořit.

*Osobních postřehů k motoru Avinox M2S jsem za dobu testu Apache Eagle nastřádal docela dost a nerad bych vás jimi v tuto chvíli zahltil. Spíš je nechám ještě chvíli uzrát a pak se k nim vrátím v samostatném textu.

Pro dnešek bych doplnil snad je poslední zjištění – řadu svých obvyklých technických výjezdů jsem mnohem lépe zvládal, když jsem měl zařazený o jeden až dva stupně těžší převod, než běžně používám. Přišlo mi to zvláštní, ale je to vlastně logické. Ostatně přesně toto jsou specifika, která je potřeba pochopit, přijmout je a přizpůsobit se jim.

KOMPONENTY

Apache Eagle 2 Avinox – Závěr

Moje aktuální zkušenost s Apachem Eagle byla rozhodně v mnoha směrech zajímavá. Zodpověděla mi určité otázky, ale pár dalších zároveň přidala. Ověřil jsem si kupříkladu, nakolik schopný a podařený základ může být rám relativně dostupného e-biku Apache, který se rozhodně nemá za co stydět. Asi by bylo bláhové očekávat u takového kola nějaké vyslovené superlativy. Rozhodně to ale není žádný „průšvih“, naopak jednoznačně podařené kolo, které má své silné stránky a které si jistě najde své spokojené zákazníky.

Apache Eagle je rozumně koncipované a solidně vyrobené elektrické enduro, které slušně zapadá do nabídky dnešní doby. Osobně bych na něm provedl pár úprav v rovině výbavy, nebo rovnou poskočil o patro výš. Cenový rozdíl mezi Eagle 2 a Eagle 1 není nijak dramatický, přitom s vyšší výbavou dostáváte řadu výrazně lepších komponentů – např. vidlici RockShox ZEB, tlumič RockShox Super Deluxe s expanzní nádobkou, a také výkonnější brzdy SRAM Maven.

Pro ostřejší dovádění bych možná nasadil také o něco agresivnější pláště. Ač mě jinak použité pryže Kenda Double Black Radiale X30 celkově bavily a byl na ně spoleh, tak na spíše suchém a drolivém povrchu vykazovaly jisté rezervy. Ale tady už hodně záleží, co, kde, kdy a jak budete jezdit.

A jaké jsou v součtu moje první dojmy z pohonu Avinox M2S? V první řadě jsem rozhodně ohromen jeho silou a zároveň kompaktností celkového provedení. Zároveň musím říct, že je to místy pěkně ostrá zbraň, k níž je potřeba přistupovat s náležitou úctou a respektem. Naštěstí možnosti osobního nastavení jsou skoro až nekonečně široké, proto stačí vědět „kam sáhnout“ a snadno si nastavíte projev jaký vám bude vyhovovat.

V každém případě VELKÉ DÍKY značce Apache (a distribuci Cyklomax), že jsem dostal možnost toto kolo vyzkoušet a důkladně prověřit ve „svém prostředí“! Mimochodem Cyklomax u nás zastupuje i značku Steppenwolf, takže…

Text a foto: Štěpán Hájíček