Rock Machine Gravelride INT E700 Di2 – E-gravel dává smysl! (TEST)

Pokud před lidmi zapálenými pro cyklistiku začnete mluvit o gravel biku, pak se dnes velké většině z nich rozsvítí oči nadšením. Ono nadšení ale obvykle stejně rychle ochladne ve chvíli, kdy nadhodíte téma elektrického gravelu! Proč? K čemu? Nesmysl! To je zbytečný paskvil! Jenže dokud si takové kolo nezkusíte…

On tedy není elektrický gravel jako elektrický gravel! V e-MTB segmentu se již určité základní formy, podoby a směřování povětšinou ustálily, mezi elektro-gravely je to ale zatím docela divočina!

Na jedné straně najdete štěrkolety s malým lehkým motorem a malou baterií s omezenou kapacitou, které vám pomohou překonat ty nejhorší úseky. Za všechny jmenujme například PIVOT E-Vault s pohonem Fazua Evation 2.0.

Na straně druhé existují i biky s „plnotučným“ MTB pohonem, nešizenou kapacitou akumulátoru a k tomu, v lepších případech, i uzpůsobenou výbavou – zde můžeme poukázat třeba na Giant Revolt E+ s jednotkou Shimano EP8. Do druhé skupiny přitom patří i dnes zkoušený Rock Machine s lehce nekonečným názvem Gravelride INT E700 Di2, taktéž s motorem Shimano EP8 a s baterií Darfon 504 Wh.

Není to jen o motoru!

Nevhodnou cestou, z řady důvodů, by bylo vzít víceméně sériový gravel, naroubovat do něj výkonný motor a nacpat do jeho rámu solidní MTB baterii a zbytek nechat tak, jak tomu bylo u původního „akustického“ [rozuměj neelektrického] stroje. To by fungovalo tak napůl! Už jen kvůli vyšší hmotnosti celku a dalším souvisejícím vlivům a efektům.

Zde lze ale opět vytáhnout případ „našeho“ Rock Machinu Gravelride INT. Ten sice dostal výkonný pohon a slušnou kapacitu v podobě nemalé baterie, zároveň byl ale doplněn kupříkladu o odpruženou vidlici (SR Suntour GVX32, zdvih 50 mm). Dále mu byla do vínku dána dostatečně pevná a odolná kola (na ráfcích WTB ST i23) s pořádným gravel obutím (WTB Venture, 700×50c).

Jako jistý bonus je zde teleskopická sedlovka Kind Shock RAGE-i (zdvih 100 mm), nebo též solidní brzdy Shimano (RX810) s de facto bikovými parametry kotoučů (180/160 mm – P/Z). Vše se zdá být připraveno pro poctivé gravel dobrodružství, ideálně dále za hranicemi běžných štěrkových vyjížděk.

E-gravel a jeho dvě tváře!

Zatím se snažím znít co nejvíce pozitivně a nadšeně, už jen proto, že můj výsledný dojem z tohoto kola byl jednoznačně pozitivní a nadšený. 👍🏻 Jedním dechem ale musím dodat, že jsem si k němu musel najít cestu, aby se ono nadšení mohlo vůbec dostavit! Začněme však raději temnější stranou síly, ať to máme co nejdříve za sebou!

Místo, oblast, či určení, kde mi takovýto eGravel nedával příliš smysl, reprezentovaly štěrkoletové okruhy okolo Prahy. Tedy místa, kde běžně proháním skoro všechny gravely, které dostanu na test a pravidelně i svoje kolo/kola (nedávno jsem měnil štěrkolet Ghost za Norco).

Jenže ouha! Rock Machine Gravelride INT E700 Di2 byl v mých domácích podmínkách dost nevýrazný, neurčitý, hrozně těžko uchopitelný. Bavilo mě na jedné straně vybírat spíše těžší stoupání, které v jeho sedle padala s čistým štítem jedno za druhým! Špatné to nebylo ani dolů, když jsem si tu a tam naservíroval více techniky, ale vše mezi tím… To bylo docela divné!

Omezující legislativa

Problém přitom nevidím v kole, ale v naší evropské legislativě, která v tomto směru dost pokulhává za reálným vývojem a potřebami jezdců. Striktní omezení dopomoci s rychlostním limitem 25 km/h je, zejména na eGravelu, hodně otravné a limitující! Když jsem na RM Gravelride INT jezdil a zkoušel jeho možnosti a limity, napadalo mě opakovaně, že bych vlastně nepotřeboval plný výkon motoru od 0 do, řekněme, 45 km/h!

To by bylo vlastně zbytečné a pro mnohé méně zkušené jezdce naopak dokonce nebezpečné! Jenže nebezpečné je to i nyní, kdy si řada lidí nechá svůj motor „očipovat“ a pak svůj bike sotva ukormidlují! Jaké bych navrhoval řešení? Mně by se líbila třeba cesta vycházející z aktuální normy s tím, že vám motor může dávat „plnou šťávu“ od 0 do současných 25 km/h. To by byl jeden bod, či krok.

V tom druhém by měl jezdec k dispozici omezený výkon motoru, přesnou hodnotu, či definici by někdo ještě musel stanovit. Každopádně šlo by o to, abyste byli schopni jet plynule 30 nebo až 35 km/h tak, aby vám motor pomáhal překonat jízdní odpory těžšího eBiku, přitom by vás už ale nemusel nutně „tlačit“ plnou parou vpřed! Nedávalo by to lepší smysl než dnešní klapka 25 km/h a nespočet nelegálně „čipnutých“ biků?!

*Vzhledem k tomu, že jsem nedávno absolvoval „leteckou školu“ na pilota dronu a dozvěděl se, jaká v tomto oboru platí omezení a jaký „bor…l“ a mezery máme v naší legislativě… Pak je to s eBiky vlastně docela dobré!

Nežádoucí dojezdy

Vztaženo na náš konkrétní případ… Jak jsem se výše zmiňoval o náročných výjezdech a techničtějších či naopak více otevřených a rychlejších sjezdech. Tady to všude bylo fajn a Rock Machine Gravelride INT E700 Di2 mi dával smysl a bavil mě. Když jsem se ale vyřádil na kopcích dále od města a potřeboval se vrátit zpět, nastal čas přiblížit se třeba podél řeky, což mě normálně nevadí, naopak si rád užívám lehkost a svižnost gravelu na rovině.

Jenže takovýto eGravel, při rychlosti nad 25 km/h a nad ní, zase tak lehký a svižný není! Člověk ho sice na rovině snadno roztočí na nějakých 30 km/h a tato rychlost se dá i přijatelně udržovat, není to ale stejné jako s lehoučkým strojem o hmotnosti cca 9 kg.

Musíte se zkrátka více soustředit, více dřít, více si „dávat“, což vás nejspíš brzy omrzí. Nebo se držíte na hranici 25 km/h, ale… To je na rovině divné samo o sobě!!! Snad krom případů, kdy pozorujete v létě děvčata v plavkách promenující se či opalující se na březích řeky.

Přesně proto mě napadla varianta s omezenou silou motoru, aby vám to, v rychlostech řekněme 25-35 km/h, alespoň trochu „foukalo do zad“. Mně by to stačilo!

Tady zaříznout, támhle rozšířit…

Pojďme ale z obecného filozofování znovu přepnout do převážně praktické a popisné roviny… Kupříkladu posed, nebo spíš celé rozložení pracoviště jezdce na mě působilo snahou vytvořit kolo primárně komfortní či cestovatelské. Konkrétně testovaná velikost L (20“, nebo také 51 cm) měla hlavu dlouhou poctivých 160 cm (stejná hodnota u vel. M, XL má hlavu 180 cm).

Ok, když se dívám na jiná kola, tak to není zase takový úlet, ale málo to také není! Navrch je potřeba připočítat ještě odpruženou vidlici (50 mm zdvih). Když se nyní zpětně podívám na svůj posed… Sice jsem si nechal pár podložek pod představcem, ten jsem ale otočil dolů, což není žádný hřích. Tak jako tak jsem si musel chvíli hrát, abych si za řídítky připadal přiměřeně sportovně a trochu méně turisticky.

Osobně bych na takovéto kolo nasadil o něco širší řídítka, tedy místo rozměru 440 mm alespoň 460 mm, už jen proto, že by se s nimi hmotnější a robustnější eGravel snáze a jistěji ovládal. Jinak ale nemám vlastně příliš co kritizovat, jelikož jsem si, po chvíli experimentování, našel svou polohu a pak se cítil dobře jak v náročnějším terénu, tak i na rychlejších přejezdech.

Nelze řešit Ctrl+C / Ctrl+V

Dalším bodem v našem „praktickém výčtu“ bývá obvykle ovládání, které zde bylo poměrně příjemné, klidné a vyvážené. On by si jeden řekl: „Co na tom vymýšlet za složitosti, stačí vzít geometrii z klasického gravelu a hotovo, dvacet!?“ Nemyslím si, že by to bylo ideální! Jednak je zde potřeba počítat s odpruženou vidlicí (zdvih 40-50 mm), jednak s vyšší hmotou stroje s baterkou a motorem (zváženo 20,43 kg).

Každopádně v tomto směru se, alespoň dle mého názoru, vývojáři z Rock Machine trefili. Testované kolo totiž bylo poslušné a klidné jak na rovných cestách, tak i při vysokých rychlostech. Suverénní, schopné a hlavně čitelné bylo též v těžším terénu a že jsme si toho nenadělili zrovna málo!!!

Vidlice? K čemu?!

Výše jsme již párkrát naťukli skutečnost, že je Rock Machine Gravelride INT E700 Di2 vybaven odpruženou vidlicí. Na testovacím kole byla vzduchová vidlice SR Suntour GVX32 (zdvih 50 mm), v nových specifikacích je již zapsaný RockShox Rudy Base (40 mm) z nové rodiny SRAM XPLR (představení 8/2021). Každopádně základní otázka by mohla znít: „Má vůbec smysl dávat na gravel odpruženou vidlici?“

V případě „analogového“ nebo „akustického“ gravelu (normální kolo bez motoru) bych se asi hádal, u eGravelu by mi argumenty rychle došly. Zmíněný vzduchový kousek od Suntouru jsem si snadno naladil a pak si vlastně jen užíval, jak to vepředu hezky tlumí. Při vyšší hmotě celého kola jsem tuto vlastnost ocenil o to víc, jelikož jinak bych se, s více jak 20 kilogramy „živé váhy“, v těžím terénu pral jistě o dost hůř.

Jasně, 40-50 mm vzduchového „gravel“ zdvihu (dle vidlice a nastavení) nelze ani v nejmenším srovnávat s výkony odpružení na horském kole. Rozhodně se ale jedná o příjemný doplněk, jehož lehce vyšší hmotnost, zrovna v případě použití na kole s motorem, nikomu vrásky na čele neudělá! Spíše vás naopak potěší bonusem v podobně nadstandardního komfortu i výraznější jistoty v rozbitých pasážích.

Oslíku, netřes se!

Šikovným oslím můstkem můžu navázat na téma obutí, kdy Rock Machine zvolil podle mého velice dobrou cestu, když vsadil na klasický „velký průměr“ (700c), navíc v dostatečně objemném provedení (700x50c*). I v případě eBiků obvykle tvrdím, že širší guma by měla být, vzhledem k vyšší hmotnosti, logickým prvkem výbavy, u eGravelu platí, alespoň z mého pohledu, stejná logika!

*pláště WTB Venture TCS Light/Fast Rolling Tan Wall, 700×50C

Ano, objemnější pláště jsou jedním z faktorů, proč Gravelride INT E700 Di2 na rovinách, po překročení „motorizované“ hranice 25 km/h, vysloveně lehounce nepluje, jenže tady opět narážíme hlavně na legislativu apod. Pomineme-li totiž tuto situaci a toto omezení, dává obutí v rozměru 700x50c na takovémto kole dokonalý smysl.

Pláště WTB Venture nejsou nesmyslně hrubé, naopak jejich hustý vzorek velice slušně jede, zároveň, díky tisícům drobných lamelek, až překvapivě dobře drží i v terénu. A hlavně, v onom tolikrát zmiňovaném rozměru a na víceméně XC ráfcích (WTB ST i23), to celé hezky tlumí, ale také dobře drží a působí solidním a nepodceněným dojmem!

A pak další KOMPONENTY

Koukám, že jsem se nechal troch unést a vyčerpal si v odstavcích výše většinu témat spojených s komponentovou výbavou… Nevadí, tímto máme vše podstatné již shrnuté a popsané, zbytek stačí telegraficky v podobě popisků u jednotlivých fotek.

Rock Machine Gravelride INT E700 Di2 – závěr

Kdo sleduje dění okolo našeho on-line magazínu, ten nejspíš ví, či tuší, že jsem výše popisované zážitky a dobrodružství v sedle RM Gravelride INT E700 Di2 absolvoval již na jaře tohoto roku.

Od té doby ležely moje poznámky a další podklady v šuplíku a čekalo se, až se tato kola dostanou reálně na český trh. Což by se snad mělo dít touto dobou. Moje vzpomínky na dané kolo sice nejsou vysloveně čerstvé, zároveň ale nejsou dramaticky vybledlé, či napůl zapomenuté!

Když se totiž podívám na fotky a připomenu si trasy a místa, kde jsem se s tímto kolem proháněl, tak se mi okamžitě vybaví řada zajímavých zážitků. Tím nejlepším bylo jednoznačně toulání se po Brdech, konkrétně okolo Toku, k Padrťským rybníkům a přes vrchol Praha zpět do Obecnice. To jsem ostatně dostatečně popsal v článku: #Pondělní Videonálož BnR #21_2021 | Bloumání v Brdech!

K tomuto zážitku se vracím rád a opakovaně, protože toto byla přesně ta situace, kdy mi eGravel dával největší smysl. Na běžné štěrko-bláznění okolo Prahy to bylo tak 50/50, hlavně kvůli omezení rychlosti. Jinak by to nebyl problém. Mezi velkými kopci a v náročnějším terénu, kde se buď stoupalo, hrál jsem si s nerovnostmi lesa, nebo svištěl z kopce po vojenských cestách, jsem na limity legislativního „omezovače“ téměř nenarazil!

Polo, nebo plnotučné?

Jediné, co mě ten den vlastně trochu limitovalo, byla kapacita baterie. Tuším, že běžný smrtelník na limity akumulátoru Darfon (504 Wh) nejspíš běžně nenarazí, když si ale takovéto kolo vezme do ruky nezmar jako jsem já, může mu být i „pětistovka“ málo!

Zrovna ten den bych ocenil ještě trochu kapacity navíc, ještě jsem chtě zařadit jeden kopec navrch… Z opatrnosti jsem to ale neudělal, a jak se ukázalo, bylo to správné rozhodnutí. Nedojížděl jsem úplně v červeném, ale mnoho kapacity k dobru už tam nebylo…

V této souvislosti by se tak dala ještě na stůl položit otázka, zda má smysl „lehký eGravel“ s motorem typu Fazua a kapacitou akumulátoru okolo 250 Wh, nebo je lepší takovýto plnotučný stroj s poctivým eMTB motorem a baterkou o kapacitě 500 Wh či dokonce víc?! Hodně bude záležet na přístupu a stylu použití. Za mě, zejména po této zkušenosti, ale „plnotučný“ eGravel, při odpovídajícím vybavení (pláště, vidlice atd.) smysl rozhodně dává! Alespoň pro jezdce více expedičního a dobrodružného zaměření!

Text a foto: Štěpán Hájíček

Rock Machine Gravelride INT E700 Di2 – základní údaje

Cena: 129 990 Kč
Hmotnost: 20,43 kg (vel. L, 20“, 51 cm)
Vidlice (zdvih): 50/40 mm (vzduchová, *zdvih dle modelu vidlice)
Kola (rozměr plášťů): 700x50c
Sedlovka (zdvih): 100 mm
Kokpit (řídítka/představec): 440/85 mm
Více informací: rockmachine.us