Patenty a možné budoucí novinky SRAM, Shimano, RockShox
Za poslední zhruba týden a něco jsem na sítích zaznamenal hned několik zajímavostí týkajících se aktuálně podaných patentů či určitých záměrně nezáměrných odhalení komponentů, jejichž představení se teprve plánuje. Tyto novinky a patenty „prosakují“ zejména od značek SRAM, Shimano a RockShox.
S (ne)záměrně uniknuvšími informacemi o různých patentech nebo nových produktech, které jsou zatím ve stádiu příprav, je to někdy docela ošemetné. Je jistě zajímavé nahlédnout pod pokličku vývoje, zaostřit na témata, kterými se jednotlivé vývojové týmy zjevně zaobírají, zároveň je ale často dost těžké předvídat, co se s těmito nápady a patenty stane dál.
Najde se totiž řada případů, kdy podané patenty mají pouze ochránit konkrétní myšlenky, jejichž realizace není vůbec jistá, jednou by ale v nich popsaná technologie mohla najít praktické uplatnění. Nebo může jít i o snahu znemožnit či zkomplikovat konkurenci cestu, jak využít daný nápad s pouze dílčími obměnami.
Stejně tak lze ale narazit na případy, kdy je aktuálně podaný patent předzvěstí brzkého příchodu něčeho nového! Bude to zítra? Za týden? Za měsíc? Nebo až za několik let?
Co nás dnes čeká?
- SRAM si nechal patentovat univerzální úchyt třmene zadní brzdy
- Shimano laboruje se systémem pro snadnou výměnu mechanického a elektronického ovládání sedlovky
- RockShox zase (ne)záměrně ukazuje možnou budoucí podobu bezdrátových sedlovek AXS
reklama
Shimano – ovládání sedlovky lankem, drátem, nebo bezdrátem?
Japonské Shimano nedávno podalo žádost o patent zaměřený na vcelku všestranné řešení určené ke „změně polohy jezdce“. Systém, který lze využít kupříkladu pro ovládání teleskopické sedlovky, výškově nastavitelného představce nebo třeba i vidlice s úpravou zdvihu.
Zajímavé na tom je, že toto řešení počítá hned s trojicí možných cest, jak by se daly vybrané komponenty ovládat. Základem je tradiční mechanické ovládání lankem, které lze vcelku snadno vyměnit za elektronickou variantu. Zde se pak nabízí verze řízená „po drátu“ i „bez drátu“.
V „jádru pudla“ se nachází relativně malý pákový mechanizmus, který otevírá, nebo zavírá řídící píst. Skryté kouzlo celého řešení je v již zmíněné všestrannosti možného ovládání. Zatímco nyní se komponenty ovládané mechanicky a elektronicky často dost liší, zde by se teoreticky dal vyměnit jen jeden modul a bylo by vše jinak.
Z ryze praktického hlediska dává celý tento nápad jednoznačně největší smysl ve spojení s teleskopickou sedlovkou, z přiložených nákresů lze ale odvodit, že by se to samé řešení dalo aplikovat i na jiné nastavitelné prvky na kole. Tak schválně, zda a jestli vůbec se něčeho podobného od Shimana výhledově dočkáme?!
SRAM a „druhá“ univerzální patka!
Není to zase tak dávno, kdy SRAM začal ve větší míře prosazovat svoje vlastní řešení sjednocené podoby pravé patky UDH (Universal Derailleur Hanger), jehož součástí je i standardizovaný hák přehazovačky. Jak se přitom později ukázalo, tento nápad rozhodně nebyl samoúčelný, ale chytře předcházel uvedení nové konstrukce přehazovaček SRAM Transmission (03/2023), jejichž přítomnost na kole je podmíněna právě univerzální patkou UDH.
Nyní přesouvá SRAM svou pozornost na druhou stranu rámu, k levé patce, pro kterou navrhuje (patentuje) další zajímavé a všestranné řešení. Tentokrát jde o univerzální úchyt třmene zadní brzdy, který by mohl, podobně jako patky UDH, pro mnoho značek a modelů sjednotit způsob, jak se brzda upevňuje k rámu.
Už v tomto místě je nutné podotknout, že podobné řešení samostatného úchytu třmene zadní brzdy spojeného, nebo alespoň opřeného o osu zadního kola, není ve světě MTB ničím vysloveně novým. Na první pohled totiž patent SRAMu značně připomíná řešení, jaké si lze pamatovat třeba z původních kol Ghost Riot, ale i z několika jejich pokračovatelů
V jednotě je síla!
Smyslem nově patentovaného řešení SRAM je nejen zjednodušit a sjednotit způsob, jak se montují brzdy k rámu, ale také ulevit rámu samotnému, jelikož velkou část brzdných sil vstřebá, díky tomuto řešení, samotná pevná osa zadního kola.
Zde se ale návrh SRAMu a starší řešení GHOSTu začínají rozcházet. Zatímco u strojů GHOST Riot se adaptér brzdy o zadní osu spíše jen opírá, v případě provedení „made by SRAM“ je s ní tento prvek pevně spojen. Osa kola totiž prochází přírubou tohoto držáku, která je sama o sobě protažena rámem a stažena zvenku maticí. Nepřipomíná vám to něco?
Touto cestou by se vlastně dala krásně sjednotit podoba obou patek, tedy levé a pravé se systém UDH. Vzájemně kompatibilní by zároveň mohly být i samotné pevné osy.
Otázkou samozřejmě zůstává, jaké další benefity by toto řešení mělo pro výrobce samotných rámů? Kolika z nich by se vyplatilo upravit své současné produkty do podoby, aby byly schopné využít i tento koncept a jak velké a rychlé by bylo jejich výsledné rozšíření? Ostatně integrace patky typu UDH se zdá být relativní prkotinou oproti nutnosti přepracování celé levé patky a úchytu brzdy.
Třeba ale budeme za pár let překvapeni, podobně jako v případě odhalení řazení Transmission, kam celý tento nápad od začátku směřuje!
Budoucí RockShox Reverb AXS?
Třetím do party dnešních patentů a příslibů budoucích řešení může být RockShox se svým novým, zjevně pomalu, ale zároveň nejspíš i reálně chystaným „remakem“ bezdrátové teleskopické sedlovky Reverb AXS. Ač byla svého času právě tato sedlovka určitým etalonem a vzorem pro další podobně koncipovaná bezdrátová řešení, i nyní je nejspíš stále nejrozšířenějším bezdrátovým teleskopem, je asi nad slunce jasnější, že její obecná konstrukce rychle zastarává!
Problém je zřejmě v první řadě v umístění baterie a další klíčové elektroniky nahoře v zámku sedlovky, což má asi více nevýhod než výhod. Při tomto řešení je samotný zámek sedlovky poměrně velký a hlavně vysoký. Také baterie mířící dozadu představuje určité riziko nechtěného kontaktu se zadním kolem při maximálním propružení.
Neméně podstatným limitem může být fakt, že současné Reverby AXS končí se svým zdvihem na hodnotě 170 mm, přitom stále rychleji se rozšiřující oborový standard dosahuje hodnoty 200 mm kroku, ale klidně i více. Pravda, kombinace elektronického bezdrátového řízení a vysokého zdvihu (200 mm nebo více) není stále úplnou samozřejmostí, každopádně jeden z hlavních rivalů, loni v létě představený Fox Transfer NEO právě tuto kombinaci nabízí!
Podobnost čistě…
Ostatně zrovna Fox Transfer NEO jsem nezmínil pouze náhodou, jelikož patentové výkresy a i první uniknuvší fotky jasně naznačují, že „tudy vede cesta“. Pokud tedy není vše jen záměrné „kalení vody“, pak lze očekávat, že nová generace teleskopů RockShox Reverb AXS bude disponovat elektronickým ovládáním a dnes dobře známou baterií umístěnou nad objímkou sedlové trubky, tedy nikoliv pod sedlem.
Jeden z možných rozdílů oproti Foxu by mohl být, že je celá „řídící krabička“ otočená dopředu, zatímco u Foxu kouká dozadu. Třeba to ale bude v reálu jinak, nebo zde bude možnost toto ovládání otočit, jak kdo bude chtít, ale to už je čistá spekulace.
Doplnit můžu svůj názor také v tom, že mi přijde, z čistě praktického hlediska, lepší namířit baterii dopředu, už jen kvůli nečistotám létajícím od zadního kola. Naopak z čistě estetického hlediska se mi více líbí, když je tato „bagáž“ vzadu za sedlovkou… A teď se pojďme hádat, jaký přístup je lepší!
SOLE-vole-NOID?
Ještě jedna drobná zmínka na závěr. Pokud jsou mé informace a znalosti správné, tak by nový Reverb AXS měl přijít i s úpravou svých vnitřních systémů, kde by klíčovou roli měl sehrát tzv. solenoid (píst řízený magnetickým polem). Ten by nahradil současný servo-motorek, který je přímo slyšet, když současný Reverb AXS aktivujete.
Výsledkem by měly být rychlejší reakce, menší spotřeba energie (delší provoz na jedno nabití), nebo také celkové konstrukční a výrobní zjednodušení. Narazit lze i na informaci, že by mohla nová sedlovka v určitých oblastech svého zdvihu záměrně pružit v řádu centimetrů, což by ale mělo svůj význam spíše na gravelu či v XC, ale nechme se překvapit.
Roztočme ruletu osudu!
Tolik dnešní náhled a rychlé představení třech různých témat, nápadů či směrů, kterými se možná bude ubírat vývoj vybraných prvků a součástí (nejen) horských kol. Kdy a zda vůbec se tato řešení ukáží v praxi se lze zatím jen dohadovat. Počkejme si proto raději na okamžik, až bude možné veřejně šířit oficiální informace a těšme se, že nám vývojáři z jednoho i druhého břehu Atlantického oceánu v dohledné době nadělí něco, nad čím bude možné zase reálně přemýšlet a ne jen spekulovat.
Text: Štěpán Hájíček
