reklama

reklama

Rock Machine Thunder 29 VB – Když vybíráš kolo pro syna (praktické představení)

Rock Machine Thunder 29 VB

Znáte to nejspíš dost dobře sami… Minimálně vy, kdož jste rodiči alespoň trochu sportovně zaměřených potomků. Člověk se jim snaží dopřát rozumnou a kvalitní výbavu už jen proto, aby je to bavilo. Zároveň hledáme kola, jejichž pořízení a vyměňování za větší a větší každý (druhý) rok nás totálně nezruinuje. I proto moje děti jezdí posledních X let na kolech Rock Machine.

Ono je to, bez obalu přiznáno, dáno samozřejmě i dobrými vazbami na tuto českou značku. Ale zároveň je v tom i trocha patriotismu a v neposlední řadě… Znám osobně lidi, kteří tato kola navrhují (Jára Spěšný a spol.) a sdílím jejich filosofii. Proto mám (nejen) dětská a juniorská kola Rock Machine rád. Sám je doma průběžně točím a zároveň jsem řadu z těchto kol doporučil a domluvil i svým kamarádům a jejich dětem. Zkrátka už jen poměr ceny, kvality, zpracování či výbavy mě u značky Rock Machine jednoduše baví!

reklama

Roky, na které snad ani nechceš vzpomínat!

Nechci se nořit zbytečně do minulosti, ale když si vybavím „hrůzy“ jako Sobi 20 a jiné „socialistické“ výplody tehdejšího veloprůmyslu, jsem zatraceně rád, že se doba posunula. Sám jsem jako dítě nejvíce času strávil na kole BMX 20, ale učit jsem se musel na jiných tragických strojích. Snad už ani nechci vzpomínat, co to bylo.

Vybaví se mi jen vzpomínka, že jsem měl (blíže neurčené) dětské kolo s přídavnými kolečky, na které si jednou, z legrace, sedla moje starší sestřenice, rám v tu ránu prasknul a já byl dalších několik let bez velocipedu. No nic! Kam jsem se i přesto dopracoval, že? 🤣Ale dětství jsem měl jinak veselé!

Není malý na velká kola?

Zkusím se radši vrátit k „původní dějové lince.“ Syn, kterému bude v lednu 12 let, ještě tuto sezónu (s odřenýma ušima, nebo spíš kolenama) zvládl na svém už dost otřískaném kole Rock Machine Blizz 24.

Na jaře 2023, na veletrhu ForBikes, jsem se pro něj sice snažil domluvit Bilzze 27,5 HD, ale jak ještě doznívala „výrobní krize“ nebylo vůbec jasné, kdy se tato kola reálně dostanou na český trh. Proto jsme zaťali zuby a obalili kolena, abychom vydrželi do 12. narozenin na úplně nové, už skutečně pořádné kolo.

V průběhu tohoto „čekání“ mi přitom v mailu přistála nabídka na vyzkoušení juniorské devětadvacítky Rock Machine Thunder 29 VB s pevnou vidlicí.

Spartánská výchova?

Ruku na srdce – jak už vlastně částečně vyznělo výše mezi řádky. Modely Rock Machine Thunder jsou zajímavé, je mi dopředu jasné, že si jistě najdou své malé nadšené uživatele a majitele, ale pro mě („core bikera“) a mého syna, kterého „chudáka“ nutím absolvovat příměšťáky s Pepčou Dresslerem apod. (byl tam jednou), je takové kolo prostě „málo drsné“. Ale jak jsem už říkal, alespoň vyzkoušíme velikost!

Každopádně, když zmíněný Rock Machine Thunder 29 VB dorazil, žasl jsem nad tím, jak je tohle kolo hezké, jaké má luxusně zabroušené sváry, díky čemuž působí hodně „profi“.

Co je rychlejší? Hrom, anebo vichr z hor?

I proto jsem vždy hledal a volil dětská kola pevná, bez odpružené vidlice, nehledě na to, že vidlice na kolech s průměrem od 16“ po 24“ (26“) jsou obvykle jen nefunkčním závažím. Tedy až na relativně vzácné výjimky, které si ale musíte zase poctivě zaplatit. Z těchto důvodů mi vlastně vůbec nevadila představa pevného kola i na průměru 29“, ač obecně bych pro syna chtěl, v této fázi jeho bikového dospívání, „kolo s vidlicí!“

Když to vezmu ještě maličko jinak. Co se mi na Thunderu 29 VB líbí, je jeho elegantní, poměrně lehký, luxusně zpracovaný a v tomto případě i skutečně pohledný (zelený metalický lak nesoucí) rám (Alu 6061-T6). Na odpor se nestavím, alespoň v obecném principu, proti pevné hliníkové vidlici, která je záměrně dostatečně vysoká, aby nebyla dotčena geometrie, pokud byste ji časem měnili za odpruženou.

Vé, Vé, Ven s těmi Véčky!

Prvek, který na jedné straně chápu coby zjednodušení a cestu k jistému odlehčení, představují klasické ráfkové brzdy (V-Brake), které mě osobně ale na tomto modelu „lehce dráždí“. Za to mohou asi všechny „fousaté“ vzpomínky z mých vlastních MTB „telecích let“, kdy se neustále hledaly vhodné špalky, brzdy se furt seřizovaly, kontrolovaly se a měnily probrzděné ráfky*, snilo se o ráfcích s keramikou apod.

Zkrátka a dobře, sám za sebe bych na tomto kole viděl mnohem radši kotouče, klidně i mechanické, než „Véčka“. Syn to ale neřešil, fungoval s nimi v pohodě, já se s tím také postupně smířil. Přesto by mi v hlavě nejspíš hlodal červík a říkal: „Škoda, že tam nejsou alespoň návarky…“. A pak bych ze sklepa ještě vytáhl nějaké 29“ pláště, že se stále opakuju…

Geometrie (a váha) jako klíč k úspěchu

Trochu jsem si postěžoval, pardon, ale muselo to ven. Vraťme se radši k pozitivům. Třeba celková hmotnost, která činila 11,12 kg (vel. S, bez pedálů, *vzorek s lehce jiným osazením), mi nepřijde vůbec špatná. Navíc kolo jsme dostali s krásnými pedály Spank (nadstandard), jež by na něm rozhodně nechal.

Trochu jsme uvažovali i nad velikostí rámu, kdy se nabízí rozměr XS a S. XS má doporučení zhruba 140-160 cm, potom míří na postavy 145-165 cm. Je zde tedy slušný překryv. Každopádně k testu jsme dostali větší Sko, což se ukázalo jako rozumná volba i při postavě cca 145 cm. Je dopředu jasné, že syn ještě (možná i dost rychle) poroste. Proto by menší XS nedávalo pořádně smysl, navíc, když jsem viděl, jak na tom sedí, bylo i větší S úplně v klidu.

Klíčová je tedy ona velikost, stavba rámu, který je v rozměru S stále dost nízký a není zbytečně dlouhý, ale také celková geometrie, která mi je, už jen od oka, dost sympatická. Kdo by chtěl, může blíže studovat čísla nebo celou tabulku geometrie, mně stačí třeba jen úhel hlavy 69° a hlavně osobní zkušenost s klukem v sedle a jsem spokojený.

reklama

Jak se ti jede, Same? Jo, dobrý…

Další typická věc, kterou zná snad každý rodič postupně odrůstajících rošťáků… Dostat z nich nějakou informaci, když se zrovna s nimi nebavíte o hrách, my teď aktuálně třeba o stíhačkách apod., to je skoro nadlidský výkon. Ani já ze Sama nedostal žádné zásadní rozumy a moudra, nebo snad porovnání s jeho starším Blizzem 24.

Vlastně říkal, že by chtěl asi i sám trochu širší a hrubší pláště, že ho ty „rychlé šlupky“ (můj výraz, takhle Sir Yakari a další Youtubeři nejspíš nemluví) příliš nebaví. I když pro mě jsou pláště WTB Nano Race, svým způsobem pokračovatel Nano Raptoru, příjemnou nostalgickou vzpomínkou na moje začátky a nesmělé snahy na XC závodech (WTB Nano Raptor a Hutchinson Python, to bylo pro mě tehdy nejvíc!).

Každopádně už jen z výrazu Samovy tváře, podle toho, že s Thunderem 29 VB s chutí sám objel celé sídliště, když jsem ho na chvíli po škole vyhnal ven,  což normálně nedělá… A hlavně, když jsem pak viděl, jak si nové (půjčené) kolo užívá na pumptracku u Průhonického parku a taky na dirtech, které jsou hned vedle (zatím mu stačí je přejíždět), tak jsem si říkal, že je to kolo vážně dobře navržené. Kluk se prostě bavil a o to tady jde, ne?

Co na to dospělák?

Jak letí čas a děti rostou, tak se pomalu dostáváme do fáze, že už si sám můžu sednout na synovo kolo. Ne, že bych na něm chtěl jet něco delšího, ale třeba za situace, kdy se k nějakému pumptracku přiblížíme autem a já zrovna s sebou nemám žádné vhodné kolo, tak si můžu půjčit jeho a trochu se taky pohoupat, což mám hodně rád.

Takto jsem chvíli seděl i na Thunderu 29 VB, absolvoval na něm i určité přejezdy, když mi Sam „zabavil“ testovací eBike, a musím říct, že i takto (dospělýma očima s nevhodně velkým tělem) vnímáno je toto kolo vážně příjemné. Tak akorát vyvážená geometrie, kdy řízení není ani zbrklé, ani příliš strnulé. Hezky to jelo, dobře to vypadá, baví mě to!

Naše finální volba? Zase Blizz!

Jak jsem už opakoval mnohokrát, cílem této akce bylo i nebylo vyzkoušet či vybrat toto konkrétní kolo. I když jsem vlastně v jednu chvíli přemýšlel nad tím, zda Samovi na jaro nekoupím právě tento zelený Rock Machine Thunder 29 VB? Pláště bychom dali jiné, Véčka bych nějak rozdýchal, časem bych sehnal třeba i rozumnou vidlici.

Výstupem celého „experimentu“ bylo přesvědčení, že chceme stejně radši Blizze, jen jsem začal dost váhat nad průměrem 27,5“? Nevezmeme nakonec Thundera 29? Rozuzlení je takové, že máme objednaný Blizz 29 HD, kterých se ale na příští rok, bohužel, asi mnoho vyrobit nepodaří. Ale to se nedá svítit.

Co říká táta na osazení?

Samovi je to relativně jedno, moje testy a jiné odborné články ho moc nezajímají, maximálně mi radí, když stříhám Shorty na YouTube. Každopádně pro mě osobně je komponentová skladba vcelku důležitá. Chci mít pocit, že na jeho kole budou funkční díly, které něco vydrží, což ale Thunder 29 VB vlastně dobře splňuje.

Odpružení řešit nemusím, jelikož zde žádné není. Řazení zastupuje, dle katalogu, MicroShift Advent X (1×10) s kazetou 11–48 zubů. Na zkoušeném vzorku bylo Shimano Deore 1×11, což by se mi líbilo víc, ale. Microshift Advent X jsem měl aktuálně (v gravel verzi) na Pellsu Raw 3 a měl jsem z něj vlastně hodně dobrý pocit. Pláště WTB Nano Race 29×2,1“ jsme už zmiňovali mnohokrát, chtěl bych něco hrubšího, zbytek vlastně nemá příliš smysl řešit.

Kokpit, sedlovka a další věci jsou od „firemní“ značky Rock Machine – One1 – přičemž podstatné prvky jako je šířka řídítek a délka představce (680/45 mm) byly za mě naprosto v pořádku.

Kdo bude spokojený majitel Rock Machine Thunder 29 VB?

Na úplný záběr jsem chtěl shrnout kdo a proč by pro svého potomka měl vybrat a koupit právě Rock Machine Thunder 29 VB? Jenže ono mnoho podstatného už vlastně zaznělo.

Jeden z důvodů výběru tohoto kola je právě výše popsané uvažování, kdy potomek měří, řekněme, okolo 150 cm, proto by pro něj byl Blizz 27 nebo Thunder 27 HD (mimochodem taky moc pěkné kolo, navíc na kotoučích) potenciálně malý (doporučeno do 155 cm) a v juniorské třídě toho na 29“ moc jiného na výběr není. Za takové situace bych i já volil Thunder 29 VB a řešil už jen detaily, časem třeba i onu vidlici.

Situace ale může být také zcela opačná. Máte dítě, pro které nejsou extra atraktivní pumptracky, trailová centra či flowtraily obecně, má naopak radši delší výlety, volí proto lehčí rychlejší kola (nebo spíš jeho rodiče). Potom jsme s Thunderem 29 VB na té správné adrese. Alespoň za předpokladu, že druhým okem nešilháte po některém ze sesterských modelů Superior.

Ať tak nebo tak, Rock Machine Thunder 29 VB je kolo rozhodně pěkné, dobře navržené, slušně osazené, funkční, pro děti zjevně příkladně zábavné a motivující. Já z něj mám radost a přestože mi k němu Sam řekl akorát „Jo, dobrý tati“, viděl jsem na něm, jak ho tenhle bike baví. A to je vlastně, pro nás rodiče a naše děti to hlavní a podstatné, ne?!

Text a foto: Štěpán Hájíček / Jezdec: Samuel Hájíček