Ghost Riot Trail Essential – Zpět na scéně! TEST

Když se před lety zrodil původní Ghost Riot, přitáhl na sebe nemalou pozornost! Navrch, svým výrazným designovým jazykem a větším množstvím netradičních konstrukčních prvků, vytyčil, do značné míry, další směřování celé značky. Po čase však původní Riot „nenápadně“ vyklidil pozice, aby se nyní mohl s novou energií vrátit zpět na scénu!

Pokud se ještě chvíli zdržíme u původní generace Riotu, pak je třeba zmínit, že to bylo kolo na pohled relativně jednoduché, pod svým ostře řezaným karbonovým kabátkem ale skrývalo různá sofistikovaná řešení.

Nejlepším příkladem je charakteristický Riot Link, tedy určitý „upgrade“ jinak konvenčního zadního závěsu (nezávislý čtyřčep typu FSR – alias Horst Link). Ten zde byl doplňen o tzv. „kolenovou páku“ ukrývající se v oblasti středu. Jejím účelem byla dynamická změna polohy spodního oka tlumiče, díky čemuž se v průběhu zdvihu měnila charakteristika zadního odpružení.

Ruku na srdce – řešení konstrukčně zajímavé, ale… Riot byl nastavený dost ostře, byl hodně tvrdý a efektivní, ale komfortu mnoho nenabízel. Své udělala i kluzná pouzdra použitá u čepů oné kolenové páky. Celé to pak ve výsledku působilo, jako by se toto kolo ladilo cíleně pro Tomáše Slavíka (alias Datel) a jeho 4X zaměření! V principu proč ne, ale pro širší obec bikerskou to nebylo úplně šťastné řešení.

Delší krok a DB Inline…

Něco málo se později změnilo po představení varianty Riot LT s delším zdvihem, nebo když se na Rioty začaly dávat tlumiče Cane Creek DB Inline. Ty jsem sice já sám neměl nikdy moc rád, ale zrovna na Riotu fungovaly skvěle. Zde totiž jejich extra lineární krok posunul jinak dost tvrdé a výrazně progresivní nastavení samotného rámu do příjemně civilnější a lineárnější polohy.

Vzhledem k výše zmíněnému lze celkem snadno pochopit další vývoj v nabídce plně odpružených kol Ghost. Když totiž, po jistém čase od uvedení Riotu, přišel Ghost s novými modely FRAMR a SLAMR, které využívaly podobně agresivní designový jazyk, byly ale postavené na klasickém čtyřčepu bez složitých pák a na údržbu náročných kluzných pouzder, zaznamenaly téměř okamžitě úspěch a svého času se těšily nemalé oblibě.*

*Jedno z těchto kol dodnes jezdí v naší „redakční skupině“.

Díky jednodušší konstrukci byly modely Ghost FRAMR a SLAMR také výrazně levnější, zároveň i uživatelsky přívětivější, komfortnější atd. I proto začal fenomén a věhlas původního Riotu postupně uvadat a jeho kouzlo se krok za krokem vytrácelo, až tento model z nabídky Ghostu zmizel docela…

*Konec historického okénka*

Nový Riot, nová pravidla!

Když v tomto bodě otočíme list, nebo lépe řečeno přeskočíme pár kapitol a necháme se transportním paprskem z lodi USS Enterprise materializovat v současnosti, můžeme rázem obdivovat Ghost Riot nové generace! Ten má přitom se svým předchůdcem společné snad jen jméno, případně i snahu být jiný, vystoupit z davu, kráčet vlastní cestou!

Nový Ghost Riot přichází se zcela novým a ve světě MTB vlastně dost originálním konceptem zadní stavby. Ano, je to jedna z tisíce variant na téma VPP, ale s nepřehlédnutelný puncem výjimečnosti! Svérázný je u nové generace také vzhled, značně osobitá je geometrie, navíc se nová podoba Ghostu Riot může pochlubit celou plejádou různých variant lišících se jak zdvihem, tak i zaměřením.

Konkrétně si lze vybrat variantu Enduro (160 mm), AM, čili All-mountain (150 mm) nebo Trail (140 mm). Poslední zmíněný je stroj přítomný v dnešním testu. Navrch je koncept nového Riotu, minimálně jeho netradičního virtuálu, aplikován též u závodní řady Ghost Lector FS.

Není Trail jako Trail

Bylo vlastně docela vtipné, že jsem do poslední chvíle, než jsem si nový Ghost Riot přebíral na test, nevěděl, jaký konkrétní model mi doma přistane… Věděl jsem, že půjde o velikost L, nic víc! Jasně, mohl jsem se zeptat, já si ale záměrně chtěl užít moment překvapení. Což se povedlo dokonale! 😁

K testu jsem si tedy, v prodejně Mojekolo v Praze v Zaběhlicích, převzal Ghost Riot Trail Essential – vlastně takovou základní variantu, jak co se výbavy, tak i zdvihu týká. Stále je to kolo za něco málo přes 75 000 Kč, které má zajímavé parametry, solidní vybavení, a proto slibuje větší než malé množství zábavy, zejména v lese na trailu.

Když to dnes vezmu z trochu jiného konce než obyvke, pak musím říct, že mě nový Riot Trail Essential překvapil třeba už jen v tom smyslu, že působil více dojmem stroje kategorie All-mountain než trailově. Pravda, rozdíl 140 a 150 mm (oproti zdvihově vyšší verzi AM) je téměř zanedbatelný, i tak bych si ale myslel, že bude trailová verze trochu jinak poskládaná. To ale pochopitelně nevadí, mně určitě ne, jen jsem si říkal, že bude dobré na tuto skutečnost upozornit hned v úvodu.

Kolmá tyč a ohnutá hokejka!

Vrátím-li se ke svým tradičním postupům, pak je, jako vždy, první na řadě posed, což je zde první zásadně osobitá oblast. Začneme pár čísly, která mě „ohromila“ nebo snad i trochu zaskočila. Hlavně svým reálným projevem, než čistým „vyčíslením“ na papíře. I když, jak se to vezme… První z nich je úhel sedlové trubky (77°), druhý pak délka hlavy 140 mm – parametry u testované velikosti L.

Reálný dopad? Sedlová trubka je již na pohled skoro kolmá a posed je tedy posunutý výrazně vpřed. Hlava je zároveň hodně, ale vážně hodně vysoká, díky čemuž je již základní pozice jezdce za řídítky značně svérázná. I přesto, že je sedlovka vybavená zahnutým zámkem (hokejka | *na fotkách v katalogu je přímý zámek), jsem se po téměř celou dobu testu nedokázal zbavit pocitu, že sedím až moc vepředu, pocitově skoro před středem!

Nebo jinak… Tento pocit mě překvapil skoro pokaždé, když jsem usedl za řídítka, o to víc, pokud jsem v mezidobí jezdil na jiném kole! Po chvíli v sedle jsem to ale obvykle přestal řešit a jednoduše si zvykl.

Řešit jsem také postupně přestal pocit, že sedím pocitově na dost velkém kole! Každopádně pocit „Lka“ se hnedle nevytratil… Co mě „dráždilo“ asi nejvíc, a na co jsem si nejdelší zvykal, byla vysoká hlavová trubka. Takový trochu „Pole Concept“ geometrie, jestli si rozumíme?

Kolo na dálkové ovládání – část 1.

Jak mě mnozí znáte, pak nejspíš víte, že nemám ve zvyku hanit věci jen proto, že nezapadají přesně do mojí osobní škatulky, že jdou trochu jiným směrem. Přesně tak je to i s Ghostem Riot Trail Essential, zejména s jeho posedem a řízením (a s dalšími aspekty, k nimž se postupně dostaneme).

Osobně mi prostě moc nevyhovují kola s vysokou hlavou, jelikož už jen specifiká stavba mého těla (kratší nohy a delší trup) nahrávají nižšímu úchopu (zadek nízko, ruce nízko). Proto i ten zvyk dávat vždy podložky nad představec! Nehledě na snahu o vyrovnané podmínky pro všechna testovaná kola.

Efekt „vysoké hlavy“ totiž, pro mě osobně znamená, že v kole pocitově „zmizím“ a nedokážu až tak dobře „nalehnout“ na předek, jak bych si přál a jak by mnohé situace vyžadovaly. Navíc z toho mám následně pocit, že jsou moje ruce příliš daleko od předního kola a řízení na mě působí tak nějak odosobněně – vzdáleně. Jako bych s ním neměl přímé spojení, jako bych řídil jen pomocí kabelů a necítil plně zpětnou vazbu. Takové automobilové „drive by wire“.

Vím, a záměrně říkám nahlas, že tohle je primárně můj osobní „problém“! Navíc znám pár lidí, kteří to mají přesně naopak a právě takový koncept rámu by se jim líbil, jelikož by, při svém kratším trupu a delších nohách, nemuseli rvát X centimetrů podložek pod představec, ale mohli jej elegantně posadit hned nad hlavu.

Kolo na dálkové ovládání – část 2.

Zatím jsem to bral hlavně „přes posed“ a polohu za řídítky, méně pak „přes řízení“. V jeho případě se přitom „svéráz Riotova ovládání“ projevuje rovněž v míře větší než malé. Už jen ono popisované specifické rozložení těžiště, či o něco vyšší úchop… Celé mi to připomnělo, do jisté míry, Niner RIP 9 RDO (*kolo s podobným zaměřením i zdvihem).

Jak už zaznělo výše, přední kolo bylo pocitově a hlavně pro mě dost daleko od mých rukou, proto mi s novým Riotem příliš nevycházely ostré uzavřené zatáčky. O to více jistoty jsem ale vnímal v otevřených a rychlejších obloucích.

Postupem času jsem si na tento, z mého pohledu lehce odosobněný styl řízení, přeci jen zvykl, a již jsem neměl problém s většinou svých oblíbených testovací sekcí. Prostě jsme si dokázali s Riotem navzájem vyhovět.

Co mě přitom, vlastně očekávatelně, bavilo nejvíc a kde jsem se na tomto kole cítil patřičně „na koni“, to byly prudké pasáže, včetně technicky náročnějších míst. Musel jsem si zvyknout, že zpětná vazba od předního kola není taková, na co jsem jindy zvyklý, na druhou stranu ale obyvke stačilo kolu jednoduše věřit, vybrat stopu, pustit brzdy a… Ono to tam padalo „jako Němci do krytu“! 🤩

Zvládne víc!!!

Ostatně můj celkový dojem byl takový, že Ghost Riot Trail Essential zvládne víc než na co byste jej nejspíš, dle údajů z tabulky, dopředu pasovali. S trochou nadsázky bych řekl, že to je, už jen s ohledem na posed a projev řízení, kolo vhodné nejen pro „Johanu s dlouhýma nohama“, ale i pro jezdce, kteří si v náročné technice a v prudkých sešupech úplně nevěří.

Tady jim totiž Ghost Riot Trail, po pár prvotních pokusech, snadno otevře dveře do nové dimenze, do nového levelu! V případě zkušenějších jezdců se pak v tomto kole shlédnou nejspíš ti, kterým bude vyhovovat onen opakovaně připomínaný specifický posed a vyšší úchop.

Už vím jak…

Když jsem poprvé viděl koncept nového Riotu, dost dlouho jsem chodil okolo jeho zadní stavby a dost dobře nedokázal pochopit, proč jsou jeho raménka poskládána tak jak jsou! U mnoha jiných systémů obvykle kouknu a vidím, nebo se chvíli zamýšlím a v hlavě si poté dokážu, v uspokojivé míře, vizualizovat, jak a v jakém směru mohou působit síly určující funkcionalitu zadní stavby. Docela slušně dokážu odhadnout, zda bude to či ono kolo efektivní nebo naopak vysoce „žravé“!

Pro nový Riot ale toto absolutně neplatí! Něco jsem se k novému systému snažil dopředu nastudovat, ale stále jsem „to tam neviděl“! Prozření přišlo až s prvním praktickým seznámením, přesněji poté, co jsem se o kolo opřel a viděl, jak se to pode mnou skládá a hýbe. A také když jsem si zkusil, jak to celé funguje v reálu.

Snad si to nepředstavuju vysloveně špatně, ale řekl bych, že nové zavěšení Ghostu, tzv. „Traction Link“, do jisté míry staví na myšlence výše položeného hlavního bodu otáčení (moderní „High Pivot“). Ten bych, v tomto případě, na základě vlastního pozorování, umístil na horní, či (chcete-li) zadní čep spodního ramene.

Díky tomu, že je tento bod až nad řetězem a převodníkem, je zadní stavba solidně efektivní, jelikož ji tah řetězu nenatahuje, ale naopak ji spíše zavírá. Síly pohonu a impulzy od terénu zde ale vzájemně nesoutěží o nadvládu, neruší se, spíše se slušně doplňují. Ve výsledku to proto celé funguje lépe, než jsem si sám byl schopný dopředu představit a připustit. Ač jsem vývojářům z Ghostu věřil…

Postupně rozhoupat

Z výše řečeného lze, předpokládám, vyvodit předpoklad solidní efektivity, který se „tam dole“ rozhodně skrývá. Proč používám výraz „skrývá“? Protože, s ohledem na výbavu a celkové odladění, není Ghost Riot Trail Essential žádnou extra mrštnou šťikou, ale spíš rozvážnějším kapříkem.

Nebo zase trochu jinak… Pokud jde o ostré nástupy a rychlé výpady, pak žádné velké zázraky v tomto případě nečekejte. Tato disciplína, zrovna tomuto kolu s touto výbavou (dražší, lehčí a jinak poskládané modely na tom mohou být jinak) příliš nesedí.

O to zajímavější je zjištění, že stačí nabrat vyrovnané tempo, nemrskat se v sedle a jen soustředěně točit nohama… Takovýto přístup poté Ghost Riot Trail Essential s chutí odmění vlastně až nečekaně svižnou jízdou a snadnými přesuny na kopec. Neztratí se přitom ani v technických výjezdech.

Pruží a mlčí…

To bychom měli dostatečně probranou jednu rovinu funkce zadní stavby, či celkového odpružení. Tou druhou je (už se těšíte, že?) projev v terénu, cestou z kopce dolů! V tomto směru, jak je jinak nový Riot vyhraněný a osobitý, působí vlastně dost nenápadně. „Maká a nekecá“, jak by se dalo shrnout slovníkem pana premiéra!!!

Není to zdaleka první „virtuál“, u kterého jsem měl pocit, že je projev jeho zadní stavby vpravdě neutrální. Solidně zobe menší nerovnosti na rovině či ve výjezdech, aktivně se snaží požírat středně velké „boule“ a jiné překážky, bez větších okolků se přitom vydá i dále do hlubin vlastního zdvihu. Zkrátka dosti neutrální projev, který na sebe nemá potřebu strhávat zbytečnou pozornost. Neutrální, ale hezky aktivní.

Z faktického pohledu, když se člověk pod kopcem koukne na kontrolní kroužek na tlumiči, lze snadno zjistit, že se zadní stavba nebojí a aktivně využívá velkou část dostupné kapacity, což můžu jedině pochválit. Jedním dechem zároveň dodávám, že to neznamená nesmyslnou, či snad obtěžující linearitu, nechtěné propady do zdvihu apod. Ne, i v tomto směru je výstup převážně… Neutrální!

Fox 36 Rhythm

Zajímavým, poměrně novým a za mě zatím nepříliš odzkoušeným komponentem, je vidlice Fox 34 Rhythm, respektive její poslední generace. Sám mám zkušenosti spíše s kousky Fox 36 Rhythm, ale tohle je krapet něco jiného.

Jaký je přitom její reálný projev? No, moje vidlice (předchozí Rhythm ve verzi 36) mě dost baví a vyhovuje mi, u této novější podoby jsem zase tak moc nadšený nebyl. Nebyla špatná, to rozhodně nechci říct, jen jsem měl pocit, jako by Fox v projevu této řady udělal lehčí krok zpět.

V praxi to znamená parádní, akční a dostatečně stabilní či krásně čitelný projev v náročném terénu a při vyšším zatížení, co mi ale lehce chybělo, byla lepší vnímavost na začátku kroku. V tomto směru můj starší kousek prostě vede.

KOMPONENTY

V oddílu hodnocení komponentů bych začal netradičně sedlovkou, u níž najdete v tabulce následující specifikaci: Limotec Alpha 1, průměr 34,9 mm, zdvih 125 mm (S) / 150 mm (M) / 170 mm (L/XL). Po funkční stránce a z hlediska ovládání jí nemám co vytknout. Vcelku příjemná páčka, snadný krok, plynulý chod, jisté usazení ve zvolené pozici. Překvapením je spíše onen masivní průměr, ale také zahnutý zámek?!

Já vlastně vím, proč to tak je! Řada vyšších modelů využívá do rámu integrované sedlovky EightPins (vyzkoušeno na Ghostu Lector SF)! Jo, to je fajn, jen mi přijde lehce omezující použít takto specifickou sedlovku, s netradičně posunutý sedlem, za kterou, v případě potřeby, budete jen složitě hledat náhradu. Ale třeba to nebude vysloveně nezbytné…

Další popisky komponentů po rozkliknutí fotek…

Ghost Riot Trail Essential – závěr

Nová podoba Ghostu Riot mě, na jedné straně, lákala již od první chvíle, kdy jsem loni v létě viděl první vzorek, tehdy v podobě nejvyššího modelu Riot Enduro Full Party! Parádní už jen to označení! Zároveň mi hlavou běžely docela siné pochybnosti o smyslu a možné funkčnosti zcela nové zadní stavby?! „Jak tohle, sakra, funguje? Kudy kam jdou síly? To přeci nedává smysl, nebo jo?“

Upřímně, odpovědi na tyto otázky jsem nebyl schopný dát dohromady ani po „roce bádání“. O to zajímavější byly první reálné zkušenosti, při nichž se ukázalo, že o tom fakt někdo přemýšlel, že to dělá to, co člověk od svého kola chce, a není to vůbec špatné!

Zajímavé, při prvních pokusech o zrychlení vás Ghost Riot Trail Essential zrovna na měsíc nevystřelí. Když si ale najdete své tempo, zjistíte, že dostat se s ním na kopec je vlastně o dost snazší, než by vás původně napadlo. A fajnové je to s ním i z kopce dolů. Mně osobně sice posed s vyšším úchopem a tedy i delší hlavou úplně do noty nepadl, věřím ale tomu, že to pro řadu jiných jezdců bude naopak příjemné.

Tento přístup ke geometrii a posedu jistě ocení jedinci s delšíma nohama a kratším trupem (opak mojí maličkosti), ale také ti, kteří si ve strmých pasážích příliš nevěří. Mně občas chyběl pocit dokonalé kontroly nad kolem v každé pikosekundě, pokud ale máte radši styl „namířit (zavřít oči) a poslat“, pak budete jistě hodně spokojeni a snadno zjistíte, co vše za „pekla“ najednou dokážete pokořit!

Text a foto: Štěpán Hájíček

Ghost Riot Trail Essential – základní údaje

Cena: 76 990 Kč
Hmotnost: 16,22 kg (vel. L, bez pedálů)
Kola: 29“
Zdvihy: 140/140 mm
Kokpit (řídítka/představec): 780/50 mm
Sedlovka (zdvih): 125 mm (S), 150 mm (M), 170 mm (L a XL)

Více informací: www.ghost-bikes.cz

PRO

• Už jen vzhled a konstrukce jsou značně originální a osobité, což se někomu líbit může a jinému nemusí…
• V dnešní době a při dnešních cenách nabízí Ghost Riot Trail Essential velice slušný poměr hodnoty a slušné výbavy
• Je trochu otázkou, zda je výhodou či nevýhodou, že se model označený slůvkem „Trail“ má tendence klonit spíše do AM spektra než ke klasickému trailovému vyžití? Mně osobně to přišlo fajn, jelikož jsem si s tímto kolem mohl užít i své oblíbené technické a obecně náročnější sekce!
• Specifický posed posunutý více dopředu a vyšší úchop budou přínosem pro jezdce s kratším trupem a delšíma nohama, nebo pro ty, kteří se na mnoha jiných, z hlediska řízení a výšky úchopu nižších kolech, bojí. Zde si budou moct dovolit o poznání více!!!
• Odpružení je příjemně neutrální. Ve výjezdech je třeba najít si svůj rytmus, pak Riot hezky a ochotně stoupá.
• V terénu odpružení sice aktivně pomáhá, zároveň ale jezdce neruší svými zbytečnými pohyby.
• Navrch bych dodal, že se zde potenciál 140mm zdvihu zadní stavby využívá hezky naplno!

PROTI

• Pozice jezdce více vepředu a vyšší úchop nemusí sednout každému. Já jsem si postupně zvykl, ale upřímně dodávám, že toto není můj šálek kávy.
• S řadou lidí jsem diskutoval také specifický vzhled tohoto kola, ale zde je to hodně otázka osobního vkusu a individuálního názoru.
• Vidlice Fox 34 Rhythm fungovala hezky, za mě jí chybělo jen trochu citlivosti z kraje zdvihu, jakou dokázaly nabídnout starší kousky této rodiny či řady.